Psychopati vládnou našemu světu

Niall Bradley
SOTT.net

 

 

V průměru 6% společnosti tvoří psychopati. Oni řídí náš svět.

Při sledování evropské politické třídy při tom, jak se kroutí po irském Ne v referendu o Lisabonské smlouvě, které proběhlo minulý rok, jsem si nemohl pomoci s pocitem, že někteří z nich vědí víc než my: existuje agenda, která musí být dodržena. Nepodařilo se jim vystrašit irský lid natolik, aby zpečetil nEUvý úděl, ale fanatičtí eurokrati pokračují jako normálně a jsou skálopevně přesvědčeni, že se jim do cesty nic nepostaví. Nepřetržité přehánění médií předpovídá ekonomickou zkázu, pokud Irsko nebude napodruhé na podzim volit ‚správně‘.

Pro všechny kteří mají oči, je jasné, že politické nesváry mezi soupeřícími kriminálními kartely jsou určeny čistě pro spotřebu veřejností. Chléb a hry. Politika nevzniká v politických partajích. Rozhodnutí pocházejí od několika jedinců: zbytek se přizpůsobí nebo zemře hlady. Zbraně hromadného finančního ničení rozmístěné centrálními bankéři, spolu s tzv. disaster kapitalisty, kteří pod maskou ochrany trhů a vylepšování efektivity systému vysávají bohatství národů, práci kterou lidé vyprodukují, do stále menšího okruhu lidí.

Ačkoli sdílíme symbiotickou realitu, vzájemně svázanou pravidly a zásadami, ta jejich je zcela odlišná. Je stínem té naší, požírá skutečnou ekonomiku pomocí manipulace zásoby peněz, kterou kontrolují soukromé banky. ‚Zhroucení trhu‘ je zabudováno do systému. Pravidla vytvořená pro regulaci ekonomik a zabránění nestability jsou periodicky pozměňována. V lidech je vyvolávána hysterie prostřednictvím opakované mediální sugesce, která předpovídá blížící se zkázu. V následující panice způsobené šokem, se pro hrstku jednotlivců otevírají vhodné příležitosti, aby přepracovali pravidla ve svůj prospěch, prodloužili a prohloubili svoje sevření skutečné ekonomiky.

Veškeré vlády jsou jejich dlužníky a většina ani neví o jejich existenci, oni rozdmýchávají chaos podle libosti, podle potřeby dráždí nebo uspávají obyvatelstvo a vkládají vhodnou legislativu pro svou nenasytnou chamtivost – malá změna tady, postupné změny tam…. a nakonec dojde k radikální změně parametrů. V tomto ďábelském, a přesto metodicky vědeckém stylu, se posunují směrem k neutralizování veškerého odporu proti digitalizovanému globálnímu ‚kotci pro lidstvo‘.

Politici dobře vědí že se nevyplácí zle oplácet svým chlebodárcům, jinak o nich již nikdy neuslyšíte. Pouhé figurky – užiteční idioti pro mistry stratégy – které jsou najímány a propouštěny jako manažeři vnímání a pro styk s veřejností, aby byla zachována iluze svobody volby. Ve vedlejších rolích hrají vycvičení hrdlořezi s elektrickými obušky a tajné armády v záloze, politická show maňásků poskytuje tenkou vrstvu věrohodnosti a vítané odvrácení pozornosti od nepohodlné pravdy.

 

Jak má i své proč

Moc je závislost, kterou její uživatelé nejsou schopni chápat či zastavit. Jsou naprogramováni nemilosrdně a hegemonicky dominovat ‚ty jiné‘. Užitečná nápověda pro ty, kteří sludují pavučiny jimi tkané: pokud můžete jmenovat instituci, nebo přiřadit ke jménu obličej, potom se díváte na kulisu na jevišti. Původní podněcovatelé zůstávají nepostižitelní. Ale papírové stopy při rozplétání lží odhalují jednoduché klenoty: ‚svobodný trh‘ jednoduše znamená svobodu malé skupiny krást vše ostatním. Pravidla hry jsou záměrně nefér proto, aby lidé pokaždé prohráli.

