Gurdžijev (Gurdjieff), Uspenský (Ouspensky)

Gurdžijev (Gurdjieff)
Georgij Ivanovič Gurdžijev „Původní jméno Georgij S. Giorgiades (nar. 1872?, Alexandropol, Arménie, Ruské impérium– zemř. 29. říjen 1949, Neuilly, nedaleko Paříže), řecko arménský mystik a filozof, který založil vlivné polonáboženské hnutí. „Detaily o Gurdžijevově dětství jsou nejasné, ale předpokládá se, že období na počátku dospělosti strávil cestováním po severovýchodní Africe, Blízkém východě, Indii a obzvlášť ve střední Asii, kdy se učil různým duchovním tradicím.“ – – Encyklopedie Britannica „Gurdžijev byl během let hledání napaden některými z nejagresivnějších mikroorganismů, které se na Východě vyskytují, dále byl několikrát těžce raněn zbloudilými kulkami, a pohyboval se v blízkosti válek a revolucí. Ve střední Asii strávil roky v klášterech, včetně duchovní komunity v horách Bokaru a pohoří Hindúkuš v Afghánistánu, studoval v Tibetu a Indii.a dále byl údajně v blízkém kontaktu s mystiky, kteří přežívali v ezoterických kruzích ruského pravoslavného řádu.“ – – John Shirley, The Shadows of Ideas – A Distant Glimpse of Gurdjieff „Kolem roku 1913 se přestěhoval do Moskvy, kde, spolu s Petrohradem, vyučoval, aby se po vypuknutí Ruské revoluce v roce 1917 vrátil na Kavkaz. V roce 1919 ve městě Tiflis (dnes Tbilisi) Gruzii spolu s některými žáky kteří se k němu přidali, založil Institut pro harmonický rozvoj člověka (Institute for the Harmonious Development of Man), který byl v roce 1922 obnoven ve Fontainebleau, Francii. Členové institutu, z nich mnozí patřili mezi prominenty, žili v podstatě mnišským životem, s výjimkou několika banketů, na kterých se Gurdžijev pouštěl do hloubkových rozhovorů a kdy došlo i na čtení jeho textů. Rituální cviky a tanec byly další součástí režimu, často doprovázené hudbou, kterou složil Gurdžijev a jeho společník [Thomas de Hartmann]. Účinkující z institutu vystoupili v roce 1923 v Paříži a následující rok ve čtyřech amerických městech, čímž přilákali značnou pozornost ke Gurdžijevovu učení.” – – Encyklopedie Britannica „Gurdžijev napsal tři knihy, které slouží jako úvod do jeho myšlenek. Jsou to Beelzebub’s Tales to His Grandson [Belzebubovy rozhovory s vnukem], Meetings with Remarkable Men [Setkání s pozoruhodnými muži], a Life is Real Only Then When I am [Život je skutečný poté až když já jsem]. Žák jménem P.D. Uspenský (Ouspensky) ve své knize In Search of the Miraculous [Hledání zázračného] představil Gurdžijevovo učení v intelektuální podobě, která byla přístupnější pro čtenáře ze západu.“ – Richard Hodges „Z Gurdžijevova psaní je patrné, že hypnotismus, mesmerismus a jiné skryté metody rozšiřování vědomí musí ve studiu hledačů pravdy hrát velkou roli. Ale žádný z těchto procesů se nijak nevztahuje k černé magii…“ P. Travers, „Gurdjieff“, Man, Myth & Magic, An Illustrated Encyclopedia of the Supernatural „Lidé jsou stroje nezodopovědné za své činy. Nemáme schopnost konat. V našem případě se vše stane.“ „Tlumiče jsou zařízení díky kterým člověk může mít vždy pravdu. Zničení nerovnoprávnosti a utrpení by znamenalo zánik evoluce spolu s „šokem“, který je potřebný k překonání tlumičů.“ Grigorij Gurdžijev „Gurdžijevovo základní tvrzení bylo, že lidský život, tak jak je běžně žitý, se podobá spánku a k překonání tohoto spánkového stavu je třeba úsilí, jakmile však bylo cíle dosaženo, jednotlivec mohl dosáhnout pozoruhodných stavů vitality a vědomí. V roce 1933 bylo centrum ve Fontainebleau zavřeno, ale Gurdžijev pokračoval s vyučováním v Paříži až do své smrti.“ – Encyklopedie Britannica „Rok 1946 značil začátek poslední fáze jeho učení, dobu která, pro ty kteří jej znali z dřívějších dob, byla botatší než jakákoli předtím.“ „Exotické chutě a vodka se kterou se pili proslulé ‚přípitky idiotům‘ (‚idiot v tomto případě vychází z původního řeckého významu soukromé osoby kterou sám v sobě jsem), na celé dané situaci nic nezjednodušilo. Ale zjednodušovaní stejně nebylo záměrem. Patriarchální host, ohromný ve svém vzezřením, vyzařoval klidnou moc, která byla zároveň hrozivá i uklidňující, a tuto ‚potravu‘ rozděloval různými způsoby, vždy nečekaně, někdy v hromobití hněvu, někdy při vyprávění příběhu, u kterého pouze jeden člověk sedící u stolu věděl, že je určen jemu, někdy pouhým pohledem nebo gestem ve kterém byla pravda. Masky byly bez neúprosně strhávány. Pod přísnou laskavostí Gurdžijevova pohledu byl každý nahý. „Ale někdy, u těch kteří byli schopni se postavit své situaci, nechal momentálně padnout svoji vlastní masku. V ten moment bylo možné vidět, že za zdánlivou nemilosrdností se skrýval smutek a soucit.