Chemtrails? Kondenzační stopy? Podivné nebe

Laura Knight-Jadczyk
Sott.net

 

Kondenzační stopy jak je lze vidět z vesmíru: skutečnost, že kondenzační stopy nyní dlouho přetrvávají je samo o sobě známením, že něco není v pořádku, ale NENÍ to důkaz o tom, že se jedná o „chemtrails”.

Pár věcí které by měly být zváženy, když se bavíme o takzvaných „chemtrails”:

1) Samozřejmě že nějaké „rozprašování” probíhá a že to není ku prospěchu lidstva. Slyšela jsem od lidí pár příběhů o velmi nízko letících letadlech, které rozptylují něco, co následně všechno pokryje nebo z čeho lidé onemocní. A myslím tím opravdu NÍZKO letící.

2) Rozprašování, které skutečně postihne určenou oblast pod rozprašovačem (dotyčné letadlo), musí proběhnout v poměrně malé výšce, jinak to co je rozstřikováno nedopadne na oblast, nad kterou dochází k rozprašování.. To je způsobeno tím, že naše atmosféra má řadu vrstev a každá vrstva má svou vlastní teplotu a rychlost a směr větru, a velmi často trvá velmi dlouho a velkou vzdálenost, než se věci v jedné vrstvě promíchají nebo setkají s ostatními vrstvami, POKUD se vůbec smíchají, Obvykle jsou rychlosti větru v horních vrstvách takové, že cokoli sem vložené možná pronikne pouze do nižších vrstev počasí, po překonání mnoha tisíců kilometrů. Jedná se o velmi nelineární a velmi, nemožně, nepředvídatelnou situaci.

3) Takže pokud se bavíme o chemickém rozprašování, které můžete vidět na obloze, které pak dopadá na oblast pod ním, musíte hovořit o velmi nízkém rozprašování.

4) Proto stopy, které jsou na obloze velmi vysoko, které nemají žádnou naději, že dojde k jejich styku s povrchem pod nimi, nemůžou být správně nazývány „chemtrails”, snad možná pokud je rozprašována chemická látka, která má ovlivnit počasí (a i to se provádí poměrně nízko). Zasévání mraků (cloud seeding, pozn. překl.) se provádí rozptylováním prvků do atmosféry, jako jsou krystaly suchého ledu nebo jodidu stříbrného, za pomoci letadla, nebo dokonce z pozemních stanic. Setí mraků údajně podporuje kondenzaci vodních kapek, tudíž deště.

5) Setí mraků se obvykle provádí DO mraků, nevytváří je. Navíc i to musí být provedeno v poměrně nízké výšce, aby efekt ovlivnil oblast pod touto činností. V opačném případě vyšší rychlosti větru v horních vrstvách odnesou jodid stříbrný, rozptýlí jej a nedojde tak k požadovanému efektu. Zde je stránka o setí mraků: http://www.sandylandwater.com/ops.htm

6) Malá soukromá letadla létají maximálně ve výšce 12.000 stop. Cestovní letadla létají ve výšce od 25.000 do 45.000 stop. Nadzvukový Concorde létal rychlostí Mach 2 ve výšce 57 000 stop. Vojenské stíhačky se dostanou až do 80 000 stop, u některých speciálních letadel, jako špionážní U2 a SR-71, se předpokládá že se dostanou až do 120 000 stop. X-15 má strop ve výšce 354 000 stop.

Schéma atmosférické úrovně a typy mraků, které tvoří na těchto úrovních.

 


7) Z Wikipedie :

Cirrus oblaka jsou obecně atmosférické mraky, které se vyznačují tenkými, chuchvalcovitými pramínky, často doprovázené chomáčky, což vede k jejich obecnému (nestandardnímu) jménu kobylí ocas. [1] Někdy jsou tyto mraky tak rozsáhlé, že je jeden od druhého prakticky nerozeznatelný a vytváří souvislou pokrývku cirrů zvanou cirostratus. Konvekce ve vysokých nadmořských výškách někdy vytváří další formu cirrů, tzv. cirokumulus, struktura malých chomáčků, které zahrnují kapičky zmrzlé vody. Název je také používán pro některá mezihvězdná mračna, která se skládají z prachových částic menších než mikrometr.[2].

