Krátkodobý půst prospívá tělu a oddaluje stárnutí

Martina Mašková
ČRo Plus


Vědci z Okinawy a Kjóta doložili, že krátkodobý půst prospívá našemu metabolismu a zřejmě také oddaluje stárnutí. U účastníků pokusu hladovějících 58 hodin našli v krvi 44 látek, jejichž hladina vzrostla, o 30 těchto sloučeninách dosud nevěděli. Jedna z nich se například podílí na omlazování cév.

Odbourávání cukrů, tuků a bílkovin se při dvouapůldenním hladovění rozjelo na maximum. Vzrostla výroba purinu a pyrimidinu – látek klíčových pro přepis genů do bílkovin. Tělo si začalo vyrábět víc antioxidantů.

Jez do polosyta, pij do polopita

Studie, zveřejněná v časopise Scientific Reports, znamená teprve začátek výzkumu. Účastnil se ho zatím jen malý počet pokusných osob. Už teď ale odborníci potvrzují platnost přísloví „Jez do polosyta, pij do polopita“, a to i pro starší generaci.

Umírněnost v jídle je podle nich zárukou pár let života navíc. „Hladovění je pro člověka víceméně přirozeným stavem. U jednoho, dvou dnů hladovění se nemusíme bát stresu,“ ujišťuje neurofyziolog František Vyskočil.

Popisuje, že v prvních dnech hladovění našemu tělu dojde glukóza, kreatinfosfát, který máme ve svalech jako rezervu, a pak i glykogen. Když tělu chybí takzvané pomalé cukry z obilí či cukrovinek, sáhne po tvorbě glukózy z bílkovin. „Je omylem si myslet, že se hned mění metabolismus tuků. Je to z toho důvodu, že pro organismus je glukóza důležitá,“ uvádí neurofyziolog.

Komentář: A co takhle navrátit tělu schopnost spalování tuků tak, jak jsme tomu byli přivyklí přinejmenším desítky, spíše stovky tisíc let? Tělo potřebuje jen minimální množství glukózy, například ve stresových situacích, a umí si ji vyrobit z látek, které má pro tyto účely ‘na skladě’ (např. z triacylglycerolů uložených v játrech a tukových buňkách). Pro výrobu energie jsou daleko vhodnější a účinnější ketony – není třeba mít stravovací návyky založené na konzumaci sacharidů… Je to jasné – je načase upustit od nebezpečných směrnic nízkého obsahu tuku

K odbourávání tuků se tělo dostane až po několika dnech hladovění, aby se nemuselo zbavovat životně důležitých enzymů. Podle profesora Vyskočila jsou navíc tuky pro nás životně důležité, rozpouštějí se v nich například vitamíny. Jak dodává, pravdu měli i naši předkové, kteří si mazali zánětlivá místa sádlem nebo máslem – cholesterol na membránové úrovni potlačuje bolest.

Omlazovací kúra

Výsledkem práce japonských vědců bylo zjištění, že při krátkodobém hladovění vzrostla hladina nejrůznějších sloučenin v těle, včetně bílkovin. Vědci si kladou otázku, zda je to dobře, nebo špatně. V takové situaci se totiž rozpadá i řada funkčních proteinů.

Ozdravný účinek krátkodobého půstu profesor František Vyskočil spojuje mimo jiné s vyšší hladinou látky zvané β-hydroxybutyrát. Z dřívějších studií totiž plyne, že jde o látku, která omlazuje cévy. „Přinutí buňky, které jsou v cévách, aby se zbavily únavy a senilní stařecké nečinnosti,“ přibližuje situaci vědec.

Také podle chemika a toxikologa Petra Klusoně může mít β-hydroxybutyrát velký vliv na zachování dobrého tělesného stavu. Je totiž meziproduktem pro tvorbu dalších látek důležitých pro život. „Jedna z nich je karnitin,“ uvádí Klusoň. Připomíná, že například pacienti s diabetem si karnitin nekážou vyrábět a musí se jim dodávat ve výživě.

František Vyskočil karnitin přirovnává k vozíčku, díky němuž natrávené zbytky glukózy doputují ke konečnému zpracování v buněčných elektrárnách – mitochondriích. Tam se rozkládají na energii pro tělo a oxid uhličitý.

Kyslík prospívá i škodí

Dalším ze zajímavých důsledků krátkodobého hladovění v pokusu japonských vědců byla zvýšená hladinu enzymů, které brání negativním účinkům kyslíku na naše tělo. Kyslík k životu potřebujeme, ale současně nám škodí, když jsme vystaveni oxidačnímu stresu. „Oxidace je nejčastější reakce na planetě, díky tomu stárneme, oxidujeme,“ připomíná Petr Klusoň.

V našem těle se odehrává řada pochodů, při nichž vznikají silně reaktivní molekuly kyslíku, jako například ve formě superoxidů nebo peroxidu vodíku. „To je velmi nebezpečné pro náš metabolismus, i pro každou buňku od membrán až po nukleové kyseliny,“ vysvětluje František Vyskočil.

Za základ zdravého životního stylu vědci považují pravidlo nezatěžovat tělo ani přemírou jídla, ani pití, ani kyslíku nebo dokonce ani vody. Jako očistnou kúru, která prospívá zdraví, Vyskočil doporučuje například přerušované hladovění. „Vede k tomu, že si glukózu tělo začne dělat z vadných bílkovin,“ vysvětluje. Může spočívat v tom, že se nenajíme od osmi hodin večer do dvou odpoledne.

Komentář: Jedno jídlo denně – zkušenosti s přerušovaným půstem

image_pdfimage_print
  • 2
  •  
  •  

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.