Rozdmýchávání božské jiskry v nás

Tim Boucher
New Dawn


Požehnaný je ten, kdo má duši; požehnaný je ten, kdo ji nemá; ale běda a žal tomu, kdo ji má v zárodku.1
 – G.I. Gurdžijev

 

Deklarace nezávislosti Spojených států hrdě prohlašuje mystickou pravdu, že „všichni lidé jsou stvořeni rovni”. Co se ale stane po tom, toť otázka. Poté co jsme byli stvořeni sobě rovni, znamená to pak, že jsou všechny naše životy stejné? Jsou podstatné rozdíly mezi námi důsledkem genetiky, prostředí, svobodné vůle, duše? Když zemřeme, skončíme všichni opět na stejném místě? Tyto otázky vzrušovaly mýtutvorné schopnosti lidstva od dávnověku až po současnost.


Práce směřovaná na tvorbu duše

G.I. Gurdžijev

Esoterická učení G.I. Gurdžijeva jdou v mnoha ohledech proti tradičním západním náboženským myšlenkám. Zatímco v rámci židovsko-křesťanské tradice je uznáváno, že se každý člověk rodí s duší, Gurdžijev nám nedovolí tak snadné východisko. Tento řecko-arménský mystik, který byl aktivní na počátku 20. století, zcestoval svět a syntézou duchovních disciplín vytvořil jedinečnou cestu nazvanou Čtvrtá cesta. Učil, že lidská existence je jakýmsi bdělým spánkem, ve které žijeme více či méně automaticky, v bezvědomí a nevědomí sebe sama. Dokonce zašel až do extrému, když naznačil, že se lidé vůbec nerodí s dušemi a že ji můžeme pouze vytvořit v průběhu života, prostřednictvím intenzivního osobního utrpení a toho co nazýval „práce”. Učil, že pokud se nám nepodaří dosáhnout úspěchu, naše identita nepřežije šok smrti a že „zemřeme jako psi”, a že stále hladový Měsíc pohltí naší energii, jako součást jeho vlastní evoluce vědomí.

Je to učení, které dnes připadá většině lidí zvláštní, ale které bylo možná běžnější pro starodávný svět. Zvažte slova Filipova evangelia, starověký gnostický kodex, který byl objeven v Nag Hammádí v roce 1945:

Ti, kteří říkají, že nejdříve zemřou a poté povstanou, jsou v omylu. Pokud nejdříve neobdrží vzkříšení zatímco žijí, až zemřou, nedostanou nic.2

Stejně jako ostatní gnostické texty, které byly objeveny v Naga Hammádí, tento druh informací byl prohlášen za kacířský, zakázán a kromě několika málo šťastných případů zcela zničen rannou katolickou církví v její snaze upevnit jak své učení, tak i strukturu moci. Ústředním bodem katolického příběhového systému je myšlenka, že na konci časů budeme vzkříšeni, ne přeměněni na vyšší úroveň porozumění a uvědomění tady během našich životů. Oproti tomu gnostické texty učí, že lidé se rodí s jiskrou božství, která může buď zůstat nerozvinutá, nebo opatrována a rozdmýchána do úplného ohně.

S popularitou knih jako je Da Vinciho kód a obnoveným zájmem o gnosticismus se dnes mnoho lidí zamýšlí nad tím, proč byla tato alternativní esoterická křesťanská učení tak surově vymýcena. Kdo má prospěch z potlačení této starověké gnóze a co se stane s těmi z nás, kteří následkem toho zůstávají ve tmě?

Pokud Gurdžijevovo a Filipovo evangelium obsahují pravdu ve svém učení, pak by to mohlo být tak, že tím, že čekáme na naši odměnu v posmrtném životě, tím, že nepracujeme horečně na našich duších jako na záchranném voru v televizním seriálu Gilliganův ostrov, jsme tak ztraceni. Propásneme naši šanci. Zůstáváme bezduchými automaty, které po smrti zmizí, nebo budou pozřeni zákeřnými silami (pokud ne předtím).


