Lesní požáry v Kalifornii spálily už přes 400 tisíc hektarů půdy a přinesly málo vídaný jev – ohnivá tornáda

iRozhlas.cz
24.srpna 2020
Foto © AP; požár přecházející silnici Knoxville Berryessa Road, Sacramento

 

Americký stát Kalifornie sužují rozsáhlé lesní požáry podpořené vlnou veder. Plameny už spálily přes 400 tisíc hektarů lesa a dál se šíří. Šest lidí zemřelo a tisíce dalších musely opustit své domovy. Kalifornští hasiči na takové množství požárů nemají kapacitu a už požádali o pomoc další americké státy. Prezident Donald Trump situaci označil za katastrofickou a uvolnil federální pomoc.

Jak pro Radiožurnál popisuje Simona Voborníková-Wheatfall žijící ve městě Santa Cruz, podobně těžkou situaci místní nepamatují.

„Je to skutečně extrémní. Začalo to bouřkou, kdy blesky uhodily na různých místech. Naši požárníci nevědí, kam dřív skočit. Posílají nám pomoc z různých států okolo nás,“ říká.

Zároveň ale řekla, že v Santa Cruz byla v pondělí situace poprvé po několika dnech mnohem lepší. Nepřišly očekávané suché bouřky a i vzduch, který byl kvůli požárům silně znečištěný, se podle ní výrazně zlepšil.

Varování před požáry platí pro polovinu celého státu Kalifornie. V těchto částech úřady očekávají i nadále vysoké teploty, silný vítr a nízkou vlhkost vzduchu. Hrozí další takzvané suché bouřky.

Podle americké televize CNN zaznamenali meteorologové během minulého týdne asi 12 tisíc blesků, které způsobily na 600 požárů.

Tisíce lidí tak dále zůstávají evakuováni v oblastech s nižším rizikem požárů. Vlna veder výrazně zhoršuje celou situaci, během posledního týdne v Kalifornii padaly teplotní rekordy.

Minulou neděli v kalifornském Údolí smrti zaznamenali teplotu 54,4 stupně Celsia. To je nejvyšší spolehlivě naměřená teplota v zaznamenané historii.

 

Komentář: Letošní lesní požáry v Kalifornii s sebou přinesly i jeden výrazný fenomén – nevídaně vysoký výskyt ohnivých tornád. Úřady byly přinuceny vydat vůbec poprvé v historii varování před výskytem těchto tornád. Tornádo, které vzniká během požáru, je stále málo prozkoumaný jev a je poměrně vzácné… tedy ještě donedávna bylo, ale v posledních letech se s ním lze setkat stále častěji. V angličtině se pro něj vžil termín firenado.

 

ohnivé tornádo, Kalifornie
Ohnivé tornádo při divokých požárech v Kalifornii; foto © nevada_traveler/Twitter

 

 

Z knihy Pierre Lescaudrona Proměny Země a lidsko-vesmírné spojení:

“Hromadění kometárního prachu v zemské atmosféře hraje důležitou roli v nárůstu tornád, cyklónů, hurikánů a s tím souvisejících extrémních srážek, ať dešťových nebo sněhových, a týká se to i množství blesků. Abychom pochopili tento mechanismus, musíme vzít do úvahy elektrickou podstatu hurikánů, cyklónů a tornád, které jsou vyjádřením stejného elektrického jevu, jen s rozdílnou intenzitou. Vzhledem k této podobnosti můžeme skupinu takových jevů nazývat v následující diskusi obecně jako vzdušné víry.

James McCanney popisuje ve své knize Planet-X, Comets and Earth Changes popisuje elektrický charakter hurikánů následujícím způsobem:

Jednoduchý model nám ukazuje, že tropické bouře se formují, když dojde k elektrickému proudění při propojení ionosféry a vrcholky mraků. […] důvodem, proč hurikány ztrácejí na síle, když přecházejí na pevninu, je to, že elektrický proud mezi ionosférou, oblačností a dále k povrchu Země, nemá nad oceánem s povrchem žádné spojení (anodu), takže stahuje rozsáhlé oblasti ionizovaného vzduchu při oceánské hladině a vynáší je stoupajícím prouděním vzhůru (víření vzniká stoupáním vlhkého vzduchu ‘do výlevky’), zatímco pevnina přináší tomuto elektrickému proudění ‘uzemnění’ a ‘vypíná’ tak zdroj energie bouře.

[…] Povedlo se mi také spočítat, že teorie, která popisuje vznik hurikánů nad teplou masou oceánu, nedokáže vysvětlit množství energie, které se nachází v těchto masivních bouřích. Později jsme také byli svědky hurikánů na Marsu, kde žádná vodní plocha není. Stávající koncept vzniku hurikánů nad teplými vodami je prostě chybný.

Z tohoto pohledu jsou vzdušné víry projevem elektrického proudění mezi ionosférou a zemským povrchem. Mnohdy můžeme vidět tornáda, vodní smrště a blesky na steném místě ve stejný čas, což naznačuje, že je to skutečně proudění vznikající z rozdílu v napětí mezi oblačností a povrchem Země, co ‘napájí’ blesky a tornáda. Tato další vlastnost prachových částic – jejich schopnost nést elektrický náboj – znamená, že nahromadění prachu umožňuje v konkrétní oblasti atmosféry existenci masivního elektrického náboje, který se výrazně liší od okolních regionů v ionosféře a na povrchu planety.

 

Související články:

 

Print Friendly, PDF & Email
Sdílejte

Leave a Reply

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

blank