Čarodějnice, komety a planetární kataklyzmata (1/3)

 

Když myslíte na Halloween, jaká je první představa, která vás napadne? Mezi mými přáteli, rodinou a spolupracovníky jsem udělala malé neformální hlasování. Hádejte, co se umístilo na prvním místě? Jack-o-lantern [svítilna používaná o svátku Halloween, dnes typicky vyřezaná z dýně a zevnitř osvětlená svíčkou, pozn. překl.]! Vsadím se, že jste si mysleli, že řeknu „čarodějnice”. No, také jsem si myslela že to budou čarodějnice, ale jen o fous se umístily až na druhém místě.

Když myslím na Halloween, představím si práce ve výtvarné výchově na základní škole, kde jsme  vystřihovali siluety čarodějnic, které jsme lepili na velké žluté měsíce ze silné čtvrtky. Čarodějnice byla vždy na koštěti, s černými šaty vlajícími ve větru, v doprovodu černé kočky, která seděla vzadu na koštěti. Již tehdy jsem přemýšlela, jak se kočce podařilo udržet na koštěti a proč by si někdo myslel, že sedět obkročmo na koštěti by bylo jen vzdáleně pohodlné.

Ale tak to je: Halloween je významným způsobem spjat s čarodějkami, zlými ženami, které se paktují s ďáblem a dělají zlé věci, jako zavírání ztracených dětí do klece, aby je vykrmily a poté snědly, nabízení otrávených jablk a nastražování kolovratů k otrávení opuštěných nebo nešťastných princezen, které hledají jen pravou lásku.

Slovo ,čarodějniceʻ [anglicky witch, pozn. překl.] pochází se staroanglického slova wicca, což je mužské slovo které znamená ,čarodějʻ [anglicky wizard, pozn. překl.]. Ženská verze byla wicce, vyslovováno ,witchʻ[wɪtʃ, pozn. překl.]. To pocházelo ze slova středověké spisovné němčiny wicken, které mělo znamenat ,očarovatʻ, a ještě starší bylo staroněmecké slovo wīh, které znamenalo ,svatýʻ. Slovník nám říká, že čarodejnice je někdo, kdo má zlé nadpřirozené síly a kouzlí s pomocí ďábla nebo jemu podobných. Také odkazuje na ošklivou stařenu, nebo na krásnou mladou ženu. Slovo ,čarodějniceʻ je přídomkem pro každou ženu, která nemá tendenci být rohožkou, kterou může kdokoliv hodit na podlahu a chtít po ní, aby se  podrobila jeho nebo její vůli. V neposlední řadě je čarodějnice někdo, kdo praktikuje Wiccu.

Gerald Gardner

Wicca je britský konstrukt, výtvořený amatérským antropologem jménem Gerald Gardner, který tvrdil, že měl po celý svůj život mnoho zajímavých setkání a zkušeností s okultními záležitostmi a paranormálnem. V jednom bodě prohlašoval, že má doktorské tituly z univerzit v Singapuru a Toulouse, což byla lež. Tvrdil, že byl zasvěcen do New Forest covenu čarodějnic [coven je termín používaný především v novopohanství (jako Wicca) pro společenství lidí, kteří spolu provozují různé praktiky spojené s jejich náboženským zaměřením. Slovo „coven“ je odvozené od latinského „convenire“, sejíti se., a v souvislosti s čarodějnicemi se přeneseně lidově používá slovo slet pozn. překl.], který byl přežívajícím předkřesťanským pohanským kultem čarodějnic. Následným výzkumem bylo prokázáno, že tento údajný starověký coven vznikl na počátku 20. století a jeho myšlenky byly založeny především na lidové magii a teoriích Margaret Murrayové, takže opět je jeho pravdomluvnost jaksi pochybná.

Gardner zahrnul prvky ze zednářství, ceremoniální magie a představy Aleistera Crowleyho a dalších. Většina z toho, co vidíme, když pečlivě zkoumáme tyto prvky, které se spojily, aby zformovaly moderní Wiccu, nijak nesouvisí se starodávnými náboženstvími, tak jak je lze určit pomocí detailního zkoumání. Spíše jsou tyto prvky pravděpodobně více ovlivněny tím, že se vzaly popisy používané jako návod od pronásledovatelů čarodějnic z dob inkvizice, namísto uvědomění si, že jde o pomlouvačná falza psychopatů. Je pravděpodobné, že ti, kteří byli obviněni z čarodějnictví během honů na čarodějnice, se řídili podobným myšlením jako Kataři – dualismem – nebo ještě staršími dualistickými koncepty. Navíc také pravděpodobně používali starověké vědomosti, předávané z paleolitických šamanských systémů, které neměly téměř nic, nebo zcela nic, společného s ,ceremoniální magiíʻ, kouzly nebo ,liberálním kodexem morálkyʻ. Bohužel ani Gardner, ani Crowley neměli přístup k moderním vědeckým archeologickým výzkumům, z nichž lze skutečně vyvodit něco o schopnostech, přesvědčeních a praktikách našich zcela pozoruhodných předků.

