DARPA, Covid-19

Covid-19 osvětlil nejtemnější agendu DARPA (část 2)

Whitney Webb
The Last American Vagabond
Překlad: Délský potápěč
4.května 2020

 

„Lidské bioreaktory“, „nanoterapeutika“ a genové vakcíny sponzorované agenturou DARPA

Jak jsme ukázali výše, DARPA s oblibou své kontroverzní vyvíjené technologie prezentuje jako snahu motivovanou pokrokem v medicíně a zdravotní péči. Kromě už nastíněných technologií tak velká část činnosti DARPA už delší čas blízce souvisí s péčí o zdraví, zejména vakcínami.

V roce 2010 v laboratořích DARPA začal vývoj nového druhu vakcíny, která by byla schopna „očkovat proti neznámým patogenům“, to vše v rámci programu „Zrychlené výroby léků“ (Accelerated Manufacture of Pharmaceuticals). Vakcína by do těla měla vpravit tisíce syntetických protilátek, jako jsou ty vyvinuté v programu „Living Foundries“. Tyto syntetické protilátky („synbodies“) by v těle následně „vytvořily imunitní ‚sadu nástrojů‘, které by pak mohly být kombinovány nesčetnými způsoby k boji proti v podstatě jakémukoliv patogenu.“

Téhož roku nastartovala DARPA také financování snah o vytvoření „univerzálních syntetických DNA vakcín“, jež by do lidského organismu dostaly za pomoci „nechirurgické elektroporace“. Média okamžitě začala chrlit nadšené články o nové metodě rychlovýroby vakcín, podstatně rychlejší než tradiční výrobní postupy. Tato kategorie vakcín obsahuje stejný typ syntetické DNA, jež DARPA souběžně vyvíjí pro „vylepšení“ i „oslabení“ lidí na genetické úrovni. Zhruba do roku 2010 se datují také počátky masivního financování DNA a RNA vakcín Nadací Billa a Melindy Gatesových.

DNA vakcíny, poprvé vyrobené v roce 2005, nebyly v USA nikdy schváleny k využití na lidech a různé studie v minulosti varovaly, že jejich účinky „jsou vysoce nepředvídatelné a vykazují četná potenciální rizika škodlivých vedlejších účinků“. Autoři také tvrdí, že „naše úroveň poznání nestačí k tomu, abychom stanovili jak pravděpodobnost nezamýšlených událostí, ani důsledky genetických modifikací“. Dalším dlouhodobě problematickým bodem s tímto typem vakcín je otázka zmírnění „nežádoucí imunitní reakce“, důsledku přirozené imunitní reakce na cizí genetický materiál obsažený ve vakcínách.

Následujícího roku DARPA oznámila rozjezd programu „Rychle se přizpůsobujících nanoterapeutik“ (Rapidly Adaptable Nanotherapeutics), v němž usiluje o vytvoření „platformy schopné okamžité syntetizace léčebných nanočástic“, pro boj s „vyvíjejícími se a dokonce i geneticky upravenými biozbraněmi“. DARPA plánovala tyto nanočástice, podle médií vlastně jen „titěrné, autonomní systémy pro aplikaci léčebné látky“, spojit s „dvouvláknovou RNA (siRNA)“, tedy s útržky RNA, které umí zaměřit a vyřadit specifické geny. Jak tehdy napsali v časopise Wired: „siRNA lze přeprogramovat ‚za pochodu‘ a použít na různé patogeny,“ tak aby nanočástice mohly být „napěchovány správnými molekulami siRNA a vyslány přímo do buněk zodpovědných za infekci“.

Krátce po vzniku tohoto programu zasponzorovala DARPA v roce 2013 společnost Moderna Therapeutics asi 25 miliony dolarů, aby podpořila vývoj výrobního programu jejich vakcín se syntetickou RNA. DARPA tento krok zdůvodnila přáním podílet se na „rozvoji platformy, již lze nasadit k bezpečnému a rychlému zajištění takřka okamžité ochrany amerického obyvatelstva proti novým infekčním onemocněním a uměle vytvořeným biologickým zbraním“.

K dalšímu prohloubení angažovanosti DARPA v problematice syntetických protilátek a genetických materiálů došlo v roce 2015 s investicí 45 milionů dolarů do společnosti zabývající se vývojem DNA vakcín, Inovio Pharmaceuticals. Téhož roku začala média i samotní badatelé stavět DNA a RNA vakcíny financované DARPA do jiného světla: jako technologii, která transformuje lidské tělo na „bioreaktor (v tomto smyslu reaktor jako „zařízení, v němž se provádějí chemické reakce“ – pozn. DP).

V následujících letech se ovšem agenturou DARPA zaštítěným společnostem v oblasti vývoje DNA a RNA vakcín – kromě Moderna a Inovio třeba také německému CureVac – nepodařilo získat pro jejich produkty povolení k použití, a to především z důvodu, že nedokázaly zajistit dostatečnou imunitu během testování na lidských dobrovolnících. Příkladem těchto neúčinných vakcín může být třeba vakcína proti vzteklině od CureVac nebo pokus Moderna vyrobit vakcínu proti viru Zika (financovaný americkou vládou).

Objevují se různé myšlenky, jak tento problém vyřešit, včetně vakcín, kde by se genetický materiál (tj. DNA/RNA) „sám zesiloval“. Většinově upřednostňovanou metodou pro napravení nedostatečné imunitní reakce i dalších překážek v cestě DNA/RNA vakcínám však je využití nanotechnologií ve vakcínách. Proto vidíme masivní propagaci a studie využití nanočástic jako nositelů genetického materiálu v těchto vakcínách – údajně nejlepší způsob, jak zlepšit jejich stabilitu, zacílení působení i sílu jimi vyvolávané imunitní reakce.

