Magnetická exploze, polární záře

Silná magnetická exploze pozorována v ‘3x menší’ vzdálenosti od Země , než je obvyklý minimální odstup

Cap Allon
Electroverse
Překlad: NaSeveru.org
16.ledna 2020

 

SpaceWeather.com přinesl zprávu, že 20.prosince 2015 došlo v magnetosféře Země k ‘explozi’, která se odehrála mnohem blíže, než kdy vědci předtím pozorovali.

Výzkumným pracovníkům to trvalo přes 4 roky, než se jim podařilo plně pochopit, co se vlastně stalo, a jejich výsledky byly zveřejněny 13.ledna 2020 v časopisu Nature Physics.

K explozím v magnetickém poli dochází neustále, píše Dr. Tony Philips ze Space Weather. Nápory slunečního větru naráží na zemskou magnetosféru a stlačují magnetické siločáry k sobě. Siločáry se kříží a propojují, doslova vybuchují a vystřelují vysoce nabité částice směrem k Zemi – polární záře jsou pak důsledkem tohoto procesu.

“Obvykle k těmto explozím dochází nejméně 160.000 kilometrů od Země, daleko po proudu v ocasu naší magnetosféry”, vysvětluje vedoucí autor studie Vassilis Angelopoulos z UCLA.

“20.prosince 2015 jsme ovšem zpozorovali propojení, ke kterému došlo ve vzdálenosti 48.000 kilometrů od Země, což je více než 3x blíže oproti normálu.”

Objev byl výsledkem štěstěny a dokonalého načasování.

 

Magnetická exploze
Ilustrace magnetické exploze © Emmanuel Masongsong, UCLA EPSS

 

Trojice družic NASA THEMIS prolétávala právě touto oblastí a tyto satelity byly schopné zaměřit místo exploze právě na vnějším okraji geosynchronní oběžné dráhy. Tak bylo zjištěno, že exploze, ke kterým dochází při spojování siločar v magnetosféře, mohou znamenat dříve opomíjené riziko pro satelity obíhající kolem Země. Zaznamenaný výbuch způsobil silnou geomagnetickou bouři třídy G2 a následné aurory kolem polárního kruhu.

Doposud bylo mnoho vědců přesvědčeno, že exploze tohoto druh v blízkosti Země nejsou možné, že magnetické pole je příliš stabilní, aby podobné výbuchy umožňovalo… tak se alespoň uvažovalo.

“Teď už víme, že to je jinak”, řekl Angelopoulos. “Pozorování systému THEMIS z několika úhlů nenechává nikoho na pochybách. Skutečně k tomu došlo a bude to mít dalekosáhlý dopad na budoucí studie geomagnetických bouří.”

 

Magnetická exploze poblíž Země, polární záře
Polární záře, která následovala po magnetickém výboji v blízkosti Země 20.12.2015 – foto © Joseph Bradley z Whitehorse, Yukon, Kanada

 

Více si můžete dohledat na SpaceWeatherArchive.com.

Náš vesmír je elektromagnetický a zemská magnetosféra slábne –  velice prudce – v souladu s historicky nízkou aktivitou Slunce a probíhajícím přesouváním magnetických pólů, případně přepólováním – kosmické ‘klimatické’ události, které by jindy proběhly bez povšimnutí, mají čím dál větší dopad na život na zemském povrchu.

Naše moderní civilizace závislá na elektrické rozvodné a komunikační síti vstoupila do nejistých časů.

 

Komentář: Zažijeme ještě mnoho zvláštních jevů, které budou vědcům vrtat hlavou dlouhé roky, pokud se budou držet současného paradigmatu. Je na čase připustit, že vesmír funguje mnohem záhadněji, než by si uniformitariáni přáli. Kosmické změny s sebou přinesou nejen nevídané přírodní úkazy, ale s velkou pravděpodobností i proměnu člověka a celé lidské společnosti.

SOTT archiv: Powerful magnetic explosion ‘3 times closer than normal’ discovered on Earth’s doorstep

 

 




Obrovský závrt, Si-ning, Čína

Obrovský závrt v čínském Si-ningu pohltil autobus, který následně explodoval – 6 lidí mrtvých a 16 zraněných

BBC
Překlad: NaSeveru.org
14.ledna 2020

 

Nejméně 6 lidí zahynulo a 16 dalších bylo zraněno poté, co se v čínském Si-ningu rozevřel obrovský závrt, který pohltil autobus a několik chodců.

