Generace Z: Myšlenky jež poškozují a oslabují mysl a emoce mé generace

Tyler Brandt
Foundation For Economic Freedom
Překlad: NaSeveru.org
12.prosince 2019
Titulní foto © Andrew Neel, Unsplash

 

Svět, který je ponořen v paranoidních obavách o bezpečnosti, zkresluje výhled jedince, což narušuje jeho schopnost fungovat a prospívat.

Generace Z prochází těžkými časy. Potíže s duševním zdravím, konkrétně poruchy nálady, jako je deprese a úzkost, překotně narůstají. U generace Z je nejmenší pravděpodobnost, že bude uvádět dobré nebo vynikající duševní zdraví a největší špatného nebo uspokojivého duševního zdraví. Míra sebevražd mezi americkými náctiletými a mladými dospělými je nejvyšší v historii.

Jako třiadvacetiletému členovi generace Z, který si osobně prošel těmito problémy a viděl dopad na přátele a další blízké, mi to láme srdce.

S cílem zlepšit mé duševní zdraví a se snahou pomáhat druhým mě moje cesta přivedla k hledání vysvětlení, proč je situace tak špatná, a našel jsem přesvědčivou hypotézu v práci sociálního psychologa Jonathana Haidta a odborníka v oblasti práva Grega Lukianoffa.

Haidt a Lukianoff v jejich společně napsané knize „Rozmazlování americké mysli. Jak dobré úmysly a špatné ideje vytvářejí generační selhání“ zkoumají problém duševního zdraví generace Z. Argumentují, že mladí lidé jsou ponořeni do světa charakterizovaného paranoidními obavami o bezpečnost, což zkresluje jejich myšlenky a poškozuje jejich duševní rovnováhu.

 

 

„Mnoho univerzitních studentů se učí myslet zkresleně, což u nich zvyšuje pravděpodobnost, že se stanou křehkými, úzkostlivými a snadno zranitelnými,“ říkají.

Haidt a Lukianoff tvrdí, že „tři Velké nepravdy“ mají negativní dopad na duševní pohodu dnešních mladých. Navrhují také způsoby, jak čelit těmto nepravdám, což povede ke šťastnějšímu a lépe přizpůsobenému životu. Mezi Velké nepravdy patří:

  1. Nepravda křehkosti: To, co vás nezabije, to vás učiní slabším
  2. Nepravda emočního uvažování: Vždy důvěřujte svým pocitům
  3. Nepravda o opozici my proti vám: Život je bitva mezi dobrými lidmi a zlými lidmi

Aby se mohla kvalifikovat jako Velká nepravda, musí splňovat tři kritéria:

  1. Je v rozporu s pradávnou moudrostí (myšlenky mnohokrát obsažené v literatuře moudrosti mnoha kultur)
  2. Je v rozporu s moderním psychologickým výzkumem o osobním pocitu pohody
  3. Poškozuje jednotlivce a komunity, které ji přijali
Nepravda křehkosti: To, co vás nezabije, to vás učiní slabším

Byl to filozof  Friedrich Nietzsche, který řekl: „To, co nás nezabije, to nás posílí.“ Nietzcheho slova mohla sloužit jako protiklad současného sentimentu.

Abychom uvedli biologický příklad toho, co nás nezabije, to nás posílí, Haidt a Lukianoff probírají narůstající výskyt alergií na arašídy. Až do poloviny 90. let 20. století byly alergie na arašídy velmi vzácné (pouze čtyři z 1.000 dětí mladších osmi let ji měly). Ale od roku 2008 se však míra ztrojnásobila. Proč? Haidt a Lukianoff tvrdí,

“…alergie na arašídy dramaticky vzrostly právě proto, že rodiče a učitelé začali v devadesátých letech chránit děti před arašídy.”

V roce 2015 byla provedena studie na 640 malých dětech se sklony k alergii, přičemž polovina skupiny byla vystavena arašídům až do věku pěti let a zbývající polovina byla chráněna. Pouze u tří procent exponované skupiny vznikla alergie, narozdíl od 17 procent v chráněné skupině.

Takže ve snaze chránit děti před zraněním jim ve skutečnosti můžeme způsobit větší újmu. To platí nejen u biologických systémů, ale také u ekonomických a politických, stejně jako o našich vlastních životech. Nassim Nicholas Taleb, autor knihy Antifragilita, to podává následovně:

“Stejně jako ležení měsíc v posteli … povede k atrofii svalů, jsou komplexní systémy oslabeny, dokonce zabity, když jsou zbaveny stresorů. Mnoho z našeho moderního, strukturovaného světa nám škodí v důsledku opatření přicházejících shora a zlepšováků … které dělají přesně následující: poškozují antifragilitu systémů. To je ta tragédie modernosti: jako u neuroticky nadměrně starostlivých rodičů, ti, kteří se snaží pomáhat, nás často nejvíce poškozují.”

