Tornádo na Moravě: Rychlost větru dosáhla 219 km/h, domy neměly šanci

js, fia
25.června 2021
Novinky

 

Silné tornádo, které ve čtvrtek večer řádilo v Lužicích, Moravské Nové Vsi a Hruškách na Hodonínsku a Břeclavsku, s sebou neslo vítr, jehož rychlost dosáhla až 219 kilometrů za hodinu. Novinkám to sdělila meteoroložka Dagmar Honsová s tím, že další tornádo už Česku v nejbližší době nehrozí.

 

„Tornádo s sebou neslo silný vítr, jehož rychlost byla 219 km/h. Proto smetlo domy, auta či stromy,” uvedla Honsová, proč bylo čtvrteční tornádo tak ničivé.

Není vyloučeno, že na některých místech byly nárazy větru ještě silnější. Způsobené škody totiž odpovídají následkům tornáda intenzity F3 na pětistupňové Fujitově stupnici klasifikace tornád. Tento stupeň znamená vážné škody při rychlosti větru mezi 254 až 332 km/h.

ON-LINE: Po tornádu na jižní Moravě je už nejméně pět mrtvých

Vysvětlila také, jak k ničivému meteorologickému úkazu došlo. „Tornádo vzniklo kvůli srážce teplé a studené fronty, která se nyní odsunula na východ mimo naše území,” uvedla meteoroložka.

 

tornádo
Následky bouře v Hruškách a Moravské Nové Vsi Foto: Aktu.cz

 

Potvrdila však, že i když bouřky a silný vítr na českém území zůstanou i v pátek, vznik dalšího podobného tornáda už prý Česku nehrozí.

Jako kdyby Českem prošla válka, píší v zahraničí

„Je velice nízká pravděpodobnost, že by se tornádo v nejbližší době v Česku znovu objevilo,” dodala Honsová.

Dráha tornáda byla velice zvláštní, v přímce například smetla řadu domů v Lužicích, kdežto ty naproti ulice byly nedotčeny.

 

tornádo
Následky bouře v Lužicích, Hruškách a Moravské Nové Vsi Foto: Aktu.cz

„Šlo o konvektivní bouře, tentokrát se vznikem tornáda, které často kopírují a postupují čarou instability. Ta vzniká v důsledku přízemní konvergence proudění,” vysvětlila zvláštní situaci Honsová.

Co je tornádo

Rotující větrný vír vyskytující se pod bouřkovými mraky, který se alespoň jednou dotkne zemského povrchu, kde působí materiální škody. Tornádo má tvar trychtýře či chobotu a může dosahovat rychlosti až kolem 500 kilometrů v hodině. Většina tornád má šířku do 100 metrů a urazí nejvýše několik kilometrů. Tornáda vznikají nejčastěji z tzv. supercel, případně z bouří tvořených více bouřkovými buňkami. Nejčastěji se tornáda objevují v Severní Americe.

 

Nejde předpovědět

Připomněla také, že tornáda v našich zeměpisných šířkách se velmi obtížně předpovídají. Vyskytují se zřídka, protože jsou málokdy splněny podmínky pro jejich vznik. „Tedy výrazný střih větru a střet dvou rozdílných vzduchových hmot,” uvedla.

„Jejich předpověď by mohla vyznít jako poplašná zpráva,” upozornila meteoroložka.

Hučelo to jako vlak. A pak začalo peklo

Podle ní je možné upozornit jen na výskyt a vznik velmi silných bouřek a supercel podle výstupů modelů CAPE, které například ve čtvrtek na jižní Moravě dosahovaly hodnot až 2000 J/kg.

„Právě v supercelární bouři se mohou v 10 až 20 procentech případů vyskytnout vhodné podmínky pro vznik tornád – tedy bouřek tvořených silným vzestupným proudem, který rotuje kolem své osy jako tzv. mezocyklóna. V supercelární bouři vzniká tornádo u vrcholku klínu, který se vytváří díky teplému vtékajícímu vzduchu do bouře u spodní oblačnosti,” vysvětlila Honsová.