K události došlo v pondělí 13.1. před nemocnicí hlavního města provincie Čching-chaj ve střední Číně. Záznamy z CCTV ukazují explozi uvnitř závrtu krátce potom, kdy se autobus a někteří z těch, kteří byli v bezprostřední blízkosti propadli dolů.

 

 

 

 

V posledních letech byl v Číně zaznamenán velký počet závrtů s oběťmi na životech.

Záběry z poslední tragédie zachycují okamžik, kdy jsou lidé čekající na autobusové zastávce nuceni prchat, neboť země pod autobusem se začíná hroutit.
Několik lidí se vzápětí pokusilo zachránit pasažéry, ale nakonec skončili v propadlině, která se znenadání ještě více rozevřela.

Podle státních médií měl závrt v průměru téměř 10 metrů. Není zatím jasné, kolik lidí bylo v tom okamžiku uvnitř autobusu.

 

Ohromný závrt, Čching-chaj, Čína

 

Závrty jsou často připisovány konstrukčním pracím a příliš překotné výstavbě v zemi. V roce 2018 zahynuli 4 lidé, kteří se propadli do závrtu v Ta-čou v čínské provincii S’-čchuan. V roce 2013 zemřelo při podobném incidentu 5 osob v průmyslové zóně v Šen-čenu.

 

Komentář: Ovšem tato čerstvá událost má ještě dohru, protože dalších 10 lidí se stále pohřešuje. Takové tragédie nejsou u závrtů výjimečné. Mnohokrát se stalo, že lidé skončili v propadlině a nikdo už je nenašel…




Malá doba ledová, 7 hlavních změn, které se odehrávají na Zemi

Čeká nás „Malá doba ledová“? Sedm hlavních změn které se nyní odehrávají na zemi, o nichž by každý měl vědět

Michael Snyder
The Economic Collapse Blog
Překlad: Desítka.org
14.ledna 2020

 

V moderní lidské historii nikdy nebylo období, kdy se naše planeta mění tak rychle, jak se právě mění teď.

Slunce se chová velmi podivně, strašidelně chladné počasí se šíří po celém světě, teploty oceánu stále stoupají, sopky po celém světě střílí popel do vzduchu. Austrálie zažívá nejhorší požáry, jaké kdy viděli a severní magnetický pól se pohybuje tempem, které je vědcům značně alarmující. Je možné, že všechny tyto bizarní aktivity vedou k nějakému druhu crescenda?

Je smutné, že většina lidí si ani neuvědomuje, co se děje a to proto, že média hlavního proudu zdůrazňují pouze kauzy, které odpovídají konkrétním příběhům jenž v současné době prosazují.

Každopádně nikdo nemůže popřít, že se dějí opravdu divné věci. Následuje 7 hlavních změn Země, které se dějí právě teď, o kterých by bylo potřebné vědět.

# 1: Podle NASA klesla sluneční aktivita na nejnižší úroveň za 200 let. Následující text pochází z oficiálních webových stránek NASA.

Prognóza pro další sluneční cyklus říká, že bude nejslabší za posledních 200 let. Maximum tohoto dalšího cyklu – měřeno z hlediska počtu slunečních skvrn, což je standardní měřítko úrovně sluneční aktivity – by mohlo být o 30 až 50% nižší než poslední měření. Výsledky ukazují, že příští cyklus začne v roce 2020 a dosáhne svého maxima v roce 2025.

NASA samozřejmě trvá na tom, že všechno bude v pořádku, ale jiní přemýšlejí, jestli by tento nedostatek sluneční aktivity mohl způsobit další „malou ledovou dobu“.

Když sluneční aktivita opravdu klesne, může to mít dopad na „minimální dobu ledovou“. Období mezi 1645 a 1715 bylo poznamenáno prodlouženým minimem slunečních skvrn, což odpovídalo poklesu teplot v Evropě a Severní Americe. Bylo pojmenované po astronomech Edwardu Maunderovi a jeho manželka Annie Russell Maunderová, toto období se stalo známé jako Maunderovo minimum. Je známé také jako „Malá doba ledová“.

# 2: Když je sluneční aktivita velmi nízká, znamená to tradičně velmi chladné a velmi zasněžené zimy a právě teď vidíme sníh na místech, která jsou mimořádně neobvyklá. Egyptské hlavní město Káhira bylo začátkem měsíce zasněženo, navzdory tomu, že město nemělo sníh už 112 let a každoročně trpí méně než pár centimetry deště.

