Radioaktivita z Fukušimy naměřena napříč celou severní hemisférou

Science Daily

Od dvojité katastrofy v Japonsku z 11. března 2011 v podobě zemětřesení o síle 9.0 stupňů Richterovy škály a vlny tsunami, která zasáhla statisíce lidí a vážně poškodila jadernou elektrárnu Fukušima, se nepatrné stopy radioaktivních emisí z Fukušimy rozšířily po celé severní polokouli. Monitorovací síť vybudovaná za účelem
odhalování jaderných výbuchů zaznamenala tyto stopy pocházející z postižené elektrárny.

© Německý federální ústav pro geologické vědy a přírodní zdroje
Rozptyl radioaktivity po poškození japonské jaderné elektrárny Fukušima z 11. března 2011.

K dnešnímu dni poskytlo více než 30 radionuklidových stanic Mezinárodního monitorovacího systému (IMS) informace o šíření radioaktivních částic a vzácných plynů z havárie ve Fukušimě. IMS tvoří globální síť, která po svém dokončení bude zahrnovat 337 zařízení. 63 z plánovaných 80 IMS stanic měřících radionuklidy je již v provozu a schopno měřit přítomnost radioaktivity ve vzduchu.

Počáteční nálezy

Výsledky první analýzy monitorovacích údajů byly k dispozici několik dní po nehodě. Poskytly jasný přehled situace K počátečnímu potvrzení přítomnosti radioaktivity došlo 12. března v japonské stanici Takasaki, pouhých 300 km od problémové elektrárny. Rozptyl radioaktivních izotopů mohl být 14. března vysledován do východního Ruska a dál na západní pobřeží Spojených států o dva dny později.

Šíří se napříč celou severní polokoulí

Devět dní po nehodě se radioaktivní mrak přenesl přes Severní Ameriku. O tři dny později, kdy stanice na Islandu zaznamenala radioaktivitu, bylo jasné, že mrak doputoval do Evropy. 15. den od havárie byly zaznamenány stopy z havárie ve Fukušimě po celé severní polokouli. Radioaktivita se drží nad severní polokouli, neboť rovník se chová jako dělicí čára mezi severními a jižními vzduchovými masami.

Nálezy potvrzují únik z Fukušimy

Monitorovací systém CTBTO (pozn. překl. Organizace smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek) je schopen odhalit řadu radioaktivních izotopů, mezi nimi jód-131 a cesium-137. Porovnání poměru mezi různými radioaktivními izotopy – zejména cesium-137 – umožňuje identifikovat zdroj emisí. V případě aktuálních měření – ta jasně ukazují uvolňování radionuklidů z poškozené jaderné elektrárny, což je v souladu s nedávnou nehodou v japonské Fukušimě.

Bezkonkurenční citlivost

Radionuklidové stanice CTBTO jsou navrženy tak, aby zaznamenaly nepatrné množství radioaktivních částic a vzácných plynů – v množství již několika málo atomů. Citlivost zařízení nemá obdoby – dokáže odhalit koncentraci 0,1 g radioaktivního xenonu, rovnoměrně rozloženého v rámci celé atmosféry Země. Detektor na střeše sídla CTBTO ve Vídni stále zaznamenává stopy emisí z černobylské katastrofy v roce 1986.

Zdroj: Fukushima-Related Radioactive Materials Measured Across Entire Northern Hemisphere

 

image_pdfimage_print

Leave a Reply

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

blank