“ – P. Travers, „Gurdijeff“, Man, Myth & Magic, An Illustrated Encyclopedia of the Supernatural „Neustálé uvědomování si nevyhnutelnosti smrti je jediný způsob jak získat potřebnou naléhavost pro překonání robota.“ – – Georgij Gurdžijev O Gurdžijevovi, jednom z nejvlivnějších ezoterických učitelů 20. století, byly napsány mnohé životopisy. Gurdžijev patří mezi jeden z hlavních vlivů, kterými byla ovlivněna QFS, představuje dávnou živou tradici, která se opakovaně osvědčila být cennou pro vysvětlení stavu, ve kterém se lidstvo nachází. Gurdžijevovo učení lze přirovnat ke studené sprše realismu, které nařušuje vzletnou naivnost jiných ezoterických učení nebo New Age. Zatímco Gurdžijev učí dost neradostný pohled na podmínky, ve kterých se lidstvo nachází, kdy je člověk od počátku pouhou mechanickou součástí potravního řetězce, ale kdy Gurdžijevova celoživotní práce ukazuje víru, že tento stav lze, alespoň u malé části lidstva, změnit. Většina Gurdžijevovy soustavy metafyziky a kosmologie byla šířena P. D. Uspenským, přesto Gurdžijev vyčnívá nad svými následovníky jako nesporný zdroj učení. Práce 4. cesty se skládá z duševních cvičení uvědomování, určitých cviků v podobě například tradičních chrámových tanců a určitých pohybů, které mají rozvinout pozornost, skupinová práce ve školním prostředí a aplikované studium obsáhlého učení o vnitřní struktuře člověka a vesmíru.
Uspenský (Ouspensky) P. D. Uspenský, 1878-1947 je nejznámější jako autor knihy In Search of the Miraculou [Hledání zázračného], která je hlavním systematickým ztvárněním Gurdžijevova učení 4. cesty. Předtím než se s Gurdžijevem v roce 1915 potkali v Moskvě, pracoval Uspenský jako novinář a dále publikoval metafyzická a filozofická díla. Mezi tyto díla patří Tertium Organum a New Model of the Universe [Nový model vesmíru]. Co se týče druhého díla, Gurdžijev udájně prohlásil: ‚Pokud by si rozuměl všemu o čem píšeš, byl bych to já kdo by se prosil být tvým studentem.‘ Uspenský v Gurdžijevově učení zahlédl něco, co bylo na kvalitativně zcela odlišné úrovni, než veškerá další učení, na která narazil ve širokém společenském kruhu, nebo běhěm svého relativně obsáhlého cestování. Uspenský následoval Gurdžijeva na Kavkaz, kam prchal před Ruskou revolucí. V Essentuku se Uspenský začal od Gurdžijeva distancovat, ne proto že by nesouhlasil s jeho učením, ale údajně proto že mu Gurdžijev jako člověk připadal být příliš extrémní. Spolupráce mezi Uspenským a Gurdžijevem přesto pokračovala během jejich zastávky v Cařihradě v roce 1920 a s přestávkami i potom. Zatímco Gurdžijev zřídil svůj institut ve Fontainebleau, Uspenký založil svoji vlastní školu 4. cesty v Londýně. Uspenský znal Borise Mouravieffa a nepochybně věděl o jeho informaci o adamské a předadamské rase, jak to dokládá Uspenského sbírka krátkých povídek ‚Talks with the Devil.‘[Rozhovory s ďáblem] To by naznačovalo, že o tomto materiálu věděl i Gurdžijev, přestože on i Uspenský zvolili jej nezdůrazňovat. Je možné říci, že Gurdžijev byl člověk 1, s důrazem na pohybové centrum, Uspenský byl člověk 3, s centrem gravitace v intelektu. To vysvětluje odlišnost jejich stylů a metod vyučování. Uznáváme, že rozdíl mezi člověkem 1, 2 a 3 se postupně změnšuje tím jak Práce postupuje, každopádně původní důraz se nikdy zcela nevytratí. Z těchto dvou byl Gurdžijev jasným zdrojem učení, silnější osobností a nesporným mistrem. Přesto Uspenského přispěvek zůstává nadále důležitý a to v jeho roli zapisovatele a písaře většiny materiálu. K Práci přivedl celou řadu klíčových osobností a bez jeho přispění by se Gurdžijevům impulz pro lidstvo nedostal tak daleko. Mnoho dodatečných biografických a bibliografických materiálů lze nalézt na internetu.
Více: Mouravieff, Ezoterické křeťanství, adamská a před-adamská rasa
Zdroj: Gurdjieff, Ouspensky

image_pdfimage_print

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.