Mnoho částí Řecka bylo začátkem ledna pokryto sněhem, s nízkými teplotami a silným mrazem. Studená fronta s názvem „Hephaestion“, po starověkém řeckém vojevůdci, zničila řeckou krajinu a na východě přinesla déšť, sněžení a led.

# 3: Mezitím se oceány světa stále zahřívají a zahřívají. Ve skutečnosti teploty oceánu u pobřeží Kalifornie ukazují nové rekordní maxima . Je zvláštní, že se to děje v době tak nízké sluneční aktivity, ale podle NBC News se to rozhodně děje.

Podle studie zveřejněné v pondělí, světové oceány dosáhly své nejteplejší úrovně v zaznamenané historii v roce 2019, což poskytuje více důkazů o tom, že Země se otepluje zrychleným tempem.

Analýza také zjistila, že teploty oceánů byly v poslední dekádě nejteplejší v historii, ukazuje na oteplování způsobené člověkem na oceánech planety a naznačuje, že by se mohlo zhoršit stoupání hladiny moře a oceánů, včetně extrémního počasí pokud budou oceány i nadále absorbovat tolik tepla.

 

Komentář (aktualizováno 20.ledna): Díky upozornění jednoho z čtenářů se musíme zastavit u tohoto bodu, který jsme původně přehlédli. Lidmi způsobené oteplování oceánů je nesmysl. Co víme s jistotou, že zvyšující se sopečná činnost se netýká jen vulkánů na pevnině, ale ve velkém rozsahu také těch pod hladinou moří. Společně s uvolňováním metanu jsou toto hlavní faktory, které způsobují nárůst teploty vody v oceánech a například také tání v Západní Antarktidě. [1], [2], [3].

 

 

# 4: Požáry existovaly vždy, ale nikdy jsme nic takového neviděli. Během léta v amazonském deštném pralese vypálily nesčetné katastrofické požáry miliony a miliony akrů a letos v zimě byly australské požáry o 46 procent větší než ohně, kterých jsme byli svědky v Amazonii. Austrálie nikdy nic takového neviděla a podle NASA kouř z těchto ohňů úplně obklíčí Zemi.

Kdysi to bylo dost špatné, ale kouř z ničivých australských keřů v Austrálii se chystá vykonat cestu kolem světa a je zřejmé že to bude mít dopad na kvalitu ovzduší až do Jižní Ameriky.

Do 8. ledna se kouř vydal na půli cesty do celého světa a podle vědců z NASA vytvoří alespoň jeden celý okruh, citující data ze satelitního sledování. Na Novém Zélandu došlo k závažným problémům s kvalitou ovzduší, zatímco v částech Chile a Argentiny byly vidět mlhavé oblohy a barevné východy a západy slunce.

# 5: Během první poloviny roku 2020 se sopky po celém světě probudily k životu a střílely obří oblaky horkého popela na obloze. Například na Filipínách sopka Taal odpálila v neděli devět kilometrů do vzduchu a také střílela horkou lávu půl míle do vzduchu a země kolem sopky se začala široce rozevírat.

Komentář: Popel ve skutečnosti vystoupal ještě výše, podle různých odhadů 11 až 15 kilometrů [zdroj Severe Weather Europe]. Již loňský rok byl neuvěřitelně bohatý na masivní sopečné erupce, mezi jinými vulkány Šiveluč, Popocatépetl, Bezymjannyj a další…

Výsledek na sebe nenechal dlouho čekat. Ohromné množství materiálu ve stratosféře výrazně přispělo k extrémním srážkám, ke kterým díky většímu počtu kondenzačních jader dochází stále častěji.

 

Po všech těch devastacích, které jsme již viděli, úřady varují, že by se „mohla kdykoli znovu probudit“.

V obrovsky širokém okolí je šedivý popel. Pokrývá domy, nafouklé mrtvé krávy a koně, jejich končetiny vyčnívající z nepřirozených úhlů ve stínu drsné sopky, která by mohla kdykoli opět explodovat.

„Můj domov je nyní pryč,“ řekl 39 let starý Melvin Mendoza, lodník, který se v úterý vrátil na sopečný ostrov Taal uprostřed sladkovodního jezera pouhých 40 mil jižně od Manily a který v neděli vybuchl jako obrovský hřib při výbuchu atomové bomby.

Doufejme, že se tato sopečná činnost nerozšíří v této obecné oblasti, protože největší super sopka na celém světě byla objevena nedaleko Filipín.