Haidt a Lukianoff spojují tuto touhu vyhnutí se hrozbám vzestupu „bezpečnostismu“, který je charakterizován bezpečným prostředím, varováními před  výskytem nepohodlných situací, mikroagresemi, týmy reagujícími na zaujatost, „matice útlaku“ a kulturou veřejného zostuzování. V rámci této kultury je mnoho lidí přesvědčeno, že jsou křehcí a potřebují neustálou ochranu před vnějším světem. Proto se u mnoha mladých lidí vyvinuly přehnané a neurotické tendence, přičemž se vyhýbají náročným okolnostem za účelem vyhnout se ublížení.

Stejně jako vyhýbání se arašídům v mladém věku nám může v dlouhodobém horizontu ublížit, vyhýbání se „nebezpečným“ názorům a konverzacím nám může ublížit tím, že se staneme vůči všemu přecitlivělými. Je snadné vidět, jak takový stav může podporovat výskyt úzkosti. Mladí lidé se učí vidět zranění a nebezpečí tam, kde žádné není.

Haidt a Lukianoff  nás k potlačení trendu fragility povzbuzují, abychom „[vyhledávali] výzvy (spíše než eliminovali, nebo se vyhýbali všemu, co v nás vyvolává ‚pocit nebezpečí.’)“

 

Nepravda emočního uvažování: vždy důvěřujte svým pocitům

Druhá Velká nepravda je triumf emočního uvažování, kdy jsou subjektivní pocity nadřazovány objektivní pravdě. I když může být dobré, že dnešní mládež je více v kontaktu se svými city než předchozí generace, tito autoři tvrdí, že došlo k nežádoucímu posunu opačným směrem. Ve skutečnosti jsme snížili sílu objektivity a racionality a vyzdvihujeme nepravdu neustálého důvěřování svým pocitům.

Haidt a Lukianoff to vysvětlují tímto způsobem:

“Mudrci v mnoha společnostech se dobrali stejného vhledu, že pocity jsou vždy přesvědčivé, ale ne vždy spolehlivé. Často zkreslují realitu, zbavují nás vhledu a zbytečně poškozují naše vztahy. Štěstí, vyzrálost a dokonce i osvícení vyžadují odmítnout Nepravdy emocionálního uvažování a místo toho se naučit pochybovat o našich pocitech. Samotné pocity jsou skutečné a někdy nás upozorňují na pravdy, kterých si naše vědomá mysl nevšimla, nicméně někdy nás vedou na scestí.”

Podle mých zkušeností jsou pocity důležité a dokonce zásadní. Například, když mi začně kručet v žaludku, je to signál, že mám hlad. Rozhodnu se najíst a vyživit se. Kdybych se neřídil pocitem hladu ve svém těle, ztratil bych energii. Proto to, že dávám pozor na špatný pocit, je pro mě prospěšné.

Ale někdy tam pocity prostě jen jsou a neodrážejí realitu. Když mám záchvat úzkosti, moje pocity mi říkají: „Něco je špatně! Dávejte teď pozor! Ujisti se, že nemáš infarkt!“ Ve skutečnosti se neblíží smrt, je to jen moje poplachová reakce aktivovaná v nevhodnou dobu. Kdybych věřil své úzkosti po celou dobu, věřil bych, že jsem v neustálém nebezpečí. Tak tomu není.

Bohužel je stále běžnější, že si mladí lidé myslí, že jsou v neustálém nebezpečí. Lukianoff si toho konkrétně všiml poté, co začal s kognitivní behaviorální terapií (KBT) a uvědomil si, že myšlenkové vzorce, kterým byl naučen se vyhýbat, ovlivňují celou společnost. Zjistil, že iracionální a přetrvávající myšlenky mohou způsobit negativní přesvědčení a emoce. Ale praktikováním KBT lze nacvičit, jak přemýšlet produktivnějšími způsoby a překonat negativní pocity.

Některé konkrétní negativní myšlenkové vzorce zahrnují, ale nejsou na ně omezeny, následující:

  • Emoční uvažování: Nechat vaše pocity vést vaši interpretaci reality. „Cítím úzkost, tudíž toto prostředí je nebezpečné.”
  • Katastrofizování: Soustřeďování se na nejhorší možný výsledek a považovat jej za nejpravděpodobnější. „Pokud propadnu z tohoto testu, nikdy nebudu mít práci.”
  • Přílišné zobecňování: Vidění celkového vzorce negativ na základě jediného incidentu. „Vždycky selhávám ve všem, o co se snažím.”
  • Dichotomické myšlení: Pohlížení na události nebo lidi pohledem ‘všechno nebo nic’. „Nikdo se mnou nechce kamarádit.”
  • Čtení mysli: Předpokládání, že víte, co si lidé myslí, aniž byste měli dostatečné důkazy o jejich myšlenkách. „Můj šéf si pravděpodobně myslí, že jsem neschopný.”

Představte si tedy, že někdo projevil tyto zkreslené myšlenkové vzorce. Poté je snadné vidět, jak by to vedlo k jejich větší nervozitě a depresi. Možná si všimnete některých deformací, které se projevují u vás. Já určitě ano.

