Nejsilnější tajfun za posledních 60 let zasáhl Japonsko – Hagibis za sebou nechal spoušť i mrtvé

Novinky.czČTK
13.října 2019

 

Nejméně pětadvacet mrtvých, kolem stovky zraněných a patnáct pohřešovaných za sebou zanechal ničivý tajfun Hagibis, který se přehnal přes největší japonský ostrov Honšú. Desetitisíce lidí jsou stále bez elektřiny a na šest milionů obyvatel v minulých dnech obdrželo evakuační výzvu. Živel už nicméně opustil japonské ostrovy.

 

 

Tajfun doprovázel vítr o rychlosti 180 kilometrů v hodině, postiženou oblast zároveň zasáhlo zemětřesení o síle 5,7 stupně a silné deště, které rozvodnily řeky. Lidi z jejich zaplavených příbytků zachraňovaly helikoptéry.

Jedním z nejpostiženějších míst je město Nagano, kde se vylila z břehů řekla Čikuma a na některých místech výška vody přesahovala pět metrů, napsala agentura Kjódó. Záchranáři evidují téměř 50 velkých sesuvů půdy. Úřady už nicméně zrušily výzvy k evakuaci, tokijské mezinárodní letiště Haneda obnovilo provoz a mezi městy Tokio, Ósaka a Nagoja už jezdí vlaky včetně vysokorychlostních. V Tokiu obnovilo provoz metro.

V prefektuře Gunma zahynuli čtyři lidé v troskách domu, který smetla záplavová vlna. Ve městě Kawasaki jihozápadně od Tokia se šedesátiletý muž utopil ve vlastním bytě zaplaveném vodou. Bez proudu je stále ještě asi 90 tisíc domácností. V nejvíce postižených oblastech pomáhá záchranářům armáda.

Síla tajfunu se podle meteorologů snížila a Hagibis teď odpovídá kategorii takzvaných post tropických cyklónů. Jeho střed se přesunul do oceánu severovýchodně od japonského pobřeží. Podle ruské agentury TASS Hagibis dnes ráno zasáhl jižní Kurily, kde silně prší a nárazy větru dosahují rychlosti 120 kilometrů v hodině.

Premiér Šinzó Abe v neděli svolal mimořádné zasedání vlády a do postižených míst poslal ministry odpovědné za organizování pomoci. „Nasadíme všechny síly, abychom co nejdřív obnovili dodávku proudu a vody a zajistili veřejnou dopravu. Žádáme obyvatelstvo, aby se vyvarovalo oblastí se sesuvy půdy,” citovala Abeho prohlášení televize NHK. Způsobené škody podle vládních zdrojů zatím nelze odhadnout.

 

Tajfun Hagibis v Japonsku Snímek z města Kihe v prefektuře Mie. Foto: Toru Hanai, ČTK/AP

 

Následky tajfunu Hagibis nedaleko Tokya. Foto: Uncredited, ČTK/AP

 

Zaplavené Nagano Foto: Yohei Kanashashi, ČTK/AP

 

Zaplavené Nagano Foto: Yohei Kanashashi, ČTK/AP

 

Zaplavené rycholovlaky v Naganu. Foto: Kyodo, Reuters

 

Následky tajfunu Hagibis nedaleko Tokya. Foto: Uncredited, ČTK/AP

 

Komentář:




Rekordní hurikán Lorenzo se řítí na Azorské ostrovy

EuroZprávy.cz / ČTK
30. září 2019

 

Azorské ostrovy se připravují na hurikán Lorenzo, který by měl toto portugalské souostroví zasáhnout z úterý na středu. Přinést má silný vítr, vysoké vlny a lijáky. Lorenzo v sobotu vytvořil rekord, když se stal prvním hurikánem páté, tedy nejvyšší kategorie, který dorazil takto daleko na severovýchod Atlantiku.

Hurikán postupně zeslábl až na druhý stupeň dnes ráno, uvedla agentura Reuters.

“Přívalové deště mohou způsobit život ohrožující záplavy na západních Azorech,” varovalo dnes americké Národní středisko pro hurikány (NHC), podle něhož je hurikán Lorenzo 1800 kilometrů jihozápadně od Azorských ostrovů. Ty leží zhruba 1360 km od pobřeží pevninského Portugalska.

Podle NHC hurikán Lorenzo postupuje rychlostí asi 20 kilometrů za hodinu a nyní ho provází vítr o rychlosti 170 kilometrů v hodině. Nad středečním ránem by tak oko hurikánu mělo přejít blízko západního pobřeží Azor, kam může bouře přinést až 10 centimetrů srážek.

Dopad hurikánu Lorenzo na Azorské ostrovy může být značný, protože jejich ekonomika je do velké míry závislá na zemědělství, rybolovu a cestovním ruchu. Tento autonomní portugalský region má na 250.000 obyvatel a je oblíbeným cílem turistů.

Zbytky bouře po hurikánu Lorenzo patrně ve čtvrtek zasáhnou i Británii. Tamní meteorologové vydali varování před silnými dešti, především na západě země.

Ačkoli silné hurikány jako Lorenzo nejsou v Atlantském oceánu výjimkou, Lorenzo je netypický svou intenzitou a umístěním. “Je to nejsilnější cyklón, jaký byl kdy pozorován na severovýchodě Atlantiku,” uvedl francouzský televizní kanál La chaîne météo.

