Země je pravděpodobně v období obrovského nárůstu počtu asteroidů

Brandon Specktor
Live Science
Překlad: redakce NaSeveru
17. ledna 2019

 

© Dr. Parker/Southwest Research Institute Impaktní krátery na Měsíci odhalují, že za posledních 300 milionů let počet dopadů asteroidů dramaticky vzrostl. Zde je mapa všech impaktních kráterů s průměrem větším než 6 kilometrů a mladších než 1 miliarda let.

 

Podobně jako čelní sklo motocyklu, na kterém se na dálnici rozprskávají mušky, zemská atmosféra neustále odráží drobné kousky mimozemského kamení, prachu a dalšího vesmírného odpadu, které se dostanou do cesty divoce rychlé 107.000 km/h jízdy naší planety. Příležitostně toto smetí prorazí – jak se stalo před 66 miliony let, kdy do Mexického zálivu narazil asteroid o velikosti Manhattanu a zabil dinosaury.

Tento dopad byl mimořádně katastrofální. Avšak podle nové studie, která byla dnes publikována (17. ledna) ve vědeckém časopise Science, byla tato kolize jen jednou epizodou v probíhajícím nárůstu dopadů obrovských asteroidů, které bombardují naše nejbližší okolí sluneční soustavy. Po prostudování asteroidových kráterů za poslení 1 miliardu let na Zemi a Měsíci, autoři studie zjistili, že míra obrovských dopadů asteroidů na Zemi, se za posledních 290 milionů let téměř ztrojnásobila – a nikdo si není jistý, proč tomu tak je.

„Je možná fér říci, že pro dinosaury to bylo setkání s osudem,” řekl v prohlášení spoluautor Thomas Gernon, profesor věd o Zemi na University of Southampton ve Velké Británii. „Jejich pád byl, vzhledem k nárůstu počtu velkých kamenů, které narážely do Země, nevyhnutelný.”


Čtení jizev

V minulosti se vědci pokoušeli odhadnout míru, v jaké docházelo na Země k zásahům asteroidy pomocí datování hornin ve velkých impaktních kráterech po celém světě. Problém je, že je těžké najít krátery starší více než 300 milionů let, takže geologové se domnívají, že geologické procesy, jako je eroze a desková tektonika, periodicky vyčistí nejstarší krátery světa. Toto potenciální smazání starých kráterů je známo jako „rozpor přežití“ a je výzvou pro přesný výpočet míry dopadů asteroidů na Zemi.

Aby tento rozpor překonali, Gernon a jeho kolegové ze Spojených států a Kanady se podívali na Měsíc.

Přírodní sateli Země (který sám mohl vzniknout následkem kolize s obrovským vesmírným kamenem před 4.5 miliardami let) je nejbližším vesmírným společníkem naší planety a je v průběhu času vystaven zhruba stejnému podílu nárazů asteroidů. A protože měsíc nepodléhá silám, jako je desková tektonika, jeho nejstarší krátery zůstávají zcela viditelné.

Ve své nové studii si výzkumníci vybrali 111 velkých měsíčních kráterů (s průměrem větším než 10 kilometrů), které byly mladší než 1 miliarda let. K odhadnutí stáří těchto měsíčních jizev se vědci obrátili na sondu Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO) z NASA, která od roku 2009 pořizuje infračervené snímky Měsíce.

Tyto snímky pomohly výzkumníkům zjistit, jakým způsobem teplo vyzařuje z povrchu měsíce. Pozorovali, že větší kameny (druh, který je vymrštěn velkými dopady asteroidů) pohlcují během dne více záření a mají tendenci uvolňovat více tepla, v porovnání s vyzařováním jemné měsíční půdy, která byla během miliónů let rozmělněna na prach drobnými mikrometeoritovými dopady (na rozdíl od Země, Měsíc nemá žádnou účinnou atmosféru, aby ho ochránila před těmito neustálými malými údery.)

Protože trvá velmi dlouho, než se velké kameny rozpadnou na prach, vědci dospěli k závěru, že krátery obklopené většími, teplejšími balvany pravděpodobně pocházejí z nedávnějších dopadů asteroidů na rozdíl od kráterů, které jsou pokryty jemným prachem. S tímto předpokladem byl tým schopen vypočítat přibližný věk jimi vybraných měsíčních kráterů, aniž by vědci opustili své pozemské laboratoře.


Bombardování trvající miliardu let

Tým zjistil, že Měsíc, stejně jako Země, má mnohem více kráterů, které vznikly za posledních 290 milionech let, v porovnání s těmi, které vznikly během předchozích 700 milionů let. Podle všeho se přibližně před 300 miliony let frekvence asteroidů, které narážely do Země a Měsíce, zvýšila trojnásobně.

„To znamená, že Země má méně starších kráterů v jejích nejstabilnějších regionech, ne kvůli erozi, ale protože frekvence dopadů byla nižší před 290 miliony let,” uvedl v prohlášení spoluautor William Bottke, odborník na asteroidy ve výzkumném ústavu Southwest Research Institute v Boulderu, Colorado.

Proč před asi 300 miliony let tak dramaticky narostla frekvence dopadů asteroidů? Těžko říct, ale vědci navrhli, že by to mohlo být důsledkem tehdejší obrovské srážky dvou asteroidů v Pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. Pokud se dva dostatečně velké kameny srazí dostatečně rychle, mohlo to vést ke kaskádové sérii kolizí, které trvaly stovky milionů let.

Naštěstí jsou dnes vědci (většinou) dost dobří ve všímání si, když se blíží velký mimozemský objekt. V červnu 2018 NASA oznámila pětibodový plán, který podrobně popisuje, jak vláda USA plánuje odhalit velké, na Zemi směřující objekty, které by mohly proniknout planetární atmosférou, a v případě potřeby je odklidit.

 

Komentář: Ano, hned jsme klidnější a důvěřujeme našim expertům. Pro připomenutí, naše připravenost proti možnému dopadu je v současnosti asi následující… Simulace zničení asteroidu se nepovedla, New York byl srovnán se zemí.

 

Z více než 8.000 velkých asteroidů v blízkosti Země, o nichž NASA ví, žádný z nich v příštím století nepředstavuje hrozbu, řekl mluvčí agentury.

 

Komentář: Tak určitě! Pokud jde o detekci případných meteorů řítících se přímo na nás, vzpomínáte si, jak vědci sledovali blízký průlet jednoho a přitom je zcela zaskočil další, který přiletěl z opačné strany: Meteor letící rychlostí 30.000 km/h téměř způsobil hromadné vymření a nikdo nic netušil.

 

Prozatím je to dobrá zpráva. Pokud by však lidé měli existovat téměř tak dlouho, jako dinosauři (asi 200 milionů let), možná ještě dojde na naše setkání s osudem.

 

Komentář: Co se týče nebezpečí z vesmíru v podobě kamenů; oproti těm, které jsou součástí dlouhodobých cyklů, představují pro lidstvo větší nebezpečí ty, jež jsou součástí kratších cyklů, a důkazy naznačují, že v poslední dekádě je četnost takových setkání, a tudíž možnost srážky, na vzestupu:

Více podrobností v SERIÁLU O KOMETÁCH A KATASTROFÁCH 


A nakonec, existuje možná spojitost mezi nynějším stavem lidstva a případnými ničivými dopady meteorů?:

SOTT archiv: Earth may be in the middle of a giant asteroid spike

image_pdfimage_print
  •  
  •  
  •  

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.