Slunce v největším útlumu od roku 1978 – celý kalendářní měsíc bez slunečních skvrn

Anthony Watts
What’s Up With That
1. března 2019

Slunce je nyní bez skrn jako bílá kulečníková koule, dokonalá neposkvrněná koule:

Celý kalendářní měsíc bylo Slunce bez slunečních skvrn. Něco podobného se naposledy stalo v srpnu 2008, kdy se Slunce nacházelo v nejnižším bodě solárního minima, jaké se objeví jednou za století. Nynější období, kdy je Slunce bez skrvn ukazuje, že solární minimum je zpět a mohlo by být podobně rozsáhlé, jako to poslední.

Bylo to naposledy v srpnu 2008, kdy Slunce bylo celý kalendářní měsíc bez skvrn. Slunce tehdy bylo v nejhlubším slunečním minimu od začátku vesmírného věku. V současné době probíhá nové solární minimum a vypadá to, že bude podobně hluboké. Slunce bylo zatím v tomto roce 73% času bez skrvn – stejně jako v roce 2008.

Solární minimum je normální součástí solárního cyklu. Počet slunečních skvrn zhruba každých 11 let klesá k nule. Tmavá jádra, které vytvářejí sluneční erupce a výron koronální hmoty, zmizí ze slunečního disku a  Slunce je delší dobu bez skvrn. Tato minima se pravidelně střídají od doby, kdy byl v roce 1859 objeven cyklus slunečních skrvn. [a střídají se s velkou pravděpodobností celé věky, jen jsme je neměřili 🙂 pozn.překl.]

Celá zpráva je k dispozici na Spaceweather.com

Zde jsou údaje o slunečních skvrnách:

SIDC data o slunečních skvrnách. Zdroj grafu: http://www.woodfortrees.org/plot/sidc-ssn/from:1975

Mezitím Slunce vydává menší množství sluneční energie směrem k Zemi, jak ukazuje tento graf PMOD (Physikalisch-Meteorologisches Observatorium Davos) kombinovaných měsíčních údajů o celkovém slunečním záření (TSI):

TSI ve wattech na metr čtvereční. Zdroj grafu: http://www.woodfortrees.org/plot/pmod/from:1975

Co je nejzajímavější, v PMOD TSI údajích, naměřených družicemi a potvrzených od NOAA, je vidět pokles o 2 watty na metr čtvereční od vrcholu kolem roku 2003 až po rok 2019, kdy během posledního měsíce došlo k prudkému propadu a byla zaznamenána prozatím nejnižší hodnota v datasetu.

Odhad nárůstu radiačního působení, díky nárůstu oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů v atmosféře Země, by mohl činit až 3 watty/metr čtvereční, pokud se dá spoléhat na modelové odhady:

Změny v radiačním působení skleníkových plynů s dlouhou životností mezi lety 1979 a 2012.

Tento graf ukazuje změny v radiačním působení skleníkových plynů s dlouhou životností v letech 1979-2012. Tyto plyny jsou oxid uhličitý (CO2), metan (CH4), oxid dusný (N2O), dichlordifluormethan 12 (CFC-12 ), CFC-11 a patnáct dalších halových prvků. Mezi dalších 15 halogenových plynů patří CFC-113, tetrachlormethan (CCI4), trichlormethan (CH3CCl3); hydrochlorfluoruhlovodíky (HCFC) 22 , 141b a 142b ; hydrofluorované uhlovodíky (HFC) 134a , 152a , 23 , 143a a 125 ; hexafluorid síry (SF 6 ) a halony 1211 , 1301 a 2402). Graf nezahrnuje další působení, jako  aerosoly a změny ve sluneční aktivitě.

Shrnutí: Celkové působení v roce 1979 činilo 1.712 wattů na metr čtvereční (W.m -2 ) a postupně vystoupalo na 2,873 Wm -2 v roce 2012. Mezi lety 1979-2012 byly největším přispěvatelem radiačního působení CO2 a CH4. V roce 2012 činil přibližný procentní podíl každého plynu na celkové působení: CO2: 64% CH4: 18% N2O: 6% CFC-12: 6% CFC-11: 2% 15 dalších plynů 4%. Údaje o radiačním působení jsou stručně shrnuty níže. Veškeré údaje jsou k dispozici jako hodnoty oddělené čárkou. První hodnotou je rok, poté následuje údaj o působení (ve Wm-2) pro CO2, CH4, N2O, CFC-12, CFC-11, 15 méně významných halogenovaných plynů, a celkové působení: 1979: 1.027, 0.419, 0.104, 0.092, 0.039, 0.031, 1.712 1980: 1.058, 0.426, 0.104, 0.097, 0.042, 0.034, 1.761 1990: 1.293, 0.472, 0.129, 0.154, 0.065, 0.065, 2.178 2000: 1.513, 0.494, 0.151, 0.173, 0.066, 0.083, 2.481 2010: 1.791, 0.504, 0.174, 0.170, 0.060, 0.106, 2.805 2012: 1.846, 0.507, 0.181, 0.168, 0.059, 0.111, 2.873 Prameny: Butler, J.H. a S.A. Montzka (2013-08-01) THE NOAA ANNUAL GREENHOUSE GAS INDEX (AGGI)[1], NOAA/ESRL Global Monitoring Division

Zdá se, že Slunce na konci slunečního cyklu 24 je ve větším útlumu než je obvyklé, a mohla by to být příčina studené zimy, kterou prožíváme na mnoha místech severní polokoule.

 

Komentář:

Související články

Čeká nás v letech 2018-2020 solární minimum nevídané ve věku moderní astronomie?

Martin Mlynczak, NASA: Pokračující období bez slunečních skvrn může znamenat nástup rekordního ochlazení

Globální zamrznutí: předpovídá se 15 let tvající doba ledová která má udeřit během pouhých 4 let, zatímco Slunce se připravuje ,hibernovatʻ

 

  •  
  • 9
  •  

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.