Komentář:




Rekordní sněžení v Kanadě: poslední zářijový víkend přinesl na některých místech téměř metr sněhu

Daily Hive
Překlad: NaSeveru.org
30.září 2019
Titulní foto © LaraFominoff / Twitter

 

Tak toto je na zápis do kronik. Po mnoha varováních, které předcházely předpovědím pro kanadské prérie na poslední víkend září, se se vší vervou vrátila stará dobrá Paní Zima.

Podle Weather Network přinášely silné větry podobné se blizardu sníh na území jižní Alberty a Saskatchewanu během celého víkendu s největší nadílkou během neděle.

A kolik napadlo, ptáte se?

V Národním parku Waterton zaregistrovali celkem 95cm. V Chain Lakes 80cm. Dokonce i Lethbridge [910m.n.m, pozn.překl] zaznamenalo 55cm.

 

 

V Calgary jen v neděli napadlo 24,6cm sněhu, což je historický zářijový rekord; předchozí největší nadílky jsou z z let 1895 (19.9. – 22,9cm) a 1925 (28.9. – 19,8cm).

 

Kanada, rekordní sněžení, září 2019

Současná vrstva 26 centimetrů sněhu je jen 4cm od největšího sněžení, které kdy v Calgary bylo během podzimu zaznamenáno, jak uvádí YYC twitterový profil Weather Records což jinými slovy znamená, že současná sněhová nadílka je větší, než jakou obvykle Calgary má v říjnu, listopadu nebo první polovině prosince.

Přestože sněhová výstraha od Environment Canada nadále platí (byla obnovena v pondělí ráno v půl páté), vypadá to, že nejhorší už je pryč. Není třeba zdůrazňovat, že tohle nebyla běžná zářijová neděle.

 

SOTT archiv: Sunday’s September snowfall broke records in Alberta – up to 3 feet reported




Zemětřesení na severu Pákistánu: desítky obětí a stovky zraněných

Novinky.cz
25.září 2019
Titulní foto © EPA

 

Drastické záběry zachytila kamera v Pákistánu při úterním zemětřesení. Na videu je vidět, jak se dům zřítí přímo potom, co z něj vyběhnou lidé. Podle posledních informací zahynulo při zemětřesení nejméně 37 osob.

 

 

Záběry z průmyslové kamery ukazují, jak zemětřesení v úterý zasáhlo severní Pákistán. Na videu jsou zachyceny padající budovy, praskající silnice, ztrácející se auta. Na jednom záběru je vidět, jak lidé utíkají z budovy, která se přímo za nimi zřítí. Jeden z nich vyvázl doslova o vlásek, trosky budovy pravděpodobně zasáhly, ale i tak se zvedl a utíkal dál.

Při zemětřesení zahynulo nejméně 37 lidí. Podle agentury Reuters to vyplývá z nové bilance, kterou ve středu zveřejnily místní úřady. Podle nich jsou mezi mrtvými muži, ženy i děti. Předchozí bilance zmiňovala 22 obětí. Zranění utrpělo přes 700 lidí.
Nejpostiženější je Mirpur v Kašmíru

Pákistánské úřady stanovily sílu zemětřesení na 5,8 stupně, americká geologická služba USGS po zpřesnění naměřila 5,6 stupně. Mnoho lidí strávilo noc na středu pod širým nebem v obavách z následných otřesů.

„Situace se pomalu vrací k normálu, lidé už méně panikaří, i když v noci byl jeden následný otřes hodně citelný,” prohlásil představitel policie Sardar Gulfaráz Chán.

Největší škody utrpělo město Mirpur a okolí v hornaté pákistánské části Kašmíru, kde otřesy poškodily domy, obchody, silnice i mosty. Většina obětí zemřela ve vesnicích pod ruinami starých obydlí, které otřesy půdy nevydržely. Jednoho mrtvého hlásí také město Džihlam v provincii Paňdžáb.

V okrese Mirpur se dnes shromáždilo na 200 lidí na pohřbu jedenapůlročního dítěte, které zemětřesení připravilo o život. Krátce předtím na stejném místě jiná rodina pohřbila malou dívku, na niž spadla zeď domu.

Se záchrannými pracemi pomáhala v noci na středu v zasažených lokalitách také armáda. V oblasti už začalo přidělování stanů, jídla a dalších základních potřeb, k některým lidem zasažených katastrofou se ale pomoc stále nedostala.

 

Komentář:

 

 




Albánie zasažena nejsilnějším zemětřesením posledních dekád, zranilo se 108 lidí

iDnes
22.září 2019
Titulní foto: zničená auta před fakultou geologie Univerzity v Tiraně © AP

 

Albánie byla v sobotu postižena zemětřesením o síle 5,8 stupně. Záchvěvy země byly cítit i v okolních zemích, a to hlavně v Černé Hoře. V noci na neděli pak otřesy půdy pokračovaly se silou 4,8 stupně. Podle agentury DPA se zranilo 108 lidí, na domech v některých městech včetně metropole Tirany jsou menší škody.

 

Epicentrum sobotního zemětřesení se nacházelo zhruba 30 kilometrů severně od města Drač (Durrës) u pobřeží blízko Mysu Rodon.

Podle albánského geofyzikálního ústavu šlo o nejsilnější zemětřesení v Albánii za posledních 20 až 30 let. Zranění byli ošetřeni v nemocnicích v metropoli Tiraně a v Drači.

V oblasti Tirany otřesy poničily 51 domů, v oblasti Drače bylo poškozeno 46 obydlí. Většinou jde o škody na fasádách a někde i o pukliny ve zdech. Na některých místech se přerušily dodávky elektrického proudu a také telefonické spojení.

