Technofašismus a jeho zhoubné přitažlivosti

Mark Petrakis
Dissident Voice
Překlad: NaSeveru.org
17. srpna 2020

 

Komentář: Česká ani slovenská Wikipedia pojem technofašismus zatím neznají a anglická verze se skromně věnuje pouze rozboru a popisu cenzury technologií. Vysvětlení pojmu technokracie již skýtá větší nápovědu (“Cílem systému v politickém smyslu je co nejefektivnější forma státní správy.”), ovšem neobsahuje zmínku o tom, že nejefektivněji se řídí společnost otroků, kteří dobrovolně bez odmlouvání plní příkazy správy.

Následující článek jde daleko hlouběji a přestože jsme přesvědčeni, že k realizaci popisovaného scénáře nedojde, protože do plánovaného vývoje dějin zasáhne faktor ‘nepředvídatelnosti’ (nepředvídatelné našimi vládci v jejich zaslepenosti), jsme k němu tak blízko, že stojí za to ujasnit si charakteristiku systému, který se dá termínem technofašismus označit, a jehož některé prvky zcela jistě ještě zažijeme či dokonce již zažíváme.

 

Přetrvávajícím lákadlem fašismu je, že od nás vyžaduje tak málo … tak málo nezávislého myšlení; jen naši základní víru a dodržování omezeného souboru obecně sdílených směrnic a oficiálních verzích událostí, které nás po jejich úplném přijetí zbavují potřeby řešit neodbytné otázky, nebo si dělat starosti s jemnými rozdíly v názorech a pocitech. Neustálá propaganda nás ujišťuje, že jsme celí, že víme vše, co je důležité vědět – že jsme racionální, pragmatičtí a morální … že konečná otázka byla zodpovězena a že jsme všichni součástí něčeho historického.

Takové vzdání se zúženým narativům se promítá do všech společenských tříd a příjmových skupin. Ani ti nejvzdělanější, ani ti nejméně vzdělaní si nezachovávají žádnou zvláštní výhodu tváří v tvář silné propagandě, která vytváří konsenzus.

PROPAGANDA je samozřejmě krev života autoritářské kontroly. Udržování hospodářských, vládních a vědeckých rámců moderního technokratického „operačního systému“ by bylo nemožné bez propagandistického náporu rozdělovat. Když je pravda považována za překážku moci, musí být vždy zakázána a všechny její instance musí být účinně potrestány.

Rádio, televize, internet a jejich neustálý pomocník, populární „věda“, dnes fungují jako svá vlastní náboženství a jejich úspěch spoléhá na bezpodmínečnou oddanost mas. Měna, kterou používáme k platbě vstupného do elektronické podívané, je naše pozornost, a v tak přehnaně zprostředkovaných časech současnosti, se tyto poplatky exponenciálně zvyšují, až dostaneme do určitého bodu, kdy jsme zlomeni a duchovně vyčerpaní duši drtícím popíráním a odloučením se.

DNA moderní propagandy se skládá v rovné míře z těchto částí: nenávisti, strachu, ambice a falše. Od Edwarda Bernayse, který je často označován za otce vztahů s veřejností, v období po první světové válce, až po Dr. Goebbelse, nacistického říšského ministra propagandy, jehož nesmírně úspěšné dezinformační programy sloužily jako vzor pro světové politické a hospodářské vůdce v poválečné éře. V poválečném období v roce 1947 byla v momentě zlatého úsvitu celospektrálních elektronických médií založena CIA. Propaganda se během následujících 70 let ukázala TAK ÚSPĚŠNÁ  ve směrování veřejného mínění, že i dnes si jen malé procento lidí plně uvědomuje, jak trvající, rozsáhlé a rozšířené jsou její podvratné účinky.

Pokud by veřejnost skutečně pochopila rozsah těchto kontrolních programů, mohlo by se stát, že se vzepře, ale bohužel, lidé neustále prokazují, že se jí nejsou schopni postavit žádným významným způsobem.

Komerční média se samozřejmě zaměřují na výrobky, příběhy a osobnosti, za jejichž propagaci jsou placená; tj. na ty, kteří podporují finanční a ideologické agendy svých majitelů, kteří bez výjimky zastávají klíčové pozice v širší globální vládnoucí oligarchii.