Abychom zmírnili trend emočního uvažování, Haidt a Lukianoff nás povzbuzují, abychom se „[osvobodili] od kognitivních zkreslení (spíše než vždy důvěřovali [našim] počátečním pocitům“).“

 

Nepravda pozice my proti vám: Život je bitva mezi dobrými lidmi a zlými lidmi

Stejně jako bychom mohli žít v protikladu k Nietzscheho „co vás nezabije“, můžeme také žít v protikladu k prohlášení Aleksandra Solzhenitsyna,

„…čára, jež dělí dobro od zla, neprochází mezi státy nebo mezi třídami, ani mezi politickými stranami – protíná srdce každého člověka – a prochází všemi lidskými srdci“

Tato poslední Velká nepravda  vychází z jednoho ze zkreslených způsobů myšlení – dichotomické myšlení – které se KBT pokouší napravit. Může být pravdou, že generace Z má horší duševní zdraví, protože vidí lidi (a události) jako nepřátelské? Aby Haidt a Lukianoff zodpověděli tuto otázku, analyzovali vzestup politiky identity a obrození kmenového myšlení.

Místo uvažování o politice identity v rámci „společného lidství“, které humanizuje lidi z různých skupin, Haidt a Lukianoff argumentují, že došlo k nárůstu politiky „společného nepřítele“ , která identifikuje společného nepřítele, aby se rozrostl a motivoval tvůj kmen (například Hitlerova démonizaci Židů, aby rozšířil Třetí říši).

Aby Haidt a Lukianoff ukázali, jak v současné době funguje politika na základě identity společného nepřítele, nabízejí esej napsanou hispánským studentem na Texaské státní univerzitě, která vyšla ve školních novinách, kde autor uvádí:

“Ontologicky vzato, smrt bělochů bude znamenat osvobození pro všechny … Do té doby si pamatujte toto: Nenávidím vás, protože byste neměli existovat. Jste jak dominantním aparátem na této planetě, tak i prázdnotou, ve které všechny ostatní kultury po setkání s vámi umírají.”

Haidt a Lukianoff objasňují, že student voval po kulturní genocidě, tedy rozpadu kultury „bělošství“, spíše než skutečné genocidy; ale studentova slova přesto ukazují falešnou dichotomii dobrých lidí proti zlým lidem. Jeho slova dávají najevo, že není schopen vidět jednotlivce, spíše vnímá kmeny, a když je seskupí do podmnožiny, kterou považuje za „špatnou“, potom naznačuje, že jsou také „špatní“.

Pokud jde o to, co vysvětluje oživení tohoto druhu myšlení, Haidt a Lukianoff tvrdí, že je to forma „marxistických přístupů k sociální a politické analýze“.

Tato analýza postuluje:

“…když je vnímáno, že jedna skupina drží moc nad ostatními, existuje morální polarita: skupiny považované za mocné jsou špatné, zatímco skupiny považované za utlačované jsou dobré.”

Představte si, že jste neustále povzbuzováni pohlížet na lidi z hlediska skupinové identity a automaticky je označit jako dobré nebo špatné, na základě jejich vnímané pozice moci. Budete to mít za následek, že budete procházet světem a neustále budete identifikovat lidi jako potenciální hrozby. Takový světový pohled je toxický a mohl by být jedním ze zdrojů špatného duševního zdraví Generace Z.

K potlačení trendu dobrých lidí proti zlým lidem nás Haidt a Lukianoff povzbuzují, abychom „[zaujali] velkorysý pohled na jiné lidi a [vnímat] nuance (spíše než předpokládat to nejhorší o lidech v zjednodušující morálce my proti nim).”

 

Vnímejte své myšlenky, osvoboďte se

Po přečtení Rozmazlování americké mysli jsem si všiml všemožných druhů zkreslených myšlenkových vzorců a začal jsem pracovat na změně mého pohledu na svět. Stále nejsem zdaleka dokonalý, ale zavedení návrhů od Haidta a Lukianoffa do praxe má pozitivní dopad na mojí duševní pohodu.

Vyzývám vás, abyste si všímali svých myšlenek a identifikovali oblasti, ve kterých by se vaše myšlení mohlo zlepšit. Změna začíná od zdola nahoru, a pokud si stejně jako já přejete, aby mladí lidé trpěli méně a zlepšovali své duševní zdraví, začátkem této transformace je práce na vaší vlastní duševní pohodě.

Jak jsem řekl v předchozím článku o síle individuálního zlepšování:

Jakmile se začnete zlepšovat, ostatní si toho všimnou.Váš růst možná bude inspirovat lidi ve vaší bezprostřední sféře, aby rostli spolu s vámi. Ale pokud vás někteří budou chtít shodit ze žárlivosti, nenechte se tím rozptýlit. Jediné, co můžete udělat, je nabídnout zářící příklad pro ty, kteří jsou připraveni ho následovat.

 

Komentář: více v rádio programu MindMatters: Jak univerzity ničí mladé mysli patologickým myšlením [v angličtině]

Další články:

 

SOTT archiv: The ideas that bring harm and weaken the minds and emotions of my generation

Print Friendly, PDF & Email
Sdílejte

Leave a Reply

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

blank