Zmizelé hvězdy: Stovka hvězd zanesených v katalogu prostě zmizela z oblohy!

Dirk Schultze-Makuch
Air&Space Magazine
Překlad: NaSeveru.org
18.prosince 2019
Foto © Villarroel et al.

Mezinárodní tým výzkumných pracovníků pod vedením Beatriz Villarroel ze švédského Nordic Institute for Theoretical Physics a Institut astrofyziky na Kanárských ostrovech přišli s podivným objevem publikovaným v nejnovějším vydání časopisu The Astronomical Journal. Vědci porovnali hvězdné mapy z padesátých let 20.století se současnou databází a zjistili, že stovka hvězd zanesených v katalogu již na obloze není.

Projekt týmu, který nese název ‘Mizející a objevující se zdroje během století pozorování’ – Vanishing and Appearing Sources during a Century of Observations (VASCO), porovnával evidované hvězdy ze seznamu U.S. Naval Observatory Catalogue (USNO) B 1.0 z 50. let minulého století s těmi, které se nachází v katalogu hvězd Pan-STARRS Data Release (DR1). Bylo identifikováno celkem 150.000 objektů ze staršího katalogu (který obsahuje cca 600 miliónů hvězd), jež nemají v novější databázi odpovídající zařazení, přestože Pan-Starrs katalog zahrnuje i hvězdy které jsou 5x méně jasné než ty nejméně zářící objekty z USNO. Z těchto 150.000 anomálií ověřili členové týmu vizuálně 24.000 kandidátů a zjistili, že 100 z těchto světelných zdrojů lze najít pouze ve starším katalogu. Od té doby zkoumané objekty nejspíš zmizely.

Zajisté, nejjednodušší vysvětlení chybějících hvězd může být, že se jedná o přirozený jev, jako například mimořádně jasně blikající trpasličí planetu, neuskutečněný výbuch supernovy, nebo hvězdu, která se přímo zhroutila do podoby černé díry. Ale těch anomálií je příliš velké množství, než aby byly všechny vysvětleny některým z přírodních jevů, které z vesmíru známe. Autoři se ve své vědecké práci zabývají možností, že se jedná o pozorování neznámého jevu, nebo že by se u mizejících objektů mohlo jednat o pozůstatky technologicky vyspělých civilizací, zejména o ohromné hypotetické inženýrské projekty typu Dysonovy sféry.

Komentář: “Autorem koncepce Dysonovy sféry je fyzik a matematik Freeman Dyson, který si uvědomil, že každá civilizace, vyvíjející se podobně jako lidstvo, zvyšuje se svým vývojem nároky na spotřebu energie. Jestliže tato civilizace bude existovat dostatečně dlouho, nastane jednou doba, kdy bude muset využívat veškerou energii své hvězdy. Proto předpokládal, že vytvoří systém struktur obíhajících kolem mateřské hvězdy tak, aby zachytily všechnu energii, kterou tato hvězda vyprodukuje. Dysonovy předpoklady neobsahují detaily, jak tento systém bude zkonstruován, cílem ale je využití veškeré energie mateřské hvězdy.” (Wikipedia / Dysonova sféra)

 

Možná, že chybějící objekty jsou známky vyspělé civilizace. Ale pravděpodobně se nejedná o Dysonovy sféry. Zaprvé, bylo by těžké vysvětlit, proč a jak by tak gigantický konstrukční projekt, který kompletně zastíní hostitelskou hvězdu, byl uskutečněn v rámci takové krátké doby necelého století. Ale co je důležitější, Brooks Harrop a já jsme před téměř 10 lety demonstrovali, že ‘tradiční’ Dysonovy sféry nejsou gravitačně stabilní. Dokonce i kdyby se takový projekt realizoval kolem hvězdy podobné našemu Slunci, vyžadovalo by to celkově více materiálu, než je k dispozici v součtu všech planet, měsíců a asteroidů naší Sluneční soustavy.

Tak co dooprvady jsou ty zmizelé hvězdy? Pár z nich se dá vysvětlit jako proměnlivé hvězdy, jejichž jasnost klesla pod zaznamenatelnou úroveň nebo hvězdy, které se zhroutily do černých děr. Nicméně, většina z nich buď představuje nové fáze v životním cyklu určitého typu hvězdy, nebo se jedná o zcela nový jev, který ještě nebyl pozorován. To by samo o sobě bylo velice vzrušující téma ke studiu.

Jiná fascinující otázka je tato: kde jsou ty zmizelé hvězdy? Jsou na stejném místě, jen již nevyzařují žádné světlo? Nebo se snad posunuly na jiné místo? Pokud by se jednalo o druhou možnost, mohly by některé z nich představovat ohromné vesmírné lodě velikosti měsíců či planet, které se přesunuly z pozorované oblasti? Toto je samozřejmě velmi spekulativní otázka. Ale odpověď by mohla přispět do diskuse k často probíranému Fermiho paradoxu a v principu by se dala otestovat. Pokud zmizelé světelné zdroje představují kosmické lodě, některé z nich by se měly objevit na jiném místě oblohy. V ideálním případě bychom měli být schopni v čase sledovat jejich trajektorie. Bylo by pochopitelně náročné zachytit takový pohyb ve spleti ostatních pohybů v kosmickém prostoru, jako například pohybů hvězd na oběžných drahách kolem galaktických center. Přesto bych doporučil autorům studie, aby se v rámci budoucího výzkumu soustředili na ty světelné zdroje, které se najednou objeví v nových sčítáních hvězd, a zjistit, jestli se dají přiřadit k těm objektům, které předtím zmizely.

Ve své práci naznačuje Beatriz Villarroel ještě další slibný směr budoucího výzkumu – hledání klastrů chybějících hvězd, protože pokud takové klastry existují, daly by se označit za nový přírodní jev v konkrétní části vesmíru, nebo za činnost mimozemské civilizace. Ať už je pravda jakákoliv, autoři vědecké práce našli něco, co se může ukázat jako velmi důležitý objev pro výzkum v astrofyzice i v pátrání po mimozemských civilizacích (SETI).

Komentář: Z našeho pohledu je přinejmenším překvapující, že si vědci vůbec troufnou zabývat se tak relativně nekonvenční myšlenkou. Skoro by se chtělo říct, že jim to bylo dovoleno, jinak by s takovým ‘kacířským’ uvažováním mohli přijít o své granty. Nicméně, přinejmenším v celé Sluneční soustavě se v posledním období děje tolik ‘nevídaných’ věcí, že nové objevy budou čím dál rychleji přispívat k následné velké změně paradigmatu o procesech ve vesmíru. Těm čtenářům, kteří by se chtěli hlouběji ponořit do četby o možné hyperdimenzionální povaze našeho světa, můžeme jen doporučit např. knihy Johna Keela (Operace Trojský kůň) nebo Laury Knight-Jadczyk (Secret History of the World).

 

SOTT archiv: 100 previously catalogued stars just vanished!

image_pdfimage_print

Leave a Reply

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

blank