Mnohé cirry vytvářejí z těžších ledových krystalů vlákna připomínající vlasy, která se z ních uvolňují. Tyto „padající pruhy”, forma srážkových pruhů, často signalizují rozdíl v pohybu vzduchu (střih větru) mezi horní částí cirrového oblaku a vzduchem pod ním. Někdy se horní část cirrového oblaku pohybuje rychle nad pomalejší vrstvou vzduchu, nebo se pruh propadá do rychleji se pohybující spodní vrstvy. Směry těchto větrů se také mohou měnit.

Oblaka cirrů se tvoří, když vodní pára zamrzá v krystalky ledu v nadmořské výšce nad 8000 m (26.000 stop). [3] Vzhledem k minimální vlhkosti ve vysokých nadmořských výškách mají tendenci být velmi tenké. [1] Letadla v této výšce zanechávají kondenzační stopy, které se mohou proměnit v cirry. [4] To nastane, když horké výfukové plyny, většinou voda, zmrznou, čímž zanechají viditelné stopy. Pruhy mohou být při absenci střihu větru rovné, což mrakům dodá vzhled podobný čárce (Cirrus uncinus), nebo smotku, což je indikace vysoké úrovně turbulence. Padající ledové krystalky se odpaří před dopadem na zem.

© Wikimedia Commons    Obloha pokrytá Cirry

Cirry pokrývají až 30% Země a mají celkový oteplující účinek. Cirry účinně absorbují odchozí infračervené záření (teplo) pod nimi (skleníkový efekt), zatímco jen okrajově odráží přicházející sluneční záření (albedo) [5].

Velký počet cirrů může být známkou blížícího se frontálního systému nebo narušení ve vrchních sférách. To obvykle signalizuje změnu počasí v blízké budoucnosti, většinou blížících se bouřek. [6]. Cirry mohou být i zbytky bouřky. Souvislé pokrytí cirrů a cirostratů obvykle doprovází odtok hurikánů nebo tajfunů ve vysoké nadmořské výšce. Vznik cirrů byl rovněž pozorován po vzniku přetrvávajících kondenzačních stop letadla. Nárůst letecké dopravy je možnou příčinou rostoucího množství cirrů [7].

8) A teď, co není v pořádku ve výše uvedeném?

Odpověď: nadmořská výška cirrů vs nadmořská výška mnohých dopravních letadel, které křížují oblohu a zanechávají stopy, které jsou očividně mnohem níž, než je výška určená pro cirry

PŘESTO se tyto stopy zanechané těmito letadly CHOVAJÍ způsobem, který byl typický v mnohem vyšších nadmořských výškách.

Nejlogičtější (a nejstrašidelnější) závěr: studená vrstva horní vrstvy atmosféry se dostala níž a je pravděpodobně silnější a proto větší počet letadel letících v nižších výškách vytváří kondenzační stopy v tomto ledovém vzduchu, který býval mnohem vyšší doménou cirrů.

Protože, znovu, pokud rozumíte vrstvám atmosféry, teplotě, větrům atd., tak si uvědomíte, že to, co se děje NENÍ sprejování lidské populace nebo dokonce úmyslná manipulace s počasím – je to DŮKAZ, že atmosféra naší planety se v posledních cca deseti letech dramaticky změnila. Je to spíš blíž ku 20, protože to je období, kdy jsem si začala všímat změn ve formaci oblak.

9) Všimněte si také, že stopy zanechané letadly v mnohem NIŽŠÍCH nadmořských výškách se obvykle rychle rozptýlí. Špatná zpráva je, že v těchto výškách VŮBEC zanechají stopu! (A když z výše uvedeného víme jak vrstvy, které tvoří cirry, fungují, potom docela dobře chápeme, že žádný postřik věcí dole na zemi neprobíhá.) Samozřejmě MŮŽE nastat přirozená formace cirrů v důsledku výfukových plynů letadel nebo vypuštění paliva za letu A ve stejnou dobu rozprašování „něčeho“ v nízkých výškách. Navrhuji, že takové případy jsou „zametání stop“ stejně tak, jako jsou nekonečné „únosy šedými mimozemšťany” zametáním stop toho, co mimozemšťani na této planetě OPRAVDU dělají.

Například toto velmi hloupé video, které prohlašuje, že zachycuje „zasévání mraků“.

Není to tak. Je to důkaz toho, že atmosférická vrstva kterou letadlo prolétá, je velmi chladná. Nyní, zda-li se jedná o problém nebo ne, závisí na tom, kde a v jakém ročním období bylo video pořízeno. V některých případech by studený vzduch tak nízko nebyl, abych tak řekla, mimo sezónu.