Tým zahrnující členy GNS Science identifikoval starověkou mega-sopku, která by mohla mít největší známou kalderu na Zemi. 150 km široká kaldera je na vrcholu Benham Rise na oceánské náhorní plošině na pobřeží Filipín. Ve srovnání je kaldera v Taupō široká asi 35 km a v Yellowstonu asi 60 km maličkost.

# 6: To vše se děje, zatímco severní magnetický pól se pohybuje k Rusku. Následující text pochází z CNN:

Severní magnetický pól se pomalu pohybuje po kanadské Arktidě směrem k Rusku od roku 1831, ale jeho rychlé tempo směrem k Sibiři v posledních letech rychlostí kolem 34 mil za rok, donutilo vědce aktualizovat světový magnetický model – používaný civilními navigačními systémy Organizace Severoatlantické smlouvy a americké a britské armády – rok dopředu.

# 7: Kromě všeho ostatního magnetické pole Země v průběhu času ustupuje, a to se některých odborníků velmi týká.

Na fóru o Quóře odhalil spisovatel sci-fi a novinář C. Stuart Hardwick, že satelitní data, jako jsou data shromážděná misí Evropské vesmírné agentury SWARM, odhalila, že magnetické pole každým staletím oslabuje asi o 5 procent. Poznamenal, že v současné době je síla magnetického pole 29,5 mikroteslas, což je o 14 procent méně než předchozí stav před třemi stoletími. Podle Hardwicka satelity SWARM detekovaly zvýšené zhoršení v regionech magnetického pole nad Severní Amerikou. Řekl, že tyto regiony během pouhých tří let oslabily asi o 3,5 procenta.

Bez našeho magnetického pole by život na Zemi nemohl moc dlouho existovat.

A nemusí to úplně zmizet, aby to byl obrovský problém. Jestli je to prostě dost slabé, bydlení na povrchu bude nesmírně obtížné.

Naše planeta se stává nestabilní a to, co jsme doposud zažili, je jen začátek.

Životní požadavky nás často mohou přimět, abychom se zaměřili na věci na kterých opravdu záleží. Doufejme, že dokážeme přimět více lidí, aby se probudili, dokud ještě je čas, protože hodiny pro lidstvo a pro naši planetu neúprosně jdou.

 

Komentář: Ochabující magnetosféra Země je přirozeným důsledkem nižší aktivity slunce. Pokud by nedošlo ke katastrofickému blízkému setkání s obřím kosmickým tělesem, Země o své magnetické pole nepřijde, ale samotná skutečnost, že jsme teď méně chráněni před dopadajícím kosmickým zářením, přináší velké problémy, které ještě umocňují změnu klimatu.




Silná sněhová bouře udeřila na kanadský Newfoundland, stav ohrožení vyhlášen v hlavním městě St. John’s

Reuters
Překlad: NaSeveru.org
17. ledna 2020

Titulní foto: © NOAA / GOES-východ. Pořízeno v 17:50 UTC 17. ledna 2020

 

Zimní blizzard udeřil v pátek na atlantské pobřeží Kanady, s poryvy větru přesahující 120 km/h a v některých oblastech nasněžilo více než 60 cm, což donutilo několik měst v provincii Newfoundland a Labrador vyhlásit stav ohrožení.

Starosta hlavního města provincie St. John’s nařídil uzavřít všechny podniky a vyzval lidi, aby nevycházeli z domovů. Na konci dne se podmínky zhoršily natolik, že sněhové pluhy byly staženy ze silnic.

 

Videa a fotografie na sociálních sítích byly dramatické, s podmínkami nulové videlnosti a závěje, které zcela zavály auta a množství sněhu zcela zaválo dveře a okna domů.

„Všem v Newfoundlandu a Labradoru, kteří jsou zasaženi bouří, prosím dodržujete pokyny místních úřadů,“ řekl kanadský premiér Justin Trudeau na Twitteru. „Chceme, abyste zůstali v bezpečí, chceme udržet silnice průjezdné pro záchranná vozidla a odklízení sněhu … Jsme připraveni pomoci v případě nutnosti.”

Tisíce domácností byly odříznuty od elektřiny, uvedla na svých webových stránkách společnost Newfoundland Power, včetně kanceláře veřejenoprávní stanice Canadian Broadcasting Corp v St. John’s.

 

Komentář: Před necelými dvěma týdny zasypala další obrovská bouře části Newfoundlandu 50 cm sněhu.