„O něčem rozhodneme, vypustíme to ven, potom nějaký čas vyčkáme a sledujeme, zda se něco stane. Pokud se nestrhne velký povyk a nedojde k velké vzpouře, protože většina vůbec nechápe co bylo schváleno, potom pokračujeme, krok za krokem, dokud nezmizí všechen odpor.“

Jean-Claude Juncker, prezident Rady Evropské unie v roce 2005, citován v Der Spiegel 52/1999

Dech beroucí, že ano. A machiavelistické. A nemorální. A silně dětinské. Jak můžou ti, kteří byli zvoleni, aby reprezentovali vůli lidu, tak bezcitně pohrdat ostatními? Evropa, ze všech míst světa, zajisté dávno netoleruje podobnou nedomokratickou prolhanost!

Ale co kdyby bylo možné pochopit podivné chování těch, kteří nás zároveň otupují a zrazují? Mohou přírodní zákony pomoci odhalit důvod, proč lidé, kterým svěřujeme neustále se zvětšující vliv ve sférách společenského řízení, dosahují stále depresivnějších hlubin pokrytectví a nezodpovědnosti?

 

Svět má jen jeden problém – psychopaty

Ponerologie(*) je vědecké odvětví, které vychází z psychologie, biologie a společenských věd. Zrozená přímo v prostředí, které studuje, Ponerologie v politice: věda o povaze zla přizpůsobená politickým účelům [Political Ponerology, A Science of Evil Adjusted for Political Purposes], byla napsána skvělým psychologem Andrejem Lobaczewskiým. Prostřednictvím utajeného sdílení informací mezi spolupracovníky v Polsku a zemích okupovanými nacisty a sověty během a po skončení druhé světové války, přinesl jejich výzkum neskutečně cenné výsledky, které ve stejnou dobu přetváří a posiluje naše chápání ‚kauzálních faktorů a procesů při genezi morálního a psychobiologického zla.‘

Ponerogeneze makrosociálního fenoménu, šíroce rozšířeného zla, který představuje nejdůležitější předmět této knihy, se zdá být subjektem stejných přírodních zákonů, které fungují v lidské oblasti na úrovni osobní nebo malé skupiny. Role osob s různými psychologickým defekty a anomáliemi klinicky nízké úrovně, se zdá být trvalou charakteristikou tohoto fenoménu.

Ponerologie v politice – str. 31

(*) podstatné jméno, obor teologie který se zabývá zlem, teologická doktrína špatnosti nebo zla, pochází z řeckého poneros což znamá ‚zlo‘

Tito průkopníci objevili slepé místo v našem vnímání světa, jehož studium bylo možné pouze v době, kdy historické události změnily jejich země z demokracií na totalitní systémy a kdy podloží patologických faktorů, které produkovalo vládu terorem, bylo odhaleno.

Ponerologie v politice zkoumá povahu zla – stav tradičně považován za teologickou záležitost – z pohledu vědomostí moderní medicíny o nemoci a psychopatii. Ubírá se směrem mapování ‚patodynamik psychopatologie‘ – jak patologický vliv psychopatů infikuje svědomí napříč společností, transformuje chování jednolivce a přetváří nejlepší úmysly do jejich zkorumpovaného opaku. Prezentujíc panoráma psychologické reality, vědecká pronikavost Ponerologie vede čtenáře skrz dříve nezmapované tmavé podsvětí našeho světa.

Lobaczewski & spol. přišli na to, že statisticky konstantních 6%, tedy relativně malá část polského obyvatelstva, tvoří různé typy deviantních osobností. Několik procent z tohoto procenta byli genetičtí psychopati. Ano, čtete správně. Lidé se rodí bez svědomí. Přestože se jedná o nejméně početnou skupinu osob s psychologickou poruchou, jejich role v ‚ponerogenezi‘, tedy infekci a šíření zla, je mimořádně velká. Jedná se o opravdové psychopaty, biologické stroje neschopné cítit empatii..