Neautentický člověk

Philip K. Dick

Spisovatel sci-fi Philip K. Dick, viděl něco velmi podobného tomuto scénáři probíhat v dnešním světě. Objektivem brakových sci-fi románů zkoumal otázky toho, co je nakonec skutečné a co představuje autentického člověka. Využil neobvyklé a bizarní dějové nástroje, aby vrhnul své postavy do překroucených realit a pokroucených myšlenkových rovin. A ze svých průzkumů došel k názoru:

…[N]ápor pseudorealit začne velmi rychle vytvářet neautentické lidi, falešné lidi – kteří jsou stejně falešní jako data, která se na ně tlačí ze všech stran…. Falešné reality vytvoří falešné lidi. Nebo falešní lidé budou vytvářet falešné reality a pak je prodají jiným lidem, které nakonec promění do padělků sebe samotných. Takže skončíme s falešnými lidmi, kteří vymýšlejí falešné reality, které pak vnucují ostatním falešným lidem.3

Podobná témata se objevují v populární a okrajové kultuře. Ve filmu Matrix vidíme falešnou realitu, kterou spravují záhadní agenti, kteří mohou proklouznout do těl obyčejných lidí, jako kdyby byli oblečení. Paranormální průzkum osobností jako byl John Keel, Jacques Vallee a dalších také předpokládá existenci ultraterestriálních bytostí, rasy, která se vyvinula přímo vedle nás na planetě Zemi. Předpokládá se, že se maskují, upravují obrazotvornost vytaženou z lidských myslí a kultur, se kterými se setkávají. Jinými slovy, našim předkům se zjevovali jako andělé a démoni, středověkým lidem jako víly a skřítci a nám dnes jako mimozemští návštěvníci.

Jiní varují, že bezduchý člověk může být hostitelem těchto a dalších typů entit a energií, v roli jakési prázdné nádoby nebo biologické brány.4 Don Juan v knihách Carlose Castanedy opakuje tento postoj v knize Aktivní strana nekonečna, kde naznačuje že zlomyslné bytosti, nebo „dravci“, se nás snaží ovládat tím, že „nám dávají svou mysl”, která je plná „chtíče, chamtivosti a zbabělosti” a která nás drží ve stavu „samolibosti, nenasytnosti a egocentricity.”5

Bohužel pro nás to však nejsou jen autoři sci-fi a okultisté, kteří zkoumají podobné pojmy. V „reálném životě” se podobné pojmy o člověku, jako bytosti v zásadně bez duše, zakořenily mezi psychology, kteří zastávali filosofie behaviorismu a eliminativního materialismu v polovině 20. století. Stručně řečeno, tito myslitelé (možná paradoxně) věřili, že vnitřní lidské stavy nejsou nic jiného než fikce, primitivní „lidová psychologie”, a že jen externě pozorovatelné chování mělo nějaký skutečný význam. Na pojmy jako víra, touha, strach, láska – dokonce i mysl a duše – nahlíželi jako na neobhajitelné, nevědecké a proto nakonec neskutečné a zbytečné. Známý behaviorista B.F. Skinner, shrnul úsilí o odstranění „vnitřního muže” ve své knize Za svobodu a důstojnost [Beyond Freedom and Dignity] v této mrazivé pasáži:

To, co je odstraňováno, je autonomní člověk – vnitřní člověk, homunkulus, ovládající démon, člověk obhajovaný literaturou o svobodě a důstojnosti.

Jeho odstranění má dlouhé zpoždění. Autonomní člověk je prostředek, který slouží k vysvětlení toho, co jiným způsobem nedokážeme vysvětlit. Byl vytvořen z naší nevědomosti a jak naše pochopení narůstá, samotná hmota, ze které je složen, zmizí. Věda člověka nedehumanizuje, de-homunkuluje ho, a musí to udělat, pokud chce zabránit odstranění lidského druhu. Člověku qua [man qua man, ve smyslu člověka žijícího na základě své svobodné vůle a svého poznání, pozn. překl.] ochotně řekneme spánembohem. Pouze tím, že se ho zbavíme, můžeme se obrátit ke skutečným příčinám lidského chování. Teprve potom se můžeme vrátit od odvozeného k pozorovanému, od zázračného k přirozenému, od nepřístupného k manipulovatelnému.6