Spojení DNA/RNA vakcín s nanotechnologiemi se stalo realitou díky nejaktivnějším společnostem na tomto poli výzkumu. Kupříkladu vakcína společnosti Inovio Pharmaceuticals využívá, jak uvádějí různé zprávy, „DNA nanotechnologii“ ve své sérii syntetických vakcín označovaných „SynCon“. Inovio Pharmaceuticals se při návrzích svých vakcín opírá o blíže nespecifikovaný „počítačový algoritmus“. Jistě je tedy  pouhá náhoda, že vakcína řady Inovio „SynCon“ proti Covid-19 je podle všeho na čele „pelotonu“ a těší se podpoře Billa Gatese, DARPA, Národního ústavu pro alergie a infekční onemocnění (National Institute of Allergy and Infectious Diseases , NIAID) i dalších vládních agentur.

 

Stane se DARPA naší spásou v boji s Covid-19?

Už v lednu Koalice pro inovace ke zvýšení epidemické připravenosti (Coalition for Epidemic Preparedness Innovations, CEPI) oznámila, že začne financovat možné kandidáty na vytvoření vakcíny pro boj s koronavirovou nákazou – dlouho předtím, než se stala celosvětovou hrozbou. CEPI sama sebe popisuje jako „partnerství veřejných, soukromých, filantropických a občanských organizací, sestavené se záměrem financovat a koordinovat vývoj vakcín proti zásadním hrozbám zdraví veřejnosti“ a vznikla v roce 2017 na popud norské a indické vlády spolu se Světovým ekonomickým fórem (WEF) a Nadací Billa a Melindy Gatesových (viz odstavec Investors & Partners – pozn. DP). CEPI si v lednu zvolilo pro sponzoring vývoje vakcíny proti novému typu koronaviru pouze dvojici farmaceutických společností: Moderna a Inovio Pharmaceuticals.

Jak už bylo řečeno, těží tyto dvě společnosti z podpory DARPA a své „strategické partnerství“ s agenturou rády vychvalují v tiskových prohlášeních na svých webových stránkách. To samozřejmě zahrnuje také nezanedbatelné peněžní sumy: mezi největšími sponzory Inovio Pharmaceuticals tak nalezneme DARPA i Agenturu pro redukci bezpečnostních rizik amerického ministerstva obrany (Defense Threat Reduction Agency, DTRA). Společnost navíc získala od DARPA další milionové granty, mj. i ten ve výši 45 milionů na vývoj vakcíny proti virové nemoci Ebola. Nedávno též získali přes osm milionů dolarů od americké armády na vývoj malého, přenosného podkožního zařízení pro aplikaci DNA vakcín, na jehož vývoji společnost pracovala s Institutem americké armády pro výzkum nakažlivých nemocí (U.S. Army Medical Research Institute of Infectious Diseases, USAMRIID), který mj. provozuje vojenskou laboratoř ve Fort Detrick.

Dlouholetým příjemcem peněz DARPA je i německá společnost CureVac, která také s podporou CAPI vyvíjí RNA vakcínu proti Covid-19. Právě sem ostatně směřovala jedna z prvních technologických investic DARPA na poli technologií – zakázka v hodnotě 33,1 mil dolarů na vývoj jejich programu „RNAktivní“ vakcíny v roce 2011.

Co se Moderna týče, financovala DARPA v roce 2017 vývoj a vytvoření jejich výrobního programu na RNA vakcíny a jejich kandidát na RNA léčbu viru chikungunya (premiéra DARPA v oblasti nakažlivých nemocí) byl vyvinutý v přímé spolupráci s agenturou. Od roku 2016 vložila Nadace Billa a Melindy Gatesových do programu RNA vakcín společnosti Moderna sto milionů dolarů. Nadace manželů Gatesových poskytla v posledních měsících oběma společnostem miliony dolarů také přímo na vývoj vakcíny proti Covid-19.

Gatesovu podporu DNA a RNA vakcín lze jen sotva přejít bez povšimnutí. Gates – miliardář s nebývalým vlivem nad globálními zdravotními programy – se nedávno nechal slyšet, že právě tyto látky jsou největší nadějí lidstva na efektivní vakcínu proti Covid-19, přestože dosud nikdy nebylo schváleno užití DNA/RNA vakcín na lidech. Díky výjimečným opatřením v rámci stávající krize však testování těchto vakcín z laboratoří Moderna i Inovio přeskočilo fázi pokusů na zvířatech a přešlo přímo k testům na lidských dobrovolnících. Plánuje se také urychlení jejich masového užití – v řádu měsíců. Testování na lidech začala Moderna v půli března, Inovio počátkem dubna. Nejen tedy že jsou favority Billa Gatese, ale také se ocitly v ideální pozici dokončit jako první klinické testy a zajistit si mimořádné schválení americkou vládou, zejména v případě vakcíny od Moderna, vyvíjené ve spolupráci s vládním Národním institutem zdraví (National Institutes of Health, NIH).

Rychle nabytá vedoucí pozice vakcín Moderna a Inovio na Covid-19 zavdala vzniku několika článků, jejichž autoři velebí DARPA, která prý přišla s „největší nadějí“ na zastavení koronavirové krize. Kromě záštity vývoje obou společností ale DARPA samotná, konkrétně její „Úřad pro biotechnologie“ (Biological Technologies Office, BTO), připravuje i vlastní „dočasnou“ vakcínu proti Covid-19. Ta by měla být dostupná během několika týdnů a její součástí budou i syntetické protilátky, jež by měly zajistit imunitu na několik měsíců, do vytvoření vakcíny s dlouhodobějším účinkem (jako mají přinést ty vyráběné společnostmi Moderna a Inovio).

DARPA při vytváření protilátkové léčby Covid-19 využívá i přístup „lidské tělo jako bioreaktor“, jenž zahrnuje injekčně vpravovaný syntetický genetický materiál s cílem povzbudit v organismu vytváření nezbytných protilátek. Na webu Defense One se píše, že léčba Covid-19 z dílny DARPA by využívala také techniky získané z investic agentury do mikrofluidiky (např. v rámci dřívějšího programu DARPA Microphysiological Systems /MPS/ – pozn. DP), výroby nanotechnologií i „nových přístupů k sekvencování DNA“.