Sobotní zemětřesení bylo cítit i v sousední Černé Hoře. Podle tamních seizmologů šlo o dva otřesy o síle pět a 5,1 stupně Richterovy škály. První podle nich nastal v 16:04 v moři mezi městy Drač a Shëngjin. Druhý následoval u Drače v 16:15. Ohnisko obou bylo v hloubce kolem deseti kilometrů. Později byly cítit další, následné záchvěvy menší intenzity.

Otřesy byly podle médií citelné prakticky v celé Albánii, včetně hlavního města, kde lidé v panice vybíhali na ulice.

Následný otřes půdy v noci na neděli vyvolal mezi obyvateli Albánie nové obavy, žádní další zranění ale zatím nejsou hlášeni.




Globální oteplování: půlstoletí apokalyptických předpovědí

Peter Baggins, PhD.
Occidental Observer
Překlad: Délský potápěč
19.dubna 2019

Dva zásadní problémy, které se takzvaný Green New Deal („Zelený nový úděl“, GND) s vynaložením nespočetných bilionů dolarů pokouší vyřešit, jsou globální oteplování a jeho více či méně důsledky jako sucha, hladomory nebo záplavy. Možná si vzpomenete na Obamův projev ke stavu Unie z roku 2015, kde prohlásil, že největším nebezpečím pro naši zemi není terorismus, Islámský stát, ani jaderné zbraně v rukou darebáckých režimů. „Žádná z výzev není pro budoucí generace větší hrozbou než změny klimatu,“ varoval tehdy Obama.

Celý jeho kabinet, včetně viceprezidenta Joea Bidena a ministra zahraniční Johna Kerryho, se k tomuto Obamově postoji opakovaně přihlásil. Sám Obama pak své přesvědčení podtrhoval při každé příležitosti, jako třeba během návštěvy floridských Everglades u příležitosti Dne Země: „Není to problém pro příští generaci. Plynou z něj velice vážné důsledky pro náš stávající způsob života.

V nedávných týdnech a měsících pak i demokratičtí uchazeči o nominaci do prezidentských voleb jako třeba Beto O’Rourke dávali halasně na odiv svou podporu GND předpověďmi, že pokud nepodnikneme něco zásadního, svět za 12 let skončí. „Toto je poslední šance, v tom jsou vědci zcela zajedno – nemáme o moc déle než 12 let, abychom tváří tvář krizi podnikli skutečně smělá opatření. Nechci být nějak melodramatický, ale budoucnost světa závisí na nás, právě tady a teď.

Nabízí se tak otázka, kolem níž se jako nit vine celá tato krátká a dat se přidržující esej: Jaké měli politici a jejich experti dosud se svými klimatickými předpověďmi výsledky? Některé z nich přece zazněly už před 10, 20 nebo 50 lety. Není tak možné podívat se s odstupem času na jejich predikce a úspěšnost?

Stejně jako někteří mí předchůdci jsem se rozhodl zvolit si za výchozí bod „oslavy“ Dne Země v roce 1970. Možná se ptáte, Den Země, kdo by mohl být proti? Je to překrásná myšlenka, kterou jsem nadšeně podporoval už jako vysokoškolák v Ann Arbor, kde jsme jej slavili v areálu kampusu Michiganské univerzity.

Toto říkali odborníci skoro před půlstoletím, na Den Země 1970:

„Jestliže okamžitě nepodnikneme rozhodnou akci proti problémům lidstva, civilizace během 15 nebo 30 let zanikne.“
– Harvardský biolog George Wald

„Už nyní je příliš pozdě na to předejít rozsáhlému hladomoru.“
– hlavní organizátor Dne Země Dennis Hayes

„Stojíme na prahu ekologické krize, jež ohrožuje přežití nejen naší země, ale celé planety jako místa vhodného pro život lidí.“
– Biolog z Washingtonské univerzity Barry Commoner

„Vzestup populace nevyhnutelně a kompletně pohltí jakékoliv případné učiněné zisky na poli produkce potravin. Úmrtnost bude stoupat, dokud nebude v příštích deseti letech umírat každý rok hladem 100-200 milionů lidí… Většina lidí, kteří zahynou v největším kataklyzmatu dějin lidstva, už se dost možná narodila… (Do roku 1975) se podle některých odborníků zhorší nedostatek potravin natolik, že současný hlad přeroste v hladové bouře nevídaného rozsahu. Podle jiných, optimističtějších odborníků, dojde k velkému smrtícímu střetnutí rostoucí populace s křivkou produkce potravin až v 80. letech.“
– Biolog ze Stanfordovy univerzity Paul Ehrlich

„Demografové se v podstatě jednohlasně shodují na následujícím temném scénáři: do 1975 vypuknou rozsáhlé hladomory v Indii, jež se do konce 80. let rozšíří do celé Indie, Pákistánu, Číny, na Blízký východ a do Afriky. Do konce století nebo i dříve budou Jižní a Střední Amerika žít ve stavu hladomoru… Do roku 2000, tedy za třicet let, tak bude hladovět celý svět s výjimkou Evropy, Severní Ameriky a Austrálie.“
– Profesor Severotexaské státní univerzity Peter Gunter

„Ještě v tomto desetiletí budou lidé ve městech nuceni nosit plynové masky… do roku 1985 sníží znečištění vzduchu objem slunečního svitu dopadajícího na zemi na polovinu.“
– časopis Life