„Vše nasvědčuje tomu, že svědomí a city souvisejí s abstraktními pojmy ‚budoucnost‘ a ‚ostatní‘. Svědomí je ‚časo-prostorové.‘ Můžeme cítit strach, sympatii, empatii, smutek a tak dále, protože jsme schopni si PŘEDSTAVIT, abstraktně, budoucnost na základě našich minulých zkušeností. Můžeme ‚předpovídat‘ jak budou ostatní reagovat, protože jsme v nich schopni ‚vidět sebe‘ i přesto, že se nacházejí ‚tam venku‘. Jinými slovy jsme schopni se ztotožnit s ostatními prostorově, tak říkajíc, ale zároveň i časově – v čase. Psychopat podle všecho nemá podobnou kapacitu.“

The Psychopath: The Mask of Sanity [Psychopat: maska příčetnosti]– výzkumný projekt Quantum Future School

Z toho vyplývá že oni nerozumí, co je myšleno tím, když se řekně ‚fakt‘. Kde my spoléháme na fakta, abychom jejich prostřednictvím interpretovali realitu, u níž upravujeme její parametry v souladu s každým novým faktem, pro psychopaty je realitou cokoli, co prohlásí, že je. To bylo skvěle předvedeno jedním členem Bushovy administrativy během rozhovoru s Ronem Suskindem:

V létě roku 2002, po napsání článku pro Esquire o tom, proč Bílý dům neměl rád bývalou ředitelku styku s veřejností Karen Hughes, jsem se sešel s vysoce postaveným poradcem Bushe. Nejdříve vyjádřil nevoli Bílého domu a poté mi řekl něco, co jsem v té době plně nepochopil – ale o čem se nyní domnívám, že vede k jádru Bushova prezidentství. Asistent řekl, že lidé jako já se nachází „v tom, co my nazýváme komunitou vycházející z reality,“ což definoval jako osoby, které „věří tomu, že řešení vyplývají z rozvážného zkoumání rozpoznatelné reality.“ Přikývl jsem a zamumlal něco o principech osvícenství a empiricismu. Přerušil mě. „Svět takovým způsobem už nefunguje,“ pokračoval. „Nyní jsme impérium a když konáme, vytváříme naši vlastní realitu. A zatímco vy studujete tuto realitu, řekněme rozvážně, my budeme znovu jednat, vytvoříme další nové reality, které můžete také zkoumat a tak se věci vytříbí. Jsme aktéři historie … a vy, každý z vás, bude pouze zkoumat to, co my děláme.“

Z Víra, jistota a prezidentsví George W. BusheNew York Times magazine 17. říjen 2004

Přestože psychopati razantně prosazují určité ideologie, oni sami necítí žádnou vazbu ke slovům, která vycházejí z jejich úst. Místo toho kalkulují vhodné emocionální reakce pro každou situaci, což jim umožňuje manipulovat jednoho proti druhému, každá ‚strana‘ v jakémkoli konfliktu postkytuje potřebný úkryt pro jejich skrytou strategii. Takto kryti Maskou příčetnosti, převážná většina z nich uspěje do té míry, že jejich skrytá povaha je objevena, až když je příliš pozdě.

Renomovaná autorita v oboru psychopatologie Dr. Robert Hare [česky], se nezdráhá, když označuje tento odlišný druh člověka za „interdruhového predátora“. Jeho kniha Bez svědomí [Without Conscience] cituje případové studie, kdy psychopati pohltili veškeré pokusy ‚uzdravit‘ je psychoterapeutií, prostřednictvím které se naučili nové a lepší způsoby jak manipulovat. Dr. Hare jednou odevzdal práci do vědeckého žurnálu, která obsahovala i záznamy EEG několika skupin dospělých mužů v průběhu jazykového úkolu. Redaktor žurnálu vrátil práci se slovy, „Ty EEG záznamy nemohly pocházet od skutečných lidí.“ V jistém smyslu nepocházely. Jednalo se o EEG psychopatů:

„Stále větší množství dat směřuje k závěru, že psychopatie má biologický základ a mnoho vlastností nemoci.“

Sabine Herpertz, psychiatrička na RWTH-Aachen University, Německo citace z V mysli vraha [Into the Mind of a Killer] magazín Nature, 15. březen 2001

Podvědomě předpokládáme univerzálnost svědomí, čímž se vystavujeme predátorovi, který nás může zneužít nesčetnými způsoby apelováním na naše svědomí. Psychopati, prostřednictvím pro ně charakteristického manévru se soucitem, dovádějí lidi otočit jeden určující faktor – svědomí – proti sobě! Jsme uvězněni v pavučině viny, studu a strachu, kterou si nakonec sami budujeme. Během kontaktu dvou lidí jsou psychopati jen málokdy nuceni sáhnout k násilí proto, aby dosáhli toho, co chtějí, ti nejúspěšnější ovládají své vražedné impulzy do doby, než se dostanou do pozice moci, kde se naskytnou možnosti páchat hromadné vraždění v zastoupení.