10) Mají tyto aktivity jakýkoli vliv na počasí?

Nepochybně ano. Ale není to úmyslné. Viz předchozí diskuse o cirrech, kde je konečný výsledek OHŘÍVÁNÍ atmosféry

Co se podle všeho děje je to, že oblast jevů počasí – troposféra – byla, jak se zdá, stlačena rozšiřující se (nebo klesající) stratosférou a u samotné stratosféry, podle všeho, došlo ke změně její charakteristiky. TOTO je VELMI znepokojující! Jsou to znamení a symptomy, spolu s mnoha dalšími které jsme zaznamenali na SOTT, že se něco velmi neobvyklého děje v našem kosmickém okolí, protože změny počasí probíhají i na jiných planetách. Mohu vám zaručit, že na Marsu nebo Jupiteru nebo Saturnu nedělají „chemtrails”.

11) Pokud si prostudujete práci Jamese McCanneyho, potom dojdete k pochopení, že 5 vrstev zemské atmosféry je také vrstvami střídavých elektrických nábojů. TO JE DŮLEŽITÉ. McCanney také popisuje, jak u těchto elektrických toků na Zemi a v jejím okolí dochází k vzájemnému působení mezi Zemí a Sluncem tak, že vytvářejí naše počasí/podnebí. Piers Corbyn začíná být známým pro své využití podobných principů k mnohem přesnější předpovědi počasí, než jaké jsou schopni vypracovat tradiční klimatologové. Skutečnost že Corbyn JE SCHOPEN předpovídat počasí tak přesně, je argumentem proti tomu, že „chemtrails” je činnost pro modifikaci počasí. Jeho metoda se zabývá sluneční aktivitou, ne takzvanými „chemtrails”.

12) Pokud jde o tyto vrstvy elektromagnetismu okolo Země, v roce 1958 byly provedeny některé věci, které velmi dobře mohou mít velký vliv na podmínky panující na naší planetě v současné době. Ráda bych, abyste o tom zapřemýšleli v souvislosti se změnami klimatu, takzvanými „chemtrails” a programem HAARP.

“Od srpna do září 1958 explodovalo americké námořnictvo tři termonukleární atomové bomby 480 km nad jižním Atlantikem, ve spodní části Van Allenova pásu, který je nejblíže k zemskému povrchu. Dále byly odpáleny dvě vodíkové bomby 160 km nad Johnstonovým ostrovem v Tichém oceánu. Armáda to nazvala „největším vědeckým experimentem který byl kdy podniknut.” Experiment byl navržen americkým Ministerstvem obrany a americkou Komisí pro atomovou energii, pod krycím jménem Projekt Argus. Záměrem se zdá být posouzení vlivu jaderných výbuchů ve vysoké výšce na rádiový přenos a radarový provoz v důsledku elektromagnetického pulzu (EMP), a ke zvýšení porozumění geomagnetického pole a chování nabitých částic v něm. Tento gigantický experiment vytvořil nové (vnitřní) pásy magnetického záření obklopující téměř celou zemi, a vpustil do ionosféry dostatečné množství elektronů a dalších energetických částic, aby zapříčinily celosvětové dopady. Elektrony cestovaly tam a zpět podél magnetických siločár, což při střetu s atmosférou v blízkosti severního pólu způsobilo umělou polární záři”. Bylo to ohlášeno až mnohem později 13.- 20. srpna 1961 v Keesings Historisch Archief (KHA). Ve zprávě stálo, že americká armáda plánovala vytvořit telekomunikační štít v ionosféře ve výšce 3000 km tím, že vynese na oběžnou dráhu 350 000 milionů měděných jehlic, každá 2-4 cm dlouhá [o celkové hmotnosti 16 kg], které vytvoří pás 10 km široký a 40 km dlouhý, s rozestupem jehlic asi 100 m. Záměrem bylo nahradit ionosféru, protože telekomunikace jsou postižené magnetickými bouřemi a slunečními erupcemi.“ USA plánovaly navýšit počet měděných jehel v případě, že by se experiment ukázal být úspěšným. Tomuto plánu silně odporovala Mezinárodní unie astronomů.“

Dále:

USA začaly dne 9. července 1962 další sérii experimentů s ionosférou. Z jejich popisu: jedno kilotunové zařízení, ve výšce 60 km a jedno megatunové a jedno více-megatonové, ve výšce několika set kilometrů”. (K.H.A., 29. června 1962).

