Zkoumání čtvrté dimenze: Možné důsledky pro vědomí a paranormálno

Michael Prescott
MichaelPrescott.typepad.com
Překlad: NaSeveru.org
24.října 2019

 

Mám pro vás poměrně nahuštěný příspěvek, protože vychází z některých poznámek, které jsem napsal včera v noci, když jsem se probíral otázkou, jak porozumět paranormálním a posmrtným jevům. Tato myšlenka vyžaduje širší rozpracování, než zde můžu provést. Ale je to alespoň začátek.

Základní myšlenkou je, že naše čtyřrozměrná realita (tři dimenze prostoru a jedna dimenze času) existuje v nepřetržitém sledu – kontinuu, s vyššími dimenzionálními realitami nad tou naší. Pro zjednodušení budu souhrnně odkazovat na tyto vyšší úrovně jako na pětidimenzionální nebo 5D realitu, i když dimenzí může být mnohem více.

Ve slavné knize Plochozemě: román mnoha rozměrů z roku 1884 od učitele, spisovatele a teologa Edwina Abbotta je představen dvojrozměrný svět existující na povrchu listu papíru. Vypravěčem je plochozemec Čtverec, který prožije zjevení, ve kterém zažije vyšší trojrozměrný svět, ze kterého se může shlížet dolů na papír. Tato epizoda „kosmického vědomí“ nenávratně změní jeho světonázor.

Všimněte si, že dvourozměrný svět Plochozemě má základ v trojrozměrném světě (v knize pojmenovaný jako Prostorozemě). Jinými slovy, základ bytí má více dimenzí než běžný svět. Toto pozorování ukazuje na defekt v modelu holografické reality. Hologram je trojrozměrný obraz promítnutý z dvourozměrné desky. V takovém případě je základ bytí v nižší dimenzi než pozorovaná realita. Ale v modelu Plochozemě je základ bytí dimenzionálně výše než naše běžná realita. Věřím, že je to pravděpodobně správné.

V tomto případě, když hovoříme o tom, že jdeme výše v rámci dimenzí, to také znamená mluvit o tom, že se jde hlouběji v rámci struktury. Není to tak paradoxní, jak se může zdát. Pojmy výše a hluboko již používáme zaměnitelně, když odkazujeme na pokročilé myšlení: vznešeně, vysoce smýšlející hluboký myslitel, nebo vyšší a hluboké myšlení. Neexistuje tedy žádný nezbytný rozpor, když říkáme, že tím že jdeme výše, jdeme také hlouběji. Je to otázka perspektivy.

Nyní se musíme zeptat, jakým způsobem by v našem čtyřrozměrném světě byly vnímány pětidimenzionální entity, nebo tyto reality, či jejich vstupy. Opět se hodí analogie se světem Plochozemě. Představte si tužku, trojrozměrný objekt. Pokud by měl zasahovat do čistě dvourozměrného světa (Plochozemě), byl by vnímán jen jako průřez. Mohla by to být malá tečka (průřez grafitového hrotu), nebo o něco větší kruh (průřez dřevěného hrotu) nebo ještě větší kruh (průřez nejširší části tužky).

Nebo, pokud by byl průřez pod úhlem, pak by to mohl být ovál. Pokud by tužka byla rozkrojena podélně uprostřed, byla by to silueta tužky. Ale bez ohledu na to jak je překrojený, samotný řez bude vždy dvourozměrný objekt a někdo, kdo není obeznámen s trojrozměrným světem, nebude schopen si představit úplnou trojrozměrnou tužku, natož její původ nebo účel.

Je třeba vyzvednou ještě jednu věc. Každá vyšší úroveň reality odpovídá vyšší úrovni vědomí. Čtyřrozměrná realita je vnímána čtyřrozměrnou myslí – mysl omezená architekturou čtyřrozměrného mozku a nervového systému. Pětidimenzionální realita je vnímána pětidimenzionálním vědomím, které nemá žádná taková omezení. Pětidimenzionální entity pronikající do čtyřrozměrného prostoru jsou vnímány ve zkreslené nebo pozměněné podobě a to nejen kvůli omezením ve 4D prostředí, ale také kvůli omezením 4D mysli.

Dalo by se skutečně říci, že neexistuje žádný rozdíl mezi prostředím a myslí. 5D objekt existuje v naší realitě jako 4D vjem, protože 1) to je jediný způsob, jak zde může existovat, a protože 2) to je jediný způsob, jak ho můžeme vnímat. A ve skutečnosti jsou # 1 a # 2 dva způsoby, jak říci totéž. Být znamená být vnímán.