 

SOTT archiv: Huge blizzard leaves parts of Newfoundland buried under 50 cm of snow




Les po požáru, Austrálie, severní pobřeží, Nový Jižní Wales

Australská buš: dojemné fotografie zachycují, jak se krajina po ničivých požárech znovu probouzí k životu

Emily McPherson
9News.com.au
Překlad: NaSeveru.org
8.ledna 2020
Foto © Nikayla Rae Austin

 

Nádherné fotografie znovuožívající australské buše z oblasti Central Coast v Novém Jižním Walesu měsíc poté, kdy byl region zdevastován divokými požáry, byly uživateli internetu označeny za symbol naděje. Místní fotograf Murray Lowe udělal snímky 6.ledna v okrese Kulnara a nahrál je na Facebook, kde byly během 48 hodin sdíleny více než 37.000x.

“Byl jsem se dnes podívat na spálenou zemi, abych zachytil, jak se naše buš dokáže popasovat s následky ohně, jak dokáže regenerovat a znovu se probudit k životu,” napsal Lowe ve svém příspěvku. “Dokonce i bez deště život tryská z ohořelých kmenů a životní cyklus je opět na začátku.”

 

divoké požáry, nový život, Kulnara, Nový JIžní Wales, Austrálie
Nový život vytryskl z kmene spáleného požárem, Kulnara, Nový JIžní Wales, Austrálie; foto © Murray Lowe

 

Znovu vyrůstající tráva po požáru v buši, Austrálie
Black Boys (či také ‘trávové stromy’) se probudily k životu. Tato rostlina se dokáže rozmnožovat pouze při požárech, díky jejichž teplotě dojde k rozlousknutí jinak velmi tvrdých semínek; foto © Murray Lowe

 

divoké požáry, nový život, regenerace přírody
Spousta nově rašících výhonků, dokonce i během sucha; foto © Murray Lowe

 

Lowe naléhal, aby lidé fotografie sdíleli co nejvíc. “Je opravdu dojemné vidět, jak buš znovu ožívá,” napsal.

V komentářích se přidali další uživatelé se svými fotografiemi z míst, kde sami bydlí.

 

Les po požáru, Austrálie, severní pobřeží, Nový Jižní Wales
Výtrysk zeleně ve zuhelnatělé buši, foto © Nikayla Rae Austin, Illuka, NJW

 

V pozdějším příspěvku Lowe napsal, byl naprosto unešen reakcemi lidí na jeho fotografie. “Ani v nejdivočejších snech jsem si takovou odezvu, jaká přišla, nedokázal představit. Hřeje to na srdci a současně vzbuzuje pokoru.”

Nemocnice Port Macquarie Koala Hospital, která se potýkala s nadlidským úkolem záchrany zdecimované populace koal, nedávno také sdílela obrázek, který ukazuje kmeny stromů z lesoparku Bril Bril, na kterých se koaly živí.

 

Ožívající buš, potrava pro koaly, Austrálie, divoké požáry
Foto © Port Macquarie Koala Hospital, Instagram

 

 

Související článek: Divoké požáry: Kouř a klam zahalily Austrálii

SOTT archiv: Heartening photos show how the Australian bush is already regrowing after wildfires

 

 




sopka Taal, Filipíny, sopečné blesky, leden 2020

Filipínská sopka Taal, ležící 60 km od Manily, se probudila k životu, popel vystoupal do výšky 11 km

Stanislav Mihulka
Prima ZOOM
13.ledna 2020
Foto © Domcar Calinawan Lagto / Twitter

Filipínská sopka Taal
Foto © Coffee_Dante / Instagram

Druhá nejaktivnější sopka na Filipínách se hlasitě probudila k životu. Už v neděli večer sopka Taal na ostrově Luzon pouhých 60 km jižně od Manily vychrlila do atmosféry mračno dýmu a popela. Erupci sopky, ležící na malém ostrově uprostřed jezera, provázelo burácení a otřesy a po úbočí sopky začala stékat lávová řeka.

Vulkanologové nevylučují, že by sopka mohla v následujících dnech a možná i hodinách předvést další kousky – z jejího nitra by například mohla vytrysknout pára s vysoce toxickými plyny. Filipínské úřady už nařídily evakuaci asi 8000 lidí z bezprostředního okolí sopky a zastavily také provoz na mezinárodním letišti v Manile.

Sopka Taal je jedním z nejmenších aktivních vulkánů na světě. V uplynulých 450 letech se ozvala celkem 34krát. V okolí sopky také bylo zaznamenáno celkem 75 zemětřesení, z nichž 32 překročilo stupeň 2.