Přirozeně pro někoho může být obtížné vzít toto na vědomí. Zoufale se držíme víry vrozeného dobra každého, čímž zůstáváme slepí vůči tomu co je. Ale existuje fundamentální rozkol, mezi naším a jejich světem, který nelze překlenout. Martha Stout, ve své zásadní knize Sociopat od sousedů [The Sociopath Next Door] dochází k závěru, že „Přítomnost nebo absence svědomí, tvoří hluboký předěl mezi lidmi, který je prokazatelně závažnější než inteligence, rasa nebo dokonce i pohlaví.“

Dlouhou dobu jsem tomu nechtěl věřit: není možné je vyléčit. Sami sebe se nevidí jako nemocní. Naopak, my jsme nemoc, která se léčí všemnožnými způsoby válčení, vedeného ne proti domnělým nepřátelům, ale proti nám.

 

Stačí jen hrstka

V makrospolečenském fenoménu, který budeme později nazývat ‚patokracie‘, je jistá dědičná anomálie, určená jako ‚vrozená psychopatie‘(*), katalyticky a kauzálně nutná pro genezi a přežití rozsáhlého společenského zla.

(*) Rození psychopati

Political Ponerology – str. 31

Psychopati, prostřednictvím svojí schopnosti rozpoznat sobě rovné, rychle stoupají po společenských stupíncích a shlukují se okolo pák moci společnosti, kde jejich celospolečenský zlý vliv metastázuje. Následný ‚negativní výběr‘ znamená aktivní přípravu a dosazování dalších psychopatů a dalších patologických deviantů nižšího stupně, kteří jsou přístupní jejich záměrům, a to do doby, dokud se nedosáhne kritického množství lidí s patologickými poruchami, čímž se zrodí Patokracie.

Patokracie přežívá díky pocitu ohrožení ze strany společnosti normálních lidí, včetně dalších zemí, kde přetrvávají různé formy systému normálního člověka. Zůstat na vrcholu je pro panovníky tudíž klasický problém „být či nebýt.“ Tudíž biologická, psychologická, morální a ekonomická zkáza většiny normálních lidí se pro patokraty stává ‚biologickou‘ nezbytností.

Mnohé prostředky slouží k tomuto cíli, počínaje koncentračními tábory, včetně válčení s neústupným, dobře vyzbrojeným protivníkem, který zdevastuje a oslabí lidskou sílu na něj vrženou, totiž tu samou moc, která ohrožuje vládu patokratů: synové normálního muže, vysláni bojovat za iluzorní „vznešenou věc“. Jakmile jsou vojáci bezpečně mrtví, jsou prohlášeni za hrdiny, kteří budou oslavováni v písních a stanou se tak užiteční pro vychování nové generace oddané patokracii a vždy ochotné zemřít pro její ochranu.

Political Ponerology – str. 146

Nakonec oni jsou vyděšení přirozeně tvůrčí podstatou lidstva. V jejich neúnavném úsilí zdolat tento teror, musí pozřít to, co nemůžou mít prostřednictvím vyhlazení lidstva, jehož pouhá existence jim denně připomíná jejich deficit.

Sní o budoucnosti, ve které můžou holdovat podle své přirozenosti, bez obavy perzekuce ze strany těch ‚odlišných lidí‘. Vláda, média, korporace, vzdělání, tajné služby, ideologie, náboženství, společenská a politická hnutí – nic není imunní proti jejich vlivu a vše je využito pro jejich cíl světové nadvlády, ať už vědomě nebo nevědomě. Jediná protilátka proti infekci je znalost nemoci a její patodynamiky.

