Blíží se doba ledová – Golfský proud je nejslabší za tisíc let

Alex Švamberkra
26.února 2021
Novinky, ČTK

 

golfský proud
Proudy v Atlantském oceánu. Červeně až oranžově jsou znázorněny teplé proudy včetně Golfského proudu. Foto: Profimedia.cz

 

Systém Golfského proudu, který dalekosáhle ovlivňuje klima na planetě udržuje vyšší teplotu na severozápadě Evropy, oslábl a zpomalil na nejnižší rychlost za poslední tisíciletí. Ve dvou nových studiích k tomuto závěru dospěli vědci, podle jejichž měření oceánský proud, který přináší teplou vodu k Evropě, zeslábl vinou globálního oteplování více, než se předpokládalo.

Komentář: Je jisté, že Země prochází velmi dramatickými proměnami pravidelně a civilizace jsou proti těmto výkyvům prakticky bezbranné.

Změna klimatu je proces, na který člověk má minimální vliv. Pokud by lidská aktivita skutečně způsobovala globální oteplování, mohli bychom být rádi. Rostoucí oxid uhličitý by přinesl lepší pěstební podmínky a možnost uspokojit zvýšenou poptávku na potraviny. Navíc bychom mohli doufat v alespoň částečný odklad přicházející doby ledové a získali tak čas připravit se na její důsledky.

Ano, změna klimatu je opravdová a vážná hrozba, pravděpodobně nejnaléhavější problém, kterému lidstvo čelí:

Může to mít velmi znepokojující důsledky, napsaly deník Financial Times a web Science Daily.

V odborném časopisu Nature Geoscience odborníci zveřejnili studii založenou na měření teplot a pohybu sedimentů, z níž vyplývá, že Atlantická jižní cirkulace (AMOC), jak se vědecky nazývá systém Golfského proudu, výrazně zpomalila.

„Velmi pravděpodobně je to způsobeno emisemi skleníkových plynů, protože pro zpomalení jiné přesvědčivé vysvětlení neexistuje,” uvedl jeden z autorů studie, Stefan Rahmstorf z Institutu pro zkoumání změn klimatu v Postupimi. „Přesně toto nám klimatické modely předpovídaly už desítky let,” dodal.

Komentář: Aféra Climategate: 10.výročí spiknutí globálních oteplovačů proti světu

Za poslední století proud zpomalil o 15 procent a podle Rahmstorfa už tím citelně ovlivňuje vzorce počasí, například v jižní Evropě jsou kvůli tomu častější vlny extrémních veder. Atlantické proudění je ale komplexní jev a kromě proudění teplé vody k Evropě a ohřívání Islandu a jihu Grónska, hraje roli například v tom, že Británie má mírné zimy; ovlivňuje i tvorbu bouří.

Slábnoucí obří výměník tepla

„Golfský proud totiž působí jako ohromný výměník tepla, přináší teplou povrchovou vodu od rovníku na sever a posílá chladnou, méně slanou vodu z hlubina hluboko na jih. Přenáší skoro 20 milionů kubíků vody za sekundu, což je skoro stokrát více, než kolik jí proudí v Amazonce,“ dodal Rahmstorf. Právě proto považuje zjištění o zpomalení a zeslábnutí za znepokojivá. „Pokud to tak bude pokračovat, můžeme se brzy přiblížit k bodu zvratu, kdy se celé proudění úplně naruší,” varoval.

Jedním z důvodů, proč atlantický systém proudění zpomaluje, je tání ledu v Grónsku, kde se do oceánu dostává obrovské množství chladné sladké vody, která ovlivňuje proces zanořování proudu ke dnu. Svou roli hrají i vyšší srážky v Severní Americe, kde se do oceánu dostává větší množství sladké vody, a také stoupající teplota oceánu, která snižuje rozdíl teplot vody mezi tropy a pólem.

Komentář: Je pravděpodobné, že zpomalení proudu v severním Atlantiku způsobuje větší počet hnacích mechanismů:

Rahmstorf vysvětlil, že tým zkombinoval předchozí studie a zjistil, že poskytují konzistentní obraz vývoje AMOC za 1600 let: „Výsledky studie naznačují, že byl relativně stabilní až do konce 19. století. S koncem malé doby ledové kolem roku 1850 začaly oceánské proudy slábnout, přičemž druhé mnohem výraznější oslabení přišlo po polovině 20. století.“

Už v roce 2019 zvláštní zpráva o oceánech na Mezivládním panelu o klimatických změnách (IPCC) dospěla k závěru, že AMOC zeslábl vzhledem k síle z let 1850 až 1900. Britský oceánograf Andrew Meijers má za to, že studie „odhaluje, že před érou změn klimatu způsobených lidskou činností bylo atlantické proudění relativně stabilní a silnější, než je nyní”.

„To naznačuje, že zpomalení není přirozenou změnou, ale výsledkem lidského vlivu,” vyvozuje z toho.

Námitky přetrvávají

Jiní vědci ale dál zdůrazňují, že ohledně toho, jak Golfský proud ovlivňuje počasí v Evropě, stále panuje velká nejistota.

„Jde o zajímavou studii a vyžaduje to další bádání. Nicméně bychom v jejích výsledcích neměli vidět víc, než v nich je,” řekl klimatolog Tim Palmer z Oxfordské univerzity.

Kdy hrozí bod zvratu?

Jiný výzkum zveřejněný v časopise PLAS však tvrdí, že tempo globálního oteplování se zvyšuje, což může Golfský proud zcela zastavit. Šéf výzkumného týmu Johannes Lohmann z kodaňské univerzity se ale domnívá, že během následující stovky let k tomu nedojde, pokud oteplování nenabere vyšší rychlost.

„Stále se vede široká debata o tom, zda bod zvratu v atlantickém proudění už je na spadnutí,” řekl Lohmann. „Máme díky klimatickým změnám v historii přesvědčivé důkazy o tom, že už dříve AMOC přešla ze stavu podobného tomu, v němž se nacházíme nyní… až k úplnému zastavení.”

 

Komentář: Další články na našich stránkách, které jsou součástí seriálu o klimatických změnách, najdete zde.

Dále připravujeme pravidelné měsíční video přehledy o probíhajících proměnách Země, které dokumentují současný stav a umožňují porovnání stupňujících se procesů (nejen) na naší planetě za uplynulé roky.

Print Friendly, PDF & Email
Sdílejte

Leave a Reply

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

blank