Ústřední kapitolou propagandistické bible je jednoduše nechat neprozkoumané příběhy, u kterých nemají povolení je řídit a směrovat. Podobné hříchy opomenutí jsou nezbytné k tomu, aby nebyla masa věřících znepokojována jedovatými vrtochy, což by se mohlo stát, pokud by byly vklíněny do jejich každodenní dávky zpráv.

Pokud by jednotlivec trval na tom, že se chce dozvědět více o některé z těchto méně diskutovaných zpráv, mohl by přijít na to, že zatímco je snadno dostupná hojnost potvrzujících faktů, které se velmi často ukrývají přímo všem na očích, většina lidí prostě NECHCE vědět, přemýšlet nebo mluvit o těch skutečnostech, které se odchylují od těch přijímaných většinou jejich vrstevníků. Neboť u mas takové odchylky od statu quo vedou k záchvatům kognitivní disonance, které mohou vyvolat doslovnou bolest a dezorientaci, což dále slouží k udržení poslušnosti a následování příkazů médií.

Jak řekl kanadský filosof a spisovatel Herbert McLuhan: „Je třeba chránit pouze malá tajemství. Velká tajemství jsou chráněna nevěřícností veřejnosti.“

Snad největší iluze ze všech, která musí být udržována za každou cenu, je že jak svět, tak příběhy které o něm vyprávíme, by měly být vytvořeny tak, aby to vypadalo jako že vznikají NÁHODNĚ. Mediální zpravodajství o událostech a komentáře odborníků se musí vždy jevit jako zcela bez náznaku podvodné manipulace.

V terminologii médií musí být zprávy vždy „mimořádné!“. – i když ve skutečnosti víme, že zprávy jsou vybírány podle scénáře, proto se více podobají kuchařské show, kde jsou suroviny dopředu nasekané a nakrájené na plátky, připraveny a servírovány naživo na kameře způsoby, který jsou navrženy udržet veřejnost fixovanou na uklidňující přehazování přísad na předpřipravené lákavé recepty.

Technofašismus, pokročilá fúze nadnárodní technologicky ovládané korporatokracie s autoritářským státem globálního sledování, postrkuje veřejnost, aby si myslela, že je zasvěcena do určitých „tajných“ vědomostí. Jako příklad je magická jednotná víra levice v absolutní darebnost Donalda Trumpa, nebo stejně absolutní magická víra pravice v Trumpa jako sebeobětujícího se národního hrdiny.

Je zřejmé, že se obě strany v této postupné erozi lidských svobod navzájem potřebují, aby uzavřely kruh a plácli si rukou na uzavření dohody. Nesmírná chamtivost oligarchů dosáhnout zisku a moci nad druhými vyžaduje, aby jejich skutečné motivy zůstaly skryté a zmatené v mlze ozbrojeného vyprávění příběhů.

Tolik podvodných metod podtrhuje přetrvávající hodnotu OBLBOVÁNÍ, že? Oblbování účinně uvádí v omyl, aniž by narušilo přirozený pořádek věcí nebo roztrhlo strukturu důvěryhodnosti. Nic nemůže stát v cestě schválenému poselství, nebo úsilí neustálého růstu, které byly po celou dobu zakořeněnými důvody pro takové komplikované systémy klamání.

To je další aspekt, který činí technokratický fašismus tak neodolatelným: předpoklad, že získáváním stále většího množství informací o nás, nás bude znát lépe než mi sami sebe. Kdybysme se znali lépe, pak bysme nebyli tak snadno svedeni tak zjevnými nepravdami. Protože se neznáme, „vlastníci” našich dat mají svobodu pokračovat s neustálou palbou překrucování.