 

Neodbytné otázky

Jakkoliv většina novinářů referuje o těchto iniciativách DARPA ve výrazně či dokonce jednoznačně pozitivním světle, neměli bychom zapomínat, že zaznívají i kritické hlasy, byť jim zdaleka není popřáváno takového zvuku jako chvále. Časopis Nature například v nedávném článku nastínil zásadní problémy s bezpečností honu za vakcínou proti Covid-19, včetně skutečnosti, že veškeré „předchozí vakcíny proti koronavirům se ukázaly jako nevhodné nebo dokonce nebezpečné“. Některé z předchozích pokusů o vakcíny proti koronavirům vyvolaly jev zvaný „zlepšení závislé na protilátce“ (antibody dependent enhancement, ADE). Při něm buňky přijímají virus mnohem rychleji a rychlejší je i jeho množení, a tím pádem i jeho nakažlivost a virulence.

Autor také podotýká, že dvě koronavirové vakcíny proti SARS, jež prošly první fází testování, podle následných studií vyvolaly imunitní hypersenzitivitu u myší, jež „vedla k vážným poruchám imunity“, tj. trvalému poškození nebo nesprávnému fungování imunitního systému. Kromě toho se neví ani to, jak silná imunitní reakce je nutná k zajištění imunity proti Covid-19 a koronavirům obecně, takže už jen samotné posouzení, zda je vakcína vůbec účinná, se jeví jako nesmírně obtížné a problematické.

 

Komentář: A vzhledem k nejnovějším problémům s vakcínami (oba případy v odkazech níže jsou z října 2020) by každá vláda měla být hodně opatrná, než schválí jakýkoliv očkovací program. Bez důkladného, dlouhodobého výzkumu by se žádná vakcína neměla dostat do programů zdravotní péče. A to se ještě vůbec nebavíme o nutnosti zajištění toho, aby byl v rámci výzkumu zcela eliminován možný střet zájmů, což je vzhledem k investicím soukromého kapitálu prakticky vyloučeno.

 

Bez povšimnutí bychom neměli ponechat ani otázky, které ohledně Inovio Pharmaceuticals pokládá firma Citron Research, zabývající se výzkumem investic. Ta přirovnala Inovio k Theranosu, zdiskreditované společnosti v oblasti medicínského výzkumu. Ta přišla s údajně revoluční inovací, kdy pomocí jednoduchého krevního testu slibovala diagnostikovat celou řadu závažných nemocí, postupně však musela přiznat, že testy takto vůbec nefungují. Podle Citronu „vzniklo Inovio už před více než 40 lety, společnost však na trh neuvedla jediný produkt, zatímco insideři se ve velkém obohacovali velkorysými mzdami i prodejem akcií“.

Citron Research dále zpochybňuje tvrzení zástupců Inovia, že svou vakcínu na Covid-19 navrhli za pouhopouhé tři hodiny na základě počítačového algoritmu, jako nanejvýš nepravděpodobné: „Inovio má ‚počítačový algoritmus‘, o kterém nikdo jiný na celém světě nic neví, přestože se podle všeho jedná o jeden z nejzásadnějších průlomů ve vývoji vakcín za poslední století – a přesto se o tomto ‚počítačovém algoritmu‘ byť jedinkrát nezmiňuje žádná z jejích obchodních a finančních zpráv (ani výroční 10-K, ani čtvrtletní 10-Q /které vyžaduje Komise pro kontrolu cenných papírů Spojených států, SEC – pozn. DP/)? Hodně nám to připomíná Theranos.“ Zmíněna je i spolupráce Inovio s farmaceutickými společnostmi Roche a AstraZeneca, již tyto firmy ukončily navzdory prohlášení ředitele Inovio, že partnerství „se bude i nadále plodně rozvíjet“.

 

Skutečná agenda se odhaluje

Výše uvedené zdroje znepokojení se soustředí převážně na chování korporací a překážky ve vývoji vakcíny proti Covid-19 obecně. Jak se ale tento článek snažil ukázat, další oblasti experimentování DARPA s technologiemi využívanými při výrobě RNA a DNA vakcín na Covid-19 (především genetické inženýrství, syntetické chromozomy a nanotechnologie) by měly budit obavy ještě zásadnější. Tím spíše, že výrobci vakcín jsou společnosti, jež s DARPA pojí „strategické partnerství“. Navíc se zdá vysoce pravděpodobné, že díky podpoře americké vlády, Billa Gatese i dalších se jejich produkty stanou prvními vakcínami, schválenými k masovému užití.

Mělo by nás přinejmenším zarazit také to, jak malé kritické pozornosti médií se doposud dostává snahám DARPA i společností Moderna a Inovio. Různé vývojové programy DARPA, z nichž vzešly technologie užívané při vytváření těchto vakcín, pak jako by pro média vůbec neexistovaly, o nějakém dohledu široké veřejnosti a oprávněné otázky stran jejich bezpečnosti, účinnosti i možných nezamýšlených důsledků na lidskou genetiku pak nemluvě.

Obavy nijak neumenšuje ani vývoj posledních týdnů, kdy se v mnoha zemích začaly ozývat hlasy volající po státem nařízeném povinném očkování proti Covid-19 jakmile budou k dispozici vakcíny. Leckde nejspíš nebude vakcína proti koronoviru povinná per se, ale bude vyžadována, pokud se člověk bude chtít vrátit alespoň k jakémusi „normálu“, co se týče shromažďování, výkonu jistých povolání, opuštění domova na delší čas atd.