Moje práce je o sledování linií pohanských/šamanistických myšlenek a učení, která sahají až do dob ledových – k jeskynním malířům, původu ze severu Evropy – k nalezení toho nejpůvodnějšího, fundamentálního a společného základu všeho. Myšlenka, že existovala doba, kdy byl člověk přímo v kontaktu s Nebeskými bytostmi, je základem mnoha mýtů o Zlatém věku. Mýty nám vyprávějí o době, kdy ,bohové odešliʻ od lidstva. V důsledku nějakého ,děníʻ, tj. ,Páduʻ, když byly přerušeny komunikace a Nebeské bytosti se stáhli na nejvyšší nebesa.

Ale mýty nám také říkají, že stále existovali určití lidé, kteří byli schopni ,vzestoupitʻ a komunikovat s bohy jako zástupci jejich kmene nebo rodiny. Jejich prostřednictvím byl udržován kontakt s ,průvodcovskými bytostmiʻ skupiny. Víra a praktiky současných šamanů jsou přežití hluboce modifikovaného a dokonce i narušeného a degenerovaného zbytku této archaické technologie konkrétních komunikací mezi nebem a zemí. Tento šamanismus se podle všeho zrodil v západní Evropě s příchodem kromaňonského člověka, a mýty jak se zdá byly opakovaně redigované do bodu, dokud jsme neskončili u tvrzení o různých  okultních tajemstvích všemožného druhu, živených tou či onou osobou, včetně Wiccy. Pokud tomu tak je, pak skutečné ,čarodějnictvíʻ je ve skutečnosti šamanismus, tzn. druidismus a jak uvidíme mnohe víc. Mircea Eliade píše:

    Nedávné výzkumy jasně odhalily ,šamanskéʻ prvky v náboženství paleolitických lovců. Horst Kierchner interpretoval slavný reliéf v Lascaux jako reprezentaci šamanského transu.

    … Nakonec Karl J. Narr přehodnotil problém ,původuʻ a chronologii šamanismu ve své důležité studii. Vyzdvihuje vliv pojmů plodnosti (sošky Venuše) na náboženskou víru prehistorických severoasijských lovců; ale tento vliv nenarušil paleolitickou tradici. … V tomto „Vorstellungsweltu” leží kořeny medvědího ceremoniálu Asie a Severní Ameriky. Evropa brzy poté, zhruba kolem 25 000 př.nl, nabízí důkazy o nejranějších formách šamanismu (Lascaux) s plastickými reprezentacemi ptáka, patronské bytosti a extáze.

    … Co se zdá být jisté, je starobylost ,šamanskýchʻ rituálů a symbolů. Zbývá určit, zda tyto dokumenty, které vyšly najevo z prehistorických objevů, představují první výrazy šamanismu v statu nascendi, nebo zda jsou pouze nejstaršími dokumenty, které jsou dnes k dispozici pro ranější náboženský komplex, který však neměl ,plastickéʻ projevy (kresby, rituální předměty atd.) před obdobím Lascaux.

    … Je nesporné, že nebeský vzestup šamana je dochování této, hluboce upravené a někdy degenerované, archaické náboženské ideologie zaměřené na víru v nebeskou Nejvyšší bytost a víru v konkrétní komunikace mezi nebem a zemí.

    … Mýty se týkají intimnějších vztahů mezi Nejvyššími bytostmi a šamany; zejména mluví o prvním Šamanovi, kterého na Zem vyslala Nejvyšší bytost, nebo její náhradník, aby bránil lidské bytosti před nemocemi a zlými duchy.”

Bylo to v kontextu ,staženíʻ ,Nebeské bytostiʻ, kdy se změnil význam šamanského extatického zážitku. Předtím byla činnost zaměřena na komunikaci s bohem a na získávání výhod pro kmen. Posun funkce šamana spojený s odchodem benevolentního boha/bohyně byl směrem k  ,bojování se zlými duchy a nemocemiʻ. Toto je ostrá připomínka Ježíšova díla, uzdravování nemocných a vyhánění démonů – on byl šamanským vzorem ,po Páduʻ.

Zdá se, že tu byl další následek tohoto ,posunuʻ.  Sestupy do ,podsvětíʻ a vztahy s ,duchyʻ vedly čím dál častěji k jejich ,ztělesněníʻ, nebo že šaman byl posedlý ,duchyʻ. Je zřejmé, že se jednalo o inovace, většina z nich byla nedávná. Co je zvlášť pozoruhodné ve výzkumu historiografů mýtu, legendy, šamanismu atd., je objev „vlivů z jihu, které se objevily poměrně brzy a které změnily jak kosmologii, tak i mytologii a techniky extáze”. Mezi tyto jižní vlivy patřil buddhismus a lamaismus, které se přidaly k iránským a, v poslední analýze, k mezopotámským vlivům, které jim předcházely.