Tyto testy vážně narušily nižší Van Allenův pás, podstatně proměnily jeho tvar a intenzitu. V tomto experimentu bude vnitřní Van Allen pás na určitou dobu prakticky zničen; částice pásu budou přesunuty do atmosféry. Předpokládá se, že zemské magnetické pole bude po dobu několika hodin narušeno na velkou vzdálenost, což znemožní rádiové komunikace. Exploze ve vnitřním radiačním pásu vytvoří umělou klenbu polárního světla, která bude viditelná z Los Angeles..” (KHA 11.května 1962).

Jednalo se o experiment, který vyvolal ve Velké Británie silné protesty Hvězdáře královny sira Martina Rylea. 19. července … NASA oznámila, že v důsledku vyškové jaderné zkoušky z 9. července byl vytvořen nový radiační pás, táhnoucí se ve výšce asi 400 km až do 1600 km; ten může být viděn jako dočasné rozšíření nižšího Van Allenova pásu”(KHA 5 srpen 1962).

„… Hvězdice [Starfish, pozn. překl.] vytvořila mnohem širší pás [než projekt Argus], který se rozprostírá od malé nadmořské výšky až za L = 3 [tj. tři poloměry země nebo asi 13.000 kilometrů nad povrchem země].” SSSR podniklo později v roce 1962 podobné planetární experimenty, které vytvořily tří nové radiační pásy 7 000 až 13 000 km nad zemí. Podle encyklopedie, elektronové toky v nižších Van Allenových pásech se po výškových jaderných explozích v roce 1962 uskutečněné USA a SSSR výrazně změnily, nikdy se nevrátily do svého původních stavu. Podle amerických vědců může trvat stovky let, než se Van Allenovy pásy stabilizují na své obvyklé úrovni.”

Mějte na paměti, že zatímco vyhazují do vzduchu naši atmosféru, tak chtějí svést vinu globálního oteplování na masy běžných lidí!

Z mé zahrady za domem je výhled na Pyreneje, křižovatku letecké dopravy mezi Evropou a Afrikou, Jižní Amerikou a Španělskem, severní Evropou, Anglii, Skandinávii, a jižní Evropou a Afrikou. Je to velmi rušné místo. Sedím u psacího stolu vedle okna, ze kterého je výhled na tuto oblohu a během dne se často dívám z tohoto okna a všímám si oblohy ve všech rozpoloženích. Následující fotografie, které jsem pořídila z mého dvorku, jsou KONDENZAČNÍ STOPY vytvořené hustou leteckou dopravou, které, v některé dny, zanechají přetrvávající pruhy díky určitým podmínkám ve stratosféře. Tyto podmínky jsou souvztažné s podmínkami v troposféře, stejně tak s počasím před, během a po dnech, kdy se tyto pruhy tvoří a zůstávají dlouhou dobu. Kdybych byla hysterický potřeštěnec s vymytým mozkem, myslela bych si, že mě zabíjejí jedem. Ale já vím co jsou zač, protože jsem je pozorovala celé hodiny a dny a mám vzpomínky na podobné jevy v mnohem menším měřítku – a mnohem méně častých, protože planetární podmínky byly odlišné – když jsem vyrůstala. Věřte mi, jsou to KONDENZAČNÍ STOPY…

© Laura Knight-Jadczyk Nedávné změny atmosférických podmínek vytvořily oblohu na které se toho hodně děje.

© Laura Knight-Jadczyk

 © Laura Knight-Jadczyk

 

 © Laura Knight-Jadczyk

 © Laura Knight-Jadczyk

 © Laura Knight-Jadczyk

Během 80. let 20. století byl počet celosvětový startů raket asi 500 až 600 ročně, s vrcholem v r. 1989 s 1500 starty. Během války v Perském zálivu jich bylo mnohem více. Raketoplán je největší raketou na pevná paliva, která má dva 45 metrové pomocné startovací stupně. Všechny rakety na tuhé palivo vypouštějí z výfukových plynů velké množství kyseliny chlorovodíkové, každý let raketoplánu vypustí do stratosféry asi 75 tun ozón ničícího chloru. Rakety vypuštěné od roku 1992 vypustí do stratosféry (která obsahuje ozónovou vrstvu) ještě více ničivého chloru, asi 187 tun.