Skutečně je tak obtížné představit si, že lidé a instituce zapojené do procesu přípravy takovéto povinné vakcíny – jako třeba DARPA – si nechají ujít příležitost použít technologie zdokonalené při produkci vakcíny pro některé ze svých dalších, otevřeně deklarovaných cílů? Tato otázka se samozřejmě vzpírá zjevné odpovědi, ale sotva popiratelná skutečnost, že značná část vývoje DARPA směřuje k vojenskému využití lidské biologie a genetiky způsobem jakoby přímo dělaným ke zneužití, naznačuje nanejvýš znepokojivé eventuality, jež volají po důsledném prošetření. Ostatně jen při letmém pohledu na to, jak tato epidemiologická krize nahrála do karet orwellovským záměrům americké Národní bezpečnostní komise pro umělou inteligenci (National Security Commission on Artificial Intelligence, NSCAI /kterou inicioval nechvalně známý senátor a neúspěšný prezidentský kandidát John McCain – pozn. DP/) nebo ambicím federální vlády drasticky rozšířit své pravomoci, se iluze nějaké „presumpce neviny“ u vládních agentur jako DARPA i jejich korporátních partnerů typu Moderna či Inovio rozplývá jako pára nad hrncem.

Připočtěme i nezanedbatelnou skutečnost, že bez masivní krize, která zcela ovládla dění ve světě, by lidé nejspíš příliš neslyšeli na zavádění mnoha z agenturou DARPA vyvíjených technologií, ať už jde o plány na vytvoření kyborgů-„supervojáků“ nebo injekčně vpravovaná BMI („Rozhraní mozek-stroj/počítač“/Brain-Machine Interface, BMI – pozn. DP), schopná ovládat myšlenky člověka. Právě mnohé z těchto výdobytků se však ve vypjatém ovzduší současné krize daří veřejnosti předkládat jako „medicínský“ pokrok, což je oblíbená taktika DARPA. Se stupňováním strachu a paniky z viru a rostoucí frustrací lidí toužících po návratu ke stavu připomínajícím normál, budou miliony lidí ochotné nechat se naočkovat i bez výslovného příkazu shora. Zoufalí a vyděšení příliš nehledí na obohacení vakcíny o nanotechnologii ani její potenciál geneticky pozměnit a přeprogramovat jejich samotné bytí, jelikož touha skoncovat s aktuální krizí, která převrátila celý svět naruby, všechny případné pochybnosti přebije.

Touto optikou se tak koronovirová krize jeví jako dokonalá bouře, která umožním dystopickým nočním můrám DARPA vyjít z nejtemnějších zákoutí Pentagonu na denní světlo. Transhumanistické představy DARPA o budoucnosti válek i lidstva jako takového však musíme považovat za bezprecedentní hrozbu nejen lidské svobodě, ale také jako existenční ohrožení lidské existence a stavebních kamenů biologie samotné.

 

Předchozí část: Covid-19 osvětlil nejtemnější agendu DARPA (část 1)




DARPA, genetické zbraně, umělá inteligence

Covid-19 osvětlil nejtemnější agendu DARPA (část 1)

Whitney Webb
The Last American Vagabond
Překlad: Délský potápěč
4.května 2020

 

Technologie vyvinuté kontroverzní agenturou amerického ministerstva obrany DARPA nabraly díky současné koronavirové krizi čerstvý vítr do plachet. Jen málo pozornosti je však věnováno postranním motivům organizace pro vývoj uvedených technologií, jejich potenciálnímu vojenskému využití i nezamýšleným důsledkům.

V lednu, dlouho předtím, než měla koronavirová krize vyústit v uzavření společnosti, karantény i ekonomický úpadek v USA i jinde ve světě, americké zpravodajské společenství ve spolupráci s Pentagonem a Národní bezpečnostní radou (National Security Council, NSC) vytvořilo dodnes utajené plány pro reakci proti bezprostředně hrozící pandemii. Později se objevila nařčení, že rozvědky civilní i vojenské o vysoce pravděpodobné pandemii v USA věděly už loni v listopadu a dost možná ještě dříve.

Díky této předběžné informaci a mnoha simulacím, kterých bylo v USA během posledního roku podniknuto pro scénář globální virové pandemie přinejmenším šest různého rozsahu, se tedy vnucuje otázka: Proč vláda nejednala, ani se nepřipravila, jestliže jak možnost globální pandemie i nedostatky v reakci na ni byly předem známy? Jakkoliv se mainstreamová média povětšinou spokojila s vysvětleními z kategorie „neschopnost“, je jistě na místě zabývat se možností, že krize dostala ke svému rozvoji prostor záměrně.

Proč by měla zpravodajská komunita nebo kterákoliv jiná část americké vlády vědomě umožnit rozpoutání takovéto masivní krize? Odpověď se při pohledu do dějin přímo nabízí: americká vláda (i jiné) krizí s oblibou využívala k zavádění opatření, která by za normálních okolností veřejnost odmítla, od cenzury tisku až k budování systémů plošného sledování obyvatel. A přestože reakce vlády na útoky z 11. září, jako bylo přijetí tzv. Vlasteneckého zákona (PATRIOT Act), zůstává většině Američanů v paměti asi nejživěji, snahy vládnoucí třídy zastavit vlnu „nebezpečné“ novinařiny a sledovat obyvatelstvo se datují až do dob 1. světové války.

Většina těchto kroků, ať už jde o Vlastenecký zákon po 11. září nebo sítě „špionů“ mezi civilisty za 1. světové války, sice příliš velkou službu při ochraně vlasti nevykonaly, vyústily však ke zvýšené míře sledování a kontroly, jež přetrvaly i dlouho po skončení krize, která jejich vznik podnítila.

Nahlédneme-li na současné události touto historickou optikou, shledáme, že dlouhodobá agenda stále intenzivnějšího masového sledování obyvatelstva a cenzury médií zavála v chaosu koronavirové pandemie čerstvý vítr do plachet. Přesto je tato krize jedinečná v tom smyslu, že podpořila také novější, vzájemně se doplňující agendu, která by v případě svého dovršení učinila v podstatě všechny dosavadní snahy vlád na poli kontroly a podmanění svého obyvatelstva překonanými.