    Iniciační schéma šamanské rituální smrti a vzkříšení je také inovace, ale taková která sahá do mnohem starších časů; v každém případě to nemůže být připisováno vlivům starověkého Blízkého východu. Ale inovace zavedené kultem předků obzvláště ovlivnily strukturu tohoto iniciačního schématu. Samotná koncepce mystické smrti byla pozměněna mnoha a různými náboženskými změnami, ovlivněné lunárními mytologiemi, kulturou mrtvých a elaborací magických ideologií.

    Proto musíme pojmout asijský šamanismus jako archaickou techniku ​​extáze, jejíž původní ideologie – víra v nebeskou Nejvyšší bytost, s níž bylo možné mít přímý vztah cestou vzestupu do nebe – byla neustále přeměňována postupnou řadou exotických příspěvků kulminující invazí buddhismu…

    Fenomenologie tranzu prošla mnoha změnami a korupcemi, což bylo z velké části způsobeno nejasností ohledně přesné povahy extáze. Přes všechny tyto inovace a korupce se však nepodařilo vyloučit schopnost docílit pravé šamanské extáze.

    Opakovaně v šamanské zkušenosti rozpoznáváme ,nostalgii po rájiʻ, která naznačuje jeden z nejstarších typů křesťanských mystických zážitků. Pokud jde o ,vnitřní světloʻ, které má nejdůležitější hlavní roli v indickém mysticismu a metafyzice, stejně jako v křesťanské mystické teologii, to je již dokumentováno v šamanismu.

    To, co se zdá být nejdůležitějším na středoasijském šamanismu v historii mystiky, je role, kterou šaman hraje při obraně psychické integrity komunity. Šamani jsou předními protidemonickými šampióny; bojují nejen s démony a nemocemi, ale také s černými kouzelníky. Šaman je neúnavným zabijákem démonů a draků.

    … Je zřejmé, že šamanismus, tak jak je znám, upadl v porovnání s jeho původním jednotným a koherentním systémem. Jedním z důvodů, proč si to myslet, je, že zatímco existuje mnoho místních názvů pro mužského šamana, existuje pouze jeden pro ženskou šamanku. Zdá se, že šamanismus byl dříve ženskou činností. V jednom tatarském dialektu, utygan, slovo pro ženu-šamana, také znamená ,medvědʻ.

    … Magicko-náboženská hodnota intoxikace pro dosažení extáze je iránského původu. … Pokud jde o původní šamanský zážitek… narkotika jsou jen vulgární náhražkou ,čistéhoʻ transu.

    Používání omamných látek je nedávnou inovací a poukazuje na dekadenci v šamanské technice. Narkotická intoxikace je používána k tomu, aby poskytla napodobení stavu, kterého šaman už není jinak schopen dosáhnout. Dekadence či vulgarizace mystické techniky – ve starověké a moderní Indii, a ve skutečnosti po celém Východě, neustále narážíme na tuto podivnou směs ,obtížných cestʻ a ,snadných cest, týkající se realizace mystické extáze, nebo nějaké jiné rozhodující zkušenosti.”( Ibid .)

Nyní mi dovolte, abych řekla o co jde. Náboženství doby ledové bylo pro všechny obyvatele Země tak uspokojivé, že bylo stabilní po více než 25 000 let, jak dokazují archeologické a historické údaje. Byly to časy šamanů, žen, které provozovaly extatické výstupy, které přinášely kmenům výhody a později sloužily jako obrana proti negativním vlivům. Zkrátka se zdá, že pohanství, dokonce i druidismus, bylo původním křesťanstvím a ženy byly původně těmi ,v Kristuʻ. Mnoho výzkumníků opakovaně poukazuje na to, že křesťanství má pohanské kořeny. No, ano; více než si kdokoliv uvědomuje. A jestli výzkumné linie, které jsem prezentovala ve své knize Tajná historie světa za něco stojí, pak původní ,čarodějniceʻ byly Kristové.

To nás samozřejmě přivádí k zamyšlení, jak se věci mohly tak obrátit, že nakonec skončíme u víry, která je úplným opakem pravdy téměř ve všech oblastech našeho úsilí? Můžeme se odvrátit od tradičních náboženství, u kterých vidíme že jsou falešné a protichůdné, jen abychom spadli do náručí náboženství New Age, která nejsou o nic lepší; jsou jen další variantou řídícího systému, které jsou navržené tak, aby nám zabránili v přístupu k tomu co je skutečné. Bude pro mě těžké vejít se do tak krátkého prostoru, který jsem dostala pro tento článek, ale učiním, jak nejlíp umím. Mějte na paměti, že nebudu schopna poskytnout rozsáhlé citované důkazy z primárních zdrojů, což je můj obecný způsob psaní. Pokud se chcete dozvědět více, můžete si přečíst mé knihy, které v těchto záležitostech zacházejí do hloubky a podrobností.

