Evoluce nebo inteligentní plán?

Emil Kalabus
Czech Free Press
4.ledna 2015


Darwinistické materialistické paradigma nyní stojí na pokraji stejné revoluce, před kterou byla postavena newtonovská fyzika před sto lety. Stejně jako fyzici zjistili, že atom není částicí hmoty, za kterou ho Newton považoval, ale záhadná kvantová oblast, která je dostupná pouze skrze matematiku, stejně tak biologové přicházejí k závěru, že buňka není jen hrouda protoplazmy, jak tomu věřil Charles Darwin.

V článku Darwinova evoluční teorie se hroutí – jsem popsal velmi zhruba problémy Darwinovy evoluční teorie. http://www.czechfreepress.cz/emil-kalabus/darwinova-evolucni-teorie-se-hrouti.html

Pro vcelku velký zájem o toto téma a naléhání přátel, abych podal nějaké konkrétní důkazy proti zmiňované teorii, jsem se rozhodl napsat článek, který dnes předkládám.

A tak pěkně od počátku. V současnosti existují pouze dva pohledy na vznik života na Zemi. Je to pohled přes Darwinovu materialistickou koncepci – Teorii vzniku druhů, naproti ní stojí zastánci hnutí  tzv. inteligentního plánu (Intelligent Design), volné sdružení vědců, kteří darwinismus odmítli a postavili proti němu dříve nemyslitelnou alternativu: že složitost živého světa není možné vysvětlit neřízenými, spontánními přírodními procesy, nýbrž že musí být výsledkem procesů řízených, které mají povahu inteligentního plánu či návrhu. Podstatným přitom bylo, že tento závěr nevyplynul z filozofických či teologických úvah, ale byl výsledkem ryze sekulární, vědecké analýzy problému.

V nedávné době rozčílil americký prezident George W. Bush vědeckou veřejnost, když se začal zasazovat o to, aby se vedle Darwinovy teorie na školách vyučovala i teorie tzv. „inteligentního designu“. Debata se zakrátko proměnila v nový velký, ve Spojených státech takřka celonárodní spor o vznik života.

V Darwinově době bylo přesvědčení, že se mikrobi mohou vyvinout z neživých látek, stále velice rozšířené. Pět let po vydání Darwinovy knihy O původu druhů však slavný francouzský přírodovědec Louis Pasteur vědecky vyvrátil tyto evoluční mýty. Po dlouhém studiu a experimentech dospěl k tomuto významnému závěru: Může se hmota sama organizovat? Nikoliv. Dnes nám nejsou známy žádné okolnosti, za jakých by bylo možno tvrdit, že mikroskopické organismy přicházejí na svět bez jim podobných rodičů. (Louis Pasteur, Fox & Dose, O původu života, s. 4–5) Prvním evolucionistou, který se ve 20. století zabýval původem života, byl ruský přírodovědec Alexandr Oparin. Jeho cílem bylo najít vysvětlení, jak vznikla první živá buňka, údajný společný předek všech živých bytostí. Ve třicátých letech Oparin formuloval řadu teorií, aby se pokusil ukázat, jak asi mohla první živá buňka vzniknout z neživé hmoty náhodným procesem. Jeho úsilí však skončilo nezdarem a Oparin sám musel konstatovat: Původ buňky bohužel zůstává záhadou.

Vědci a zastánci inteligentního plánu tvrdí, že buňka je komplexní informace – zpracovávající stroj, který se skládá z desítek tisíc proteinů uspořádaných nádherným způsobem podle složitých algoritmů komunikace a syntézy. Lidské tělo obsahuje přibližně 60 bilionů buněk. Každá z těchto buněk uchovává informaci v kódech DNA, zpracovává je a replikuje je do třech různých podob RNA a tisíce podpůrných enzymů a rovnoměrně zásobuje systém energií a utěsňuje ji do polopropustných fosfolipidových membrán. Je to proces, který je podřízen matematické teorii informace, která ukazuje, že dokonce mutace, které probíhají v buňkách gigahertzovou rychlostí Pentia 4 a jsou tříděny rychlostí vyhledávače Google, nemohou vytvořit tak složitou vláknitou strukturu a funkci lidské bytosti za tak krátký čas. Přirozený výběr by se měl vyučovat pro svoji důležitost v oblasti přizpůsobování druhů, avšak darwinistický materialismus je trapnou karikaturou moderní vědy.

