Podle studie Evropa prochází obdobím nejsilnějších povodní za posledních 500 let, historické záznamy ukazují spojitost s neobvyklým ochlazením

University of Barcelona
Heritage Daily
Překlad: NaSeveru.org
25.července 2020
Titulní foto: V ruském Verchojansku padal zcela ojedinělý letní sníh

 

Mezinárodní výzkumný projekt, koordinovaný Vídeňskou technickou univerzitou (TU Wien) s účastí vědců z Barcelonské univerzity, ​​poprvé ukazuje, že se povodně v Evropě, ve srovnání s minulými staletími, během posledních desetiletí změnily.

Studie, publikovaná ve vědeckém časopise Nature, dospěla k závěru, že se nacházíme v období s nejčastějším výskytem povodní v Evropě za posledních pět set let.

Studie ukazuje, že poslední tři desetiletí v druhé polovině tisíciletí patří k nejvýznamějším obdobím, pokud jde o četnost a rozsah povodní v Evropě. Během těchto tří desetiletí se také změnilo rozložení povodní, včetně teploty vzduchu a sezónnosti povodní s vyšším procentem výskytu během léta. Pokud jde o teplotu vzduchu, od roku 1500 do roku 1900 se povodně vyskytovaly s vyšší frekvencí během chladných klimatických fází, zatímco po roce 1990 se zvýšila četnost povodní v souvislosti s globálním oteplováním.

 

Komentář: Zdá se, že 500 let starý vzorec stále platí, protože fakta ukazují, že naše planeta se nyní zásadně ochlazuje: rekordně nízká teplota v březnu naměřena v Antarktidě – „globální oteplování“ popírajících -75.3 °C.

 

Analýza dat určila devět období s hojnějším výskytem povodní a s nimi spojené regiony. Mezi nejvýznamnější období patří roky 1560–1580 (západní a střední Evropa), 1760–1800 (většina Evropy), 1840–1870 (západní a jižní Evropa) a 1990–2016 (západní a střední Evropa). Podle analýzy je současná fáze třetí nejzávažnější pokud jde o povodně. Nicméně tato data jsou na úkor doby trvání současné fáze častých povodní, která nadále trvá. Povodně nyní způsobují roční škody, které představují více než 100 miliard EUR, a obecná tendence častých záplav nadále roste.

 

Historická data za půl tisíciletí

Na mezinárodní studii, koordinovanou Günterem Blöschlem, ředitelem Ústavu hydraulického inženýrství a správy vodních zdrojů na TU Wien, se podílelo 34 výzkumných skupin z celé Evropy, mezi nimiž jsou i výzkumní pracovníci Národního muzea přírodních věd (CSIC Madrid) a z Almería univerzity (UAL). Vědci ve studii analyzovali tisíce historických dokumentů s přímými a soudobými informacemi o povodňových epizodách v Evropě od roku 1500 do roku 2016. Výzkumné týmy Barcelonské univerzity, ​​CSIC a Almería univerzity poskytly historické údaje ze Španělska a část série ve Švýcarsku. Obě země mají podrobné záznamy v evropském kontextu.

 

Komentář: Vzhledem k tomu, že soubory dat končí v roce 2016, je pravděpodobné, že zjistíme, že následující roky by mohly odhalit naše současné odbdobí jako ještě horší z hlediska závažnosti.

 

Mariano Barriendos, výzkumný pracovník na katedře historie a archeologie Barcelonské univerzity, spolu s Andreaou Kiss (TU Wien) poznamenávají, že „výjimečnou výzvou této studie bylo porovnání zdrojů a textů, které se velmi lišily od ostatních na základě svého původu v jiných stoletích a kulturních regionech“. Umístili tyto texty do jejich historického kontextu, s velkou pozorností na detaily a křížovou kontrolou mezi epizodami různých druhů dokumentů, míst a povodí. Například v případě údajů ve španělském středomořském povodí zahrnovala tato kontrola 4.500 povodňových událostí.