Poslední říjnový den je svátek, který je údajně starodávnou keltskou oslavou ,konce létaʻ, Samhain, Halloween nebo-li Předvečer Všech svatých. Jak jsem se zmínila na začátku, když řeknete slovo ,Halloween’, většina lidí si představí čarodějnice. Člověk se okamžitě začne ptát, proč by měl být 31. říjen spojen s čarodějnicemi a oslavován jako ,konec létaʻ, když je podzimní rovnodennost, více než měsíc dříve, skutečným koncem léta?

A v tom spočívá příběh!

Podle britského historika Ronalda Huttona, festival Samhain oslavuje konec ,světlejší polovinyʻ roku a začátek ,tmavší polovinyʻ a je někdy považován za keltský nový rok. Podle folkloristy Johna Gregorsona Campbella a archeoložky Bettiny Arnoldové dávní Keltové věřili, že opona, která odděluje tento svět od Druhého světa, se během Samhainu ztenčuje a umožňuje duchům (jak dobrým, tak špatným) snadno procházet jinak pevnou bariérou. Přistupovali k tomu tak, že zvali dobré duchy – obvykle rodinné předky – a používali různé techniky k odvrácení nebo zastrašení zlých duchů. Předpokládá se, že to je původ kostýmů a převlékání se za kostlivce, duchy a skřítky, přičemž zásada spočívá v tom, že pokud budete vypadat dostatečně hrozně, můžete dokonce vyděsit samotného ďábla!

Samhain byl také čas, kdy lidé ze starých časů hodnotili své zásoby potravin, zabíjeli dobytek a prasata a připravovali zrna a další potraviny na zimu.

Vatry byly důležitou součástí oslav. Ohně v krbech byly uhašeny, kosti zabitého dobytka byly hozeny do vatry a každý dům opět zapálil svůj krbový oheň z uhlíků vatry. Někdy byly zapáleny dvě ohniště, aby mezi nimi mohli procházet lidé se svými hospodářskými zvířaty pro ,očištěníʻ. Tato praxe může být přežitek z doby, kdy se starověké kmeny očišťovaly pálením za živa: a) jakýchkoliv členů, kteří byli méně než dokonalí, aby kmen mohl být očištěn od hříšných elementů ,nebo b) těch členů, kteří byli nějakým způsobem skutečně dokonalí a nabídli se dobrovolně jako oběť, aby usmířili bohy, aby zbytek kmene mohl žít další rok v míru. Je to ve skutečnosti zajímavá nápověda.

Jméno ,Halloween’ je stará skotská varianta ‘All Hallows Eve’, nebo-li Předvečer Všech svatých, nebo Hostina Všech svatých. Je zajímavé pozorovat staré zvyky týkající se tohoto dne, a obzvlášť následujících dvou dnů, z celého světa, které byly později převzaty křesťanstvím, ale zjevně představují něco mnohem staršího.

V Portugalsku a ve Španělsku se v den Slavnosti Všech svatých dávají dary. V Mexiku se Slavnosti Všech svatých shodují s oslavou Dne nevinných, který je součástí Dne mrtvých, který uctívá zemřelé děti a kojence. V Portugalsku děti chodí dům od domu a dostávají koláče, ořechy a granátová jablka. Svátek se zaměřuje na rodinná setkání, při kterých jsou hlavním zaměřením modlitby a vzpomínky na zesnulé přátele a členy rodiny. Tradice zahrnují budování oltářů k uctění zesnulého, hodování na lebkách z cukru (požírání smrti?), spolu s oblíbenými pokrmy a nápoji zesnulých, zdobení měsíčkem a navštěvování hrobů s těmito dary. Vědci vystopovali počátky tohoto moderního svátku k domorodým oslavám, které jsou staré tisíce let, a k aztéckému festivalu věnovanému bohyni nazvané Mictecacihuatl, královna Mictlanu, nebo-li podsvětí. Věřilo se, že jako dítě byla obětována a je reprezentována s tělem bez masa, její rozevřená čelist polyká hvězdy během dne.

Dary na mexický ˇDen mrtvýchˇ, včetně cukrových lebek

Na Filipínách se tento den nazývá ,Undasʻ, ,Todos los Santosʻ (doslovně ,Všichni svatíʻ) a někdy ,ʻAraw ng mga Namayapaʻ (přibližně ,Den zesnulýchʻ). Během tohoto dne, a den předtím a den po něm, se návštěvují hroby zemřelých příbuzných, kde jsou nabízeny modlitby a květiny, zapalovány svíčky a hroby jsou čištěny, opravovány a natírány. Tyto zvyky jsou si podobné ve většině evropských zemí.