Pokud bychom například tak snadno neuposlechli a nepolykali i s navijákem jejich zprávy, mohli bychom si brzy všimnout mnoha rozporů, které existují v tom jak jsme byli poučeni, například mezi Covid příšerou a denními mlhavými statistikami nemocí, nebo mezi rouškaři a nerouškaři, mezi příznivci a odpůrci vakcín, mezi drtivou ekonomické destrukcí a naší mučivou potřebou pro bezpečí, mezi šílenými levičáky a šílenými pravičáky, mezi černými a bílými, mezi muži a ženami … mezi jedním kusem ortogonálních keců a dalším stejně protichůdným kouskem.

VŠECHNY tyto dichotomie jsou na určité základní úrovni nezbytné, zároveň jsou MYLNÉ – každá vytvořená zkušenými mediálními profesionály a nasazena, aby přemohla naše kritické myšlení a myšlenky milionů dalších, zabránit nám vidět, co se ve skutečnosti děje na temně zahaleném pozadí.

Takto pozoruhodně nákladově efektivními způsoby je vyčerpávána lidská energie a inteligence, což nás proměňuje ve zmatené a snadno kontrolovatelné „laboratorní krysy“. Dále nás to vystavuje riziku, že budeme násilně odříznuti od sebe navzájem, abychom snad náhle nezjistili, že jsme propojené, vzájemně závislé a svrchované bytosti. Pokud by se NĚCO takového stalo, potom hnací agendy velkého businesu, globálního řízení a stínového státu, které nás udržují v pochodu směrem k budoucnosti, kde jsme rozdělenější a zbaveni síly, by se mohly rychle rozpadnout.

Právě v takových stavech oslabení se jedna „cílená“ demografická podmnožina snadno postavena proti druhé; všichni nahnáni do zlomyslných mentálních pastí, přičemž jedna strana si myslí jednu věc, zatímco druhá strana si myslí něco jiného – aby polovina z nás byla vybičována nenávidět tu druhou polovinu, která pak nenávidí tu druhou zpět.

V tomto bodě a po tolika letech vítězství bez výhrad pro tyto korporace a státy, které mají primární prospěch z propagandistického průmyslu, je dost ubohé zjištění, že propaganda už ani NEMUSÍ být tak poutavá. Sebejistí, že mají situaci (a veřejnost) v tahu, tvůrci propagandy ušetří spoustu nákladů, když jsou pouze opakovaně senzační, konfrontační a nadbyteční ve svých narativech.

Jakmile se lidé naučili pokračovat bez nutnosti přítomnosti ověřitelné pravdy, nebo bez schopnosti rozeznat autentické a čestné hlasy od podvodných a manipulativních, vede to k postupně ztrátě zájmu o takzvanou „pravdu“, raději se místo toho rácháme v mělkých loužích neopodstatněných spekulací, návykového voyeurismu, domýšlivých soudů a líného skupinového myšlení, které formuje názory.

Buďme upřímní … jediní lidé, kteří by se mohli ve skutečnosti STARAT o to, co si někdo z nás myslí o největších tématech dne (roušky, vakcíny, změna klimatu nebo Black Lives Matter atd.), jsou jen další stejní závisláci na propagandě bez hroší kůže, kteří stále věří, že vládě na nich záleží a že média hlavního proudu jim říkají pravdu.

Tváří v tvář takovým každodenním kapitulacím, a zejména v důsledku řízené demolice světa vyvolané covidovým uzamčením, stále více lidí s tím „skoncovalo“ – vzdali se mediálních keců a místo toho obrátili svou pozornost k tomu, aby rychle přišli na to, jak prosperovat a energicky se znovu spojit s ostatními – a to  pravdami, které mohou existovat pouze MIMO dosah propagandou vytvořené „podívané“.

Média samozřejmě díky svým pokročilým nástrojům sledování (a nyní i sledování kontaktů) dobře vědí, kdy dochází k nárůstu negativních reakcí na jejich toxické příběhy, ale protože si zároveň uvědomují, že pouze tlačí pocukrované kecy, nemají jinou volbu než zdvojnásobit úsilí a otevřít kohoutky ještě více, a tak nás dál zaplavují dalšími a dalšimi kecy.

Rozptylovací záplava se na nás řítí tak rychle a s takovou silou, že se potácíme pod její vahou, motáme se jako bezhlavá slepice, přičemž se zoufale snažíme získat uznání našich vrstevníků prostřednictvím vytváření dojmu, že děláme aspoň jednu “přijatelnou“ věc.

