Tanec pomáhá lidskému mozku, zlepšuje pozornost i řeč

Markéta Dušková
iDnes.cz
15.února 2019

V rytmech country, jazzu i afrických tanců se půl roku pravidelně vlnili zdraví lidé nad 60 let a lidé s mírnou kognitivní poruchou. Vědci z výzkumné skupiny brněnského Ceitecu tak chtěli zjistit, jaký vliv na mozek má taneční terapie.

Lidé s mírnou kognitivní poruchou jsou ti, kteří mají s pamětí nebo soustředěním o něco větší potíže, než odpovídá jejich věku. Je to stav, kdy člověk ještě normálně funguje a netrpí demencí, ale existuje zvýšené riziko rozvoje třeba Alzheimerovy choroby.

Účastníkům projektu prozkoumali vědci paměť pomocí testů, vyzkoušeli jejich fyzickou zdatnost a pomocí magnetické rezonance vyšetřili mozek – strukturu i propojení určitých oblastí v mozkových sítích.

Účastníky otestovali před taneční terapií i po ní. Tedy po půl roce intenzivního tanečního tréninku na Fakultě sportovních studií Masarykovy univerzity. V přepočtu šlo o hodinu tance ve středně fyzické zátěži třikrát týdně.

To, že tanec příznivě působí na fyzickou zdatnost, pro vědce příliš překvapivé zjištění nebylo. Prokázaly se však i další blahodárné účinky.

Třeba na kognitivní funkce, které kromě paměti zahrnují i koncentraci, pozornost, řeč, rychlost myšlení či schopnost pochopení informací. Vědci zpozorovali změny ve struktuře mozku.

U tanečníků se zvětšil objem šedé hmoty

„Zjistili jsme efekt tance na pozornost i funkce zahrnující plánování strategie. Ty se například projeví, když musíme dělat dvě věci najednou, což se promítá v každodenním životě. Zvětšil se také objem šedé hmoty, zejména spánkového a týlního laloku mozku, které jsou důležité pro sledování akcí celého těla a obličeje a pro imitaci pohybů. Jsou tedy podstatou motorického učení,“ líčí vedoucí výzkumu Irena Rektorová.

Výsledek? Nejen, že si zlepšení svého stavu subjektivně pochvalovali sami účastníci výzkumu, ale změny v mozku jsou také pozorovatelné. Vlivem tance dochází ke zvýšenému prokrvení mozku, tvorbě nových cév, nervových propojení a nervových buněk.

V minulosti i jiné studie upozornily na to, že dlouhodobá aerobní fyzická aktivita zvyšuje kognitivní rezervu, fyzickou zdatnost a kardiální funkce. A že 60 až 90 minut dvakrát či třikrát týdně je optimální. „My jsme prokazovali, že i když lidé začnou s tancem po šedesátce, může to mít příznivý efekt na jejich mozek a mozkové funkce a tento efekt se projeví již po půl roce,“ vysvětluje neuroložka.

Dosud se víc zkoumala třeba chůze s nordickými holemi nebo cyklistika. Tanec ale láká i kvůli měnícím se choreografiím. „Roli hraje také rytmická hudba a sociální zapojení, proto tanečně-pohybové aktivity lidé podstupovali velmi rádi. Po ukončení našeho programu se nadále scházejí, tráví společně čas a někdy zajdou také tančit,“ pochvaluje si Rektorová.

Fakulta sportovních studií navíc po půlročním výzkumu vytvořila a vydala knihu s videoukázkami. Popisuje jednotlivé hodiny taneční terapie, a slouží tak jako návod například pro fyzioterapeuty, kteří by se chtěli starším lidem a pacientům s mírnou kognitivní poruchou věnovat v budoucnu.

 

Komentář: Pozitivní vliv tance na neuroplasticitu mozku byl v posledním desetiletí prokázán v mnoha studiích a taneční terapie mají přes svou náročnost úspěch i u lidí s Parkinsonovou chorobou díky tomu, že mozek si v rámci stimulace vytváří nové cesty mimo postižené oblasti a u nemocných tak dochází k celkovému zlepšení pohyblivosti.

Mozek uchovává jakoukoli informaci aneb proč se vyhýbat destrukci

 

image_pdfimage_print

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.