film Matrix

Silné tematické podobnosti na první pohled spojují jádra Skinnerových a ezoterických filozofií, jako ta Gurdžijevova. Obě zbavují lidi jakékoliv vlastní duše. U Skinnera se však zdá, že si v této myšlence libuje, protože to znamená, že lidské chování může být ovládáno těmi, kteří mají moc a hnací silou tak činit. Je to v podstatě svatý grál vědecky řízených totalitních systémů řízení. Aplikováno na světové události, může to pomoci vysvětlit nelidské krutosti, kterých jsme každodenně svědky v globálním měřítku. Na druhou stranu však máme osoby jako Gurdžijeva, kteří následují ve stopách dávných gnostiků a poté, co nás představí našemu základnímu dilematu, než aby ho oslavovali, nám vytyčí cestu jak se zbavit okovů prázdné, ​​automatické a manipulovatelné existence.


Je Bůh šílený?

Ve své přelomové knize Politika zkušenosti z roku 1967, psychiatr R.D. Laing předložil stále revoluční myšlenku, že duševní nemoc není vůbec nemocí. Místo toho je (nebo může být) hojivým procesem, při kterém jedinec překoná nemožnost vlastní situace a šílenství širší kultury. Podle jeho vize to nebyli jednotliví lidé, kteří byli fundamentálně narušeni, ale byla to kultura kolem nich, která byla nebezpečná a šílená, deformující a zkreslující přirozeného člověka do umělých hranic místního kulturního života.

Starověcí gnostici posunuli tuto myšlenku o několik kroků dále. Některé sekty učily, že tento hmotný svět byl vytvořen Demiurgem, šíleným tvůrčím bohem, který byl počat v omylu a který sebe egoisticky považoval za jediného pravého boha. Tradice ho označuje buď jako rozhněvaného Jahve ze Starého zákona („Nebudeš mít žádného jiného boha mimo mne”), jako Satana v jeho roli prince tohoto světa, nebo s více otevřeně gnostickými variantami, jako je Jaldabaoth, Samael nebo Saklas.

Philip K. Dick mytologizoval tuto hierarchii institucionálního šílenství do něčeho, co nazýval Černé železné vězení, které ovládá nikdy nekončící, nekonečně ničivá Říše. Ve svém Tractates Cryptica Scriptura,7 esoterickém dodatku k jeho románu VALIS , napsal: „Impérium je ustanovení nebo kodifikace pomatenosti; je šílené a násilím nám vnucuje své šílenství, neboť jeho povaha je násilná.” Zdá se tedy, že jediný racionální způsob, jak se člověk stane a zůstane příčetným, je překonáním své kultury, jeho společnosti a možná i samotného Boha (nebo přinejmenším vyšinuté bytosti, která se, jak věřili gnostici, jen vydává za boha).

„Proti říši,” pokračoval Dick, „stojí živá informace, plazma nebo lékař…” Dick identifikoval tuto kosmickou sílu s Duchem svatým, křesťanským pojetím Logosu nebo Božím Slovem (tedy živoucí informací), která byla stvořena v těle osoby Ježíše Krista. Stejně jako starověcí gnostici, Dick věřil, že tato božská entita – plazma – se může spojit nejen s Ježíšem, ale potenciálně s kýmkoliv, kdo toho byl hoden. Neexistuje žádný náznak, že by se Dick domníval, že lidé v podstatě postrádají duše, ale podle všeho věřil, že toto plazma uzdravuje lidi a obnovuje jejich zdravý rozum a jejich přirozený stav.


Tajní křesťané oděni do šedých rouch

Dick si sám prošel řadou transformačních duchovních zážitků, které vytvořily základ jeho chápání lidské situace. Ve svých románech VALIS a Rádio Svobodný Albemut zbeletrizoval tyto zážitky, kde popisoval četná setkání ve snech, halucinacích a bdělém životě s benevolentní entitou vyššího řádu, kterou různě popisoval jako kosmickou umělou inteligenci, starověkou mimozemskou bytost, živou informaci plazmatu a samotného božství. Jak jeho smyšlené postavy, tak i on sám, podstoupili extrémní bolest, osobní zmatek a intenzivní duševní hledání, které by snad mohlo souviset s tím, co Gurdžijev měl na mysli jako „práce”, potřebnou pro vytvoření své duše, nebo jemné tělo, se kterým se dá uniknout zničení, které představuje smrt.