 

Dystopie s kódovým označením DARPA

Agentura ministerstva obrany pro pokročilé výzkumné projekty (Defense Advanced Research Projects Agency, DARPA) dlouhá léta zůstávala mimo zorné pole většiny Američanů, jelikož masmédia se jejími výzkumnými projekty zabývají jen zřídkakdy – a když už, tak zpravidla v duchu že „uvádí vědeckofantastické filmy do skutečného života“. Některé novější události však do této pozitivní mediální image DARPA, která se stylizuje do majáku vědeckého „pokroku“, který „změnil svět“ k lepšímu, vnášejí značné pochybnosti.

Tak například v roce 2018 skupina evropských vědců označila program DARPA „Hmyzí spojenci“ (Insect Allies) za vývoj dystopické biologické zbraně: hmyz by dokázal do rostlin vložit geneticky modifikované viry, které by napadaly a zdevastovaly potravinové zdroje nepřátelské země. Představitelé DARPA samozřejmě namítali, že tento hmyz hodlají využít ke genetické modifikaci rostlin za účelem „ochrany“ zásobování potravinami. Bez ohledu na obhajoby DARPA, že se jedná o výlučně „obranný“ program, je asi každému jasné, že takováto technologie může být užita mnoha různými způsoby – podle přání svého uživatele.

Byť se největší mediální pozornosti povětšinou těší futuristicky působící zbraně z dílny DARPA, agentura se dlouhodobě „šťourá“ v biologii nejen rostlin, ale také lidí. DARPA s rozpočtem kolem 3 miliard dolarů ročně své ambice realizuje různými způsoby, z velké části pod záštitou nové divize agentury, „Úřadu pro biotechnologie“ (Biological Technologies Office, BTO), vytvořeného v roce 2014. V poslední době četné projekty DARPA z oblasti lidské biologie a biotechnologie jejího BTO požívají masivní vlny pozitivního PR v důsledku koronavirové krize, když některé články dokonce neváhají naznačovat, že agentura „dost možná přišla s naší největší nadějí na zastavení Covid-19.

Většina z těchto technologií, které se díky epidemii Covidu-19 nyní těší přízni masmédií, vznikla už před několika lety. Patří mezi ně DARPA financované programy k výrobě DNA i RNA vakcín, tedy třídy vakcín, které v USA dosud nikdy nebyly schváleny pro použití [na lidech]. Ty pracují na bázi injekce cizího genetického materiálu do lidského organismu. Právě tento druh vakcín, které nyní vyrábějí společnosti spolupracující s DARPA, budí u miliardáře, „filantropa“ a bojovníka za globální zdraví Billa Gatese podle jeho vlastních slov „největší očekávání“ v porovnání s ostatními kandidáty na vakcínu proti koronaviru. Mnohé klíčové informace o vlastnostech těchto vakcín i dalších „zdravotnických“ inciativách DARPA se v těchto pochvalných článcích neobjevily, nejspíš protože poodhalují tu zřejmě nejtemnější agendu stínové agentury.

 

Lidské nanoplatformy

V roce 2006 DARPA oznámila zřízení svého programu „Predikce zdravotního stavu“ (Predicting Health and Disease, PHD), jehož „cílem bylo ještě před nástupem příznaků spolehlivě určit, zda se u člověka rozvine infekční onemocnění“. Tvůrci programu toho chtěli docílit „identifikací změn v základním stavu zdraví daného člověka prostřednictvím četného monitorování“ se zvláštním důrazem na „virové patogeny horních dýchacích cest“. 1]

O několik let později, v roce 2010, na DARPA napojení badatelé z Dukeovy univerzity vytvořili základ pro rozvoj tohoto nástroje, který genetickou analýzou vzorků krve dokáže určit, je-li člověk nakažen virem ještě před rozvojem symptomů. Podle zpráv z té doby měly být tyto „preventivní diagnózy“ zanášeny do „celostátní online chřipkové mapy“, dostupné i na chytrých telefonech.

Po oznámení zřízení BTO v roce 2014 vznikl mj. program „Lidské nanoplatformy“ (In Vivo Nanoplatforms, IVN /starší verze stránek projektu IVN zde – pozn. DP/). Jeho diagnostická sekce označovaná jako IVN:Dx (In vivo Nanosensors for Diagnostics /druhou sekcí je In vivo Nanoplatforms for Therapeutics, IVN:Tx – pozn. DP/) „se věnuje zkoumání technologií využívajících implantovatelných nanoplatforem z biokompatibilních, netoxických materiálů, které in vivo vyhledávají malé i větší biologicky významné molekuly, provádí mnohočetnou detekci klinicky relevantních koncentrací analytů, a zkoumají nanoplatformy z vnějšku bez využití implantované elektroniky ke komunikaci“.

Dřívější zprávy o programu ho popisují jako vývoj „typu nanočástic schopných detekce a léčby nemocí a infekcí zevnitř. Technologie pracuje s implantovatelnými nanočásticemi, citlivými na specifické, biologicky významné molekuly“.

DARPA prostřednictvím programu IVN mezitím začala financovat také výrobu „měkkých, pružných hydrogelů, které se injekčně aplikují přímo pod kůži, aby zde provedly monitoring zdravotního stavu a které se synchronizují s aplikací v telefonu, takže je možné poznatků o zdraví okamžitě využít“. Tento produkt v současnosti nabízí na trhu další společnost z „lůna“ DARPA jménem Profusa. Ta získala od DARPA v posledních letech mnohamilionové granty, ujišťuje však, že informace získané prostřednictvím těchto biosenzorů budou „sdíleny bezpečně“ a přístupné zůstanou jen „jednotlivcům, lékařům a praktickým lékařům“.

Stávající tlak na celostátní systém „trasování kontaktů“ na základě osobních zdravotních dat občanů však toto sdílení dat dost možná rozšíří, což velice příhodně zapadá do dlouhodobých ambic DARPA vytvořit celostátní webovou databázi preventivních diagnóz.

