Klimatická krize – The Guardian přitvrzuje slovník v článcích o životním prostředí

JHR
Echo24.cz
17.května 2019

 

Od chvíle, kdy mladá švédská ekologická aktivistka Greta Thunbergová začala cestovat po světě a dramaticky zdůrazňovat problémy, které může zapříčinit nezájem lidstva o planetu, se ochrana klimatu stala jedním z nejvzývanějších témat a sama Greta nabývá v některých interpretacích až božské, prorocké rysy. A zřetel na to berou i ta největší a nejznámější média. Dokladem je britský Guardian, který dokonce v textech o životním prostředí upravuje slovník. Jeho redaktoři už tak nebudou psát jen o „změně klimatu“, z toho už se stala téměř fádní a otřepaná fráze, nýbrž o „klimatické krizi“. Guardian též dává zčásti vale vlažným pojmům jako „biodiverzita“, respektive „biologická různorodost“, ale do svého slovníku zavádí „divokou přírodu“. Deník totiž prý chce přesněji popsat krizi, která dnešnímu světu hrozí.

Původní citované termíny nejsou zcela zapovězené, ale redaktoři by si měli dvakrát rozmyslet, zda je použijí. A pokud si nebudou jisti, mají si dát poradit od svých kolegů. Mimo jmenovaných výrazů se mění rovněž „globální oteplování“ (global warming) na obtížněji přeložitelné „globální zahřívání či žhnutí“ (global heating), a „fish stock“ na „fish population“ (oboje víceméně rybí populace, v prvním případě též stav). Také „klimatický skeptik“ (climate sceptic) zažívá v Guardianu metamorfózu a stává se z něj „popírač klimatických změn“ (climate science denier, climate denier).

„Chceme zajistit, abychom byli vědecky přesní a současně dali naším čtenářům jasně najevo, že jde o velice závažný problém,“ obhajuje kroky redakce šéfredaktorka Katharine Vinerová. „Například výraz změna klimatu zní spíše pasivně a jemně, zatímco vědci hovoří o katastrofě pro lidstvo,“ pokračuje. „Vědci, kteří se životním prostředím zabývají, a organizace od OSN po Met Office (britská meteorologická společnost) stále více mění slovník a přitvrzují, aby správně popsali situaci, která nastala,“ uvedla Vinerová.

Deník posléze uvádí příklady světových politiků i dalších význačných osob, kteří pomalu přecházejí na novou ideologii. Mají jimi být António Guterres, generální tajemník OSN, nebo Hans Joachim Schellnhuber, bývalý poradce Angely Merkelové. Iniciátorka nedávného hnutí Greta Thunbergová hovoří podobně. „Je rok 2019. Můžeme všichni začít nazývat věci pravými jmény? Klimatické zhroucení, klimatická krize, klimatický stav nouze, ekologické zhroucení, ekologická krize a ekologický stav nouze?“ nechala se slyšet v květnu letošního roku.

Reakce na sociálních sítích jsou rozpolcené. Někteří Guardian chválí za včasné změny redakční politiky. „Jako vždy je Guardian o míle napřed před ostatními, tentokrát v případě klimatického kolapsu aktualizoval svůj seznam upřednostňovaných pojmů,“ píše jeden z uživatelů. Jiní protestují. „Guardian se právě nechal slyšet, že vědecky přesný výraz globálního oteplování nebo změny klimatu není dostatečně strašidelný,“ míní další uživatel.

 

Komentář: Když strašení antropogenickým globálním oteplováním přestalo fungovat, protože vyšla najevo manipulace s daty [1],[2], začal se používat termín globální změna klimatu, ve které má údajně stále hlavní roli člověk. Jenže stále více vědců se staví proti – jsou jich desítky tisíc. Takže je nutné přitvrdit. The Guardian spolupracuje s vládou, technologickými firmami a sociálními sítěmi. Všichni společně musí používat stále silnější rétoriku, která má v důsledku vyvolat masovou hysterii a znemožnit kritické myšlení, aby se náhodou masy neprobudily a nedošlo jim, že skutečnost je naprosto odlišná od toho, co se na ně valí z novin, televize a internetu. Médiím dochází dech, protože globálnímu oteplování už musí připisovat veškeré extrémní formy počasí – sucha, záplavy, bouře, přívaly sněhu… a snaží se nám vnutit pocit, že za to můžeme my sami svým nezodpovědným chováním a tudiž za to my sami musíme zaplatit ve formě emisních odpustků.

Pravda je taková, že lidská činnost má na probíhající změně klimatu zanedbatelný podíl. Jsme na začátku solárního minima, které podle dosavadních ukazatelů bude přinejmenším na úrovni Maunderova minima. Profesorka Valentina Zharkova z Northumbria University hovoří dokonce o ‘Super Grand‘ solárním minimu. Již příští zima bude pravděpodobně návratem k těm nejstudenějším, které jsme zažívali ve 20.století. Extrémní počasí bude čím dál častější a žádné investice do ‘zelené’ energie to nezlepší. Polovina příští dekády může, ale nemusí, přinést krátkodobé zlepšení, nicméně nejpozději 30.léta už budou ve znamení hlubokého minima, na jehož dopady není infrastruktura naší civilizace vůbec připravena. V kombinaci s kosmickými vlivy to bude zcela bezprecedentní období, srovnatelné nejspíš s dobou temna během 6. – 9.století n.l. plnou kataklyzmických událostí, válek, epidemií a přesunů obyvatelstva.

 

George Monbiot, hnutí Extinction Rebellion a pomatenci, kteří chtějí zničit civilizaci

Karolína Stonjeková: Globální oteplování, klimatická nouze a Greta Thunberg

Poohlédnutí zpět do roku 2000: Vědecky dokázáno – sníh se brzy stane věcí minulosti (tvrdí klimatičtí vědci)

Klimatický alarmismus: Nekritická pseudověda?

Je to sluneční aktivita, co nám řídí globální klima

Print Friendly, PDF & Email
Sdílejte

Leave a Reply

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

blank