Potrat kdykoliv během těhotenství, dokonce i přímo po porodu – ‘skvělé’ vítězství liberální demokracie

Ivan Poledník
Protiproud
25.června 2019

 

Guvernér státu Illinois J. B. Pritzker podepsal 12. června 2019 zákon, který byl označen jako horší než zákon o reprodukčním zdraví ve státě New York, podepsaný 22. ledna tohoto roku.

Pritzker (samozřejmě demokrat, Trumpův odpůrce, podporovatel legalizace drog, homosexualismu, imigrace a klimatického alasrmismu) o novém zákoně řekl: “Věříme v základní práva žen. Illinois je majákem naděje v srdci amerického národa a my hrdě hlásáme, že důvěřujeme ženám.”

 

Zločin jako legislativa

Stát Illinois měl již předtím jeden z nejliberálnějších zákonů o potratech v USA. Jde paradoxně o stát, kde sice téměř ve všech obvodech vítězí republikáni (v minulých prezidentských volbách tam zvítězil i Donald Trump), státu však drtivě dominuje aglomerace Chicaga, kde je pochopitelně situace zcela opačná, zbylé rozsáhlé území je proto přehlasováno. O co jde?

Nový zákon umožňuje nechat dítě zabít (tzv. potratit) formou částečného porodu. Současně umožňuje nezletilým podstoupit potrat bez souhlasu a vyrozumění rodičů. Ukončuje povinnost státu udělovat potratovým klinikám licence, umožňuje provádět potraty i “nelékařům” a povoluje potraty z jakéhokoliv důvodu kdykoliv během těhotenství ženy až do momentu porodu (včetně)!

Na důvody k vraždění neviňátek se v podstatě neptá. Mohou být například “fyzické, emocionální, psychologické a rodinné”, nebo jakýkoli jiný druh “zdravotních”, které potratář akceptuje. Potratáři samotnými bylo přijato stanovisko, že těhotenství, o které žena nestojí, je dostatečným důvodem pro to, aby potrat provedli.

Zákon prakticky odstraňuje jakoukoliv ochranu pro předčasně narozené děti, umožňuje zabíjení novorozenců, ruší zákon o výhradě svědomí pro zdravotnické pracovníky, umožňuje financovat potraty za peníze daňových poplatníků a tak dále a tak dále. Ruší také zákon z roku 1995 týkající se oznámení potratu rodičům nezletilé dívky, čímž povoluje potraty pro nezletilé osoby bez vědomí rodičů.

Na protest se v současné době nejen v Illinois shromažďují tisícihlavé davy. Zatím to nevypadá, že by ovšem měly šanci na zvrat šíleného vraždícího zákona.

 

Slabší povahy nechť tuto kapitolu přeskočí

Zákon také ruší zákaz provádění potratů, které jsou formou částečného porodu. Jedna zdravotní sestra, jež byla svědkem takového potratu, řekla:

“…potratář vnikl kleštěmi do ženy, popadl nohy dítěte a přivedl je do porodního kanálu. Vysunul ven tělo dítěte, jeho ruce i nohy, včetně krku, až po hlavu.

V tom okamžiku byla uvnitř v těle ženy tedy už jen hlava dítěte. Tělo dítěte se pohybovalo. Jeho malé prsty se sevřely. Kopalo nohama. Po celou dobu byla jeho malá hlavička stále uvězněna uvnitř v těle matky. Potom vzal doktor nůžky a vložil je do zadní části dětské hlavy. Vytvořil jimi díru. Potom do díry vsunul vysoce výkonnou sací trubici a ní vysál mozek dítěte. Téměř jsem se pozvracela, když jsem sledovala, jak to dělá.

Vzápětí doktor přivedl na svět dětskou hlavu, uřízl pupečníkovou šňůru a vybral z těla ženy placentu. Hodil dítě do mísy spolu s placentou ženy a všemi nástroji, které používal. Viděla jsem, jak se dítě v míse stále pohybuje. Zeptala jsem se jiné sestry a ta mi řekla, že šlo jen o ‘reflexy’.”

 

Forma vraždění, kterou potřebujeme

Tato slova vypustila feministka Sophie Lewisová na svém novém videu, ve němž označuje těhotenství jako “těhotenskou práci” a potrat za “akceptovatelné násilí”. Reagovala tak na snahy některých zemí – včetně několika amerických států – potratovou legislativu naopak zpřísňovat.