 

Komentář: Spojitost úrovně vědomí s úrovní existence je také rozváděna v materiálu Cassiopaea, ve kterém se člení různé úrovně bytí pomocí pojmu hustota, nikoliv dimenze, kterých může být v rámci dané úrovně (hustoty) nezměrné množství:

Hustota v materiálech Cassiopaea a Ra značí kvalitativně odlišnou úroveň bytí. Každá z hustot má sobě vlastní složení živých tvorů, vnímání a typických lekcí pro vědomí v ní sídlící.

Hustoty jsou definovány zhruba následovně:

1. hustota – Neživá hmota. Pokud budeme mluvit o učení, cílem může být, aby se hmota naučila slučovat k tvorbě primitivních biologických organizmů.

2. hustota – říše rostlin a zvířat – Lekce jsou spojené s biologickým životem, přežitím, adaptací, soutěžením, skupinovým uspořádáním tak, jak je pozorováno u zvířat a dále. Obecně řečeno, uspořádání duše má podobu skupinové duše, ale jak se jednotlivé druhy postupně stávají pokročilejšími, mohou se jednotliví členové druhu lišit pestřejším individuálním učením.

3. hustota – lidé – Lekce z 2. hustoty pokračují ve složitějsí podobě, například v souboji o sociální nadvládu, další přežití atd. Individuálně vytvořená osobnost a osobní učení hrají důležitější roli než ve 2. hustotě.

4. hustota – Je popisována jako částečně hmotný stav, kde absolventi 3. hustoty mají možnost prohloubit a zkokonalit svou zvolenou polaritu. Skupiny s orientací služby sobě a služby druhým jsou na úrovni 4. hustoty od sebe oddělené a nedochází mezi nimi automaticky ke kontaktu, pokud se nejedná o interakci v kontextu 3. hustoty.

Bytosti 4. hustoty mají výhodu, která plyne ze zvýšené vědomé kontroly nad fyzičností a obecně vytvářejí skupiny, které telepaticky sdílejí společný souhrn zkušeností, ačkoliv si zachovávají jistou individualitu.

5. hustota – Duše od 1. do 4. husty se přesunují do 5. hustoty mezi inkarnacemi. Je to rozjímací, kontemplační zóna, kde duše mohou sledovat své minulé/budoucí životy v čistě éterickém stavu bytí. Nicméně k tomu, aby mohlo dojít k růstu, se musí duše inkarnovat do hustoty, která nejlépe vyhovuje její úrovni růstu.

6. hustota – Odpovídá úrovni “Božích jmen”, Logos, čili “sjednocených myšlenkových forem”. Bytosti orientované na službu druhým, které se již nemusejí inkarnovat, sídlí na této úrovni. V jiném názvosloví jde o anděly nebo Dhyanické bytosti.

7. hustota – Jedná se o úroveň, kde vše je jeden a jeden je vše, tedy v praktickém, skutečném a smysluplném významu. Na této úrovni již není rozdílu mezi myšlenkou a realitou. Úroveň je totožná s pojmem vše zahrnujícího boha, nebo univerza, nebo Slunce Absolutního v učení 4. Cesty.

Koncept hustoty je komplikovaný a slova 3. hustoty nemohou vyjádřit většinu aspektů tohoto pojmu. Materiál Ra nabízí poněkud systematický přehled tohoto tématu. Materiál Cassiopaea dále rozvíjí tento základ. Mezi nimi jsou malé rozdíly v důrazu a definování, ale z našeho pohledu je nejdůležitější informace o možnosti postupu, za jistých okolností, ze 3. do 4. hustoty, který je podmíněný zvládnutím lekcí 3. hustoty, tedy výslovně přežití, karmy a vytvoření plně osamostatnělé bytosti, která je schopna důsledné práce ve zvolené polaritě. Zvládnutí svého já, obsažené v učení 4. Cesty, je součástí vedlejší úlohy na cestě za tímto cílem.

 

4D mysl je v podstatě to, co považujeme za ego, zatímco 5D mysl je to, co považujeme za vyšší já nebo neuvědomělé já. Jinými slovy, ego je průřez mnohem větší a odlišné 5D reality.