Náhodný vznik života z neživé hmoty

 Mnozí lidé dnes věří, že život vznikl z neživé hmoty zcela náhodně, shodou okolností. Ve skutečnosti život takto v žádném případě vzniknout nemohl. Na tom se shodují tisíce vědců a lze to dokázat zkušeností – pozorováním přírody, laboratorně ověřenými přírodními zákonitostmi atd. Potíž není ve vědě, ale v neochotě mnoha vědců i médií uznat, kterým směrem důkazy ukazují.

Stále platný zůstává zákon biogeneze, podle kterého živé vzniká jen ze živého. Tisíce laboratorních pokusů od dob profesora Pasteura ukázaly, že život vzniká jen ze života a to předáváním složitého programu z generace na generaci. Na počátku řetězce musel být život. To je zákon biogeneze, o tom je věda. Ostatní je lež a fantazírování.

S tím má evoluční teorie problém. Podle ní musel kdysi život nějak z neživého materiálu vzniknout – pokud by to tak nebylo, evoluční hypotéza by musela padnout. Ne přírodověda, ale ideologické důvody vedou některé vědce k tvrzení, že život se kdysi nějak z neživé hmoty vyvinul. Toto tvrzení je ale nevědecké a směšné. Je to podvádění laické veřejnosti.

Jaké jsou základní myšlenky teorie evoluce?

Existují důkazy pro existenci inteligentního designu ve vesmíru?

Teorii evoluce je možné rozdělit na dvě části: mikroevoluci a makroevoluci. Mikroevoluce se zabývá malými změnami v rámci druhu, které tomuto druhu umožňují lépe se přizpůsobit prostředí. Tento proces je velmi dobře vědecky doložen, můžeme jej pozorovat i kolem sebe např. při šlechtění hospodářských zvířat nebo u rostoucí rezistence baktérií na antibiotika. Asi nikdo ji nezpochybňuje. Naproti tomu makroevoluce tvrdí, že pomocí rozsáhlých genetických mutací se jeden druh může vyvinout v jiný, takže za dlouhou dobu se z ryb mohou vyvinout plazi, ptáci a savci. Tato myšlenka jde ještě o kousek dál, když říká, že veškerý život se vyvinul z jednoduchých chemických sloučenin, a tedy veškeré živé organismy jsou výsledkem působení přírodních procesů, aniž by byl potřeba nějaký stvořitel nebo něco podobného.

Makroevoluce ve svém běžném výkladu zpochybňuje tradiční křesťanské smýšlení. Občas se sice říká, že Bůh se rozhodl stvořit život pomocí evoluce, ale dnes máme k dispozici stále větší soubor vědeckých i filozofických důkazů, které makroevoluci silně diskreditují. Tento článek ony důkazy stručně shrne.

Evoluce vs. inteligentní design: původ života

Zaprvé se vynořuje otázka, jak vůbec začal život. Teorie makroevoluce vysvětluje, jak je možné, aby se z jednoho druhu vyvinul jiný, ale nedokáže přesvědčivě vysvětlit, jak přeskočit od neživé hmoty k živé, či z nevědomí k vědomí.

Makroevoluce nedokáže zodpovědět dvě otázky. Za prvé, molekuly DNA, které uchovávají genetický kód živých organismů, jsou i u nejjednodušších forem života nesmírně složité. Odkud se vzala první „injekce“ genetických informací nezbytných pro život?

Druhá otázka se soustředí na jev zvaný nezjednodušitelná složitost. I ty nejjednodušší organismy obsahují vysoký počet různých složitých komponent, které musejí být všechny v organismu přítomny, aby mohl žít. Kdybychom kteroukoli složku odstranili, organismus by se nedal označit za živý. Stavební jednotky živých organismů jsou složité a nejsou nezávislé. Jak se mohly tyto složky poskládat samy od sebe, pokud neexistoval život.

Evoluce vs. inteligentní design: fosilie

Další velkou překážku pro makroevoluci představují fosilní nálezy. Teorie tvrdí, že pomocí genetických mutací probíhajících během dlouhého času se z jednoho druhu postupně vyvine jiný. Pokud by tomu tak bylo, očekávali bychom, že ve fosilních nálezech z různých období evoluce najdeme celé spektrum druhů.

Fosilní nálezy ovšem neukazují vývoj života od jednoho druhu k jinému. Naopak – až nápadně chybí fosilie druhů, které by byly mezistupni evoluce. A navíc ani dnes nenacházíme biologické druhy, které by byly mezičlánky samy o sobě. Problém nedostatku důkazů pro přechodné druhy je znám jako problém chybějících článků. Mluví se sice o možnostech tzv. skokové mutace, kdy se velké vývojové změny mají odehrát během velmi krátké doby, což by vysvětlovalo absenci mezičlánků ve fosilním záznamu. Je ovšem otázkou, zda skokové mutace nevyžadují ještě větší víru, než jakou měl Darwin, když doufal, že paleontologie přinese důkazy jeho teorie tím, že bude objeveno velké množství vývojových mezičlánků.