Zdá se že příroda zvolila rozmanitost druhů místo svědomí, nebo spíše vývojový potenciál směrem ke svědomí, kdy někteří byli obdařeni talentem sytit se slabostí ostatních. Kolektivní traumatická zkušenost soužití s naším přírodním predátorem, konečně dostrkala naše vědomí na pokraj uvědomění si, že ne všichni jsme člověkem. Jakmile se rozšíří vědomí o predátorovi, který je mezi námi, hra skončí. Psychopati u moci to vědí. Jejich taktiky šoku jsou troufalejší kvůli spěchu dokončit jejich agendu.

 

Pouze my můžeme osvobodit naší mysl

Protože jejich trajektorii, poháněné nenávistí, nepřekáží svědomí, je na nás vymotat se z pavučiny tím, že přijmeme zodpovědnost za naše činy. Tím, že volíme věřit jejich lžím, které slibují úlevu od bolesti, se opakovaně vzdáváme zodpovědnosti a zahazujeme naši sílu. Tímto způsobem hrajeme naši roli při genezi zla. Abychom opět nabyli moc, musíme rozpoznat podstatu predátorů, jak pro sebe tak i pro ostatní.

Prozatím je historie na naší straně. Pokaždé jakmile vznikla patokracie, zbývá jediný směr: dolů. Plané naděje, které jsou Achillovou patou globální patokracie, naznačují, že dojde k podobnému výsledku. Jediné, co zbývá, je jak dlouho ještě budeme tančit s ďáblem, dokud si nevzpomeneme, že naše utrpení skončí v momentě, kdy se obrátíme k pravdě.


Zdroj: Truth to Power: Psychopaths Rule Our World

  •  
  •  
  •  

10 thoughts on “Psychopati vládnou našemu světu

  • October 22, 2009 at 21:24
    Permalink

    jo, jo, tohle je konečně formulace toho co pozoruju kolem sebe. to jest jak se nahoru dostávají ti s nejhorším charakterem, bez svědomí. Bohužel znám jen tři čtyři lidi, s kterýma si o tom můžu popovídat. Ostatní spinkají v matrixu.

    Reply
  • November 7, 2009 at 21:33
    Permalink

    Já znám takové lidi jen dva. Je to skoro neuvěřitelné – ostatní skutečně spinkají v Matrixu.

    Reply
  • November 14, 2009 at 17:17
    Permalink

    je to tak-moc penez-tech papirku bez skutecne ceny je obrovska-vetsina Vam za penize da vse co budete chtit…good luck:)

    Reply
  • November 14, 2009 at 22:44
    Permalink

    Naprostý nesmysl, naprostý nesmysl, já nejsem psychopat, to oni, oni nic neví, lůza! Nehoráznost, takto se do mne navážet po tom, co pro všechny obětavě dělám. Ať si to vyzkouší sami, jedna schůze za druhou, mezinárodní konference, vláda, parlament, senát, vlezlí novináři, lobbisté, diplomati! Drzost, nazývat mne psychopatem! Počkejte, já vám ještě ukážu holomkové! Pošlu vás všechny bojovat do Afghánistánu, potom do Pákistánu a nakonec na Sibiř, holoto!

    Reply
  • January 2, 2010 at 20:27
    Permalink

    Patřím do asi s Vámi co toto čtete do skupinky privilegovaných otroků a zajisté pozoruji, že nikomu z privilegovaných otroků v mém okolí nevadí, že jsou vyvražďovány (i v mém zájmu) celé kontinenty, protože jiné řešení populační exploze nikdo nepřinesl. Mrtvé africké děti jsou pro Evropana spíše estetický problém, pokud mu jejich mrtvolky nezahnívají pod oknem rád zavře nad realitou oči. Věnuje se raději úvahám o svém zotročení a své svobodě. Možná, že některé otázky globální nemají žádné spravedlivé řešení. Za rozšíření hovězího dobytka po planetě může jeho predátor, na úkor ostatních přírodních živočichů… nejsem vegetarián, predátorovi vždy za pohozenou kost poděkuji. Ano je to tak jak píšeš, je to tak po celé známé dějiny, ale alternativa k tomu je mi neznámá.