Ani v naší 4D inkarnaci nejsme zcela odříznuti od 5D reality (pokud jde o vyšší vědomí nebo vyšší rovinu existence – což opět znamená totéž). Máme o tom náznaky, průsaky, pošťouchnutí a znamení. Můžeme vylepšit náš přístup k 5D realitě minimalizací aktivity našeho 4D mozku prostřednictvím hypnózy, hypnopompických nebo hypnagogických stádií spánku, smyslové deprivace, meditace nebo dokonce poškození nebo nemoci mozku. Základní funkcí mozku je směrovat či filtrovat ohromující 5D vědomí do zvládnutelného průřezu 4D vědomí; z tohoto důvodu může poškození mozkových funkcí vést k lepšímu přístupu k 5D vědomí.

Děti, jejichž ega ​​ještě nejsou plně vyvinutá, mají větší pravděpodobnost, že budou naladěny na 5D vědomí a zažijí jevy mezi něž patří vzpomínky z minulého života, imaginární přátelé, duchové a mimosmyslové vnímání. Osoby se syndromem učence, jejichž mozky jsou nějakým způsobem neúplné nebo vadné, jsou schopni se naladit na vyšší úrovně 5D vědomí. Jejich schopnosti se mohou zdát nadpřirozené, protože 5D vědomí je nadpřirozené v doslovném smyslu – je nadřazené hmotnému 4D světu (stojí nad ním a přesahuje ho).

Sny, nebo alespoň některé sny, jsou 5D zážitky pozměněné a zkreslené do bizarních, nepochopitelných výřezů 4D paměti. 4D vzpomínka se může podobat původnímu zážitku 5D tak málo jako způsob, jakým se podobá kruh tužce.

Kvantový svět je 5D realitou, když je nepozorovaný. Ale když ho naše 4D vědomí pozoruje, musí být vykresleno ve 4D pojmech. V experimentech s dvojštěrbinou subatomární entita jako foton existuje jako mrak potenciálů překračujících čas a prostor ve své 5D formě. Když je však pozorován, musí se 5D mrak potenciálu „zhroutit“ do 4D výřezu – konkrétní bod v prostoru a čase.

Protože 5D realita přesahuje prostor, mohou se propletené kvantové entity navzájem ovlivňovat na jakoukoliv vzdálenost. A protože 5D realita překračuje čas, experimenty se zpožděnou volbou ukážou účinky, které jsou zdánlivě retroaktivní.

To, co známe jako čas, je 4D výřez 5D reality. Planckův čas, nejkratší časový interval, který může v naší realitě existovat, je takový výřez. To, co známe jako prostor, je také 4D výřet 5D reality. Planckova délka, nejkratší interval prostoru, který může v naší realitě existovat, je opět takový výřez.

A co potom různé paranormální jevy?

Telepatie. Pětidimenzionální sféra je v podstatě neomezená časem a prostorem. Oddělení mezi myslemi je oddělení času a prostoru. Bez času a prostoru neexistuje oddělení. Když je tedy 5D mysl zpřístupněna, může přijímat myšlenky jiných lidí, protože není od nich odříznuta.

Vzdálené vidění a mimotělní skušenosti. Protože 5D sféra není omezena fyzickým prostorem nebo časem, přístup k 5D mysli potenciálně umožňuje přístup k jakémukoliv bodu v prostoru nebo čase.

Zpětné vnímání a předvídavost. Bez omezení časem může 5D mysl pozorovat minulé a budoucí události, nebo alespoň pravděpodobnosti (nezapomínejme že 5D kvantový svět se skládá z mračen pravděpodobností, nikoliv konkrétních fyzických objektů v konkrétních bodech).

Prožitky blízké smrti. Umírající mozek umožňuje značně rozšířený přístup do 5D sféry, i když je stále nutně interpretována ve 4D pojmech uzdraveným pacientem. Tyto 4D interpretace mohou být neúmyslně zavádějící a nepřesné, jak vidíme v protichůdných tvrzeních, která odrážejí kulturní rozdíly, nebo v proroctvích, jež se nenaplní.

Senzibilství. Senzibil se může nefyzicky spojit s nehmotnými (5D) myslemi; ale tyto mysli se musí přizpůsobit 4D podmínkám, aby se mohly spojit s mozkem média. To je důvod, proč nehmotní komunikátoři obvykle uvádějí, že musí „snížit své vibrace“ a omezit své vědomí na pozemskou úroveň, aby mohli komunikovat prostřednictvím senzibila. Rovněž to zohledňuje chyby v komunikaci, protože (dočasně) 4D mysl komunikátora a/nebo (nutně) 4D mozek média mění a zkresluje přicházející obsah – ve skutečnosti nesprávně interpretuje 4D výřezy 5D reality.