„Při zachování stávajícího tempa přibývání dusíku je jen otázkou času, než světlo nebude moci proniknout atmosférou a půda se tak stane nepoužitelnou… Do roku 2000 budeme při zachování trendů spotřebovávat ropu takovým tempem…  že žádná nezbyde. Přijede k benzince a řeknete obsluze, „plnou prosím“ a on na to: „Je mi moc líto, ale žádný nemáme.“… Svět se posledních dvacet let rychle ochlazoval. Bude-li to pokračovat, bude do roku 1990 v globálním průměru asi o 4, ale do konce století už o 11 stupňů studenější. To je asi dvojnásobek toho, co je potřeba k přechodu do doby ledové.“
– Kenneth Watt

Globální oteplování a hladomory

Svou pozornost hodlám zaměřit na dvě nejdůležitější předpovědi: globální oteplování a hladomory. Pokud se vrátíme k výše reprodukované mylné předpovědi globálního ochlazení, dostanou se data o teplotě do trochu širší perspektivy. Údaje NASA ukazují, jak teplejší periodu 20. a 30. let minulého století následovala dvě až tři desetiletí nižších teplot do 70. let. V té době mnozí experti včetně Carla Sagana světovou veřejnost varovali před možným příchodem doby ledové – klima se ovšem zlomilo opačným směrem. Od 70. do konce století byly zaznamenávány teploty o něco vyšší. Zajímavé ovšem je, že i když NASA v této době varovala před globálním oteplováním, listem New York Times citované data NOAA [National Oceanic and Atmospheric Administration] žádné oteplení za posledních 100 let v USA neukazují.

Skupinové myšlení a politická korektnost ruku v ruce s lákadly v podobě veřejných grantů a postupu v akademických kariérách od té doby vytvořily prostředí velice silných pobídek k tomu připojit se k módnímu trendu předpovědí zrychlujícího se oteplování. Jako bychom se tak vraceli ke katastrofickým scénářům typickým pro 70. léta.

Pak se ale podnebí z ničeho nic znovu proměnilo. Křivka globálních teplot je od roku 1998 v zásadě plochá – a podle oficiálních dat NASA se mezi únorem 2016 a únorem 2018 dokonce o půl stupně Celsia ochladilo, byť se samozřejmě jedná pouze o dvouletý trend.

Asi vám neušlo, že takřka všechny teorie o konci světa jsou uvozeny slovy „při zachování stávajícího vývoje“. Jak jsem ale ukázal v předchozím odstavci, stávající vývoj nezůstává stabilní. Globální teplota jde nahoru, dolů nebo zůstává setrvalá. Tempo růstu populace se snižuje, dochází k objevům nových ložisek ropy a zemědělské výnosy rostou ještě rychleji než v minulosti. Hlasatelé pohrom vždy přikládají přílišnou váhu negativním trendů a podceňují lidskou vynalézavost při řešení problémů.

Proto se musíme ptát, jak má informovaný občan pochopit současnou pozici lidstva na jeho domovské planetě?

Jisté je, že skutečně došlo a dále dochází ke zvýšení koncentrace CO2 a dalších skleníkových plynů, uvolněných při spalování fosilních paliv i dalších lidských činnostech. Většina vědců to označuje za hlavní příčinu zaznamenaného globálního oteplování.

Jak výrazné však toto oteplení je?

Vědci se shodují na to, že průměrná teplota na Zemi se za posledních 100 let zvedla asi 0,4°C, což je podstatně méně, než odborníci předpovídali. A v tom je myslím zakopaný pes: vědci jsou lepšími pozorovateli než prognostiky.

Dobrý příklad: experti z Mezivládního klimatického panelu zabývajícího se výzkumem globálního oteplování předpovídají, že globální teplota by se do roku 2100 mohla zvýšit o 1,4 až 5,8°C. Povšimněte si skoro pětinásobného rozdílu mezi konzervativnějšími a umírněnějšími (nebo snad „progresivními“?) odhady. Připadne mi to obdobné, jako by meteorolog předpovídal teplotní maxima na zítřek mezi 40 a 80 stupni (Fahrenheita, asi 5 a 27 °C). Pokud tak přemýšlíte, jestli bude vhodné počasí na koupání, příliš jim za podobnou předpověď nepoděkujete. Důvěra v přesnost předpovědi je vysoká ažaž, přesnost ovšem podle všeho schází. Nakolik ale důvěřovat podobným projekcím, vezmeme-li v potaz nedostatky modelů a dřívější nepřesné předpovědi?

Co se týče druhé hlavní kategorie katastrofických scénářů ze Dne Země, tedy masového hladomoru a smrti stamilionů, novější satelitní data NASA a NOAA přinášejí velice přesvědčivé vysvětlení nezdaru těchto předpovědí.

Téměř polovina vegetací pokryté plochy naší planety vykazuje v posledních 35 letech výrazné ozelenění se, z velké části díky rostoucí koncentraci oxidu uhličitého v atmosféře, jak ukázala nedávná studie časopisu Nature Climate Change. Mezinárodní tým 32 autorů z 24 institucí v osmi zemích pracoval mj. se satelitními daty ze zobrazovacího spektrometru středního rozlišení (Moderate Resolution Imaging Spectrometer) od NASA a radiometru s vysokým rozlišením NOAA, aby pro vegetací pokryté části planety stanovili index o/zalistění oblasti, tj. hustotu pokrytí listy.

Toto ozelenění představuje nárůst množství listů rostlin a stromů na ploše dvakrát větší než kontinentální Spojené státy, nebo také dvě miliony čtverečních mil (přes 5 milionů km2) olistěné rozlohy ročně ve srovnání s počátkem století. Tento vzestup znamená nesmírné množství potravin k nasycení hladové planety, což je jeden z hlavních důvodů nenaplnění hladových předpovědí ze Dne Země před padesáti lety.

