Doposud neznámé planetky na oběžné dráze Venuše vytváří prstenec prachu kolem Slunce

Living Future
13.března 2019
Titulní obrázek © Mary Pat Hrybyk-Keith/NASA’s Goddard Space Flight Center


Na stejné oběžné dráze, jakou má planeta Venuše, se nachází prstenec tvořený prachovými částicemi, které společně s planetou obíhají Slunce. Podobný prstenec byl objeven koncem loňského roku také u planety Merkur. A už dříve byl identifikován také prstenec prachu na oběžné dráze Země. Každý z těchto prstenců však mohl vzniknout jiným způsobem, ten u Venuše by podle nové studie mohl pocházet z doposud nepozorovaných planetek, které by se u této planety mohly nacházet.

Prachový prstenec u Země má zřejmě původ v relativně blízkém pásu asteroidů. Tamní planetky produkují prachové částice, které jsou následně zachyceny gravitací naší planety a formují prstenec na její oběžné dráze. Při počítačových simulacích se nicméně ukázalo, že tento zdroj prachu sice funguje u Země, u Venuše ale ne. Jako nejpravděpodobnější zdroj prstence u Venuše se tak jeví planetky, které s Venuší sdílí oběžnou dráhu. Ty však doposud nikdo neviděl.

Komentář: Ještě jsme toho neviděli opravdu hodně. Nárůst počtu nově objevených těles ve vnitřní části Sluneční soustavy nedává moc důvodů k optimismu.

Samotný prstenec není nijak výrazný, hustota prachu je o asi 10 % vyšší než je v tomto regionu běžné. Na výšku má 26 milionů kilometrů a je tlustý asi 10 milionů kilometrů. Pokud by se prach z tohoto prstence stlačil do planetky, měla by asi 3,2 kilometrů v průměru. Jednotlivá zrnka prachu by mohla mít velikost v řádech milimetrů.

Komentář: Překladatel článku udělal hodně krátký výtah z originálu, což by nemuselo vadit, když se jedná o stručnou popularizaci vědeckých objevů, ale v tomto případě přišel čtenář o možnost posoudit celou situaci. Jak hned na začátku poznamenává spoluautor studie týkající se prstence na oběžné dráze Venuše Marc Kuchner ze střediska NASA’s Goddard Space Flight, “…nestává se každý den, že byste objevili něco nového ve vnitřní Sluneční soustavě. A tohle je přímo v našem sousedství.

Prstence na oběžných drahách Venuše a Země byly identifikovány nedávno, ale u Merkuru s tím nikdo nepočítal. Studii najdete na webu Astrophysical Journal. Myslelo se, že sluneční vítr a magnetismus naší hvězdy by materiál odfoukly pryč nebo stáhly ke Slunci, ale tento předpoklad se ukázal jako mylný. Data z družicového systému STEREO, obíhajícího Slunce od roku 2006, jasně ukazují na přítomnost širokého prstence prachu. Hustota prachu po celé trajektorii je velmi nízká, ale jeho šířka dosahuje 15 miliónů kilometrů.

V rámci druhé studie se Kuchner spolu se svým kolegou z NASA Goddard astrofyzikem Petrem Pokorným rozhodli přijít na to, kde se materiál na oběžné dráze Venuše mohl vzít. Nejdříve navrhli modely s použitím všech známých zdrojů, které připadaly v úvahu. Komety z Oortova mračna, hlavní pás asteroidů mezi Marsem a Jupiterem, komety z jupiterovské rodiny s krátkou dobou oběhu a několik dalších. “Ale nic z toho nefungovalo,” řekl Kuchner, “tak jsme si začali vymýšlet jiné, nové zdroje tohoto kosmického prachu”. Poté, co nechali proběhnout řadu simulací, dospěli k závěru, že zdrojem materiálu bude s největší pravděpodobností skupina dosud neobjevených asteroidů, které obíhají Slunce po stejné dráze jako Venuše. “Mysleli jsme si, že jsme objevili toto pole asteroidů, ale museli jsme to prokázat a vysvětlit, jak celý model funguje,” řekl Pokorný. “Byli jsme uchváceni, ale pak nám došlo, že nás čeká spousta práce”.

A tak dvojice vědců zkonstruovala nový model, který zahrnoval 10.000 hypotetických těles na oběžné dráze Venuše, která obíhala Slunce od začátku existence naší soustavy před 4,5 bilióny let. V rámci počítačové simulace na základě modelu do dnešního dne přežilo 800 asteroidů a studie tedy na závěr přichází s předpokladem, že těchto 800 těles může skutečně být stále přítomno na oběžné dráze shodné s Venuší.

Vědci uvedli, že by nebylo překvapivé, kdyby taková skupina vesmírného kamení doposud unikala naší detekci. Zaprvé, nikdo tam po nich nikdy nepátral, a pak je velmi těžké pozorovat jakékoliv objekty ve vnitřní soustavě, protože tomu brání sluneční záře. “Přesto, pokud na dráze Venuše tato skupina asteroidů obíhá,” prohlásil Pokorný, “měli bychom být schopni ji najít. Hubbleův teleskop by potenciálně měl tento úkol zvládnout”.

Viděli jste, co tam pánové v rámci experimentu provedli? Objevili něco, co tam nemělo být, takže si ‘vymysleli zdroj’ toho kosmického smetí a datovali to celé do začátku existence Sluneční soustavy.

Proč?

Aby zabránili zděšení z překvapivého objevu docela nežádoucího prstence asteroidů / kometárních úlomků na oběžné dráze vnitřní planety. Jedině tak mohou zachovat iluzi, pocit, že ‘vše je tak, jak má být a není zde žádný problém’.

Opakujte po nás: “Žijeme ve stabilním vesmíru, kde nikdy nedochází k náhlým změnám…”

© NASA’s Scientific Visualization Studio/Tom Bridgman
Související články:
  •  
  • 15
  •  

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.