Evoluce vs. inteligentní design: geologie a historie Země

Makroevoluje je obvykle považována za velice pomalý proces, při němž dochází k náhodným mutacím, které se stabilizují až po dlouhém čase. Rozvoj geologie a dalších věd studujících Zemi ovšem ukazuje, že časové okno, v němž na Zemi mohly existovat podmínky vhodné pro evoluci, se stále zmenšuje. Mnohé makroevoluční výklady musely být zamítnuty právě proto, že čas potřebný pro vývoj druhů nestačil k tomu, aby vysvětlil rozmanitost života, jak ho vidíme dnes.

Evoluce vs. inteligentní design: závěr

Zatímco mikroevoluce je obecně přijímána, o otázce makroevoluce se stále intenzivně debatuje. Během posledních dvaceti let se vědecký názor začíná stále více stavět proti darwinismu. Složitost a zjevný inteligentní plán v živých organismech není možné vysvětlit čistě přírodními mechanismy a problém toho, jak vůbec život vznikl, zůstává pro vědce nezodpovězenou hádankou.

Navíc kromě obrovských praktických a teoretických obtíží spojených s makroevlucí nemá makroevoluční teorie podporu ve fyzických důkazech představovaných DNA a fosiliemi. Existující důkazy, jak se zdá, ukazují spíše na to, že různé druhy byly odlišné od samotného počátku.

S tím, jak se představa vývoje života z jednoduchých buněčných struktur zdá stále méně přesvědčivá, je potřeba hledat alternativní vysvětlení. Věda se silně spoléhá na princip příčiny a následku. Aby bylo možné vysvětlit rozmanitost života na Zemi, je třeba najít vhodnou příčinu. Mnozí vědci začínají vážně uvažovat o možnosti, že za naším vesmírem stojí nějaký inteligentní projekt.

 Má evoluce nějaké vědecké základy a důkazy? Ty hlavní, na které se odvolávala a spoléhala nejsou anebo jsou jako prokázané falzum.

Např.

• důkaz přechodu neživé hmoty v živou – nenalezen, nemožné.

• důkaz přeměny jednobuněčných živočichů na mnohobuněčné – nenalezen žádný doklad ve zkamenělinách,

• důkaz přeměny ryb v obojživelníky – nenalezen žádný doklad ve zkamenělinách,

• důkaz přeměny obojživelníků v plazy – nenalezen žádný doklad ve zkamenělinách,

• důkaz přeměny plazů v ptáky – nenalezen žádný doklad ve zkamenělinách,

• důkaz přeměny plazů v savce – nenalezen žádný doklad ve zkamenělinách,

• důkaz přeměny nižších savců ve vyšší savce – nenalezen žádný doklad ve zkamenělinách,

• důkaz přeměny vyšších savců v člověka – nenalezen žádný doklad ve zkamenělinách –

Falza: Haecklova embrya – jeden z největších podvodů století, Piltdownský člověk – zoufale hledaný mezičlánek, člověk z Nebrasky – zkonstruován na základě zubu pravěkého prasete (Pekariho), člověk Jávanský – sestaven ze tří kusu opičí lebky a lidské holení kosti, Kauza Protsch – stáří člověka v Evropě si s vědomím celého kolektivu vymýšlel (dodnes jsou vymyšlená čísla uváděna v učebnicích), atd.

Největší archeologický podvod všech dob. Kdo chtěl vydělat na evoluci? http://zoom.iprima.cz/clanky/nejvetsi-archeologicky-podvod-vsech-dob-kdo-chtel-vydelat-na-evoluci

Máme dvě možnosti: buď budeme navzdory tíze nespočtu důkazů vyvracejících tuto smyšlenou teorii stále považovat za platnou a selektovat nevhodná data a upravovat si je dle naší víry, anebo uznáme, že celá evoluční teorie je postavena na hliněných nohou, a budeme se ptát po nejlepším vyvození důsledku.

Koncept “přežití nejsilnějších” tvoří základnu darwinismu. Jeho další významné znaky jsou, že považuje lidské bytosti pouze za další zvířecí druh a nabízí údajně vědecké základy pro filosofie a ideologie, které popírají Boha a jeho náboženství. Ve 20.století darwinismus poskytl ospravedlnění a podporu pro mnoho nebezpečných ideologií a filosofií jako nemorální kapitalismus, rasismus a fašismus. Proč byl darwinismus určitými kruhy tak silně podporován?