A protože média hlavního proudu ignorují i tak důležité informace, které nezapadají do jejich narativu konce světa, jako jsou například výše zmíněná data z měření NASA a NOAA, zatím jsem nenarazil na nikoho, kdo by o nich už dřív slyšel, pokud je zmíním. Sám jsem se o nich dozvěděl teprve před pár lety díky Mattovi Ridleymu, jehož skvělý blog všem bezvýhradně doporučuji:

Možná si z hodin středoškolské biologie vzpomínáte, že vyšší koncentrace oxidu uhličitého pomáhají fotosyntéze a tím růstu rostlin. Zelené listy berou energii ze slunečního světla procesem fotosyntézy, kdy dochází k chemické reakci CO2 s atmosférickým dusíkem, vodou a živinami ze země, při níž vznikají cukry, jež jsou hlavním zdrojem potravin, vláknin i paliva pro život na Zemi. Dobrá zpráva zní, že pozitivní vliv tohoto nárůstu zelené hmoty na zásobenost potravinami ve světě není navzdory zdráhavosti médií nijak umenšen. Kdy jste naposledy slyšeli zprávy a hladovění stovek, nebo jen třeba desítek milionů lidí? A co jediného milionu… zaslechl jsem snad alespoň sto tisíc? No tak…?

Fakt: Následkem s podnebím souvisejících přírodních pohrom umírá stále méně lidí.

…i když to tak nezní při sledování médií, která se nemohou nabažit neustálého sledu všemožných katastrof. Střízlivější analýza by se ale měla zaměřit na průměrný počet úmrtí za dekádu v období 1920-2017. To by však ukázalo „ohrooomný“ pokles v počtu úmrtí způsobených změnou klimatu, což přece nejde akceptovat, že ano? Přiložená data pocházejí z nejuznávanějších globální databáze International Disaster Database.

V ostrém rozporu s temnými předpověďmi z roku 1970 počty s podnebím spojených úmrtí posledních 70 let výrazně klesají. Za povšimnutí stojí také to, že k poklesu absolutního počtu úmrtí došlo v období, kdy se celkový počet obyvatel naší planety navýšil hned čtyřnásobně. Pro každého jednotlivého člověka tím pádem pokleslo riziko úmrtí následkem přírodní katastrofy související s klimatem od roku 1920 do současnosti skoro o 99 %. Prosperita spolu s technickými možnostmi reakce na přírodní katastrofy výrazně snížila naši kolektivní lidskou zranitelnost vůči klimatu. Dobré zprávy pro racionální lidi, horší už pro demokratické kandidáty a jim podobné.

Vědci už nějaký čas vědí, že jejich předpovědní modely globálního oteplování se stále více rozcházejí s naměřenými údaji. V poslední době tak věnují zvýšenou pozornost některým chybným modelovým předpokladům při odhadech (nikoliv pozorování) globálního oteplování. Jedním z příkladů tohoto typu korekcí může být třeba článek z roku 2018 v prestižním časopise Science.

Dostupnost dusíku je významným činitelem růstu suchozemských rostlin a tím i uhlíkového cyklu a globální změny klimatu. Dosud se všeobecně soudilo, že hlavním zdrojem pozemského dusíku je atmosféra. Houlton et al. však nyní překvapivě ukázali, že horninové podloží je podobně důležitým zdrojem dusíku v mnoha různých biotopech naší planety.

Klimatologové samozřejmě dávno vědí, že rostliny kompenzují dopady klimatických změn pohlcováním a zadržováním CO2. Domnívali se však, že tato kapacita rostlin je omezená dostupností atmosférického dusíku. Jak ostatně stálo ve starší studii, publikované v Science v roce 2003, „k udržení vysoké úrovně vstřebávání uhlíku nebude dostatek dusíku“.

Tezi, že jediným zdrojem dusíku pro rostliny je ten atmosférický, však vyvrátil novější článek, také otištěný v Science. Dnes tak už víme, že v matečné hornině naší planety e nacházejí nesmírné zásoby dusíku, jež mohou rostliny také využívat. Půdní biogeochemik z Kalifornské univerzity v Berkeley Roland Amundson tak ve světle těchto zjištění pro Chemical and Engineering News řekl, že „pokud jsou zásoby dusíku větší, než se předpokládalo, omezení růstu rostlin v prostředí s vyšší hladinou CO2 nemusí být tak zásadní, jak jsme se domnívali“.

Díky mohutnému přísunu dusíku mohou rostliny pohltit výrazně více CO2, než klimatologové tradičně odhadovali. To „v sobě skrývá potenciál změnit všechny projekce spojené s klimatickou změnou“, jelikož by se mohlo ukládat více uhlíku na zemi a méně v atmosféře, než modely předpokládaly.

Zájemcům o toto téma doporučuji sérii článků, které ukazují také další doklady chatrnosti klimatických modelů předpovídající budoucí oteplování. Ty nepředpověděly desetiletí trvající pauzu ve vzestupu globálních teplot a nedošlo ani na všemožné katastrofy, jichž jsme v této době už měli podle předpovědí být svědky. A nová studie, publikovaná v dalším prestižním vědeckém časopise Nature, naznačuje nižší citlivost planety na rostoucí koncentraci CO2, než s jakou dosud pracovaly počítačové modely.

