Čeká nás v letech 2018-2020 solární minimum nevídané ve věku moderní astronomie?

Anthony Watts
Watts Up With That


Sledujete v poslední době Slunce? Jednou z největších astronomických novinek může být zpráva o tom, co se neděje a jak neaktivní se naše mateřská hvězda stala.

Zvláštní příběh slunečního cyklu #24 prozatím končí očekávaným povzdechem: k 8.květnu byla k Zemi natočená strana Slunce bez skvrn během letošního roku po 73 dní ze 128, neboli přes 57% času. To není až tak neočekávané vzhledem k tomu, že solární minimum v roce 2009 mezi cykly #23 a #24 přineslo 260 dní bez slunečních skvrn, což bylo nejvíce za 365 dní od roku 1913.

Cyklus #24 začal se zpožděním, tak trochu prskavě, a ačkoliv jeho součástí byly některé ohromné skvrny připomínající Slunce, jak jsme ho znali během 20.století, celkově vykazuje podprůměrnou aktivitu. V polovině roku může nastat přechod z cyklu #24 do #25… ale stane se tak?

(c) David Hathaway/NASA Marshall Spaceflight Center

Jedním milým překvapením posledního cyklu byl vznik ohromného komplexu skvrn AR 2192, který se objevil právě včas před částečným zatměním, které nastalo 23.října 2014. Několikanásobně větší než Země, tento komplex byl vlastně největším pozorovaným za poslední čtvrtstoletí. Ale stejně jako jedna vlaštovka jaro nedělá, tak jedna velká skupina skvrn nemůže zachránit tento sluneční cyklus.

Částečné zatmění Slunce 23.října 2014. (c) Alan Dyer/Amazing Sky.net

Slunce prochází jedenáctiletým cyklem, který se ohlašuje vznikem nových skvrn kolem středních ‘sluncepisných’ šířek [30-45°, pozn.překl.], a postupně se objevují nové blíž k rovníku s určitou pravidelností, kterou známe jako Spörerův zákon. Právě výskyt skvrn ve zmíněných středních šířkách, je prvotním ukazatelem nového solárního cyklu. Slunce se ve skutečnosti přepóluje v každém cyklu, takže úplný Haleův cyklus (návrat magnetických pólů na výchozí pozici) je 2×11, tedy 22 let dlouhý.

Slunce se otočí kolem vlastní osy za 25 pozemských dní v oblasti rovníku a za 34 dní v oblasti pólů. Sluneční osa je vychýlená 7,25° vůči ekliptice, přičemž jeho severní pól je nakloněn k nám na začátku září a jižní na začátku března.

Komplex slunečních skvrn AR2192 (c) NASA/SDO

Co pro nás chystá sluneční cyklus #25? Jedna věc je jistá: pokud bude současný trend pokračovat, s převahou dnů bez skvrn, mohli bychom se během let 2018-2020 ocitnout v tak hlubokém solárním minimu, jaké věk moderní astronomie nepamatuje.

A jeden fakt pro zajímavost: podobná situace nízkého výskytu skvrn byla zaznamenána v letech 1645-1715, což je období, kterému říkáme Maunderovo minimum. V této době docházelo k velkým škodám na úrodě. Ironií se může jevit skutečnost, že k nástupu minima tehdy došlo jen pár desítek let po začátku věku teleskopické astronomie. V této době měla idea skvrn na Slunci v mainstreamové astronomii téměř status kontroverzní až mýtické představy.


SOTT komentář
: Společně se stále drsnějšími obdobími zimy a extrémním počasím je podobnost s Maunderovým minimem a dalšími periodami nízké sluneční aktivity stále zřejmější. Nekteří pozorovatelé si také všímají, že nejen Slunce vykazuje neobvyklou aktivitu:

Dva klimatické procesy poukazující na nastupující dobu ledovou

Podivné chování gama záření ze Slunce, příčina neznámá

Přehodnocení záznamů slunečních skvrn za 400 let  činí současný cyklus nejslabší za dvě století

Ohromné záplavy v Evropě během Malé doby ledové

Narušená roční období a extrémní počasí ničí úrodu po celém světě


NS komentář
: Pokud sledujete videokompilace Proměny Země, pak vás asi uvedené trendy nepřekvapí. ZDE je poslední souhrn z října 2018.

image_pdfimage_print

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.