Komentář: Sopečné blesky se vyskytly v nebývale hojné míře. Mnozí experti se snaží přesvědčit veřejnost, že se sice jedná o jev ne zcela běžný, ale nikoliv mimořádný, a že nárůst pozorování tohoto fenoménu je způsoben pouze přibývající dostupnou technikou a rychlostí sdílení díky internetu [1], domníváme se, že se jedná o ‘damage control’ stejně, jako v mnoha jiných případech (zvyšující se počet objektů blízkých Zemi, kosmický prach v atmosféře, přibývající měsíce u ostatních planet Sluneční soustavy atd.). Pochopitelně dostupnost nahrávací techniky hraje roli v množství sdílených nahrávek a pozorování, ale nedají se tak smáznout ze stolu všechny procesy proměn Země a dalších planet Sluneční soustavy.

Sluneční aktivita je na velmi nízké úrovni, nastupuje období solárního minima a s tím byla v historii vždy spojená vyšší míra sopečné činnosti, zemětřesení, bouří a elektromagnetických jevů, takže i sopečné blesky budou s přibývajícím časem ‘novým normálem’. Pokud sledujete měsíční souhrny SOTT Proměny Země, tak už to víte…

Tokyo Volcanic Ash Advisory Center (VAAC) vydalo varování, že sloup popela a dýmu vystoupal do odhadované výšky 11 kilometrů, uvedl server Volcano Discovery.




Stratovulkán Mount Shishaldin: sloup popela a dýmu vystoupal do výšky 10 km – další příspěvek k ochlazování planety

Hope McKenney
kucb.org
Překlad: NaSeveru.org
7.ledna 2019
Foto © ESA / Sentinel 2

Komentář: Mount Shishaldin je další sopkou, které vykázala masivní elektrickou aktivitu! Nechce se věřit vzhledem k tomu, že je to v našich časech již běžné, ale pozorování blesků z vybuchující sopky patřilo v minulých dobách jen do lidových skazek…

Foto © Alaska Volcano Observatory; snímek po explozi 3.ledna 2020, kde je patrný nános popela na jižních svazích a výrony lávy na severovýchodním a severozápadním svahu.

Mount Shishaldin v pátek 3.ledna explodovala, vyvrhla popelavý mrak dýmu vysoký kolem 7.300 metrů a součástí erupce byly i sopečné blesky.

Komentář: Vzhledem k tomu, že tento stratovulkán je vysoký 2.857 m, sloup popela dosáhl výšky cca 10.100 metrů a překročil tak úroveň, nad níž vyvržené částice již přispívají k přímému ochlazování Země. Sopečný oblak se táhl do vzdálenosti kolem 130 km…

Matt Haney, geofyzik z Alaska Volcano Observatory (AVO), nám sdělil, že vulkán, který se nachází zhruba 90 km od Cold Bay, je aktivní od července 2019.

“Shishaldin se nachází v eruptivním stavu již několik měsíců”, řekl Haney. “Láva pravidelně vytéká na severní stranu sopky. Do toho občas stoupne erupční aktivita.”

Hlavní nebezpečí z této sopky se týká letecké dopravy, ale zatím nedošlo k žádným zrušeným letů, ani se v okolních obydlených oblastech neočekává spad sopečného popílku.

Poslední výrazná erupční činnost byla zaznamenána 12.prosince, přičemž trvala jen několik minut, ale vyprodukovala podobně velký sloup popela. Velký výron lávy byl pak pozorován na konci prosince.

AVO monitoruje tento stratovulkán podrobně. Haney řekl, že nic nenaznačuje opravdu velkou erupci, ale že Shishaldin dokáže vybuchnout zcela nečekaně.

Je to jedna z nejaktivnějších sopek na Aleutských ostrovech,” řekl Haney. “V nedávné minulosti došlo k významným erupcím v letech 2013 a 2004. Poslední opravdu velká byla v roce 1999, kdy popelavý dým dostoupal do nadmořské výšky kolem 13, možná dokonce až 15 km.

Haney sdělil, že událost ze 3.ledna zapadá do aktivity posledních měsíců. Žádné další známky činnosti během následujícího víkendu nebyly pozorovány.

Mount Shishaldin měl nejméně 54 období výrazné aktivity, včetně 24 potvrzených erupcí od roku 1775. Pohotovostní stupeň v tuto chvíli zůstává na úrovni nepřetržitého sledování.