Nebe samozřejmě padá, ale možná přece jen ne tak kvapem, jak nám tvrdí levicová média. Dávejte si pozor na vypočítavé socialistické projekce, založené na překonaných počítačových modelech nebo úplně na vodě. Nechvalně proslulá Alexandria Ocasio-Cortézová a jí podobní si tak mohou dovolit nevídanou míru ignorance, protože při stávající situaci v novinařině bohatě stačí, když tyto nepravdy mají náležitě levou ideovou orientaci. Každý zvídavý občan si však může vyhledat, co se podle předpovědí „expertů“ mělo odehrát během posledního půlstoletí, a tak si potvrdit, jak mylné a přehnané jejich halasné predikce byly.

Před 13 lety vyhlásil Al Gore „celoplanetární výjimečný stav“ s tím, že na záchranu světa zbývá pouhých deset let. Někdejší viceprezident se nechal slyšet, že pokud „během příštích deseti let nepřijmeme drastická opatření ke snížení produkce skleníkových plynů, dospěje svět do situace, z níž už není návratu“.

Jeho slavný dokumentární film Nepříjemná pravda (Inconvenient Truth) obsahuje podle rozhodnutí britského soudu devět omylů. Podle soudce jej nelze promítat studentům bez poznámky poukazující na tyto omyly. Následující devatero děsivých předpovědí Al Gora se tedy nevyplnilo:

  1. Vzestup hladiny oceánů ohrozí pobřežní metropole a ostrovy
  2. Častější výskyt tornád
  3. Nová doba ledová v Evropě
  4. Vysychání jižního okraje Sahary
  5. Ohromné záplavy v Číně a Indii
  6. Zásadní úbytek arktického ledu
  7. Vyhynutí ledních medvědů
  8. Prudký nárůst globálních teplot kvůli CO2
  9. Katrina coby předzvěst budoucích síly hurikánů

Goreovým bodem zlomu měl být rok 2016. Za svůj film jak známo dostal Oscara a jako hrdina Hollywoodu měl ideální postavení k tomu stát se vůbec prvním „uhlíkovým miliardářem“. Za pouhých sedm let (2000-7) se jeho aktiva zvětšila více než padesátkrát, z odhadovaných 780 000 – 1 900 000 dolarů na „hodně přes“ sto milionů. Krom svého filmového hitu využil Al Gore paniku ze změn klimatu k lobbyingu za investice do těch hospodářských sektorů, kde mu to přinášelo zisk. Do roku 2008 „nalil“ Gore 300 milionů dolarů do kampaní vyvolávající klimatickou paniku, zatímco pomyslnou druhou rukou nabízel společnostem takové metody k omezení uhlíkové stopy, z nichž měly prospěch firmy, do nichž investoval.

Když tak Goreovu poselství nakloněná Obamova vláda přišla se svým programem „obnovitelné energie“ v hospodářství, 14 technologických společností, v nichž byl Gore zainteresován, přímo získalo nebo snadno dosáhlo na půjčky, dotace a daňové úlevy ve výši přesahující dvě a půl miliardy dolarů.

Komentář: Al Gore je vůbec velice obratný, co se týká spojení politiky a byznysu, takže kdykoliv se tento pán snaží o něčem přesvědčit veřejnost, můžete si být jisti, že je v tom na první místě jeho finanční zájem: Kdo vydělává na šíření nesmyslů o tom, že konzumace masa prý ničí naši planetu? Al Gore je největším investorem do výrobce imitovaného pseudo-masa.

Demokraté spoléhají na to, že lidé na každé temné hrozby konce světa do deseti promptně zapomenou, jen aby o deset let později přišli s novou várkou podobných předpovědí. A veřejnost na to zdá se skutečně zapomene – nebo alespoň demokraté. Jelikož se každé nové generaci Američanů dostává ve školách intenzivní indoktrinace scénáři zkázy, ochotně protestují proti „klimatické nečinnosti“, odhodlaní spasit naši planetu

Nepříjemnou pravdou pro Gorea, Obamu i současné demokratické ambiciózní uchazeče o nominaci je fakt, že žádná celoplanetární pohotovost nenastala. Ani jediná z jejich temných prognóz se nevyplnila. Proč tedy spolu se svými početnými následovníky i nadále – ve světle půlstoletí popření jejich platnosti – takřka nábožně proroctvím zkázy věří? Dosti věrohodné vysvětlení přináší psychologové.

V 50. letech psychologa Leona Festingera zaujal novinový článek o kultu soudného dne, vedeném hospodyňkou z předměstí Dorothy Martinovou, která podle svých obdržela zprávy o blížící se potopě světa. Festinger v té době pracoval na své teorii kognitivní disonance a tento případ se mu zdál být dokonalou laboratoří studia toho, co se stane při vyvrácení pravdivosti hluboce zastávaného přesvědčení. Očekával, že následkem nevyhnutelného selhání vyslovených předpovědí vznikne disonance. Změnu či popření původního přesvědčení považoval za velice obtížnou, jelikož Martinová se svou skupinou jí byli tak intenzivně oddaní. Skvělou aplikaci teorie kognitivní disonance na myšlení liberálů najdete třeba tady.

Tak tedy začala jedinečná pozorovací studie tohoto malého apokalyptického kultu, jež položila základy jedné z nejvlivnějších psychologických teorií v dějinách oboru. Martinová tvrdila, že obdržela varování od „Strážců“, skupiny nadlidsky vyspělých bytostí z cizí planety, že 21. prosince 1954 zničí svět potopa. Trojice psychologů se spolu s několika dalšími asistenty připojila ke kultu a na vlastní oči sledovala život jeho členů měsíce před oznámenou apokalypsou i po ní. Když datum nastalo a potopa nikoliv, prohlásila Martinová, že svět byl ušetřen díky „síle dobra a světla“, již její věrné ovečky rozšířily do světa. Než aby se své vyvrácené víry vzdali, přimknuli se k ní kultisté tím pevněji a začali svou víru zapáleně šířit i mezi ostatní.