Čtu článek o kometárních dopadech, ve kterém jsou některé informace, které souvisejí s našim tématem a myslím, že mu můžeme důvěřovat, protože nebyl vypracován v programu určeném dezinformovat ve vztahu k takzvaným chemtrails.

První věc hodná zájmu je hlavní historicky známé velké těleso, které dopadlo na Zemi: objekt z Tungusky. Důležité ve vztahu k chemtrails pro nás je, že tento objekt v červnu 1908 explodoval v atmosféře a obloha mnoho nocí poté neobvykle světélkovala nad celou Evropou a západní Asií, což umožnilo lidem číst noviny v noci.

Když se v roce 1927 vědci konečně dostali až do vzdáleného místa, nebyly nalezeny žádné viditelné úlomky vybuchlého tělasa.. Pozdější práce v terénu odhalily v půdě poseté četnými malými, mělkými a oválnými krátery podobnými kráterům Carolina Bays o průměru 50 až 200 m podivné černé, lesklé, kovové kuličky. Tyto kuličky jsou typické pro mimozemská tělesa, neboť obsahují vysoké množství iridia, niklu, kobaltu a dalších kovů.

Nyní se dostáváme k souvislosti: neobvykle vysoký obsah týchž kovů byl později nalezen v antarktických ledových jádrech, ale ve vrstvě vztahující se k roku 1912.

To znamená, že trvalo čtyři roky, než nánosy ze stratosféry dopadly na zem.

Na základě dat z Antarktidy byl celosvětový spad z Tunguského tělesa odhadnut na 7 milionů tun, což znamená, že jeho průměr by byl asi 160 metrů.

Prach z těchto objektů, které vybuchly ve stratosféře, se rozptýlí po celém světě a obvykle trvá asi tři až šest měsíců než k tomu dojde. Čas, který je třeba, aby se cokoli ve stratosféře dostalo na zem, je asi 3 roky (nebo více) a to je „nezávislé na počátečním množství prachu {nebo čehokoliv).” Také existuje tolik atmosferických proměnných, že nemůže být určeno kam ty věci doputují.

Totiž hmota vrhnutá do stratosféry nedopadá na povrch nad kterým byla „položena” (jako u takzvaných chemtrails) – leda, možná, téměř náhodně a mnohem, mnohem později.

To opět nemá žádný vliv na postřiky, které probíhají v mnohem nižších výškách, tedy v troposféře, ale očividně, to co se děje ve stratosféře NEJSOU „chemtrails”.

Myslím že jsem uvedla více než dostatečné množství k zamyšlení na téma takzvaných „chemtrails”, abych naznačila, že ano, něco opravdu zlé se děje, ale není to, co si myslíte. Ve skutečnosti je to ještě horší. ANO, něco je velmi v nepořádku na naší obloze – ale nejsou to chemtrails. Samy KONDENZAČNÍ STOPY se změnily a to je velké varování o naší atmosféře a klimatu, a důsledky jsou mnohem děsivější, než jen kdyby se nás nějací potřeštěnci v Pentagonu snažili otrávit. Sakra, to bychom mohli přežít. Většina živého na Zemi nepřežije to, co tyto kondenzační stopy naznačují!

Zdroj článku: Chemtrails? Contrails? Strange Skies

 

5 thoughts on “Chemtrails? Kondenzační stopy? Podivné nebe

  • February 5, 2011 at 4:22 pm
    Permalink

    Věřte, milá paní, že vám vůbec nevěřím.
    Důkazů je dost!
    A množství neoznačených letadel, která křižují denně oblohu mimo oficielní koridory, je dalším důkazem, že se nad námi odehrává ošklivé divadlo.

    Reply
  • February 18, 2011 at 3:20 pm
    Permalink

    "píše o tom, že aircrap nedopadá na povrch pod vypuštěním, ale že se díky atmosféře přesouvá. Proto to nemohou být chemtrails."

    Myslím, že nikdo netvrdí, že cht automaticky VŽDY padají na zem.
    jsou to velmi lehké částice (um), které se zvětšují jen nabalováním ledu či vody.
    pokud jsou nahoře silné větry, nemusí velmi dlouho dopadnout na zem, popř. za dlouhu dobu a na jiném místě.

    "cloudseeding, ten se provádí přímo do mraků a v malých výškách."