S posunem do tohoto šíleného bodu magorského rozložení přichází na scénu nezbytná koncová hra propagandy tím, že nás uzamkne do své agendy, a zároveň vyžaduje, abychom TRVALI na tom, že se rozhodujeme na základě své SVOBODNÉ VŮLE!

Aby nás však dostali do tohoto bodu, musí nás udržovat v celkovém NERVOVÉM ROZRUŠENÍ; neustále duchem nepřítomné, rozrušené, uražené a vedené vzájemně na sebe útočit, a bránící se proti všem hrozbám, skutečným i smyšleným. Čím hlouběji nás mohou lapit do skandálů a rozhořčení, která paralyzují mozek, tím méně energie a pozornosti zbyde na povšimnutí si hlubších, manipulativnějších a protilidských programů, které technofašismus přináší.

Fašismus v polovině 20. století byl žalostně omezen ve svých technologických kapacitách a v tom, jaké skryté vědomosti dokázal získat od svých obětí … a přesto se ukázal být skvělé účinný. Nový technokratický fašismus přichází během nového zlatého úsvitu čtvrté průmyslové revoluce (4IR), která je připravena vytěžit obyvatelstvo až na samé dno jeho bio-kapitálové komodifikace. Ti technologičtí giganti, kteří dokážou vymyslet nejúčinnější a geniální prostředky k přeměně lidského zmatku, chudoby, zločinu, nevědomosti a nemoci na investice „se širšími dopady” a trhy „lidského kapitálu“, zaujmou místo mezi technologickými titány předchozí generace.

Jakmile si uvědomíte ohromný ROZSAH této probíhající a neomezené dezinformační VÁLKY vedené proti nám, začne být trochu snazší pochopit, proč je tak málo lidí schopno uniknout vlivu médií. Možná se nám na chvíli podaří se nad to povznést… ale nakonec jsme všichni staženi zpět do bláta. I když rozmlátíte svou televizi, odpojíte se od mediálních toků, vypnete Wi-Fi a přejdete na starý zavírací telefon, přesto každý z nás bude v určitém okamžiku mít recidivu a spadne zpátky do závislosti.

Důvodem je, že propaganda není jen o tom, co je nám předkládáno ve zprávách, nebo v médiích. Je to mnohem důležitěji o naší neschopnosti uniknout konsensuálním vrstvám SOCIÁLNÍ HALUCINACE, které jsou vytvářeny a sdíleny napříč celou společností, a které ztěžují každému z nás fungovat společensky bez přítomnosti společně sdílených referenčních bodů a signálů, o nichž jsme sami sebe přesvědčili, že je vyžadujeme, abychom zvládli naši úzkost, zmatek a izolaci, což je ironicky přesně to, co se propaganda vždy snažila kultivovat.

Jenom kdyby existoval jeden jistý způsob, jak zlomit propagandistické voodoo kouzlo nad námi. Není. Nejsem si ani jistý, jak to udělat sám pro sebe, nebo jak se mohu nejlépe vyhnout tomu, abych znovu podlehl, jak se to mně a většině z nás stávalo po velkou část našich životů.

Co se mi nyní zdá zřejmé je to, že propaganda je po příchodu Covidu zcela ve službě transhumanisticky zaměřené technologie – tak zákeřně násilná, že se naše schopnost prožívat tuto jedinečně lidskou část naší duše rychle rozpouští. To, že v reakci na tyto drakonické taktiky neexistuje univerzální POBOUŘENÍ, slouží jako důkaz účinnosti plánu.

Účinek toho všeho nás nechává zranitelnými vůči této plánované „duchovní“ nemoci; a bezradně náchylné na ještě tvrdší ovládnutí těmi příšernými plutokratickými silami, které řídí sociální narativy, které nás udržují podřízené jejich evangeliu nepravd. Jejich pokračující úspěch vyžaduje jejich neustálou potřebu vypadat jako něco, čím nejsou.