Festinger právě tuto reakci předpověděl. Aktivní obracení lidí mimo kult na víru podle něj bylo metodou, jak tito lidé mohli získat širší společenskou podporu, a tak snížit tíhu disonance z vyvrácení své víry. Festinger napsal: „Pokud se o pravdivosti daného hodnotového systému daří přesvědčit další a další lidi, pak nepochybně musí být pravdivý.“ Jak uvádí ve své slavné knize o případu, When Prophecy Fails (Když se proroctví nenaplní), víra ve správnost přesvědčení ve skupině nejen že nebyla narušena, ale dokonce ještě posílila.

Nacházíme zde myslím hojné paralely s dnešními klimatickými alarmisty, kteří předpovídají konec světa, jak ho známe, během deseti let – a toto proroctví s novým zápalem obnovují každé další desetiletí už od 70. let 20. století. Všudypřítomná kulturní a institucionální moc demokratických médií (film, celý ekosystém talk show, televizní zpravodajství, velké noviny i časopisy atd.) pak představují mimořádně silný systém sociální opory. Konec konců pokud se nacházíte v  nesmírně silné institucionální nebo politické mocenské pozici, dostává se vám nejen ohromné podpory od kolegů, kteří vaše postoje sdílejí, ale jejich zpochybňování by navíc mohlo ohrozit vše, na čem vám záleží: práci, pověst, karierní ambice i společenské postavení. Festinger se zvlášť pečlivě soustředil na roli společnosti při udržování disonance v uctivé vzdálenosti: „Čím více lidí vyznává tytéž postoje jako vy, tím silnější je vytvářená konsonance a tím menší je v případě neshody disonance.“

Model zkázy světa, s nímž v roce 1970 na Den Země přišli jeho upřímní vyznavači a který po nich přebraly i následující generace vůdců Demokratické strany od Al Gora a Obamy až po aktuální „Zelený nový úděl“, dostává další a další trhliny s tím, jak se předpovědi stále výrazněji rozcházejí s realitou. Kognitivní disonance, způsobená značnou chatrností intelektuálních základů této doktríny, ale znamená, že tento apokalyptický věroučný systém v blízké budoucí neztratí nic na své přitažlivosti a bude vytvářet další a další popírání, dysfunkční myšlení, hysterické výzvy  ke klatbě a potrestání „klimatických popíračů“ i stále tvrdší prostředky k jejich umlčení.

Více k Festingerově teorii naleznete zde:

Festinger, L., Riecken, H. W., & Schachter, S. (1956). When Prophecy Fails. Minneapolis, MN: University of Minnesota Press.

Festinger, L. (1957). A Theory of Cognitive Dissonance. Stanford, CA: Stanford University Press.

Esej Petera Bagginse Fifty Years of Apocalyptic Global Warming Predictions and Why People Believe Them, Part 1  vyšla na stránkách The Occidental Observer 19. dubna 2019, druhá část Fifty Years of Apocalyptic Global Warming Predictions and Why People Believe Them, Part 2 21. dubna 2019.


Komentář: související články




Velký závrt pohltil taxík na silnici v Číně

Metro (VB)
Překlad: redakce NaSeveru.org
11.září 2019

 

Řidič taxislužby musel prchat, aby se zachránil poté, co jeho vůz pohltil ohromný závrt.

Taxikář, jménem Guo, unikl z vozu, když se pod ním propadla silnice do hloubky 4 metrů. K události došlo v nejmenovaném městě v chuejské autonomní oblasti Ning-sia v Číně.

33-letý řidič chvíli předtím vysadil pasažéra. “Když můj zákazník vystoupil, vyjel jsem vpřed a najednou se moje auto začalo nořit do podzemí. Byl jsem v šoku a okamžitě jsem se snažil otevřít dveře, abych odtamtud vypadl. Ale auto se mezitím zkroutilo a tak jsem dveře musel vykopnout a utekl jsem.”

 

 

Zástupce města zdůvodnil vznik závrtu prasklým potrubím s tím, že v nedaleké obytné čtvrti došlo k poškození vodovodní přípojky v důsledku přívalového deště a země byla promáčená.

Taxikář neví, jestli může požadovat náhradu škody za svůj zničený vůz. “Mám ho tři roky a je to můj hlavní zdroj příjmů, takže jsem z toho špatný.”

 

 

Komentář: Závrty – průlomová pravda

SOTT archiv: Huge sinkhole swallows taxi after opening up on Chinese road




SOTT Proměny Země – srpen 2019: Extrémní počasí, planetární změny, meteory

SOTT Media
Titulky: redakce NaSeveru.org
4.září 2019

 

Silný déšť, kroupy a ničivé záplavy během srpna po celém světě zabily stovky lidí a další miliony vyhnaly z domovů.

Indie patřila mezi nejpostiženější země, zemřelo zde během všeobecné devastace více než 200 lidí. A to vše spolu s předčasným sněžením v Himáčalpradéši, což naznačuje brzkou zimní sezónu.

Supertajfun Lekima zasáhl střední Činu s nárazovým větrem o rychlosti až 221 km/h, doprovázený silnými záplavami; 56 bylo zabito a miliony byly donuceny k evakuaci.