 

tornádo
Vznik tornáda Foto: Novinky.cz s Adobe Stock

 

Kde lze přispět lidem postiženým řáděním tornáda na jihu Moravy

Naposledy zasáhlo tornádo území Česka před třemi lety, šlo však pouze o mírné tornádo, které bylo na Fujitově stupnici na čísle jedna.

 

tornádo
Poškozené domy po zásahu tornáda na Hodonínsku. Foto: Milan Vojtek, Právo

 

„Tak silné tornádo, které je na Fujitově stupnici na čísle 3, tu bylo naposledy v roce 2004 v Litovli, ale škody zdaleka nebyly tak hrozivé jako nyní,” doplnila meteoroložka.

Dálnice D2 nefunguje, tornádo zastavilo dopravu

 

 

Komentář: V knize Proměny Země a lidsko-vesmírné spojení, Pierre Lescaudron a Laura Knight-Jadczyk objasňují příčiny, proč jsme svědky nárůstu četnosti těchto jevů:

Hurikány, blesky a tornáda

Úvod

Hromadění kometárního prachu v zemské atmosféře hraje důležitou roli v nárůstu výskytu tornád, cyklónů, hurikánů a s tím souvisejících extrémních srážek, ať dešťových nebo sněhových, a týká se to i množství blesků. Abychom pochopili tento mechanismus, musíme vzít do úvahy elektrickou podstatu hurikánů, cyklónů a tornád, které jsou vyjádřením stejného elektrického jevu, jen s rozdílnou intenzitou. Vzhledem k této podobnosti můžeme skupinu takových jevů nazývat v následující diskusi obecně jako vzdušné víry.

Frekvence výboje

Jsou-li vzdušné víry poháněny elektricky, jak pak můžeme vysvětlit zvýšení jejich četnosti, když aktivita Slunce poklesla a atmosférické e-pole tudíž oslabilo1? I když celkové atmosférické e-pole skutečně oslabilo, je třeba vzít v úvahu další faktor. Zvýšení koncentrace prachu v atmosféře2 snižuje elektrickou vodivost atmosféry.3 Vodivost v atmosféře je způsobena pohyblivostí malých iontů. Pokud je přítomen prach, tyto ionty se místo toho aby se volně pohybovaly, připojí k relativně velkým prachovým částicím a ztratí pohyblivost, a tím poklesne atmosférická vodivosti.4

[….]

Tato další vlastnost prachových částic – jejich schopnost nést elektrický náboj – znamená, že hromadění prachu umožňuje, aby jakákoli daná oblast atmosféry nesla potenciálně ohromné elektrické náboje, které se mohou lišit od náboje sousedních oblastí, od náboje ionosféry a od náboje zemského povrchu.

[…]

Blesky a hurikány se zdají být obdobnými procesy vyvažování náboje. Blesk se většinou vyskytuje nad kontinenty a je mnohem méně častý nad oceány .1 Může to být způsobeno rozdílem mezi zemskou a mořskou vodivostí. Když elektrony začnou proudit vzhůru z oceánu, vysoká vodivost slané vody2 obvykle zabrání vzniku oblastí s nedostatkem elektronů, což je jednou z příčin blesku. Když však dojde k toku elektronů vzhůru nad kontinentem, špatná vodivost země3 umožní vzniku kapsy s nízkým množstvím elektronů, které spoustí a přijmou bleskové výboje.

Vědci zatím nezačlenili elektrický aspekt našeho vesmíru do svých teorií.

Obzvlášť během poslední dekády, dochází na naší planetě k rychlému nárůstu podivných elektrických a atmosférických jevů, které dříve neexistovaly, nebo k nim docházelo velmi zřídka:

Související:

 

Print Friendly, PDF & Email
Sdílejte

Leave a Reply

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

blank