Rozdíly v současných říčních povodních

„V našich předchozích studiích, zejména v těch zaměřených na alpská povodí s přítomností ledovců, jsme věděli, že v minulosti existovalo velké množství povodňových období, která se časově shodovala s abnormálními chladnými podmínkami klimatu“, uvádí profesor Lothar Schulte, koordinátor konsolidované výzkumné skupiny pro paleoekologii, přírodní rizika a environmentální management (PaleoRisk) na katedře geografie Barcelonské univerzity. Porovnání s rekonstrukcemi teploty vzduchu v celé Evropě může ověřit, že nejvýznamnější historická povodňová období byla chladnější než mezičasové fáze.

Zdá se, že tyto výsledky jsou v rozporu s pozorováním, které uvádí, že v některých oblastech jako severovýchodní Evropa, je nedávné teplé počasí spojeno se silnými povodněmi. „Naše studie poprvé ukazuje, že se základní mechanismy změnily: zatímco v minulosti docházelo k povodním častěji v chladnějších podmínkách, pravý opak platí pro to, co se děje nyní,“ upozorňuje profesorka Maria del Carme Lasatová, koordinátorka konsolidované výzkumné skupiny meteorologie na katedře aplikované fyziky Barcelonské univerzity. „Hydrologické podmínky současnosti se velmi liší od podmínek v minulosti,“ dodává Fernando Sánchez Rodrigo, fyzik na univerzitě Almeria. „Variabilita teplot a srážek, a jejich modifikace, jakož i intenzifikace nebo slabost způsobená atmosférickou dynamikou, mohou být klíčovými aspekty pro pochopení těchto procesů,“ pokračuje expert.

Sezónnost povodní v průběhu roku se také změnila. Dříve se 41% povodní ve střední Evropě odehrálo v létě ve srovnání se současnými 55%. Tyto posuny souvisejí se změnami srážek, odpařováním a táním sněhu, a jsou důležitým ukazatelem pro rozlišení mezi změnou klimatu a dalšími regulačními faktory, jako je odlesňování a správa řek.

Tyto výsledky byly získány díky nové databázi sestavené autory studie, která zahrnuje přesné datování téměř všech povodňových epizod zaznamenaných v dokumentárních a bibliografických zdrojích. Gerardo Benito, profesor výzkumu věd o zemi na CSIC, poznamenává, že tato databáze je přímým důkazem úrovně povodní během období klimatické krize, s vysokým potenciálem pro studie rizik. Tato nová studie je první, která vyhodnotila historická období povodní na celém kontinentu za posledních pět set let s takovou mírou detailu.

 

Lepší údaje, lepší předpovědi

Vzhledem ke změně mechanizmů stojících za vznikem povodní obhajuje Günter Blöschl použití nástrojů k posouzení rizika povodní, které zachycují zúčastněné fyzické procesy, a strategie zvládání, které mohou zahrnout nedávné změny v analýze rizik. Tým autorů zdůrazňuje, že zvládání povodní by se mělo těmto novým skutečnostem přizpůsobit, protože bez ohledu na nezbytné úsilí zmírnění změny klimatu, se účinky tohoto jevu projeví v příštích desetiletích.

 

Komentář: Pokud jsou proměny Země, které nyní vidíme, směrodatným ukazatelem blízké budoucnosti, je pravděpodobné, že tyto posuny k extrémům v počasí probíhají po celém světě a nejen v Evropě jak se uvádí ve výše zmíněné studii:

Také si poslechněte tyto pořady na rádiu SOTT [v angličtině]:

Dále se můžete podívat na poslední měsíční souhrn SOTT Proměny Země – červen 2020: Extrémní počasí, planetární změny, ohnivé koule

 

 

V současné době probíhá více souběžných procesů, spojených s nižší sluneční aktivitou: nárůst počtu vybuchujících sopek, více zemětřesení, více dešťových srážek, sněhových srážek, bouře jsou silnější, dochází k větším únikům metanu, z oceánů vychází více tepla, na nebi je více jasných bolidů, ve sluneční soustavě je více komet a na Zemi dopadá větší množství vesmírného záření.


Další související články na stránkách
:

 

SOTT archiv: Highest flooding in Europe for 500 years, historical records show correlation with abnormal cold

 

Print Friendly, PDF & Email
Sdílejte

Leave a Reply

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

blank