    Reply
  • January 30, 2010 at 08:44
    Permalink

    Žijeme v demokratické společnosti, a proto bychom měli mít i legální, zákonem daný nárok na to, aby námi zvolení zástupci do Parlamentu byli podrobeni psychologickým testům se zaměřením na určení míry psychopatie v jejich chování. Atmosféra ve sněmovně by pak byla sice méně komická, ovšem bez katastrofálních následků pro náš běžný život.

    Reply
  • May 11, 2010 at 13:14
    Permalink

    Spíš bysme jako lidi, kteří politiky PLATÍ měli mít možnost kohokoli kdykoli odvolat z funkce, pokud se zachová proti národu – hlasováním.

    Reply
  • July 20, 2011 at 16:24
    Permalink

    za odkaz na tento článek velmi děkuji.mnohé mi objasnil.komentáře k článku také,jsem ráda,že se svými myšlenkami nejsem sama.Trápí mne zbytečné války,mrtvé děti,nejen v africe,mučení,ztráta empatií v dnešním světě.Dává to smysl,to ohlupování,špatné vzdělávání mládeže,důraz na násilí,megapárty,rozšiřování drog,nekvalitních filmů atd.Je toho mnoho.Takže tedˇmusí vzdělaní ,duševně zdraví,začít bít na poplach.dokonce ani nevím,je-li bezpečné psát tento komentář,ale nic víc nezmůžu,tak alesponˇnejsem úplně zticha. Doufám,že je nás mnoho a zticha nebudeme.mám už vnoučata,není mi jedno,v jakém světě budou žít.

    Reply
  • August 23, 2011 at 19:36
    Permalink

    "Žijeme ve zvláštních časech, kdy mladí i staří jsou vzděláváni ve lži
    a ten, který se odváží říkat pravdu, je nazýván šílencem či bláznem."
    –320 let před naším letopočtem!

    Reply
  • December 21, 2013 at 12:42
    Permalink

    Všechny tyto teorie o psychopatech jsou chimérickým nepochopením a neporozuměním povahy světa. Za prvé – všichni jsme v podstatě úplně stejní, z jednoho a téhož duchovního zdroje. Jen na své pouti hmotnou realitou jsme všichni zrovna jinde. Ten právě teď čelí tomu, a jiný něčemu jinému. Oba formuje jeho právě aktuální problém a každý z nich přísahá na tu svoji realitu. Za druhé – ti z lidí, kteří zrovna pronikli dál v poznání pochopili, že jakožto nesmrtelné duchovní podstaty žijeme v iluzorním traumatickém programu planety Země ve fyzických tělech s učebním cílem zažít dramata. Není žádný zosobnělý Bůh coby Dobro, jen ten lidskou myslí vytvořený v podobě masochistické vraždící kreatury, která nám má být zároveň varováním a vzorem. Ani zosobněný Satan coby Zlo neexistuje, a když, tak jako myšlenková konstrukce, zavržená pro tolerantní postoj k lidské svobodě a přirozenosti. Není ani žádná vina, ani smrt, jde o zdánlivou projekci programu, v němž jsme uvězněni. Není divu, že ti z lidí, kdo právě dospěli k tomuto poznání, nepociťují odpovědnost za traumata, ani nekrmí energetické parazity emocemi nějakého strachu. Nejsou ani lepší, ani horší, než ostatní. Jsou zkrátka vývojově jinde. Za "Psychopaty" tedy mohou být považováni jak láskyplní probuzenci, kteří poznali relativitu dobra a zla, tak i neláskyplní vědomí ("elity", "lizardi") nebo nevědomí ("ilumináti", "podivíni") správci traumatického programu Země, napomáhající zde udržovat emocionální dramata.
    Mimochodem velmi mnoho z běžných lidí jsou schopni traumatický program Země živit tím, že dobrovolně a za prebendu osobního prospěchu udržují systém jako manažeři v korporacích, politici, soudci, ozbrojenci. Kdokoli z nás se může stát "iluminátem", kterému projde cokoli, pokud to nebije do očí až příliš. Mnoho z nás si uvědomuje, že program je neetický a vlastní svědomí nás vrací zpátky mezi "obyčejné lidi".

    Reply

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.