Za Profusa stojí mj. i společnost Google (ve správní radě firmy je Joan Braddiová, která působí ve vysokých manažerských funkcích Google /Search Services, v současnosti Global Product Partnerships/ již od roku 1999 – pozn. DP), intenzivně zapojená do mnoha iniciativ plošného sledování obyvatel zahaleného do hávu „trasování kontaktů“. V dozorčí radě Profusa sedí také někdejší vůdce [senátní] většiny William Frist. Profusa spolupracuje i s Národním zdravotním ústavem (National Institutes of Health, NIH).

Společnost se z velké části překrývá s diagnostickou společnosti Cepheid (ve správní radě Profusa jsou dva spoluzakladatelé Cepheid, Bill McMillan a Tom Gutshall – pozn. DP), která si nedávno zajistila schválení svých rychlých testů na koronavirus od Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (Food and Drug Administration, FDA) a v minulosti získala lukrativní vládní zakázku na detekování stop anthraxu v poštovních zásilkách.

Od letošního března pak Profusa dostává financování od DARPA s cílem ověřit, zda nitrotělní biosenzory dokáží předpovědět budoucí pandemie, včetně nyní (článek vznikl v květnu 2020 – pozn. DP) obecně předpovídané „druhé vlny“ Covid-19 a identifikovat nakažené až tři týdny předtím, než by se u nich jinak projevily symptomy. Společnost očekává získání schválení FDA počátkem příštího roku, tehdy přibližně v čase, kdy se očekává zpřístupnění vakcíny širší veřejnosti.

 

„Dílny života“

Další dlouhodobější program DARPA, nyní pod dohledem BTO, vešel ve známost jako „Dílny života“ (Living Foundries). Podle webu DARPA „směřuje k snadno přizpůsobitelné, rozšířitelné a ‚on-demand‘ produkci [syntetických] molekul naprogramováním základních metabolických procesů biologických systémů tak, aby generovaly ohromné množství jinak nepřístupných komplexních molekul. DARPA pomocí ‚Dílen života‘ mění syntetickou biovýrobu na plánované inženýrství, využitelné k celé řadě národně-bezpečnostních cílů.“

Mezi výzkumnými projekty programu nalezneme třeba vytvoření „umělého života“, včetně vytvoření umělého genetického materiálu: umělých chromozomů, „úplně nových organismů“ nebo „přidání nových schopností“ lidským bytostem prostřednictvím umělého genetického materiálu (tj. genetická modifikace lidí vložením synteticky vytvořeného genetického materiálu).

To je obzvlášť znepokojivé (byť nic z uvedeného upřímně nelze brát na lehkou váhu), jelikož DARPA pracuje také na projektu „Advanced Tools for Mammalian Genome Engineering (Pokročilé nástroje pro genetické inženýrství u savců), který se – navzdory „savcům“ ve svém názvu – soustředí výhradně na vylepšení „užitnosti umělých lidských chromozomů (Human Artificial Chromosomes, HAC)“, jež DARPA popisuje jako „základní nástroj při vývoji pokročilé léčby, vakcín a diagnostiky buněk“. A jakkoli se výzkumné studie obvykle soustředí na umělé lidské chromozomy coby revoluční milník při vývoji medicíny, často jsou propagovány jako možný způsob „vylepšování“ lidí nepřirozenými vlastnostmi, včetně zastavení stárnutí nebo posílení kognice.

DARPA se angažuje také ve výzkumech, kde se tyto metody užívají k vytvoření „supervojáků“, kteří se obejdou bez spánku i pravidelných jídel, ví se také o programu na vývoj „metabolicky dominantních“ bojovníků. Zprávy o těchto programech se zmiňují také o jiných, nanejvýš znepokojivých užitích těchto technologií: „genetických zbraních“, schopných „podkopat DNA“ a tak „u lidí oslabit myšlení i fyzické funkce“.

Další možná aplikace, jíž se DARPA aktivně zabývá, spadá do programu BioDesign. Ten zkoumá možnosti syntetických organismů, vytvářených jako nesmrtelné, ovšem programované s „smrtícím vypínačem“, jenž tento umělý, ovšem organický organismus umožnuje kdykoliv „vypnout“. Někteří spekulují, že výzkum směřující tímto směrem by časem mohl otevřít dveře až ke vzniku „lidských replikantů“, vyráběných pro boj ve válce i další účely, jak je to zpodobněno třeba ve filmu Blade Runner.

Tyto genetické „smrticí vypínače“ by se však daly vložit i do živých lidí za pomoci umělých chromozomů, které mohou život uměle prodloužit – ale také jej náhle utnout. V roce 2017 bylo odhaleno, že DARPA investovala 100 milionů dolarů do výzkumu „genetické databáze“, jež mj. zahrnuje využití genetických modifikací k vyhlazení celých populací. Z toho důvodu se o ní také někdy hovoří o technologii „genetického vyhubení“.

Jiné experimenty DARPA zahrnují užití geneticky upravených virů, schopných vpravit genetický materiál do lidských buňek, konkrétně neuronů v mozku, a tak „vylepšit“ chemickou rovnováhu lidského mozku. Při jednom z výzkumů zaštítěném DARPA tak například vědci modifikovali mozkové buňky tak, aby vyprodukovaly dva nové proteiny, z nichž jeden umožnuje snadno rozpoznat mozkovou aktivitu vnějšími prostředky a druhý zas dovoluje „magnetickým nanočásticím“ „navozovat v pacientově mysli zvuky nebo obrazy“.

