Hovězí z travnatých pastvin – nejveganštější položka v obchodě

Drew French
Medium.com

 

100% trávou krmené Highland hovězí od mého souseda a kniha Nástroje titánů od Tima Ferrisse

Pravděpodobně nejveganštější položka, kterou si můžete koupit v obchodě, je kilo hovězího masa krmeného trávou.

Touto kacířskou myšlenkou jsem se zabýval, když jsem projížděl sousedící venkovskou krajinou, zatímco jsem si zběžně prohlížel prázdná kukuřičná pole hledajíc známky života, a přemýšlel nad arogancí lidstva. Kdy jsme se rozhodli, že si můžeme nárokovat všechnu pevninu na Zemi a používat každý čtvereční centimetr pro naše vlastní účely a potřeby?

Vlastně zhruba před 10 000 lety, když jsme vymysleli pojem zemědělství.

Je smutné, že praktikováním zemědělství, tak jak existuje nyní, je nemožné nezpůsobovat nekonečné utrpení mnoha živým bytostem. Dá se argumentovat, že největší utrpení ze všech je způsobeno praktikováním ročního zemědělství, což je kultivace zeleniny, včetně obilnin, luskovin a rýže, u kterého proces růstu od osiva až po jídlo trvá jen jeden rok. Pěstováním ročních plodin vytlačujeme bezpočet divokých zvířat z jejich domovů a krajiny. A nejen to, navíc vybíjíme tisíce tvorů, když obděláváme půdu a vytahujeme sklizeň zpod země.

Na druhou stranu víceleté zemědělství, založené na stromech, keřích, trávě a hospodářských zvířatech, umožňuje přírodě prospívat bez každoročního ničení. Pokud by řemeslo zemědělství mohlo přijmout dlouhodobé výhody víceletých rostlin místo těch krátkodobých, které poskytují každoroční množství obilí a luskovin, potom možná budeme schopni investovat dnešní významné bohatství, včetně našich zdrojů fosilních paliv, na kumulativní výnosy zítřka.

Avšak krátkozrakost člověka je neomezená a ti, kteří skutečně chápou, co je v sázce, musí povstat a mluvit jasně a hrdě.

Meditoval jsem nad prázdnými kukuřičnými poli celé hodiny. V konečném důsledku to představuje hřbitov pro všechny druhy volně žijících živočichů, od bezobratlého červa až po pernaté ptáky. Celý divoký ekosystém je zcela narušen naším neustálým a nekonečným obděláváním půdy a ničením veškeré orné půdy.

Přibližně 160 milionů hektarů se v samotných USA používá k pěstování plodin, což je zhruba 17% veškerého amerického území. https://www.ers.usda.gov/publications/pub-details/?pubid=84879

Toto využívání orné půdy poskytuje dostatečné množství jídla pro všechny lidi, ale bere každodenní stravu miliardám divokých zvířat, jako jsou králíci, včely, hlodavci, krůty, žížaly a nekonečné množství hmyzu, a ničí jejich životní prostředí, rodinnou strukturu, lovecký rajón a zdroje nektaru. Nemluvě o hrozných otrokářských podmínkách, kterým jsou na poli vystaveni mnozí zemědělští pracovníci. Lidé jsou také zvířata, víte.

Vidíte, v žádném případě nevěřím, že veganská strava způsobuje v dlouhodobém horizontu méně utrpení než jakákoliv jiná strava. Roční zemědělství jako celek poskytuje živnou půdu pro každodenní vyhlazení stovek druhů zvířat. Pokud bych do své analýzy zahrnul všechny zvířata, kterým bylo ublíženo ve velkém měřítku zemědělství, včetně bezobratlých a nejen velkých savců, musím dospět k závěru, že kultivování kukuřičného pole je nejvražednější ze všech činností.

To je důvod, proč po pravdě, kilo trávou krmeného hovězího masa představuje méně utrpení na hlavu než kilo kukuřice.

Opět hovězí mého souseda krmené 100% trávou

Všichni se díváme na problém morálky jídla špatným objektivem.

Domníváme se, že „potřebujeme morální rámec, o který se můžeme opřít a hrdě se prohlásit za to či ono, abychom se necítili jako špatní lidé.“ Namísto shlukování se kolem morální nadřazenosti, bych nás všechny rád povzbudil k přijetí skutečnosti, že živé se živí živým, a zkoumat skutečné a důležité rozdíly mezi regenerativním zemědělstvím a chemickým geneticky modifikovaným zemědělstvím, které nyní dominuje v krajině, nezastřenýma očima. Musíme zahájit proces hojení na zemi přijetím regenerativní ch postupů, kultivací ducha úcty, přiznáním, že životní energie se nachází ve všem, co jíme.

Měli bychom respektovat životní energii (v dechu, krvi, míze a buňce) ve všem, co spotřebováváme, od stromu, který používáme pro palivové dříví, k ropě, kterou používáme jako palivo pro naše auto, obojí jako nahromaděná energie pradávného slunečního světla, které zachytily trvalé rostliny.

Využíváme životní energii bez přestání, den za dnem, různými a všemožnými způsoby, včetně řízení našich vozů po asfaltovaných silnicích a zapínáním našich plastových telefonů pro surfování po internetu; to vše je poháněno temnou černou krví mrtvých stromů, drcených tlakem po celá tisíciletí jen pro to, abychom mohli pohánět náš nový způsob života.

Veganství je chvályhodný nápad, ale pro některé poskytuje rámec pro morální nadřazenost. Pěstování komplexu spasitele je přirozeným výsledkem následování jakéhokoliv ideologického cíle a život je pak viděn skrz rámec, který vylučuje vše, co nezapadá do jeho omezené ideologie. A skutečnost je taková, že všichni spotřebováváme životní energii, nekonečně, abychom mohli žít naše každodenní životy.

Nejméně škodlivé jídlo pochází z víceletých rostlin a zvířat, která jedí tyto trvalé rostliny. Synergii krav a trávy lze jen ztěží vylepšit jako ideální systém.

Pokud je primárním cílem veganství snížit utrpení, pak mnozí z nás jsou vegani a dieta složená především z trávou krmeného hovězí a mléčných produktů, včetně vajec z volného výběhu a celoročních rostlinných produktů, je nejveganštější stravou, která mě napadá. Strava založená na trávě, která se nikdy neobdělává, aniž by byl narušen jediný červ, kdy žádný sysel není rozřízlý na půl, umožňuje přírodě růst a vzkvétat bez našich každoročních zemědělských radlic, strojů a chemikálií.

Musíme přezkoumat náš vztah k zemi a životní energii kterou obsahuje. Zemědělci na počátku 20. století věděli, že aby udrželi půdu v ​​dobrém stavu, což znamenalo zdravou a produktivní, bylo nutné pole nechali ležet ladem. Myšlenka, že kus země je bezcenný, je-li divoký a svobodný, převládá v naší společnosti, a myšlenka, že by půdě mělo být dovoleno ležet ladem, je  anatéma.

V naší moderní společnosti máme pocit, že všechny věci by měly být neustále co nejproduktivnější. To vyčerpává nás, půdu, divokou zvěř, naše moře a náš vzduch.

Ale legrační věc o výrazu ‘nechat ležet ladem’ je, že to neznamená, že země skutečně odpočívá a nic nedělá. Ne, znamená to, že zemědělec nenutí půdu plodit s pomocí radlice, motoru nebo chemikálie. Když je půdě dovoleno zůstat ladem, samotná země začne oplývat divokým životem a energií, která je za hranicí toho, co je možné s každoročním zemědělstvím. Životní příběhy milionů tvorů se odehrávají a přispívají k obnově kusu půdy ležící ladem, divokého aru, malé části planety Země.

Stejně jako to vzrušení, které pociťujeme když opustíme naši toxickou práci, stejně tak se i země, divoká zvěř, moře a náš vzduch cítí, když přestaneme zneužívat přírodní zdroje světa pro náš nekonečný hlad. Ve stavu ladu se všichni začneme regenerovat.

Další kamarádovy krávy a telata plemene Highland

Současná formulace problému výroby potravin je následující: zemědělci potřebují co nejvíce využívat každoroční zemědělství, aby mohli nakrmit obyvatelstvo. Režim většiny zemědělců je „všechno nebo nic“. Nemyslí si, že mohou strávit deset let tím, aby vědomě navrhli zemědělství založené trvalých rostlinách a zvířatech, protože peníze potřebují teď hned.

Takže to, co je skutečně protiveganské, co skutečně škodí zvířatům, je tato myšlenka – že musíme pěstovat každoroční plodiny na každém čtverečním centimetru půdy, čímž vytvoříme hřbitov bez zvířat na 17% amerického území, abychom nakrmili náš nekonečný hlad.

Když půjdeme přímo k jádru věci, nemyslím si, že většina lidí na naší planetě skutečně rozumí, co obnáší pěstování našeho vlastního jídla. A toto přerušené spojení je vidět napříč městskými oblastmi po celém světě, kde lidé dělají tisíce rozhodnutí, při kterých se snaží dělat to nejlepší, co lze s paletou jednoročních zemědělských produktů, které jsou k mání, ale přemýšlejí jen velmi málo o výběru celých potravin z víceletého zdroje, které se sporadicky nacházejí na okrajových policích supermarketu.

Levné jídlo zabíjí naše spojení s krajinou.

Více lidí na planetě znamená, že více zdrojů se dobývá ze země, bez ohledu na to, zda jsme nebo nejsme vegani. Země produkující avokáda se potýkají s rostoucími cenami avokád kvůli vysoké americké poptávce po guacamole. Hektary deštného pralesa jsou vykáceny buldozery, aby se mohly pěstovat další avokádové stromy. Poptávka je tak vysoká, že Mexiko, které produkuje asi polovinu světové produkce, přemýšlí o dovozu avokád, zatímco průměrný Mexičan si je ani nemůže dovolit koupit k jídlu.

Zemědělci v Mexiku kácejí borovicové lesy, aby mohli pěstovat tyto lukrativní plodiny, což může ohrozit životní prostředí motýlů monarchů stěhovavých.

Tím chci říct že váš veganský raw avokádový čokoládový dort není tak neškodný, jak si myslíte.

Pokud opravdu zvážíme  smrt a ničení, kterého se dopouští náš životní styl na přírodním světě, všichni bychom byli překvapeni. Všichni zanecháme stopu zkázy, tak jak žijeme každý den, protože vše živé konzumuje život, aby mohlo prospívat – je to přirozená cesta věcí, pokud vím. Je vaše plastová flísová mikina tak nevinná a je váš oběd z kořenové zeleniny tak laskavý vůči Zemi?

Veškerá kořenová zelenina musí být zasazena na obdělané půdě – kolik úmrtí to stálo, když byla půda obdělávána? Odplevelena? Pěstována? A nakonec musí být veškerá kořenová zelenina vykopána a půda musí být připravená na příští rok.

Když perete flís ve své pračce, mikroskopické plastové úlomky proudí do odpadu a nakonec do řek a do moře, což způsobuje vážné zdravotní problémy mořským živočichům.

Právě teď je důležité se zaměřit na získávání pohledu na větší, zastřešující problém, který máme jako společnost: nerespektujeme životní sílu.

Moderní člověk prostě nerespektuje život, který je ve všech věcech, vědomě a s velkým úsilím spotřebovává veškerou užitečnou energii, dokud příroda, planeta, nebude zcela mimo rovnováhu.

Planeta se tak či onak zotaví. Ale proces hojení Země nás nemusí zahrnovat, jestliže nezvolíme žití více vědomým způsobem.

A rozhodně si nemyslím, že to znamená stát se veganem.

Znamená to kultivovat skutečný vztah s vaším jídlem, to za prvé. Stravovat se místně vždy trumfne jakékoliv stravovací morální divadlo. Když jíme místně, vytváříme si vztah k jídlu, které denně dáváme do úst. Tento vztah je jako každý jiný, vyžaduje úsilí a péči.

Jak hlásá Michael Pollan, vyhněte  se všemu tomu rádoby jídlu uprostřed supermarketu, všem těm zabaleným nesmyslům, které z 90% vycházejí z kukuřice. Potraviny na bázi kukuřice jsou nejméně veganské potraviny, které si můžete koupit. Obsahují nejvíce zhmotněného utrpení z jakékoliv skupiny potravin, kterou si dokážu představit, kromě cukru, což je další hlavní složka většiny balených potravinářských odpadků.

Namísto jakéhokoliv zabaleného odpadu se zásobujte masem, zeleninou, mléčnými výrobky, vejci a všemy ostatními skutečnými potravinami. Stačí začít s tímto. Pak si vyhledejte svého místního zemědělce a nakupujte skutečné potraviny přímo. Kultivujte skutečné vztahy, tak či onak.

To je jediný způsob, jak začít skutečný léčebný proces.

Můžeme snížit utrpení na planetě vědomým vstoupením do vztahu s půdou, s lidmi kteří na této půdě žijí a s rostlinami a zvířaty, které konzumujeme.

 

Zdroj článku: Grass-fed Beef — The Most Vegan Item In The Supermarket

  •  
  •  
  •  

26 thoughts on “Hovězí z travnatých pastvin – nejveganštější položka v obchodě

  • October 1, 2018 at 06:08
    Permalink

    Díky za hezký článek. Tohle by si měl přečíst každý.

    Reply
    • A.K.
      October 1, 2018 at 08:47
      Permalink

      Díky za reakci. Je na čase, aby si to přečetli právě ti, kteří si odpíráním masa v domnění, že dělají něco opravdu šlechetného pro vývoj člověka, ničí i svoje zdraví.

      Reply
      • October 11, 2018 at 11:37
        Permalink

        Jsem přes 25 roků vegetarián, poslední dva roky vegan. To jenom z etických důvodů – nechci, aby kvůli mému jídlu umírala nebo trpěla zvířata. Zdravotní problémy nemám, běhám maratony, mám hodně pohybu.

        Reply
        • A.K.
          October 11, 2018 at 22:20
          Permalink

          Článek se právě snaží poskytnout prostor k zamyšlení, jestli nejezení masa je skutečně tak etické, jak se mnozí vegetariáni a vegani domnívají. Rozhodnutí je jen na Vás.

          Reply
          • October 12, 2018 at 07:25
            Permalink

            Co je víc etické? Zabít nebo nechat žít?

        • October 11, 2018 at 22:30
          Permalink

          2 body ve vašem příspěvku: 1. etická otázka konzumace masa a 2. lidské zdraví:

          1. K etické stránce, převážná čast masa pochází z průmyslových chovů zvířat, který je zjednodušeně řečeno špatný ve všech směrech, mimojiné jak eticky tak i nutričně. Obecná (ne)kvalita životních podmínek zvířat, která jsou udržována v nepřirozených a často krutých podmínkách, krmena nepřirozenou a pro ně zničující potravou – obiloviny, kukuřice, sója – v případě přežvýkavců, kteří by měli dostávat jenom trávu. Životní podmínky a strava způsobují nemoce, které je třeba utlumovat toxickými antibiotiky a dalšími farmaceutiky. Navíc jsou zvířata v intenzivní míře vystavena a tímto kumulují toxiny obsažené v píci, např pesticidy jako glyfosát. Celkové podmínky tedy vytváří nemocná, vysoce toxická zvířata. Vysoká toxicita průmyslového masa může být důvod, proč ti kteří přejdou na vegetariánskou stravu, hlásí obecně zlepšení zdraví, což může být způsobeno tím, že již nejsou vystaveni koncentrovaným toxinům z průmyslového masa. Když se vrátím k článku samotnému, zde se mluví o chovu zvířat v co nejpřirozenějších podmínkách, s co největší ohleduplnosti.

          Další argument k Vašemu prvnímu bodu, tentokrát trochu filozofický. Přestože si můžeme namlouvat opak, lidé jsou součástí přirozeného cyklu na této planetě, ke kterému smrt patří. Vše se požírá navzájem a žije díky smrti něčeho jiného. Zvířata pojídají rostliny, my zvířata a po naší smrti posloužíme opět jako potrava pro rostliny a tak dále. Jsme součástí koloběhu života a nelze se z něho vyřazovat, je to popírání objektivní reality na této planetě. Můžeme si myslet, že jsme díky našemu vývoji mimo tento cyklus, ale ve své podstatě je to naprosto arogantní postoj si myslet, že můžeme z tohoto řádu vystoupit. Takže maso ano, ale co nejetičtější – malé farmy, přirozená strava pro zvířata a humánní zacházení.

          2. K druhému bodu ohledně lidského zdraví a jeho dlouhodobého udržení na vegetariánské stravě: naše tělo a naše vyšší kognitivní funkce se vyvinuly díky konzumaci nutričně bohatého masa a živočišného tuku. Jsme lidmi, protože jsme začali jíst maso. Naše tělo potřebuje k optimálnímu provozu živočišný tuk. Lidské tělo může spokojeně fungovat bez jakéhokoliv přísunu uhlovodanů, jenom z živočišného tuku a masa (tzv. ketóza kdy se spaluje tuk pro získání energie, což je mimochodem optimálnější způsob získávání energie než z cukru-gluózy, proces který mimojiné vede k oxidativnímu stresu v těle, zánětlivým procesům atd.). Naše buńky pro spránou funci potřebují tuk, mozek z velké části tvoří tuk. Znovu tedy, pro optimální zdraví je třeba živočišný tuk a maso.

          Dále, rostliny obsahují různé antinutrienty, je to jejich přirozená ochrana k přežití. K tomu navíc již zmiňované pesticidy, to ani nemluvíme o geneticky modifikovaných rostilnách. Tyto faktory vedou k postupné a dlouhodobé degradaci těla a proto vegetariánská strava není optimální pro udržení zdraví. Samozřejmě všichni jsme individuální, záleží na vaší odolnosti, hrajou zde roli faktory např. jak na tom byli nutričně vaši předci a jaký základ vám předali, individuální genetická výbava, která určuje jak jste schopen detoxikovat a vypořádat se s touto rostlinnou zátěží. Ve vašem případě je možná na místě gratulace k výhře v genetické loterii, že máte tělo které dostalo dostatečně silný základ a je schopné se dlouhodobě vyrovnávat s negativními vlivy vegetariánské stravy. Ale u převážné většiny lidí, kteří jsou dlouhodobě na vegetariánské stravě, dochází k rapidnímu zhoršování zdraví v pozdějších letech života.

          Reply
          • October 12, 2018 at 07:42
            Permalink

            Prosím o uvedení studií a fakt k bodu “Ale u převážné většiny lidí, kteří jsou dlouhodobě na vegetariánské stravě, dochází k rapidnímu zhoršování zdraví v pozdějších letech života.”
            A jak už jsem uvedl výše : Volný chov hospodářských zvířat na pastvinách je nemožný, vzhledem k množství aktuální spotřeby masa.
            K etické stránce: kvůli udržitelnosti životního prostředí je třeba přehodnotit i postoj k zabíjení zvířat. Tak jako lidstvo přehodnotilo postoj ke kanibalismu, otrokářství, rasismu…

          • October 13, 2018 at 23:54
            Permalink

            Volný chov zvířat – bavíme se o ideálu a tvrdit, že to není v plné miře teoreticky realizovatelné za současných podmínek neznamená, že to není něco k čemu bychom neměli směřovat. Co se týče teoretického přechodu lidstva na plně vegetariánskou stravu, to je v rámci možných potravinových výnosů úplná utopie. Chování zvířat je efektivnější, a hlavně udržitelný, způsob využití půdy. Je to právě zemědělství, které je tím neudržitelným systémem, desktruktivním vůči životu na Zemi, a navíc budu tvrdit, že pokud nás jako civilizaci nevyhladí jiná pohroma, tak určitě dojedeme právě na zemědělství.

            Jaksi mícháte ve vašem etickém argumentu jabka a hrušky. Organizace lidské společnosti a biologická realita toho, jak jsme se jako živočišný druh vyvinuli, jak zapadáme do biologického řádu a jak fyziologicky fungují naše těla, jsou dvě odlišné věci.

            Pokud zvládáte angličtinu (a když ne budete si muset počkat na překlad) tak vás odkáži na dva články, které zasazují celou diskusi do mnohem širšího rámce, jak historického tak biologického. V článcích jsou odkazy na mnohé studie, které podporují můj argument:

            http://www.sott.net/article/218600-The-Naive-Vegetarian
            http://www.sott.net/article/277079-Vegetarianism-Increased-risk-for-autoimmune-disease
            http://www.sott.net/article/230120-Lierre-Keith-on-The-Vegetarian-Myth-Food-Justice-and-Sustainability

          • October 14, 2018 at 12:50
            Permalink

            Vy to vidíte z vašeho, rádoby vědeckého, pohledu a já to vidím z pohledu buddhistického mnicha. My nerozlišujeme mezi jednotlivými živými tvory. My se nepovažujeme za nadřazené nad ostatní cítící bytosti.

          • November 13, 2018 at 18:47
            Permalink

            Vyjádřím se krátce k bodu 2.
            Aktualizujte si informace – jedna z hypotéz skutečně mluvila o tom, že naše vyšší kognitivní funkce se vyvinuli díky konzumaci masa (hlavně díky vyšší míře kalorií) – ve skutečnosti to nebylo nijak potvrzeno a stále je to jen jedna z hypotéz – navíc je to myšleno v rámci evoluce desítek generací nikoli v rámci vývoje jednoho jedince (generace) – takže i kdyby to tak bylo, tak to je off topic.
            Lidské tělo nepotřebuje k optimálnímu provozu živočišný tuk, ale nasycené masné kyseliny (někdo může dávat mezi rovnítko, protože maso obsahuje pouze nasycené m. k. – to je ovšem implikace nikoli ekvivalence – obráceně to totiž neplatí) a ty nalezneme běžné i rostl. stravě.
            Ano lidské tělo může uspokojivě fungovat pouze na živočišné stravě a stejně tak i na pouze rostlinné – díky tzv. mikro evoluci – dokonce je možné se stravovat pouze oříšky a semínky a opět můžeme plnohodnotně fungovat.
            A ano, buňky potřebují tuk ke správné funkci – maso obsahuje tuk a stejně tak ořechy, semena, obiloviny a samozřejmě i ovoce a zelenina (sice v menší míře, ale to je kompenzováno přirozeně vyšším příjmem).
            Antinutrienty – ano, ale není to zas taková tragedie.
            Pesticidy a GMO je pak problém veganů i masožroutů – zvířat, která později jíme, ale je pravda, že je dobré to hlídat a není to zas takový problém.
            A jak už zde někdo psal – rapidní zhoršení zdraví u vegetariánů? Ano, veganům a vegetariánům se v pozdějších letech života zhoršuje zdraví, ale to už jsou masožrouti dávno mrtví 🙂

        • December 1, 2018 at 19:02
          Permalink

          Pavle, delas to nejlepsi co muzes! Tady ten clanek je uplne zcestny. Kazdy den usetris zivot zvireti ktere nemas na taliri plus ty ktere tady popisujou ze zemrou v dusledku zemedelske vyroby, ktera je z vetsiny casti vyuzivana na krmeni dobytka. Rostlinna strava je pro cloveka tou nejlepsi na podporu zdravi i fyzicke vykonnosti. To vse je vedecky podlozeno.

          Reply
  • October 10, 2018 at 19:50
    Permalink

    Skvělý článek. Jen škoda, že lidé, kteří by si to potřebovali přečíst, jsou většinou tak fanatičtí a přesvědčení o své pravdě, že stejně nebudou chtít poslouchat…

    Reply
  • October 11, 2018 at 06:52
    Permalink

    Co jsou tyhle? “rádoby jídlu uprostřed supermarketu, všem těm zabaleným nesmyslům, které z 90% vycházejí z kukuřice”, v naší sámošce je uprostřed chlaďák s masem.

    Reply
    • October 11, 2018 at 19:48
      Permalink

      Je to myšleno tak, že bychom se měli při nákupu držet na okrajích obchodu, kde najdeme čerstvé potraviny a nevydávat se do střední části, tedy prostředku, kde jsou všemožné trvanlivé potraviny, které jsou většinou z obilovin nebo kukuřice

      Reply
  • October 11, 2018 at 10:29
    Permalink

    Autor tak nejak zapomnel, ze zvirata se musi take necim krmit. A velka cast vypestovanych plodin jde prave na vykrm zvirat. Napriklad naprosta vetsina soji, kvuli ktere se kaci lesy. Nejidealnejsim zpusobem stravovani je tedy stejne veganstvi idelane samozrejme z lokalni produkce.

    Reply
    • A.K.
      October 11, 2018 at 22:26
      Permalink

      Ne, autor nezapomněl 🙂 Dokonce podstatu vložil přímo do titulku. Volně se pasoucí dobytek, který je možné dokrmit maximálně přes zimu, přičemž nejlepší volbou by bylo seno, je tou nejšetrnější metodou vůči ekosystému. Žádná orba. O tom, že velkochovy používající levné suroviny pro dokrmování a zvýšení výnosů, jsou v mnoha případech zvěrstvem na zvířatech, nikdo nepolemizuje.

      Reply
  • October 11, 2018 at 11:26
    Permalink

    Autor zjevně neví, že největší podíl zemědělsky využívané půdy je pro výkrm hospodářských zvířat. Jím zmiňované kukuřičné lány určitě nejsou určené pro potraviny lidstva. Ať si nejdříve nastuduje fakta. 🙄

    Reply
    • A.K.
      October 11, 2018 at 22:29
      Permalink

      Měl byste si lépe přečíst článek. Autor nepropaguje velkovýkrmny. Píše o zelených pastvinách a na nich se pasoucímu skotu jako nejšetrnějším způsobu v rámci potravinového řetězce.

      Reply
      • October 12, 2018 at 07:29
        Permalink

        V míře, v jaké je momentální spotřeba masa, je volný chov na pastvinách nemožný. Kam by se všechna ta pasoucí zvířata vešla? Na to není dostatek volného prostoru.

        Reply
        • A.K.
          October 15, 2018 at 21:14
          Permalink

          V ČR je kupodivu pořád dost místa na takovou změnu.
          (tab.B, strana 17, https://www.cuzk.cz/Periodika-a-publikace/Statisticke-udaje/Souhrne-prehledy-pudniho-fondu/Rocenka_pudniho_fondu_2015.aspx)

          Z těch cca 8mil. hektarů země je něco málo přes polovinu zemědělská půda (již od šedesátých let prakticky setrvalý stav), ale trvalý travní porost je necelý milión ha. Z toho miliónu je cca 30% pastvina pro dobytek, zbytek jsou louky, kde spousta farmářů dává přednost dotacím na sečení před chovem. Prostor pro přeměnu krajiny tu tedy nepochybně je. To, o čem se přeme, je pohled na věc, a já se domnívám, že ačkoliv máte přesvědčení, tak máte k dispozici méně dat, než redakce SOTT.net. Říkám to při vší úctě k Vám, protože kdybyste měl možnost posoudit obě strany argumentů, možná byste vegetariánství/veganství jako prospěšný celospolečenský způsob stravování nepropagoval. Ani já si nemyslím, že by měl každý hned přejít na ketogenní stravu, ale ze všech dostupných dat vyplývá, že většina populace extrémně profituje z přechodu na stravu bohatou na živočišné tuky a přiměřené množství bílkovin. Bezmasá strava v dlouhodobém měřítku dává tělu zabrat (jsem si samozřejmě vědom toho, že dispozice menší části obyvatelstva mohou být výrazně příznivé k vegetariánské stravě). Pokud se můžeme inspirovat u našich předků, tak si všimneme (jak zjistil Weston Price při svých cestách po světě), že žádný přírodně žijící kmen se masu dobrovolně nevyhýbal. Takto jsme žili po dlouhá léta a díky tomu jsme se vyvinuli do té podoby, kterou máme dnes, včetně našeho mozku, který je schopen analyzovat abstraktní koncepty a filosofické problémy. Takže v jádru věci, o které se bavíme, není zdravotní hledisko – tam prostě živočišná strava má nenahraditelné místo. Je to etický problém, který pro Vás hraje zásadní roli. Pokud Vaši cestu vnímáte jako mírumilovnější, je to Vaše víra. V diskusi výše bylo zmíněno, že jako součást potravinového řetězce se zabíjení nemůžeme vyhnout. Dokud z nás nebudou bretariáni/pránisté, nemáme be zabíjení šanci na kus žvance. Přikláním se k dle mého nejušlechtilejší verzi, zabít s pokorou a vědomím situace a bez plýtvání využít, co je třeba. Asi nejlepší mně známou knihou shrnující diskutovanou problematiku je Vegetariánský mýtus od dlouholeté veganky Lierre Keith. https://www.amazon.com/Vegetarian-Myth-Food-Justice-Sustainability/dp/1604860804

          Reply
  • October 11, 2018 at 13:07
    Permalink

    Celý článek je samozřejmě nutné brát s nadsázkou – protože porovnává neporovnatelné – a autor to asi ví a chce jen ukázat druhou stranu a to mírným trollingem. Na jedné straně autor mluví dlouhé odstavce o nejekologičtějším chovu (kráva živená travou – souhlas), ale jen okrajově v jedné větě na konci se zmiňuje o tom, že podobně lze pěstovat rostliny (nákup od místního zemědělce).
    Sice mluví o neuvěřitelných 17% půdy v USA pro pěstování rostlin, ale nepíše kolik z toho zkonzumují chovná zvířata.

    Zemědělská plocha tvoří podle FAO (organizace OSN pro výživu a zemědělství) přibližně 39% zemské souše (49,116,227 km²). Z toho orná půda zabírá cca 14 milionů km², trvalé kultury přes 1,5 milionů km² a pastviny neuvěřitelných 33,5 milionů km². Jedna třetina celkové plochy orné půdy je navíc určena k dalšímu pěstování krmiva pro zvířata. Celkově tedy živočišná výroba zabírá více jak 2/3 celkové zemědělské plochy a přibližně 30% zemské souše. (zdroj: http://www.vegan.cz/clanky/80-zivocisna-vyroba-kamen-urazu-ekologie-planety)

    Stejně tak se nezmiňuje ani o tom, že i pastviny narušují krajinu a ekosystém – odlesňování (ne všude), problémy s vodu, biologickým odpadem, emise apod.

    Má pravdu, že mnozí vegani – jsou slepí, když odmítají jíst maso a přitom jedí rostliny, které způsobují utrpení zvířatům. Je ovšem také pravda, že vegani a vegetariáni mají blíže k ekologii než běžná populace – protože při zájmu o veganství, chtě nechtě brzy na ekologii narazí a proto častěji hledají ekologičtější a tedy i “veganštější rostlinné potraviny”.

    Autor zřejmě reaguje na některé agresivní/expresivní reakce veganů – takových je ovšem mimimum i když jsou nejvíce slyšet – o mnohých lidech to prostě vůbec nevíte, protože to nemají potřebu veřejně ventilovat. Veganství není černobílé – a každý vegan ho bere trochu jinak a každý je jinak přísný – jsou tací, kteří do poslední položky kontrolují složení rafinovaných potravin a pak jsou tací, kteří to berou selským rozumem. Jsem vegan a nejím maso, ale když mě otravuje komár tak ho majznu – na druhou stranu si raději vypěstuji mrkev sám než jí kupovat z druhé strany zeměkoule 🙂

    Reply
  • October 11, 2018 at 21:22
    Permalink

    2 hektary uživí
    – 1 masožrouta
    nebo
    – 14 vegetariánů
    nebo
    – 40 veganů

    Trochu se tu zapomíná na to, jaký vliv má nadbytek masové stravy na člověka.
    Kdo to nezkusil alespoň na měsíc, neví jaký je rozdíl v pocitu s masem a bez masa.
    Maso a mléčné výrobky jsou stahující potraviny. Po jejich konzumaci tělo potřebuje vyvážit energii do středu a tak chce uvolńující potraviny (alkohol, sladké, …) A tak tělo kmitá od stahu k rozplácnutí a neví, jaké to je být v klidu ve svém středu.

    Reply
  • October 18, 2018 at 07:13
    Permalink

    Nadpis je od podstaty retardovaný, nepovedený clickbite. Tak jsem jen náhodně četl textem a zjistil jsem, že je podobně retardovaný, jako nadpis.

    Nevýhoda dnešního interetu je, že vlastně kdokoliv může publikovat cokoliv. Autora tohodle článku si představuji jako Otíka z vesničky mé střediskové….

    Reply
  • November 8, 2018 at 18:11
    Permalink

    Volně pasený dobytek je možná opravdu soucitnější volba než rostlinná produkce z intezivního zemědelství (byť zhodnotit to do hloubky není vůbec jednoduché). Zásadní problém článku je chybějící zhodnocení, kolik lidí volně pasená zvířata uživí oproti modernímu zemědělství (řekněme v bílkovinách a dalších výživových ukazatelích na jednotku plochy). Potřebovali bychom na to mnohem víc plochy. Je pravda že máme nevyužité plochy, ale to jenom díky importu levného krmiva ze zahraničí – číky čemu dokážeme dostat cenu masa tak nízko jako je dnes. Kdybychom ale chtěli dosáhnout toho aby např. ČR dokázala nakrmit všechny své obyvatele jenom z volně pasených zvířat (a lidé by zůstali u nynější úrovně konzumace masa – tj. téměř denně), tak by nám zřejmě plocha ČR nestačila a ni po vykácení lesů.

    Zěmědělství se vyvinulo do dnešní podoby právě kvůli tomu, abychom mohli nakrmit víc lidí (a levněji – část nákladů je opravdu externalizovaná), a když jsme zjistili, že si dokážeme takto vypěstovat i nadbytek pro výkrm zvířat, tak jsme zvýšili i produkci masa (poptávka přirozeně byla – chutná dobře a věřilo se (a dosud se věří), že čim víc tím líp i pro zdraví).

    Kdyby to bylo pro lidi výhodnější (snažší, levnější, vyšší produkce, atd.), tak by zůstali u pasení. Ono to je ale výhodné jenom v místech, kde nejde (výhodněji) dopěstovat jiná plodina – například v hůř dostupném terénu.

    Reply
    • A.K.
      November 13, 2018 at 12:17
      Permalink

      S tím se dá souhlasit, ale nutno dodat, že konzumace masa by mohla jít bez problému dolů za předpokladu, že by se výživová doporučení řídila výsledky výzkumů (viz paleo/ketogenní strava s omezeným příjmem bílkovin právě tak potřebných pro fungování organismu a dostatečným množstvím tuku, který zasytí a dodá energii). Nadbytečná konzumace je problém přinášející zdravotní problémy, které by odpadly při vyvážené stravě, čímž by všichni současně ušetřili – jak peníze za jídlo a léky, tak plochu země pro chov dobytka. Je to vše otázkou správného navržení a plánování. To by ovšem instituce opravdu musely mít na srdci zdraví a blaho národa, což zjevně není ten případ.

      Reply

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.