Kdyby ještě někdo pochyboval: ČNB vysvětluje, jak komerční banky vytvářejí peníze z ničeho

Leva-net

V minulosti jsme zde publikovali celou řadu článků (příklad) vysvětlujících, jak v dnešním systému komerční banky vytvářejí peníze z ničeho a že při poskytování úvěrů banka nepůjčuje peníze, které má k dispozici, ale v momentě poskytnutí úvěru vytvoří nové peníze z ničeho stiskem klávesy. Polopaticky: banka má 100 milionů, poskytne úvěr 500 milionů a těch 100 milionů má stále stejně k dispozici, neubude z nich ani koruna.

Pochopitelně, ne všichni byli ochotní takové vysvětlení akceptovat a byli jsme na dané téma nejednou terčem útoků a posměšků v diskusích pod články, ze strany “odborníků”.

Kdyby tedy ještě někdo pochyboval, že banky vytvářejí peníze z ničeho, Česká národní banka to ráda vysvětlí:

Nelze-li tedy evidentně prokázat vazbu mezi růstem bilance centrální banky a vývojem peněz v oběhu empiricky, je přirozené se ptát, čím je vlastně vývoj peněžních agregátů v moderní ekonomice našeho typu ovlivňován a jak s tím souvisí měnová politika. V dalších částech textu si proto názorně vysvětlíme, proč je růst peněžní zásoby dominantně spojen s vývojem úvěrů, a současně si při tom ukážeme, jak aktivní roli v celém procesu hraje (nebo lépe řečeno nehraje) bilance centrální banky.

Čím se řídí množství peněz v oběhu?

To zásadní (a pro někoho možná šokující) sdělení nechť přijde raději hned na úvod:
Centrální banka množství peněz v oběhu prostě a jednoduše nekontroluje. Toto množství se pružně přizpůsobuje potřebám ekonomiky. Velikost bilance centrální banky s tím vším také nijak bezprostředně nesouvisí a obecně neexistuje žádná „správná“ velikost této bilance. Ve vývoji peněz se totiž bezprostředně odráží výhradně ekonomické rozhodování a chování domácností a firem, jejichž poptávku po úvěrech uspokojuje soukromý bankovní sektor. Peníze vznikají typicky v momentě, kdy komerční banka poskytne nějakému člověku či firmě úvěr. Na účet takového klienta připíše banka částku ve výši poskytnutého úvěru a o takto vytvořený (či navýšený) vklad se ve stejném okamžiku zvýší i peněžní zásoba. Ano, chápete správně, banka nepůjčuje peníze, které má uloženy někde jinde (mysleli byste zřejmě, že nejspíše v centrální bance, že?), respektive nepůjčuje ani již existující vklady. Ve skutečnosti při poskytnutí úvěru vytvoří „tahem pera“ či ťuknutím do klávesnice peníze zcela nové, které tu dosud nebyly. A teď tu zničehonic jsou. Tím se banky zásadně liší od tzv. nebankovních poskytovatelů půjček, a proto také tradičně podléhají podstatně přísnějším pravidlům.

Nyní se někteří ze čtenářů možná vyděsili, že k penězům lze přijít takto snadno. Normální člověk – autory tohoto textu nevyjímaje – se přeci musí dennodenně plahočit v práci, aby poctivým způsobem peníze vydělal. Jenže v tomto případě jde o peníze ve smyslu čistého bohatství, které získáváme výměnou za svou práci. Pokud někdo „přijde k penězům“ tak, že si vezme úvěr, nijak tím nebohatne. Abychom tedy čtenáře uklidnili, jedním dechem dodáváme, že přesně to se děje při tvorbě peněz bankovním sektorem. Současně s připsáním nových peněz na účet klienta totiž vznikne v tentýž moment jeho závazek vůči bance, která mu úvěr poskytla. Čisté bohatství (čistá finanční aktiva) klienta ani jeho banky se proto v danou chvíli nijak nezmění. Jinak řečeno, samotná emise nových vkladů bankovním sektorem není v daný moment operací ziskovou ani pro jednu ze zúčastněných stran, a proto na ni nelze pohlížet jako na něco nepřirozeného či dokonce nemorálního a zavrženíhodného.

Graf: Nové peníze vznikají dominantně v momentě, kdy komerční banka poskytne úvěr.

Ještě bychom vypíchli následující větu z textu:

Jinak řečeno, samotná emise nových vkladů bankovním sektorem není v daný moment operací ziskovou ani pro jednu ze zúčastněných stran, a proto na ni nelze pohlížet jako na něco nepřirozeného či dokonce nemorálního a zavrženíhodného.

Pochopitelně, o úrocích které z těch nově vytvořených peněz komerční banka vymáhá a jsou pro ni čistý zisk, ani slovo…

Pro ilustraci: u hypoték se běžně přeplácená částka pohybuje v rozmezí 20-70% výše úvěru, to znamená, pár milionů vytvořených stiskem klávesy pro klienta, a pár set tisíc nebo pár milionů bezpracného parazitického zisku pro banku (jedná se o úrok z neexistující hodnoty).

Vyšlo na Leva-net.webnode.cz 30.9.2018

NS komentář: Za pozornost jistě stojí i další perla “…banka nepůjčuje peníze, které má uloženy někde jinde (mysleli byste zřejmě, že nejspíše v centrální bance, že?), respektive nepůjčuje ani již existující vklady. Ve skutečnosti při poskytnutí úvěru vytvoří „tahem pera“ či ťuknutím do klávesnice peníze zcela nové, které tu dosud nebyly. A teď tu zničehonic jsou.

Ano, autoři z ČNB právem předpokládají, že se někteří čtenáři vyděsili, a celou věc s úsměvem vysvětlují, že všechno je, jak má být, nikde nikdo nepřišel bezplatně k penězům. A jistě ani měna takovým manévrem neprožila žádnou inflaci. Půjčování neexistujících peněz a s tím spojené ‘kvantitativní uvolňování’ jsou zcela běžné procesy, nezastavujte se, nic zvláštního se neděje. My to za vás pohlídáme… Samozřejmě, čas od času musí přijít krize, ve které se utopí ti nejdůvěřivější, aby ti největší mohli pokračovat bez následků, ale takový je život…

‘Damage control’ v praxi. Snad je dobré si připomenout dokument Peníze jako dluh, jehož česky otitulkovaná verze je ke shlédnutí na YouTube.

  •  
  •  
  •  

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.