Taková proradnost je dokonale ilustrována postavou BILLA GATESE, který ve spolupráci se svými manažery manipulace a investičními manažery (kteří dříve řídili iráckou válku pro Dicka Cheneyeho), vytváří tyto komplikované tyranské narativy a investiční pyramidy v oblasti biofarmacie – biokapitálu – vakcín – veřejného zdraví – syntetických potravin – vzdělávacích technologií, které jsou poté tlačeny do médií a na Wall Street, kde jsou znovu zabaleny a naservírovány veřejnosti jako „prospěšné“ finanční technologické nástroje, které vytvářejí kriminální množství zisku a zároveň vytvářejí dojem, že podněcovatelé a poživatelé jako pan Gates jsou altruističtí filantropové a „šlechetní ochránci“ veřejnosti. Neustále mě udivuje, kolik velmi inteligentních lidí tomu skočilo na lep, přestože podle Gatesovy vlastní historie je zcela jasné, že on je toho přesným opakem.

Tim že NEVIDÍME, jak zřejmé a směšné jsou propagandistické kampaně v této univerzální éře, nás nechává bolestně zranitelné a otevřené tomu, že budeme opět přemoženi zase tím samým.

Rozsah dnešních „hlavních plánů“ dezinformace a rozkrádání, jako je OSN „Agenda 21“, „Velký reset“ Světového ekonomického fóra a blížící se návrat drancování podle „Nového zeleného údělu“ jsou ve srovnání s malebnými (a méně kvantifikovanými) všeobecnými plány minulosti nepřekonatelné v jejich rozsahu a komplexnosti.

Když se ohlédneme zpět do padesátých a šedesátých let, kdy bylo mnoho z těchto velkolepých plánů centralizované a technokratické kontroly poprvé vymýšleno, kdy víra v narativ „amerického snu“ a být součástí rostoucí americké střední třídy byla ve skutečnosti docela příjemná. Je to volání po návratu k takovým bukolickým a „normálním“ dobám, které až do současnosti tvořily základ prázdných předvolebních slibů každého politika.

Zoufalství je surovinou drastických změn.
Pouze ti, kteří mohou za sebou zanechat vše,
čemu kdy věřili, mohou doufat v to, že uniknou.
~ William S. Burroughs, Západní země , Viking Press, 1987

Když se rozhlédneme po našem světě, můžeme pozorovat, že byl upevněn vliv a autorita nadnárodních globálních kapitalistů, kteří provozují světová kasina o velikosti jednotlivých států. Všechny systémy jsou pravě teď na místě a jedou NAŽIVO v rozsáhlé pavučině sítí tohoto zločineckého syndikátu. Každý z nás již byl jimi zacílen na sledování a na využití pro finanční zisk – stejně jako „příroda“, stejně jako „nemoc“, stejně jako „vzdělání“, stejně jako „sociální spravedlnost“, stejně jako „chudoba“, stejně jako „identita“ – jako bude nakonec přeměněno téměř všechno.

„Řídící sítě umělé inteligence” jsou aktivní a rozšiřují se. Technokratické programy jsou plně funkční a aktivované (březnové uzamčení by nikdy neproběhlo, kdyby nebyla zavedena klíčová technologie). Postupně jsme byli „ustádněni“ propagandou a ne příliš jemnými psychologickými technikami mučení, stejně jako jsme byli fyzicky oslabeni vdechovanými toxiny díky geoinženýrství  vzduchu a vody, zdravím škodlivým elektromagnetickým zářením, vypouštěním nanočástic a umělé biologie do našich těl (buď vdechnutím nebo injekcí), což, pokud to bude řízeno frekvencemi 5G, umožní změnit na dálku naší DNA pod „trvalou“ kontrolou umělé inteligence,  která urychlí proces naši přeměny ve zboží, přeměnu na drancovatelná aktiva, do digitálně regulovaných a geneticky modifikovaných „hospodářských zvířat“.

Bohužel nás sem dovedlo desetiletí trvající neustálé podvolování se propagandě a institucionální hypnóze… ohnutí se držíme za kotníky, připraveni na další „velkou událost”.