 

„Nechirurgická (neinvazivní) neurotechnologie nové generace“

Ale manipulace s chemickou rovnováhou i fungováním mozku na buněčné úrovni je pouze jednou z celé řady iniciativ DARPA, jež si vytyčily za cíl proměnit lidské myšlení a vnímání reality. DARPA už v roce 2002 přiznala práci na vytvoření „Rozhraní mozek-stroj/počítač“ (Brain-Machine Interface, BMI). Jakkoliv mělo nejprve jít o „bezdrátový mozkový modem pro volně se pohybující krysu“, který by umožnil na dálku ovládat pohyb hlodavce, DARPA se nijak zvlášť netajila ambicemi využít časem tato „vylepšení“ mozku i u lidí: umožnit vojákům „dorozumívat se myšlenkami“ nebo na dálku ovládat lidské bytosti (údajně jen ty na straně protivníka).

Tento v projekt v posledních letech výrazně pokročil, u mnohých vědců na poli bezpečnosti však vyvolává značné obavy. V roce 2008 například vědecký kolektiv varoval, že „ovládání na dálku nebo kontrola lidské bytosti“ by se snadno mohla obrátit proti svému tvůrci, pokud by se protivníkovi podařilo získat přístup k implantované technologii (a tím „hacknout“ mozek takto vybaveného člověka) a vyjádřili znepokojení také nad obecnějšími etickými aspekty podobných technologií. V roce 2011 se začalo pracovat na „mozkových implantátech“ pro lidské vojáky, oficiálně za účelem léčby neurologického poškození u veteránů a tyto implantáty se experimentálně testují na lidských dobrovolnících přinejmenším od roku 2015.

DARPA námitky jako ty výše odkazované pravidelně odmítá s tím, že na její kontroverzní projekty striktně dohlíží interní „etičtí experti“. Zde je ovšem na místě podívat se na postoj vedení DARPA k těmto etickým problémům, právě oni totiž mají poslední slovo. V roce 2015 tak například Michael Goldblatt, tehdejší ředitel „Úřadu obranných věd“ (Defence Sciences Office, DSO) DARPA, která dohlíží na větší část programu agentury na vývoj „supervojáků“, řekl novinářce Annie Jacobsenové, že nevidí rozdíl mezi „čipem v mozku, který by dokázal pomoci kontrolovat vaše myšlenky“ a „kochleárním implantátem, který pomáhám hluchým slyšet“. Po naléhání žurnalistky ohledně nezamýšlených důsledků takovéto technologie Goldblatt odvětil, že „nezamýšlené důsledky se mohou objevit u čehokoliv“.

Dodejme také, že technologie vyvíjené v programech DARPA od genetického inženýrství u lidí po „Rozhraní mozek-stroj/počítač“, zhusta bývají veřejnosti „prodávány“ jako pozitivní revoluce v lidském zdraví, pro agenturu je ovšem toto využití na stejné úrovni jako jiná, mnohem více dystopická a popravdě řečeno hrůzyplná užití jako kontrola myšlenek.

Stejně tomu bylo i u BMI, propagovaných jako nástroj k „posílení tělesných funkcí veteránů s poraněním nervové soustavy nebo posttraumatickou stresovou poruchou“ nebo k tomu umožnit lidem s amputovanými končetinami ovládat vyspělé prostetika. A byť se v těchto případech skutečně jedná o zásadní kroky medicíny vpřed, vedení DARPA bez nějakého studu deklarovalo, že z jejich hlediska neexistují zásadní rozdíly mezi medicinským využitím BMI a jejich aplikací pro získání téměř úplné vlády nad člověkem „usměrňováním“ jeho myšlenek a dokonce i pohybů.

Takovéto otevřené přiznání vedení DARPA vyvolává otázky stran stávajících programů rozhraní „mozek-stroj/počítač“ i jejich uváděných cílů. Tak patří kupříkladu mezi jeden z cílů programu DARPA „Nechirurgická (neinvazivní) neurotechnologie nové generace“ (Next-Generation Nonsurgical Neurotechnology, N3) využití „neinvazivního nebo jen minimálně invazivního rozhraní mozek-stroj/počítač“ ke „čtení a psaní“ přímo v mozku.

Podle jedné z nedávných zpráv o programu N3 patří mezi takovéto ‘minimálně invazivní technologie’ „injekční aplikace viru vybaveného senzory citlivými na světlo nebo jinými chemickými, biotechnologickými nebo samoreplikujícími se nanoboty, schopných dosáhnout jednotlivé neurony a ovládat jejich činnost nezávisle bez narušení citlivé tkáně. Navrhované užití těchto technologií nebylo dosud přesně specifikováno, ale jak prokázaly pokusy na zvířatech, kontrola aktivity jednotlivých neuronů v mnoha bodech je dostatečná k naprogramování umělých vzpomínek (na strach, touhu i zážitky) přímo do mozku“.

Přestože údajné cíle N3 souvisejí s vytvořením zbraní „ovládaných myšlenkou“, jež reagují na pouhou vojákovu myšlenku, panují i zde obavy z „obousměrnosti“ technologie, tj. snah ovládat a programovat myšlení vojáků, místo aby to bylo naopak. Takovým směrem se program dost možná vyvíjí výrazněji, než DARPA otevřeně přiznává, ostatně i oficiální vojenské dokumenty jasně říkají, že konečným cílem Pentagonu v podstatě je nahradit lidské bojovníky vzájemně propojenými roboty „obdařenými sebeuvědoměním“, kteří budou schopni plánovat a provádět vojenské operace proti cílům zvoleným systémy umělé inteligence.

Tyto zbraňové systémy nepříliš vzdálené budoucnosti jako by neponechávaly příliš prostoru pro lidi, a to ani ty schopné „ovládat“ zbraně pouhou myšlenkou. Futurističtí vojenští plánovači tak zřejmě vidí vojáky vybavené BMI jako „zbraň“, napojenou na tentýž systém, řízený umělou inteligencí. Nezapomínejme také, že se DARPA přinejmenším od roku 2013 snaží vytvořit také „umělý lidský mozek“.

Krom toho ale dostupné zprávy naznačují, že obousměrné technologie vyvíjeného BMI budou umět také „zastřít [emocionální] vnímání vojáků“ „oslabením prožívání emociální viny spojené s válčením“, což by vytvořilo řadu nebezpečných precedentů a téměř jistě vedlo k ostrému vzestupu spáchaných válečných zločinů.