SOTT Archiv: Shishaldin volcano in Alaska erupts, producing 24,000 feet ash cloud and ‘volcanic lightning’




White Island, erupce sopky, prosinec 2019

SOTT Proměny Země – prosinec 2019

SOTT Media
Překlad: NaSeveru.org
6.ledna 2020
Foto: erupce sopky na White Islandu / YouTube screenshot

Sněhové návěje, Island
Sněhové návěje byly odklizeny u jednoho z domů, aby byl umožněn vstup alespoň do druhého patra. Hofsós, severní Island, 17.prosince 2019

Proměny Země probíhají v neutuchajícím tempu. Ačkoliv se střední Evropě opravdová zima zatím úspěšně vyhýbá, na jiných místech severní polokoule si na nedostatek sněhových srážek nemohou stěžovat. A v dalších částech světa lidé trpěli pod přívaly dešťů. Sopečný popel z mnoha stratosférických erupcí minulého léta a narůstající meteorický prach v atmosféře  jsou zárukou četných extrémních srážek i pro budoucí měsíce či spíše roky.

Po neobvykle chladných letních teplotách a sněžení v oblasti Viktoriánských Alp trpí Austrálie kvůli historicky rekordním požárům, které způsobily devastující škody. Oheň vyhnal tisíce lidí z domovů a zabil odhadem přes půl miliardy zvířat.

Po skončení vyšetřování došla australská policie k závěru, že za ohně mohou žháři a zásahy bleskem… nikoliv změna klimatu.

Nejméně 150 domů bylo zničeno při rychle se šířících požárech v chilském Valparaíso. Obytné čtvrti hořely ještě o vánočních svátcích.

Sníh pokryl zem téměř na polovině kontinentálního území USA (46,2%), což je nejvíce pro období začátku prosince od začátku měření v roce 2003. Sněhová pokrývka se vytvořila i v severních oblastech Mexika.

Island zaznamenal 9 metrů sněhového přívalu zatímco 90cm čerstvě napadaného sněhu uvěznilo 8.000 aut v Kašmíru.

Bouře Elsa a Fabien způsobily chaos od Španělska přes Francii až po Itálii. Zemřelo nejméně 9 lidí v důsledku tohoto páru bouří, které devastovaly západní a střední Evropu. Poryvy větru vyústily ve 118.000 výpadků proudu, přičemž k většině z nich došlo ve Francii.

Fabien způsobil také povodeň v Benátkách, kde srážky od 3 do 8cm v kombinaci s vysokým přilivem zaplavily části města.

Silný déšť, povodně a sesuvy devastovaly mnoho míst po celém světě: 150 mrtvých v Keni, 4 v íránském Chúzistánu, tisíce osob skončily bez střechy nad hlavou v Nariňo, 8 pohřešovaných v Kolumbii (Tolima), ochromený Bejrút, 50 domů pod vodou v Indonézii (Sigi)…

M6,9 zemětřesení zasáhlo jižní Filipíny, způsobilo smrt nejméně jednoho člověka a zranění několika dalších. Došlo ke škodám na silnicích a budovách včetně úřadu vlády.

Další série podivných zvuků z nebe, tentokrát v Nizozemí…

Komentář: Předchozí titulkované díly v sekci SOTT Media




Perleťová oblaka a další velkolepá podívaná na obloze nad jižním Islandem

Vala Hafstað
Island Monitor
Překlad: NaSeveru.org
3.ledna 2020
Titulní foto © Mbl.is/Jónas Erlendsson, ranní obloha nad Vík í Mýrdal 3.1.

 

V pátek ráno se na obloze nad jižním Islandem objevily působivá perleťová oblaka. Při východu slunce byla obloha plná duhových barev.

Reportér Mbl.is Jónas Erlendsson pořídil fotografii na východ od Vík í Mýrdal v pátek ráno mezi 9. a 10. hodinou. Tvrdí, že se jedná o nejvýrazněji zabarevná perleťová oblaka, jaká kdy viděl.

Další fotografie, zaslaná mbl.is , byla pořízena během stejného rána v Hornafjörðuru na jihovýchodním Islandu. Vypadá to, že příroda si připravila pestrou paletu a štětce, aby vytvořila překrásnou podívanou.

 

Obloha byla v Hornafjörðuru podobně zabarvená.

 

Podle vedur.is se perleťová oblaka vznikají ve stratosféře, ve výšce 15-30 km. Nejběžnější jsou v polovině zimy, za soumraku nebo za úsvitu.