Fyzické senzibilství a telekineze. 5D vědomí, překračující prostor a čas, umožňuje manipulaci s hmotou a energií. Ale když je vyjádřena v naší 4D realitě a vnímána naším 4D vědomím, je tato schopnost nevyhnutelně potlačena a omezena. Fyzičtí senzibilové trvají na tom, že nemohou předvádět ve světle, dokonce ani v infračerveném. Ačkoliv tento požadavek byl často pouhým krytím podvodu, může mít také legitimní základ v tom, že jakékoliv osvětlení, které umožní 4D mozku vnímat tyto jevy, také nevyhnutelně zkreslí, změní, omezí a znemožní tyto jevy přeměnou na 4D podmínky.

Duchové, zjevení, strašidla, poltergeist. Zdá se, že existují na pomezí mezi realitami 5D a 4D, a jako takové jsou pomíjivé, neuchopitelné a někdy vnímány jen určitými pozorovateli a jinými ne. Pokusy zachytit tyto jevy na film nebo video často selhávají, pravděpodobně proto, že stejně jako u fyzického senzibilství jakékoliv fyzické (4D) vnímání nevyhnutelně naruší nebo znemožní 5D zdroj.

UFO a související jevy. Zdá se, že opět existují na pomezí 5D a 4D realit s mnoha stejnými vlastnostmi jako duchové a zjevení (nebo pozorování Panny Marie atd.). Pokud UFO, ať už jsou cokoliv, mají svůj původ v 5D realitě, pak jejich vniknutí do naší 4D reality je nevyhnutelně změní a zkreslí. To, co vidíme, je 4D výřez, ne 5D celek. Protože vnímání je realita, a protože můžeme vnímat pouze věci, které jsou nám nějakým způsobem známé, budeme tyto 4D výřezy vnímat jako něco, co nám je zhruba známo.

Technologicky primitivní národy je mohou vnímat jako bohy. Námořní lidé je mohou na obloze vnímat jako škunery. Kultura, která právě vyvíjí vzducholodě, je může považovat za ohromné ​​vzducholodě. Kultura na pokraji vesmírného cestování je může vnímat jako kosmické lodě. Tato vnímání mají málo společného se skutečnou 5D realitou, kterou naše 4D mysli nemohou pochopit. Našim smyslům nelze důvěřovat, když se zabýváme výřezy 5D jevů, které nejsme vybaveni vnímat.

 

Komentář: Hyperdimenzionální povaha fenoménu UFO se zdá být nejlepším vystihnutím skutečné podstaty tohoto jevu. S tímto přístupem začnou do sebe zapadat jeho mnohočetné a často si odporující projevy, který doprovázejí lidstvo napříč historiíí.

 

Synchronicita. Toto je možná příklad, kdy vyšší 5D já zasahuje do 4D ega a jeho prostředí. Opět platí, že rozdíl mezi pozorovatelem a pozorovaným nemusí platit na vyšších úrovních reality, takže změny v našem prostředí a změny v našem vnímání, mohou být pouze dvěma různými aspekty stejné věci.

Základní pointou je, že základem bytí je pětidimenzionální (nebo vícedimenzionální) realita, zatímco naše běžná zkušenost je čtyřrozměrná realita. Pokusy pochopit vniknutí 5D jevů do naší 4D sféry nevyhnutelně naruší skutečnou podstatu těchto jevů. Vidíme jen kousek této vyšší dimenze. Ve skutečnosti jsme my sami – jak v současné době v této inkarnaci existujeme – jen výřezem našeho pravého vyššího dimenzionálního já. Chybu děláme tím, že zaměňujeme výřez za celek.


Související články
: Autor používá pro označení naší úrovně termín 4D dimenze, což je pojem, se kterým běžně operují různé zdroje a populární texty s tématikou New Age, ale jak bylo rozvedeno výše (v komentáři o hustotách), pokud vynecháme čas, jehož plynutí / vnímání probíhá na různých úrovních vědomí velmi rozdílně a hraje samostatnou roli, je vhodnější hovořit o našem prostředí jako o 3D a o nejbližší vyšší úrovni/hustotě jako o 4D. Více o tom v materiálech na webu Cassiopaea.org.

 

SOTT archiv: Exploring the fourth dimension: Possible implications for consciousness and the paranormal

 

image_pdfimage_print
Sdílejte

Leave a Reply

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

blank