 

 

Autorka se již nesnaží nic maskovat:

“Čelíme hrůzostrašnému útoku na potraty. Ve Spojených Státech, kde žiji, v Severním Irsku i jinde. Strategie, které jsme si navykli používat v minulosti, často přenechávala půdu našim nepřátelům. Zvykli jsme říkat, že potrat je “v podstatě velmi špatný, ale …”.

“Plánuji vyhrát radikálně. Myslím na to, abychom mohli bránit potrat jako právo na ukončení těhotenské práce. Jistěže, potrat je, a uvědomuji si, že je to kontroverzní, prostě forma vraždění. Je to forma zabíjení, kterou potřebujeme, abychom se mohli bránit.”

Vraždkyně si pro to dokonce vytváří filosofii: “Nezajímá mě, kdy život začíná. Vidím formu vzniku a zániku jako kontinuální proces. Druhý konec spektra je naučit se, jak umřít správně a podpořit jeden druhého a nechat druhých jít na konci života stejně jako na začátku.”

“Vyživování placentou v těle matky mi připomíná násilí, které plod nechtěně vyvíjí vůči vyživovateli. Toto násilí je nepřijatelným násilím pro někoho, kdo nechce poskytovat těhotenskou práci. Násilí, které vyživovatel provede, je v podstatě stávkou či únikem, z těchto okolností – a je tedy akceptovatelným násilím.”

 

Komentář: Toto už je za hranicí příčetnosti z pohledu alespoň trochu zdravé lidské duše. Je to způsob uvažování, který s člověčenstvím nemá nic společného.

 

Permanentní revoluce

Lewisová také tvrdí, že rodina by měla být zničena – marxistický ideál na několika místech otestovaný ve 20. století – a že rozmnožování člověka by mělo dít pouze skrze náhradní mateřství. V nedávném rozhovoru s autorkou shrnul liberální magazín The Nation její tezi slovy: “Lewisová specificky propojuje zrušení rodiny s radikální změnou konceptu samotného těhotenství. Trvá na tom, že stav donošení dítěte do porodu je práce – pracovní činnost, která je prostředkem k vykořisťování – stejně jako následné mateřství.”

Prostě neomarxismus dovedený k dokonalosti. Ideologie, kterou je i u nás různou měrou infikovaná značná část společnosti, většina akademického a politického spektra. Logické vyústění současného směrování takzvané liberální demokracie, která není ničím jiným, než pokračováním bolševické války proti člověku jinými prostředky.

Proto bychom si měli u hnutí a osobností, jež podporujeme, všímat především základních hodnot, které vyznávají a kam tím směřují. A upřednostnit tento pohled před krátkodobými sympatiemi, antipatiemi, sliby jednoho či nařčeními toho či onoho. A bít se do roztrhání těla o to podstatné.

Je daleko ušlechtilejším postojem například účast na Pochodu pro život před ideově rozplizlým zmanipulovaným shromážděním, kde se “chvilkově” opájíme falešným pocitem sounáležitosti a vlastní ušlechtilosti – a přitom ve skutečnosti podporujeme ještě větší zlo než to, proti kterému domněle tak vehementně bojujeme.

Narozené děti, jimž porodník “legálně” vysává mozek z hlavičky, jsou více než symbolickým vyjádřením této cesty smrti, k níž tak jásavě a masově mnozí kráčejí. Svobodně…

 

Komentář: Pokud by vás zajímal pohled lidí, kteří se interupcí zabývali profesionálně na specializovaných klinikách, můžete si přečíst knihu Abby Johnson – The Walls Are Talking: Former Abortion Clinic Workers Tell Their stories (Stěny promlouvají: bývalí pracovníci klinik na potraty vyprávějí své příběhy).

Diskutovaný zákon, jehož záměrem je s velkou pravděpodobností umožnit ve velkém sklizeň hotových plodů pro orgány a další testování, je jen jedním z příkladů toho, kam naše společnost směřuje. Pro prosazování svých cílů si vládnoucí elita vybírá užitečné idioty v čele s bojovníky za sociální spravedlnost, z nichž těm nejradikálnějším, jako je Sophie Lewisová, je dán prostor v tištěných, digitálních  i obrazových médiích, odkud se na nás potom valí lavina nesmyslů propagovaných jako liberální postoje. Tohle už ale dávno není liberalismus. Je to nihilismus.

Postnihilismus – šablona toho, kam směřujeme

Skryti tam, kde jsou nejvíc vidět: řídí psychopati svět?

Print Friendly, PDF & Email
Sdílejte

Leave a Reply

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

blank