Také na Španělsko udeřilo tento měsíc extrémní počasí; záplavy, kroupy a dokonce i tornáda. Mezitím na Gran Canarii se přírodní požáry vymknuly kontrole a vyžádaly si evakuaci téméř 10.000 obyvatel.

Divoké požáry se prohnaly napříč celým světem, ale média se zaměřila na Amazonii a svalovala vinu na globální oteplování; přírodní požáry ve střední Africe byly ignorovány…. i přesto, že byly třikrát rozsáhlejší. Navzdory všemu tomu humbuku na Afriku případalo 70% z 10.000 požárů, které hořely napříč světem během průměrného srpnového dne, přestože počet požárů je rok po roce víceméně stejný.

Co však bylo výjimečné: 34.000 čtverečních kilometrů spáleniště po požárech ve čtyřech Sibiřských oblastech, pravděpodobně zapálených blesky a šířených silnými větry.

Spolu s tím vším mnohé další události v srpnovém vydání SOTT Proměny Země…

 

 

 




Obrovská erupce kamčatského stratovulkánu Šiveluč – popel dosáhl výšky 21,3 km!

Cap Allon
Electroverse
Překlad: redakce Na Severu
26.srpna 2019

 

Výbušná aktivita sopek na ruské Kamčatce vyvrcholila minulý víkend mimořádně silnou erupcí vulkánu Šiveluč o síle VEI 5/6, která otřásla touto horou, a zřejmě lze očekávat další výbuchy.

Aljašské monitorovací cenrum VAAC oznámilo, že sopečný popel dosáhl neuvěřitelných 21.300 metrů a oblak se pohybuje severoseverovýchodně. Jak známo, částice vyvržené nad 10 km nadmořské výšky mají přímý ochlazovací účinek na naši planetu.

Erupce Šiveluchu způsobila “obrovský výron do stratosféry”, řekl Diamond, pracovník z Oppenheimer Ranch Projekt. “Mluvíme zde o pliniovské, ultrapliniovské erupci, jedné z největších v posledním desetiletí.

“A tenhle pacholek ještě neřekl poslední slovo.”

Šiveluch je nestabilní stratovulkán s historií v nedávné době protkanou výbuchy o síle VEI 4-5. I přesto letošní aktivita vrcholící minulý víkend představuje mimořádný nárůst činnosti. Sledujte aktualizace.

Seismická a vulkanická činnost koreluje se změnami na Slunci. Nárůst zemětřesení a sopečné aktivity v poslední době je připisován poklesu sluneční aktivity, koronálním dírám, ochabující zemské magnetosféře a zvýšenému dopadu kosmického záření, které proniká až k magmatu bohatému na křemík.

 

Komentář: Zpomalování rotace Země je další z faktorů, které mají velký vliv na procesy odehrávající se pod povrchem planety.

Hromadné sdělovací prostředky zamlčují události, které přispívají k ochlazování planety, protože to nezapadá do konceptu strašení s globálním oteplováním. Až udeří mrazivé počasí, budou jistě chválit naše vlády, že nás před oteplováním zachránily svými geoinženýrskými projekty.

 

SOTT archiv: Monster eruption at Kamchatka volcano (Shiveluch), Russia – ash fired 70,000 ft (21.3 km) into stratosphere 




SOTT Proměny Země – červenec 2019: Extrémní počasí, planetární změny, meteory

SOTT Media
Překlad: redakce Na Severu
6.srpna 2019
Foto © Mrietze.com; výbuch sopky na Kurilských ostrovech

 

Přes 200 lidí zemřelo a tisíce přišly o střechu nad hlavou během monzunových dešťů, které přinesly povodně a sesuvy a zanechaly zdevastovaná území po celé Indii, v Nepálu, Pákistánu a Bangladéši. Přívalové deště zapříčinily nevídané záplavy také v jihovýchodní Číně, což vyhnalo z domovů 77.000 lidí a zasáhlo celkem přes 20 miliónů obyvatel. Intenzitu růstu cen potravin v nejbližších měsících lze nyní jen těžko předvídat.

Severní Amerika také obdržela svůj příděl srážek, Washington a Pittsburg se ocitly pod vodou a ulice New Orleans se proměnily v řeky, které odplavovaly automobily a neumožňovaly jinou přepravu než na lodích.

Vlna veder, která zasáhla části Evropy, byla přebita ničivými bouřemi, bleskovými povodněmi a bahnotoky po celém kontinentu včetně Španělska, Rumunska, Francie a Rakouska, ale z pohledu Itálie to vše byla jen procházka parkem. Extrémní počasí na Apeninském poloostrově přineslo apokalyptická krupobití a bleskové záplavy, které unášely auta, a větry, které přelamovaly a vykořeňovaly stromy ze země. Škody byly nedozírné.

Několik silných zemětřesení překvapilo tisíce lidí po celém světě. M5,7 v Íránu, M6,6 v Západní Austrálii, M7,3 ve východní Indonézii, M5,3 v Aténách… ale ta dvě nejvýznamější zasáhla jižní Kalifornii. M6,3 považované za nejintenzívnější během posledních dekád, bylo hned další den následováno ještě silnějším M7,1 a vyvolalo obavy z očekávaného megazemětřesení, které se tomuto regionu již dlouhou dobu předpovídá.

To vše a mnoho dalších událostí najdete v přehledu proměn Země za uplynulý měsíc…

 

 

Komentář: Předchozí díly najdete v sekci SOTT Media / Proměny Země na pravé liště.