Důvodem je to, že díky darwinismu nebylo již nadále možné odsuzovat nebo bránit těm, kdo se dopouštějí barbarského vraždění, kteří zacházejí s lidskými bytostmi jako se zvířaty, staví národ proti národu, snižují celou populaci kvůli rase, nutí malé společnosti k bankrotu nespravedlivou soutěží nebo odmítají podat pomocnou ruku ubohým – vše v souladu s údajně “vědeckým” přírodním zákonem.

To proto je darwinismus takovým nebezpečím a dodnes poskytuje “vědecké” ospravedlnění pro filosofie a ideologie, jež nadále způsobují škodu společnosti a lidstvu. Proto je vědecké vyvrácení darwinismu důležité.

Důkaz, že vědomí tvoří realitu. První bylo vědomí pak hmota.

Umí vědomí vytvořit materiální svět? Předtím než si na tuto otázku odpovíme, musíme se podívat na to, z čeho se materiální svět skutečně skládá. „Realita“ není tvořena jen fyzickými částečkami. Molekuly se skládají z atomů a atomy ze subatomických částiček – protonů a elektronů – které jsou z 99,99% prázdným prostorem a elektrickými otáčkami.

Interagujeme se světem fyzických objektů, ale jenom díky tomu, že náš mozek překládá smyslová data. V tom nejmenším a nejzákladnějším měřítku pro přírodu nic takového jako „fyzická realita“ neexistuje.

Držitel Nobelovy ceny a otec kvantové fyzika, Niels Bohr, pronesl:

„Všechno, co nazýváme reálné, je ve skutečnosti složeno z něčeho, co reálné není.“

Fyzický svět nemůže existovat bez toho nefyzického. Bez vědomí není žádné hmoty. Vědomí doslova vytváří fyzický svět.

http://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/5245-dukaz-ze-vedomi-tvori-realitu-vitejte-v-matrixu

Dalo by se říci, že článek směřuje k uznání inteligentního designu a potvrzuje můj starší článek, že základem vesmíru je vědomí. http://www.czechfreepress.cz/emil-kalabus/zakladem-vesmiru-je-vedomi.html

Nakonec proč by nemohly existovat vedle sebe dvě teorie na tak těžko prokazatelný a přitom závažný jev jako je vznik života? Nemohly, darwinistům je jasné, že pokud by k tomu došlo, ztratili by důvěru velké části veřejnosti i vědců a i peníze na výzkumy by se použily na výzkumy jiné, přínosnější. Vyvrácené je i tvrzení, že pokud uznáme teorii inteligentního plánu, pak už není co zkoumat, protože vše stvořil bůh. Naopak darwinistická snaha vidět za vším slepé náhody se již ukázala jako velmi škodlivá. Konkrétně u pseudogenů a tzv. odpadní DNA, které měly být jen neužitečným odpadem po náhodných mutacích, se objevily velmi životně důležité regulační funkce (jejich poznání umožní léčbu nemocí). Darwinisté léta tuto možnost ignorovali a investovali do výzkumů, aby dokázali, že vše vzniklo náhodnými mutacemi, které nepřinesly většinou žádný užitek.

Pro zájemce bych doporučil stažení knihy v PDF http://cs.harunyahya.com/cs/Vsechny-Knihy/8894/zhrouceni-evolucni-teorie-v-50. Kniha je sice nábožensky podbarvená, ale evoluční nedostatky jsou v ní popsány brilantně.

Stručný článek srovnávající oba přístupy: http://www.everystudent.cz/in/14/evoluce_a_inteligentni_design

Komentář: V posledních letech se debata mezi darwinisty a zastánci inteligentního designu dostává více do povědomí i díky vynikajícím knihám autorů jako Michael J.Behe, Perry Marshall nebo Stephen C. Meyer. Komicky působí reakce darwinistů, kteří se snaží hájit klasickou evoluční teorii, aniž by byli schopni logicky vyvracet konkrétní argumenty, které teorie inteligentního designu předkládá. Přitom se v této vědní disciplíně jedná o jediný směr, který se skutečně rigorózně snaží vstřebat nejnovější vědecké poznatky a na jejich základě předložit funkční teorii o vzniku života. V blízké době na toto téma otiskneme několik článků, které snad do diskuse vnesou více světla.

Print Friendly, PDF & Email
Sdílejte

Leave a Reply

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

blank