V Brazílii je Dia de Finados státní svátek, který mnoho brazilců oslavuje návštěvou hřbitovů a kostelů. Ve Španělsku se konají slavnosti a přehlídky a na konci dne se lidé shromažďují na hřbitovech a modlí se za své mrtvé blízké. Obdobně tematické oslavy se objevují v mnoha asijských a afrických kulturách.

Tyto oslavy, které se konají 1. a 2. listopadu a obsahují domorodé formy které asimilovala církev, jsou velmi zajímavé. Zdá se, že tím důležitým je to, že okamžitě následují 31. říjen. Jeden je nucen se zeptat proč. Co se stalo 31. října že to způsobilo, že následující den byl určen jako Den mrtvých?

Symboly spojené s Halloweenem se tvořily v průběhu času a stejně, jako středověká církev asimilovala starověké obrazy a praktiky které se zabývají smrtí, asimilovalo mnoho zvyků současné doby středověké praktiky. V tradičních keltských festivalech Halloweenu byly vydlabávány velké tuříny, na který se vyřezávaly obličeje a umisťovaly se do oken, aby odvrátily zlé duchy. Americká tradice vyřezávání dýně byla původně obecně spojena s dobou sklizně a nestala se výslovně spojená s Halloweenem až do poloviny a konce 19. století.

Zatímco většina křesťanů považuje Halloween za sekulární svátek, který umožňuje dětem (a velkým dětem!) oblékat se do směšných převleků, jíst sladkosti a obecně si dělat srandu ze všeho, co je v našem světě normálně děsivé, jiní – většinou fundamentalističtí – křesťané připisují této oslavě negativní vliv, protože cítí, že oslavuje pohanství, okultní věci, nebo je zlehčuje tak, že se jejich členové řádně nebojí duchů, démonů a ďábla. Svědkové Jehovovi neslaví Halloween, protože věří, že vše, co pochází z pohanského svátku, by nemělo být oslavováno pravými křesťany. To je ironické vzhledem k tomu, co jsem výše napsala o původu křesťanství. Jak jsme se dostali odtamtud – od opravdové duchovnosti, která ctila ženy, s ženskými šamany, které zaopatřovaly kmen – sem, k současnému křesťanskému pohledu na ženy jako na něco sotva lidského?

© cammeraydave / dreamstime

Mnozí z těch, kteří se řídí pohanskými způsoby, považuji toto období za svatou dobu roku, a samozřejmě Wiccani mají pocit, že celý svátek, tak jak je obecně oslavován, je urážející, protože spojuje čarodějnice s druhou sortou ,zlých duchůʻ, které je třeba zahnat. V tom mají pravdu, ale většina z toho, co považují za ,Wiccuʻ, je mylné, tak jako křesťanství je mylné.

To nás přivádí zpět k otázce, kterou se tento článek snaží zodpověděť: Jaký je původ Halloweenu, co opravdu připomíná a proč jsou s ním spojeny čarodejnice?

První bod, který bych chtěla uvést, je moje domněnka, že když se díváme na Halloween, vidíme něco velmi starého, co je filtrováno přes mnoho vrstev interpretace. To, co je však v celém kontextu stálé, je téma snadného překonávání hranice mezi životem a smrtí, vedoucí hlavně k smrti, což naznačuje, že velmi dávno přišla na Halloween smrt v masovém měřítku. Ať už to bylo cokoliv, bylo to tak děsivé, tak rozšířené, že kultury po celém světě si to a dny které následovaly si připomínaly způsobem, který se zdá být navržen způsobem, aby se to odvrátilo a zabránilo tomu, že by se to někdy znovu opakovalo. A v průběhu historie se stalo, že to všechno se změnilo tak, že ti jednotlivci – skuteční, svatí, čarodějnice – kteří skutečně mohli být schopni znát takové věci, jak zmírnit takovou hrůzu, byli spojeni s příčinou smrti a ničením.

V knize Uctívání mrtvých nebo-li Původ a povaha pohanského modlářství a její vliv na ranou historii Egypta a Babylonie [The Worship of the Dead, or the Origin and Nature of Pagan Idolatry and Its Bearing Upon the Early History of Egypt and Babylonia,] od Johna Garniera (1904, Londýn: Chapman & Hall, kapitola jedna, strany 3-11), autor píše, že dnešní oslavy mrtvých se soustředily kolem Svátku Všech Svatých, včetně následujících několika dnů a vznikly jako připomínka lidí, kteří zemřeli během Potopy světa, způsobené Božím zásahem proti lidské zkaženosti. Zakládá to na 6. až 9. kapitole 1. knihy Mojžíšovy. Zde se píše:

    „Na světě není sotva národ nebo kmen, který by neměl tradici o zničení lidské rasy povodní, a podrobnosti o těchto tradicích jsou příliš přesně v souladu s ostatními, že nemůže být vznesen návrh, který již někteří učinili, že v každém případě vypovídají o různých lokálních záplavách.

    Mytologie všech starodávných národů jsou prolnuté událostmi Potopy světa a vycházejí z ní, což dokazuje, že jsou založeny na společném principu a musí být odvozeny ze společného zdroje.

    Z těchto postřehů je zřejmé, že jedna nebo druhá ze dvou velkých událostí v dějinách Potopy světa, totiž započetí potopy a začátek jejího poklesu, byly pozorovány napříč celým antickým světem, některé národy pozorovaly jednu událost a některé tu druhou.

    Zdá se také pravděpodobné, že dodržování tohoto festivalu bylo důvěrně spjato s, a možná iniciováno, tím uctíváním mrtvých, které, jak uvidíme, bylo ústředním principem prastarého modlářství.

    Síla tohoto argumentu je ilustrována skutečností dodržování velkého svátku mrtvých jako připomínky této události, a to nejen národy, které mezi sebou více či méně komunikovali, ale i jinými od sebe značně oddělenými, jak oceánem, tak i  staletími.

    Tento festival je navíc držen všemi v den, nebo zhruba kolem tohoto dne, kdy podle Mojžíšova popisu došlo k Potopě světa. viz. sedmnáctý den druhého měsíce – měsíc který téměř odpovídá našemu listopadu.

Nevím, který z mnoha židovských kalendářů použil, ale Garnierova pointa byla, že svátky které dávají poctu mrtvým duchům jsou nekřesťanské, protože mají pohanské kořeny (nevadí, že se ctí mrtví svatí a modlíme se k nim – byli to křesťané předtím, než zemřeli, nebo alespoň se to tak tvrdí) a protože jsou založeny na ctění smrtí zlých lidí, kteří byli oprávněně zničeni Bohem v Noemově potopě. Toto ,křesťanskéʻ překroucení všech pohanských věcí je důvod, proč má Halloween zjevně takový důraz na démonické obrazy, duchy, příšery a strašidelné věci obecně, protože, jak zdůrazňuje Garnier, potopa znamenala smrt hybridních dětí démonů, Nefilim (viz Gen. 6: 1-4, 13 a Kniha Enocha).

Zdá se tedy, že je to jen domněnka náboženského starožitníka starých časů; není zde nic k vidění. Ale možná to tak není? Možná Garnier na něco opravdu přišel, ale nevěděl o co se jedná?

Pokud jde o údajnou Noemovu Povodeň, můžeme říci, že ve více bodech naší známé historie se civilizace a/nebo kultury zhroutily, a/nebo zmizely, nebo byly zničeny něčím neznámým. Akkadská říše v Mezopotámii, staré království v Egyptě, civilizace v raném bronzovém věku v Palestině, Anatolii a Řecku, stejně jako civilizace v údolí Indu v Indii, civilizace Hilmand v Afghánistánu a kultura Hóngšan v Číně, všechny se rozpadly více či méně ve stejnou dobu. Nedlouho poté, v archeologickém čase (ačkoliv chronologie je jeden velký nepořádek), došlo ke zničení Mykénské civilizace v Řecku, Chetitů v Anatolii, egyptského Nového království, Palestiny v pozdní době bronzové a Šang dynastie v Číně.

Výzkumníci v oblasti archeologie a historie jsou zmateni tím, že neexistují žádná přímá archeologická nebo písemná vysvětlení příčin (na rozdíl od účinků), i když existuje bohatý soubor mýtů a folklóru, které by mohly velmi dobře poskytnout odpovědi, pokud by byly analyzovány správně. Vzhledem k tomu, že ,odborníciʻ v těchto oblastech zařadili mýtus mezi pověry, zatímco současně věřili, že historizované mýty včleněné do Bible jsou skutečná historie, nedaří se jim vyřešit jejich problém a zpravidla připisují kolaps civilizací k invazi a válčení v obrovském rozsahu.

Knóssoský palác – Minojská říše záhadně zmizela

Před několika desetiletími se někteří přírodovědci začali zajímat o tento problém a soustředíc se na výše uvedené kolapsy doby bronzové si uvědomili, že rozsah důkazů naznačuje spíše přírodní než lidské činy (invaze, válčení). Takže všichni začali mluvit o změně klimatu, sopečné činnosti a zemětřeseních. V současné době jsou tyto druhy vysvětlení skutečně zahrnuty do některých standardních historických popisů období doby bronzové, i když stále přetrvává mnoho problémů: žádné jedno vysvětlení nedokázalo zahrnout veškeré různorodé důkazy.

Immanuel Velikovsky všechny naštval když naznačil, že Exodus – ale jen Exodus – byl způsoben dopadem kamení, prachu, uhle a tak dále v důsledku toho, jak se Venuše nekontrolované pohybovala napříč sluneční soustavou. Shromáždil úžasnou škálu mýtů a legend z celého světa, které silně naznačovaly, že byla popisována nějaká globální katastrofa, ale kdy, kde a jak se to stalo bylo poněkud nejasné. Byli tu další, kteří před Velikovským psali a mluvili o těchto záležitostech, včetně Ignatiuse Donnellyho, který si zaslouží čestné uznání za to, že připisuje mýty k velké Noemově povodni, o které tvrdil že ve skutečnosti šlo o zničení Atlantidy tak, jak to popisuje Platón. Ať už existovala pokročilá civilizace známá jako Atlantis nebo ne, to nás zde nezajímá, ale zda došlo nebo nedošlo k povodni, a kdy k ní  mohlo dojít, to nás zajímá.

V pozdních sedmdesátých letech začali britští astronomové Victor Clube a Bill Napier z Oxfordské univerzity zkoumat možnost kometárního dopadu jako hlavní příčinu. V roce 1980 laureát Nobelovy ceny fyzik Luis Alvarez a jeho kolegové vydali vědeckou práci v akademickém časopisu Science, ve které tvrdili, že dopad vesmírného tělesa měl způsobit vyhynutí dinosaurů. Alvarezova práce měla obrovský vliv, i když tento vliv působil různými způsoby na každé straně Atlantiku. V USA existuje škola ,planých nadějíʻ, která předpokládá, že pouze dopady asteroidů jsou významné a jsou tak vzácné, že se nemusíme ničeho obávat. V Británii další výzkumy astronomů Clubea a Napiera, prof. Marka Baileyho z observatoře Armagh, Duncana Steela ze Spaceguard Australia a nejznámějšího britského astronoma Sir Freda Hoyleho, vedly k podpoře jejich teorie kometárního dopadu, která se volně nazývá ,Britská škola koherentního katastrofismuʻ.

Podle Clubea a Napiera, et. al., stejně tak jako byl Jupiter opakovaně zasažen v roce 1994 milion-megatunovými dopady komety Shoemaker-Levy, stejně tak byla Zem bombardována před 13 000 lety úlomky obrovské komety, která se rozpadla na obloze před vyděšenýma očima lidstva. Vícenásobné dopady na točící se planetu způsobily přílivové vlny, zuřivé požáry, výbuchy podobné atomové bombě, hromadné vyhynutí mnoha prehistorických druhů jako např. mamutů a šavlozubých tygrů, většiny lidstva a po tom všem zůstala Země ve tmě po celé měsíce. [Viz: Vesmírný had (The Cosmic Serpent) a Vesmírná zima (The Cosmic Winter) od Clubea a Napiera. Viz také: „Původ vesmíru a původ náboženství“ (The Origin of the Universe and the Origin of Religion), Anshen Transdisciplinární přednášky v umění, vědě a filosofie kultury (Anshen Transdisciplinary Lectureships in Art, Science, and the Philosophy of Culture) od Freda Hoylema.]

Někteří Američtí vědci se připojují ke Skupině koherentního katastrofismu. Fyzik Richard Firestone a geologové Allen West a Simon Warwick-Smith píší ve své knize Cyklus kosmických katastrof [The Cycle of Cosmic Catastrophes](Bear & Co., 2006):

    V roce 1990 vydali Victor Clube, astrofyzik, a astronom Bill Napier, knihu Vesmírná zima [The Cosmic Winter], v níž popisují provedení orbitální analýzy několika meteorických rojů, které každoročně zasahují Zemi. S pomocí sofistikovaného počítačového softwaru se pečlivě zahleděli tisíce let do minulosti a sledovali oběžné dráhy komet, asteroidů a meteorických rojů, dokud neodhalili něco ohromujícího. Mnoho meteorických rojů spolu souvisí, například Tauridy, Perseidy, Piscidy a Orionidy. Navíc některé velmi velké vesmírné objekty jsou si příbuzné: komety Encke a Rudnicki, asteroidy Oljato, Héfaistos a asi 100 dalších. Každé z těchto 100 a více vesmírných těles má průměr alespoň kilometr a některé mají mnohakilometrový průměr. A co mají společného? Podle těchto vědců je každé potomkem té samé ohromné komety, která poprvé vstoupila do našeho systému před méně než 20 000 lety! Clube a Napier vypočítali, že aby se vzali v potaz všechny úlomky které našli v naší sluneční soustavě, původní kometa musela být nesmírně obrovská.

    Clube a Napier také vypočítali, že kvůli nepatrným změnám v oběžných drahách Země a zbývajících kosmických úlomků, prochází Země nejhustší částí oblastí obrovských kometárních mračen zhruba během každých 2000 až 4000 let. Když se podíváme na záznamy o klimatu a ledových jádrech, vidíme toto opakující se schéma. Například záznamy iridia, helia-3, dusičnanu, amonia a další klíčová měření stoupají a klesají podle všecho v tandemu a dosahují znatelného maxima před zhruba 18 000, 16 000, 13 000, 9 000, 5 000 a 2000 lety. V tomto vzoru opakujících se maxim během každých 2 000 až 4 000 let možná vidíme ,vizitkuʻ vracející se megakomety.

    Naštěstí nejstarší maxima představovala nejsilnější bombardování; od té doby se věci zklidnily, protože se zbytky komety rozpadaly na ještě menší části. Toto nebezpečí však stále nepominulo. Některé zbývající kilometry velké kusy jsou dostatečně velké na to, aby vážně poškodily naše města, klima a globální ekonomiku. Clube a Napier (1984) předpověděli, že od roku 2000 po dobu dalších 400 let Země vstoupí do dalšího nebezpečného období, ve kterém nás měnící se oběžná dráha planety přivede na potenciální kolizní směr s nejhustšími částmi mračen, které obsahují některé velmi velké zbytky. Dvacet let po jejich předpovědi jsme právě vstoupili do nebezpečné zóny. Je všeobecně uznávaným faktem, že některé z těchto velkých objektů jsou v tuto chvíli na oběžných drahách, které je přivedou do střetu se Zemí, a jedinou nejistotou zůstává, zda-li nás minou, což je největší pravděpodobnost, nebo zda-li narazí do některé části naší planety.

A tak vidíme, že tento nový druh ,přírodní katastrofyʻ začíná být považován mnoha vědci za nejpravděpodobnější jednotné vysvětlení pro rozsáhlé a souběžně probíhající kulturní kolapsy v různých obdobích naší historie. Tyto myšlenky pokročily z velké části díky astronomům a geologům, dendrochronologům, atd., a zůstávají nadále téměř neznámé mezi archeology a historiky, což výrazně ztěžuje jejich snahu vysvětlit to, co možná vidí v historickém záznamu.

Tato nová teorie předpokládá sled kometárních úlomků, které se opakovaně setkávají se Zemí. Většinu z tohoto sledu známe jako meteorické roje – malé částice vesmírného materiálu, jejichž dopad je nevýznamný. Příležitostně se však v těchto sledech zbytků vyskytují kusy o rozměrech od jednoho do několika set metrů. Když tyto kusy buď zasáhnou Zemi, nebo vybuchnou v atmosféře, může to mít pro náš ekologický systém katastrofické následky. Multi-megatunové výbuchy ohnivých koulí mohou zničit přírodní a kulturní rysy na povrchu Země, s pomocí přílivových vln (pokud úlomky spadnou do moře), ohnivé výbuchy a seismická poškození, které nezanechávají stopy v podobě kráteru, jenom spálí a oholí zem. V případě významného bombardování může dojít k úplnému vymazání malé země, zcela se vypaří.

Nedávný příklad, známý jako Tunguská událost, se udál v roce 1908 nad Sibiří, když ve výšce asi 5 km nad zemí explodoval bolid, který zcela zdevastoval plochu o rozloze asi 2000 km2 díky výbuchům ohnivých koulí. Toto vesmírné tělo, o němž se předpokládá, že měřilo pouze 60 m, mělo sílu nárazu asi 20 až 40 megatun a rovnalo se síle výbuchu zhruba 2 000 jaderných bomb z Hirošimy, přestože nedošlo k žádnému skutečnému fyzickému dopadu na Zem. Jinými slovy, pokud existovaly starodávné a pokročilé civilizace, a pokud byly zničeny několika událostmi podobnými té v Tungusce, není potom divu, že neexistuje žádná stopa, nebo jen velmi malá, která se obvykle připisuje ,anomáliiʻ.

Po celé roky byl astronomický hlavní proud velmi kriticky vůči Clubeovi a Napierovi a jejich hypotéze obří komety. Avšak dopady komety Shoemaker-Levy 9 na Jupiter v roce 1994, vedly k poměrně rychlému obratu v tomto postoji. Kometa, sledována světovými observatořemi, se rozpadla na 20 kusů, které v průběhu několika dnů dopadly na různých místech planety. Podobná událost v případě naší planety by byla zničující, pokud to vyjádříme mírně. V poslední době [článek vyšel v roce 2010, pozn. překl.] narůstá počet ohnivých koulí a komet, dále je tu skutečnost že Jupiter byl opět zasažen právě v tomto roce, to vše nám naznačuje, že Victor Clube a Bill Napier mají pravdu: nacházíme ve velmi nebezpečném období.

Konec první části.


Zdroj článku:
Witches, Comets, and Planetary Cataclysms

 

 

 

  •  
  • 23
  •  

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.