Solární minimum: Počasí může letos bláznit, říká NASA a mainstream upouští páru – sluneční aktivita nejnižší za 200 let

Novinky.cz, Právo
25.ledna 2020

 

Sluneční aktivita letos klesne na nejnižší úroveň za posledních 200 let, což může vést k anomáliím v počasí či jeho projevů. Například až nečekaně silná ochlazení, místy též prudké větry. Předpovídají to vědci amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) i z jiných odborných pracovišť.

Nejde o náhlé změny, nýbrž o několikaletý proces, zpravidla v rámci 11-iletého slunečního cyklu, během kterého klesá a roste aktivita Slunce.

Předchozí sluneční minimum bylo v letech 2006 až 2010, nyní je Slunce v dalším (podle vědců už v 25. popsaném), jehož nejhlubší část má být právě v letošním roce, napsal server The Science Times.

Sluneční cyklus je periodická fluktuace v magnetickém poli Slunce. To má značný vliv na počet a velikost slunečních skvrn (během maxima aktivity jich mohou být i stovky), úroveň solárního záření a erupce s výrony koronární hmoty, což ovlivňuje i atmosféru Země.

 

Globální oteplování se zřejmě nezastaví

Činnost slunečních skvrn má podle amerického internetového magazínu Interesting Engineering historicky vliv zejména na počasí v Evropě (nejvíce na Islandu) a Severní Americe. Může přinést nečekaná ochlazení a silné větry.

Pokud by nižší množství slunečního záření trvalo déle, projevilo by se to podle odborníků na klimatickém systému, ačkoli některé výpočty napovídají, že by ochlazení nebylo výrazné a globální oteplování by údajně nezastavilo.

 

Komentář: Globální oteplování skončilo v roce 1998 a NASA upozorňuje na nastupující solární minimum již od loňského roku

 

Jiní vědci naopak tvrdí, že vstupujeme do dalšího velkého slunečního minima s dlouhodobým výrazným poklesem teplot, které se opakuje v 206letých cyklech a jež na základě výskytu oněch skvrn na Slunci popsal britský astronom Edward Maunder (1851–1928).

Takto identifikoval období let 1645 až 1715, jež nese pojmenování období Maunderova minima a je jedním ze tří nejchladnějších období takzvané malé doby ledové, která panovala mezi 14. a 19. stoletím. Podle britské studie z roku 2010 existuje během příštího půlstoletí osmiprocentní šance na návrat do Maunderových minimálních hodnot.

Aktuální nárůst teplot se ale podle vědců možná jen zpomalí, maximálně krátkodobě zastaví. Svůj opačný vliv oproti menší aktivitě Slunce mohou mít skleníkové plyny – jak ve starším článku připomněl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), v minulých stoletích byly koncentrace oxidu uhličitého (CO2) nižší, tudíž měl tehdejší pokles sluneční aktivity na naši planetu výraznější vliv.

 

Příklad bouře na Islandu

Prognózy pro aktuální solární cyklus č. 25, které vytvořila NASA mj. spolu s Národním úřadem pro oceán a atmosféru (NOAA), očekávají hluboké minimum, dokud během let 2023 až 2026 opět nedojde k navýšení sluneční aktivity. NASA přemýšlí, jak lépe ochránit své astronauty před radiací, jelikož v té době je plánuje vyslat na Měsíc, později i na Mars. Sluneční maximum v roce 2025 bude ale slabší než dříve, skvrn bude jen něco přes stovku.

Když na Slunci probíhají bouře, k Zemi míří velké množství kosmického záření. To může poškodit satelitní sítě, narušit elektrické rozvodné soustavy a mise na Měsíc ohrozit. Ve volném kosmu není ochranné magnetické pole jako na Zemi.

Co se týká situace na zemském povrchu, nadále se budou pociťovat určité globální změny klimatu jako v předchozích letech, ale častěji může během cyklu docházet k různým extrémům.

 

Komentář: Mnohem častěji. Solární minimum s sebou přináší dlouho nevídané extrémy. Narůstající sopečnou činnost, četnost zemětřesení, vyšší dopad kosmického záření a s tím spojenou zvýšenou oblačnost, extrémní srážky všech forem díky vyššímu obsahu kondenzačních jader v atmosféře a také mimořádné atmosférické jevy, které byly dříve velmi vzácné…

 

Jako třeba v prosinci na Islandu, který tehdy zasáhla jedna z největších sněhových bouří v historii ostrovní země. „Desetiletá bouře“ přinesla ve dnech 10. a 11. prosince 2019 vítr o rychlosti 161 kilometrů za hodinu, jedna meteorologická stanice hlásila poryvy až o rychlosti 240 km/h.

 

Komentář: A to nebyl jediný případ za poslední dva měsíce…

Hromadné sdělovací prostředky se docela bezzubě snaží zakrýt realitu. Tím, že neinformují o všech událostech, se jim částečně daří tlumit veřejné povědomí o narůstajícím trendu ochlazování (u nás i díky letošní podivné zimě), ale zřejmě je to otázka jen pár let, kdy budou muset přiznat, že hluboké solární minimum je tady a lidská aktivita jej nemůže zastavit. Stačí se podívat, co se děje v ostatních státech Evropy a na ostatních kontinentech.

 

 

 

image_pdfimage_print
  •  
  •  
  • 1
  •  
    1
    Share

Leave a Reply

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.