    Jsou různé typy cloudseedingu, některé probíhají velmi vysoko, a nad mraky,
    pokud se seje do "čisté" oblohy, tak "do mraků" ani sít nelze 🙂

    jsou dokonce metody, kdy jednou se prvně "seje" velmi vysoko,
    a pak se vzniklý déšť zesiluje a udržuje "setím" v nižších vrstvách.
    něco lze najít na orgo.cz v sekci "Patenty".

    Nejhorší věc, čeho se dopouští autor/ka, že naivně předpokládá, že postřiky "Pentagonem" budou založeny na zastaralé metodě jodidu stříbrného, která byla uvolněna pro komerční použití.
    V patentech lze nalézt spoustu různých složitých směsí na "postřiky", nehledě na aplikování možností nanotechnologie.
    Toto opravdu přehnal/a.

    Účelem chemtrails nemusí být vždy "otrava obyvatelstva" či déšť na sprejovaným počasím.
    Může být účel zablokovat sluneční svit, nebo vytvořit/upravit počasí, kde setí mraků je jen metodou na vytvoření vytvoření/úpravu počasí, nikoli cílem.

    Ano, stále mám v hlavě i možnost, že chemtrails jsou jen změněné stopy na základě výrazné proměny atmosféry.
    Ale to nevysvětluje to, že lze často vidět na obloze "sprejující" letadlo a kousek za ním letět letadlo s rychle mizícím chvostem.
    Taky je tu nepoměr nad tím, že lze najít tisíce oficiálních dokumentů (patenty, projekty, NOAA dokumenty, projekt Aurora, projekt 2025 US Army Owning (World) Weather),
    ale téměř žádné oficiální dokumenty, který by jasně uvedl (a podpořil důkazy), proč během posledních pár let došlo k tak drastické proměně atmosféry a tak časté zanešení původně modré oblohy mraky.
    Pouze existují prosté řeči vědců o tom, že chemtrails neexistuje.

    Reply
  • March 21, 2011 at 10:13 pm
    Permalink

    Ano i ne. Dobrý článek, jen závěry jsou možná ukvapené. O neobvyklém zmenšení/snížení termosféry jsem slyšel už dříve (tuším na sott.net) a přesně tohle jsem taky dedukoval. Poslední dobou pozoruji neobvykle častý a silný výskyt inverze, kdy se chladná vrstva, (čára, kde obvykle začínají kondenzovat mraky), bez obvyklé spodní vrstvy dotýká země. Jistě to není o stejné vrstvě a výšce, ale souvislost vidím. To střídání kladného a záporného náboje, teplé, studené vrstvy…

    Je to lákavé vysvětlení, ale v oblasti CHT byl proveden už nemalý výzkum, včetně např. rozborů půdy a po obeznámení o tom v podstatě není pochyb. Argument "CHT by nespadly na místo" o ničem nevypovídá. Pro účely zvýšení odrazivosti atmosféry např. hliníkem je naopak žádoucí, aby byly částice co nejmenší a zůstaly co nejvýše, co nejdéle. Otázka spíše zní: Nepoškodila kromě zmíněných nukleárních, skalárních a jiných testů i tato dlouholetá činnost atmosféru, tryskové proudění atd? Vždyť např. hliník jako výborný vodič může udělat paseku i s onou elektřinou. Přidá se Barium, které má co dělat s měřením magnetismu, a kdo ví co ještě. Dále Haarp, který přímo manipuluje ionosféru a nejpíše další (Teslovy) vynálezy a není se čemu divit. Nemyslím tedy, že je to buď a nebo. Probíhá to všechno najednou.
    Papagiorgio

    Reply
  • January 5, 2013 at 2:04 pm
    Permalink

    Všeho s mírou. Raději zauvažovat, co mi tělo říká, když se mi angýna opakuje příliš často? Co mi tělo říká, když mám alergii? Neměl bych nejdřív spíš změnit životosprávu?

    MMS má možná smysl tam, kde jiné léčby selhávají. Proč ale brát MMS na obyčejnou rýmu? Jistě, zdravé tělo MMS nějak "vydejchá", ale stojí případné vedlejší účinky (zvlášť ty skryté) opravdu za to?

    Opakuji, že v určitých případech MMS smysl má, ale selský rozum mi říká, že rýmu či angýnu je lepší vypotit než užívat cokoli jiného. Natož MMS podávat proti rýmě dětem….

    Reply

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *