Věda dohání realitu: nově objevená vzdálená planeta posiluje důkazy pro existenci “Planety X”

Mike Wall
Space.com

 

© Roberto Molar Candanosa a Scott Sheppard, s laskavým svolením instituce Carnegie pro vědu. Oběžné dráhy nově objevené extrémní trpasličí planety 2015 TG387 a její kolegové z vnitřního Oortova oblaku objekty 2012 VP113 a Sedna ve srovnání se zbytkem sluneční soustavy.


Vědci objevili další z milníků na cestě směřující k předpokládané Deváté planetě.

Tou nápovědou je 2015 TG387, nově objevený objekt ve vzdálené vnější sluneční soustavě velmi daleko za Plutem. Oběžná dráha 2015 TG387 sdílí zvláštnosti s jinými extrémně vzdálenými tělesy, které podle všeho byly tvarovány gravitací opravdu velkého tělesa v této vzdálené, ledové oblasti – předpokládaná Devátá planeta, známá také jako planeta X.

„Tyto vzdálené objekty jsou jako cestička z drobečků, které nás vedou k planetě X”, uvedl v prohlášení vedoucí studie Scott Sheppard z Carnegieho ústavu pro vědu ve Washingtonu DC.

„Čím více z nich najdeme, tím lépe budeme schopni porozumět vnější sluneční soustavě a možné planetě, o které si myslíme, že tvaruje jejich oběžné dráhy – objev, který by předefinoval naše vědomosti o evoluci sluneční soustavy,” dodal.

A 2015 TG387 je zvláštní mezi těmito drobečky proto, protože byl objeven během poměrně běžného průzkumu severního a jižního nebe než během cíleného lovu po shluknutých objektech v určitých částech oblohy, řekl Sheppard. Cílené lovy mohou přinést zaujaté výsledky – například zdání shlukování, kde ve skutečnosti žádné neexistuje, vysvětlil.

 

© Scott Sheppard Snímky objevení 2015 TG387 pořízené 8 metrovým dalekohledem Subaru na vrcholu Mauna Kea na Havaji ze dne 13. října 2015. Snímky byly pořízeny přibližně 3 hodiny po sobě. Je vidět jak se 2015 TG387 pohybuje mezi snímky blízko středu, zatímco mnohem vzdálenější hvězdy a galaxie jsou stacionární.


2015 TG387 má dva trpasličí souputníky v tzv. low bias třídě,
uvedl Sheppard: 2012 VP113, kterého spolu s kolegou Chadwickem Trujillo (je spoluautorem nové odborné studie) zahlédly v roce 2014 během stejného, dlouhodobého průzkumu; a poměrně jasná Sedna (protože celá obloha byla prohledána na její úroveň jasu).

„A když pak zahrnete některé z dalších extrémních objektů – několik z nich bylo také nalezeno v našem průzkumu,” řekl Sheppard pro Space.com. „Statistiky stále lépe a lépe naznačují, že se tato planeta někde tam venku pravděpodobně nachází.”

Sheppard a jeho kolegové poprvé zaznamenali 2015 TG387 v říjnu 2015 a to s pomocí japonského 8 metrového dalekohledu Subaru, na vrcholku sopečného vrcholu Mauna Kea na Havaji. Výzkumníci dali objektu přezdívku „Skřet” díky datu objevení a „TG” [z anglického The Goblin, pozn. překl.] v prozatímním označení.

Trvalo další tři roky, než se týmu povedlo určit Skřetovu oběžnou dráhu, což se povedlo s pomocí pozorování observatoře Las Campanas v Chile a teleskopu Discovery Channel v Arizoně.

2015 TG387 se pohybuje kolem slunce po extrémně eliptické dráze, přibližuje se na asi 65 astronomických jednotek (AU) of Slunce v nejbližším bodě (takzvané perihélium) a vzdaluje se na asi 2300 AU na nejvdálenějším místě (afélium).

Jedna astronomická jednotka je průměrná vzdálenost Země-Slunce – asi 150 milionů kilometrů. Takže 2015 TG387 je velmi, velmi daleko. Ve skutečnosti trvá asi 40 000 zemských let, než nově objevený objekt dokončí jeden oběh kolem Slunce.

 

© Roberto Molar Candanosa a Scott Sheppard, s laskavým svolením instituce Carnegie pro vědu Umělecká ilustrace předpokládané, ale neobjevené planety X, která by mohla tvarovat oběžné dráhy menších extrémně vzdálených objektů vnějšího slunečního systému jako je 2015 TG387.


Pouze dvě známá tělesa sluneční soustavy mají mnohem vzdálenější perihélia než Skřet (2012 VP113 a Sedna) a pouze jedno (2014 FE72) má větší vzdálenost afélia. (Pro představu: Pluto se nikdy nepřiblíží ke Slunci na více než 29.7 AU, nebo nevzdálí na více než 49.3 AU.)

Sheppard a jeho kolegové se domnívají, že 2015 TG387 je asi 300 kilometrů široký a pravděpodobně sférický; v tom případě by se kvalifikoval jako trpasličí planeta. Ale to je vše, co mohou skutečně říct o fyzikálních vlastnostech Skřeta.

„Je dost nevýrazný, takže opravdu jen vidíme, že tam je,” řekl Sheppard Space.com. „Dokonce ani neznáme barvu tohoto tělesa, dosud jsme neprovedli spektroskopii tohoto předmětu nebo něco takového.”

(Průměr 300 kilometrů nebyl změřen, ale je to spíše odhad, vycházející z předpokladu „střední“ odrazivosti 2015 TG387.)

Ale vraťme se k oběžné dráze Skřeta: je klíčovým způsobem podobná těm některým dalším, extrémně vzdáleným tělům – zvláště v prvku nazvaném „délka perihélia”. V podstatě se jedná o tom, že podlouhlé části jejich eliptických drah jsou soustředěny ve stejné části oblohy, což je odpovídá gravitačnímu shlukováním zapříčiněným Planetou X.

Existence Planety X byla poprvé vážně navržena v roce 2014 Sheppardem a Trujillem, aby potenciálně vysvětlila zvláštnosti v oběžných drahách 2012 VP113, Sedny a několika dalších trans-neptunovských objektů.


Komentář: Právě že ne. Poprvé to před desítkami let vážně navrhl James McCanney, ale protože byl ,exkomunikovánʻ ,vědeckou komunitouʻ za jeho myšlenky, které nejsou v souladu se ,stabilním vesmíremʻ, vysmáli se mu.

Planeta-X, komety a proměny Země, autor J.M. McCanney


V roce 2016 představili astronomové Konstantin Batygin a Mike Brown více důkazů na podporu podobného neviditelného „narušovatele”, kterého nazvali Devátá planeta. Batygin a Brown navrhli, že tento svět může být zhruba desetkrát objemnější než Země a v průměru obíhá ve vdálenosti zhruba 600 AU od Slunce.

Vědci v nové studii také provedli počítačové simulace, aby otestovali jak by gravitační tah Planety X mohl ovlivňovat oběžnou dráhu Skřeta. Objevili významné shlukování podobné tomu, které bylo vyvozeno pro jiné vzdálené objekty – a určili, že oběžná dráha 2015 TG387 zůstává stabilní vzhledem k věku sluneční soustavy.

„To, co dělá tento výsledek opravdu zajímavým je, že Planeta X podle všeho ovlivňuje 2015 TG387 stejným způsobem, jako všechny ostatní velmi vzdálené objekty sluneční soustavy,” uvedl ve stejném prohlášení Trujillo, který sídlí na Northern Arizona University. „Tyto simulace nedokazují, že se v naší sluneční soustavě nachází další obrovská planeta, ale jsou dalšími důkazy toho, že by tam mohlo být něco velkého.”

 

Komentář: A to ,něcoʻ je pravděpodobně ,Nemesisʻ, dvojče Slunce.


Podle Shepparda je šance existence Planety X zhruba 85 procent. A říká, že není nijak překvapující, že ji astronomové zatím neviděli.

„Tam, kde si myslíme že se planeta nachází – ve vzálenosti stovek AU, ne-li 1000 AU – něco i tak velkého jako Neptun, by bylo natolik nepatrné, že by to většina dalekohledů nemohla vidět,” řekl Sheppard Space.com. (Pro případ, že to zní divně nebo nepochopitelně: Skřet byl objeven když byl blízko perihélia, asi 80 AU od Slunce.)

„A většina z našich průzkumů do dnešního dne se dosud nezaměřila na tak nepatrné objekty, nejdou do takové hlubky. Pokryli jsme jen velmi málo z oblohy v takové hloubce, která je potřeba na to, abychom našli něco tak slabého,” dodal. „Velké těleso se může velmi snadno skrýt ve vnější sluneční soustavě.”

Článek popisující objev 2015 TG387 byl předložen žurnálu The Astronomical Journal.

Sledujte Mikea Walla na Twitteru @michaeldwall a Google+. Sledujte nás na @Spacedotcom, Facebook nebo Google+. Původně vyšlo na stránkách Space.com.

 

Komentář: Více informací o Planetě X nebo-li Nemesis naleznete zde:

Také si poslechněte předchozí pořady na SOTT rádiu:


Komentář Na Severu
: zde jsou odkazy na předchozí články na stránkách, které probírají širší vesmírné souvislosti, včetně uvažovaného dvojčete Slunce, v kontextu jak událostí minulých, tak i budoucích.

Seriál o Kometách a Katastrofách:


České články:

 

Zdroj článku:  Science catches up with reality: Newly-discovered distant planet bolsters evidence for ‘Planet X’

  •  
  •  
  •  

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.