Jako dítě si vzpomínám, že jsem byl přesvědčen, že zlá genialita Hitlera a nacismu měla něco společného se zázračnou krádeží duší jeho lidu, čímž přetvořil tento slušný německý lid na BESTIE, posedlé démony, jakoby v temné pohádce … do něčeho méně než lidského.

Víme, že jakmile začneme považovat ostatní za MÉNĚCENNÉ … za něco ODLIŠNÉHO od nás, že zbývá jen krátký krok od nasměrování naší msty na ně, až do bodu a za mez násilí a genocidy. Ujišťování, že lidstvo pokročilo a dokázalo překonat takové sestupy do barbarství, jsou prostě jen další kecy.

Netřeba dodávat, že tyto stejné psychologické naléhavé požadavky v dnešní propagandě jsou všude zřejmé: v tom, jak je nám nařizován způsob jak vnímat Číňany, Rusy, muslimy, bílé rasisty podporujících Trumpa, oklamané zkažené liberály, vadné rasisty, sexistické nepřátele žen a zanícené „rouškisty“ (s jejich pohrdáním vůči komukoliv, kdo zpochybňuje dogma „maskového vykleštění“).

Vždy to tak bylo, mohli byste namítnout, ale jak se blížíme k dychtivě očekávané „singularitě“, s jejím neúprosným spojením člověka a stroje, otázkou zůstává, jak budou média reagovat? Jak přeformulují naše vnímání „vědecké diktatury”, kterou předvídal Aldous Huxley? Na co se při takovém přehodnocení zaměří budoucí propaganda, aby si zachovala svou nezpochybnitelnou převahu?

Očekávám, že změní taktiku a řekne nám, že TENTOKRÁT budou věci jinak. Tentokrát to nebude jako předtím. Ne, tentokrát budou věci jinak, takže tentokrát si jako předtím nenecháme „vymýt mozky“ médii. Ne, až nás potká ta nevyhnutelná velká změna, nebude to tak. Bude to spíše vzestup. V něm budeme proměněni na pokročilé nezávislé lidi, rozšířené dokonale rozvrhnutými kombinacemi technologie, vědy a techniky.

Naše „vylepšená“ DNA bude pečlivě připravena skvělými lékaři a vědci, aby navýšili „preferované“ vlastnosti svých lidských subjektů, a pod jejich moudrým vedením budeme rádi dělat to, co nám bude nakázáno. Pro tak skvělou budoucnost ochotně nabídneme naši podporu a zvykneme si na náš nový život, abychom se nestali těmi nebohými a nešťastnými dušemi, které jsou tak ztracené ve svých nerozumech, že nemohou plně ocenit moudrost, která pochází z nadšeného přijímání POKROKU.

V plánech inspirovaných našimi vůdci a prověřených časem budeme samozřejmě mít veškeré pohodlí na dosah ruky, třeba že dveře se budou kouzelně otevírat, když se přiblížíme. Mrknutím oka budeme moci vyvolat všemožné druhy pohledů, zvuků a dat. Budeme jako superlidé.

Naše definice toho, co je cenné a co ne, se bude plynule posouvat, aby to vyhovovalo měnícím se okolnostem. Budeme sami sebe vnímat jako ztělesnění modernosti a předmět závisti zbytku světa … tak jako vždycky. Budeme stejně tak američtí, jako naši mnohonárodnostní předkové, přestože žili v neosvícených dobách … dlouho předtím než nám, jejich hrdým potomkům, dnešní velká transformace společenské spravedlnosti umožnila probudit se každý den do tohoto zářícího a uchvacujícího světa.

V takové existenci, když si položíme otázku, za co bychom mohli být vděční, se už nebudeme muset snažit hledat odpověď. Budeme přesně vědět co je dobré, pravdivé a krásné, a každý den se zavážeme k těmto vznešeným ideálům a k nezbytnému úkolu vyloučit všechny, kteří by mohli být proti našemu úsilí směřovat k nejlepší ze všech možných budoucností.

I v tom se nemilosrdně nachází nejsmrtelnější přitažlivost technofašismu.


Související články:

 

SOTT archiv: The Fatal Attractions of Techno-Fascism

image_pdfimage_print

Leave a Reply

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

blank