Přesná povaha této práce, se podle všeho zabývá kultivováním intenzivního uvědomování si a setrvalé „přítomnosti“ v sobě za všech okolností – na rozdíl od nepřítomnosti, nebo života řízeném autopilotem, což se zdá být přirozeným stavem věcí. Zde se opět můžeme obrátit na dávné gnostiky pro inspiraci a posílení. V Apokryfonu Jana, dalšího textu, který byl objeven v Nag Hammádí, najdeme:

Když duch života naroste a iluminační síla těla posílí duši, nikdo vás nemůže svést na scestí do zmenšování vaší lidskosti. Ale ti, kteří se stanou kořistí nepravého ducha, jsou odcizeni od lidstva a vybočeni…8

V Dickových světech, jakmile jste překročili tento práh a znovu se napojili na univerzální duši (nebo vytvořenou duši, jak to učí Gurdžijevova učení), vám budou zjeveni ostatní, kteří učinili to samé, abyste se mohli navzájem posilovat a pracovat směrem ke společnému cíli. V knize VALIS Dick popisoval tyto spřízněné duchy jako tajní křesťané oděni do šedých rouch (nebo homoplazmáti – ti kteří se „křížovou vazbou” spojili s živou informací Krista nebo Ducha svatého, čímž dosáhli věčného života). Na jejich ramenech ležel ohromný úkol svrhnout samotné Černé železné vězení:

Kdo postavil toto vězení – a proč, nemohl říct. Byl však schopen rozpoznat jednu dobrou věc: vězení bylo pod útokem. Organizace křesťanů, ne běžných křesťanů, jako ti, kteří každou neděli chodí do kostela a modlí se, ale tajní křesťané, kteří nosí světle šedá roucha, zahájili útok na vězení, a to úspěšně. Tajní, ranní křesťané byli plni radosti.

Fat v jeho šílenství pochopil důvod jejich radosti. Tentokrát se ranní, tajní křesťané v šedých rouchách dostanou z vězení místo toho, aby vězení dostalo je. 9

Myšlenka, že ne všichni lidé mají duše, je fascinující směr uvažování, která vždy vede do nebezpečné a dokonce i násilné sféry, když je využita agenty Říše. Stačí se podívat na hromadné popravování nacistického Německa těch, o kterých tvrdili že jsou „podřadní lidé“, židé, jako jasné příklady extravagantního nebezpečí těchto myšlenek. Jedna věc je zkoumat mystickou pravdu pro účely osobního rozvoje; je zcela něco jiného, abychom ji využívat jako výmluvu a vysvětlení pro násilné, bezohledné a nelidské jednání.

Volba, zda rozvineme naši božskou jiskru v plnohodnotnou duši, nebo zda ji necháme skomírat ve tmě, se nakonec zdá být v rukou jednotlivce. Sice můžeme být všichni stvořeni sobě rovni, ale co uděláme po tom? Súfi z 12. století, Feriduddin Attar [Farid ud-Din Attar] ve své „Konferenci ptáků” nabídl následující:

Súfi se jedné noci probudil  a řekl si: „Zdá se mi, že svět je jako truhla, do které jsme všichni dáni a víko je zavřeno a my se oddáváme pošetilostem. Když smrt zvedne víko, ten kdo získal křídla, vystoupá na věčnost, ale ten, kdo tak neučinil, zůstává v truhle, kořist tisícům soužení. Udělejte vše, aby pták ambice získal křídla aspirace a dejte svému srdci a rozumu extázi duše. Předtím, než je víko truhly otevřeno, staňte se ptákem ducha, buďte připraveni roztáhnout svá křídla.”10


Prameny

  1. G.I. Gurdžijev, Gurdžijevovy Aforismy
  2. Filipovo evangelium
  3. Philip K Dick, “Jak postavit vesmír který se po dvou dnech nerozpadne,” 1978
  4. Agenti Matrixu
  5. Carlos Castaneda, Aktivní strana nekonečna
  6. B.F. Skinner, Beyond Freedom and Dignity, viz. také The Global Skinner Box
  7. Tractates Cryptica Scriptura
  8. Apokryfon Jana
  9. Philip K. Dick, VALIS
  10. Farid ud-Din Attar, The Conference of Birds

 

Zdroj článku: Kindling the divine spark within you

  • 1
  • 22
  •  

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.