Vznikají, když jsou podmínky ve stratosféře neobvykle chladné a jsou tvořeny malými ledovými krystaly, nebo malými kapkami vody.

 

Komentář: Je pravděpodobné, že tato perleťová oblaka jsou stále častější a silnější kvůli stále častějším „neobvykle chladným“ podmínkám: Globální chlazení má nahradit trend oteplování, který začal před 4 000 lety – čínští vědci. Nad islandským Reykjavíkem naměřili 3.ledna 2020 nejnižší teplotu polárního vortexu za posledních 40 let, -96°C. Stratosférická sonda zaznamenala tuto hodnotu ve výšce 25.6 km. Stratosférickou teplotu nad polárním regionem z minulého týdne ukazuje tento obrázek…

 

Polární vortex, teplota 3.ledna 2020
Grafická analýza © NASA/GMAO

 

…a zde jsou iridiscentní mraky z finského Laponska ten samý den…

 

Jsou způsobeny difrakcí světla – mírným ohybem světla, které prochází okrajem předmětu. Sluneční světlo procházející oblakem je ohýbáno malými kapkami vody, nebo malými ledovými krystaly v oblaku.

Podle knihy Počasí od Williama J. Burroughse, se jas barev zvyšuje s počtem kapek v oblaku a jednotností jejich velikosti. Rovnoměrně malé kapky vytvářejí nejlepší vizuální efekt, a proto nově vzniklá oblaka altostratus nebo altocumulus poskytují nejlepší podmínky pro iridescenci.

Perleťové mraky se mohou tvořit v jakékoli části světa, ale nejčastěji se objevují v zimě nad horami.

 

Komentář: Nedávné zprávy o perleťových oblacích (také známých jako nacreous nebo polární stratosférická oblaka či iridiscentní mraky) zahrnovaly komentáře, jako například od obyvatel, kteří v oblasti žili 70 let, kteří uváděli, že se jedná o události ke kterým dochází „jednou za život“. Dohromady s mnoha četnými jevy na naší obloze a dalšími jevy proměn Země, je jasné, že na naší planetě probíhají velké změny:

A poslechněte si vysílání rádia SOTT [v angličtině]:

A měsíční zprávy SOTT Proměny Země dokumentující tyto události (české titulky):

 

 

Další články: Přehled článků o globální změně klimatu

SOTT archiv: ‘Strongest colors ever seen’: Iridescent clouds make another spectacular appearance above skies in South Iceland




Magnetická nárazová vlna, Norsko 2020, Rob Stammes

Podivná nárazová vlna elektrického proudu v zemi zaznamenána na severu Norska; následovala polární záře

Spaceweather.com
Překlad: NaSeveru.org
7.ledna 2020
Titulní foto © Polarlightcenter geophysical observatory

V neděli 6.ledna se v půdě v severním Norsku stalo něco neočekávaného. “Spustilo se elektrické proudění“, oznámil Rob Stammes, který monitoruje zemní proudy v geofyzikální laboratoři Polarlightcenter na Lofotech. Graf na titulním obrázku ukazuje toto náhlé vzedmutí v čase kolem 19:30h UT.

Vypadá to jako nějaká nárazová vlna“, říká Stammes. “Moje přístroje zaregistrovaly náhlou, silnou odchylku jak v zemním proudu, tak v místním magnetickém poli. Bylo to opravdu překvapující.

NASA družice ACE také cosi zaznamenala. Přibližně 15 minut před anomálií v Norsku došlo k náhlému otočení meziplanetárního magnetického pole v okolí Země o 180° a hustota slunečního větru stoupla na pětinásobek. Země mohla projít oblastí Parkerovy plochy nulového magnetického pole – ohromnou vlnitou membránou, která prostupuje skrz celou Sluneční soustavu [rozděluje ji na dvě části s opačnými póly a otáčí se společně se Sluncem přibližně jednou za 25 dní, pozn.red.]. Takový průchod může přinést podobný efekt.

Zatímco zemí procházel proud, nebe zalila polární záře. Následující fotografie byla pořízena během události ve finském Utsjoki:

Polární záře ve Finsku, vzedmutí elektrického proudění
Foto © Rayann Elzein

Komentář: Vizualizace Parkerovy plochy nulového magnetického pole podle Anthonyho L. Peratta.

Oblast heliosférického elektrického proudění
Ilustrace © Werner Heil

SOTT archiv: Weird ‘electrical surge’ detected running through ground in northern Norway – Auroras follow