Pochopitelně se jedná pouze o veřejně přiznané potenciální „vojenské využití“ technologie. Jakmile se přesune i do civilní sféry, jak už k tomu u inovací DARPA v minulosti došlo, budou „dálkové ovládání“, „kontrola myšlenek“ a/nebo programování myšlenek i vzpomínek víc než pravděpodobně zneužity vládami, korporacemi a dalšími mocenskými hráči v USA i ve světě za účelem dalšího posílení kontroly.

Vstup technologie BMI do civilní oblasti není nijak daleko – mnozí vysoce postavení činitelé DARPA i výzkumníci se zkušenostmi z N3 a dalších programů pracujících s BMI přešli do Verily (partnerství Google a GlaxoSmithKline), Neuralink Elona Muska a projektu Facebook F8, které spolu soupeří v co nejrychlejším uvedení „neuromodulačních“ zařízení a BMI na trh.

 

Poznámka DP:

1] Například kanadská biotechnologická firma AbCellera, která se zabývá výzkumem a vývojem lidských protilátek za účelem prevence pandemií a rozšířených nemocí. Společnost je známá především díky vedoucí úloze v programu DARPA „Platforma pro prevenci pandemií“ (Pandemic Prevention Platform, P3). AbCellera byla založena v roce 2012 biomedicínskými výzkumníky Carlem Hansenem a Véronique Lecaultovou. Firma obdržela v roce 2016 grant od Nadace Billa & Melindy Gatesových ve výši 645 000 dolarů na vývoj rychlého testu na tuberkulózu. Firma spolupracuje s farmaceutickými giganty jako např. GlaxoSmithKline, Novartis, Pfizer, Sanofi a Teva Pharmaceutical Industries. Zdroj: https://en.wikipedia.org/wiki/AbCellera (kráceno).

 

Související články:




Útok policisty nožem v Paříži nedaleko Notre Dame

Útočník z Paříže byl dezorientovaný a slyšel hlasy – čin šetří protiteroristické oddělení

Novinky.cz
4.října 2019

 

Manželka zaměstnance pařížské policejní prefektury, který ve čtvrtek ubodal čtyři kolegy, při výslechu uvedla, že její muž byl noc předtím dezorientovaný a slyšel hlasy, uvedl server bfmtv.com. Úřady zatím o motivech útočníka neinformovaly. Podle médií se domnívají, že incident mohl souviset se vztahy na pracovišti, ovšem čin během dne převzalo protiteroristické oddělení prokuratury.

Agresor, kterým byl podle tisku pětačtyřicetiletý informační technik Michael Harpon, byl podle některých médií neslyšící nebo hluchoněmý a před 18 měsíci přestoupil na islám. Jeho manželku, údajně rovněž neslyšící praktikující muslimku, vzala policie ve čtvrtek do vazby. Zadržela i několik dalších lidí, včetně útočníkova bratra.

Vyšetřování případu zahájila protiteroristická jednotka pařížské prokuratury. Čin je tak nyní vyšetřován jako mnohonásobná vražda související s teroristickým počínáním. “Ve světle důkazů v této fázi shromážděných kriminalisty se dnes národní protiteroristická jednotka prokuratury ujala vyšetřování činů spáchaných včera (ve čtvrtek) na policejní prokuratuře,” uvedla v pátek pařížská prokuratura.

Prohlídka bydliště pravděpodobného pachatele, jehož nakonec zastřelil jeden z policistů, podle bfmtv.com mnoho nepřinesla. Policisté zabavili počítače a telefony, které nyní analyzují.

Harpon měl podle bfmtv.com mezi kolegy dobrou pověst, ale v poslední době se cítil frustrovaný, protože se mu nedařilo stoupat ve firemní hierarchii. „Už několik měsíců požadoval přidělení tlumočníka do znakového jazyka a doufal, že by mohl postoupit na pozici vývojáře,“ napsal server.

Útočník ve čtvrtek po poledni zabil tři policisty a jednoho administrativního pracovníka. Oběťmi se stali tři muži a jedna žena. Další člověk byl těžce zraněn, ale není v ohrožení života.

 

Komentář: Před pár dny jsme přetiskli článek o projektu MKULTRA. Tento případ z Paříže se nápadně podobá incidentům, v nichž s největší pravděpodobností figurovali lidé, kteří byli nějakým způsobem ovládáni.

Za zmínku stojí několik faktů. Nemůže zůstat bez povšimnutí, že k události došlo nedaleko Notre Dame, což v každém případě znovu vzbudí emoce v souvislosti s požárem katedrály v dubnu tohoto roku, obzvlášť v kombinaci s uvedenou informací ohledně konvertování M.Harpona k islámu (což se jeví jako úmyslně hozená udička), přestože tisková mluvčí vlády Sibeth Ndiaye zdůraznila, že nelze automaticky považovat každého muslima za radikála. Do toho započítejme, že v poslední době je samotná francouzská policie ve varu, začíná docházet k velkým protestům a stávkám kvůli stoupajícím případům sebevražd policistů, špatným pracovním podmínkám a důchodové reformě. Kdyby se policie měla připojit ke Žlutým vestám, Macronův režim by nejspíš padl. Ve hře je příliš mnoho a tak se každá událost, která odvede pozornost od skutečných problémů, vládnoucím kruhům velice hodí.

Harpon byl ve službě přes 20 let, z toho 16 na policejní centrále, kde pracoval jako administrátor ve střežené sekci budovy s bezpečnostní prověrkou, a za celou dobu neprojevil jediný náznak psychické lability. Byl v uplynulé době z nějakého důvodu vytipován jako osoba vhodná k manipulaci s možností pozdějšího využití?

 

 

SOTT archiv: Police officer stabs four of his fellow policemen to death in Paris – UPDATE: Killer had ‘converted to Islam’ and ‘heard voices’ before rampage