Proměny Země, srpen 2020

SOTT Proměny Země – srpen 2020: Extrémní počasí, planetární změny, ohnivé koule

SOTT Media
Překlad/titulky: NaSeveru.org
4.září 2020

 

Během devíti srpnových dnů shořelo v Kalifornii více než 600.000 hektarů půdy, což donutilo k evakuaci 100.000 osob. Požáry byly způsobeny neobvykle intenzivními suchými bouřemi se spoustou blesků. Nejvíce jich zaznamenali v oblasti San Francisco Bay, kde pozorovali kolem 11% celoroční průměrné bleskové aktivity pro celý stát ve velmi krátkém čase.

Ne, opravdu to není globální oteplování, jak se korporátní média snaží tvrdit, ani to není ‘geoinženýrství elit’, jak se píše v alternativních médiích. Klima na planetě blázní, protože atmosféra Země se značně mění.

Extrémní počasí jen přispívá k celkovému odlivu obyvatel z Kalifornie během posledního desetiletí. Celkem 5 miliónů lidí ze státu odešlo. Čistý úbytek Kalifornie včetně započtení narození a úmrtí činí přes 1 milión obyvatel. Colorado bylo také zasaženo požárem, který byl nejspíše nejrozsáhlejším v historii státu. Požár Pine Gulch spálil 56.000 hektarů půdy a zanechal farmáře téměř bez pastvin pro dobytek, což přináší obavy o chov v blízké budoucnosti.

V Alžírsku zničilo přes 1.200 požárů téměř 9.000 hektarů lesa. Tato severoafrická Země zaznamenala nárůst lesních požárů v posledních letech, ale příčina je zatím nejasná. Nedbalost? Těžba a pašování uhlí? Zvýšený počet blesků? Zatím nikdo neví, ale rozhodně i zde se děje něco neobvyklého.

Silné deště, které obvykle přešly v rozsáhlé záplavy, sesuvy, případně krupobití ničily během srpna domy, základní infrastrukturu i úrodu po celém světě. Desítky miliónů lidí byly postiženy těmito kalamitami. Jen v jižní Asii utrpělo odhadem 17,5 miliónů lidí následky rekordních monzunových dešťů. Téměř 700 osob zahynulo a tisíce byly přemístěny. Čína, Bangladéš a Indie zůstavají zeměmi, které jsou nejvíce zasažené.

Jižní Korea trpí neobvyklými přívaly srážek již více než dva měsíce, což je pro tuto zemi nejdelší a vůbec nejhorší monzunová sezóna. Navíc to nevypadá, že by se situace s dalšími bouřemi měla uklidnit.

Sníh v Austrálii, jižní Brazílii a Jižní Africe je v tuto roční dobu celkem normální, zima tam končí, ale co si myslet o srpnovém sněžení v čínském Jün-nanu, ruském Dagestánu, v Alpách a Pyrenejích? Možná předzvěst studené zimy?

S ohledem na narůstající množství srážek po celém světě, pokud bezprecedentní zpomalování Golfského proudu bude pokračovat, brzy se dočkáme velice dlouhé zimy.

 

 

Komentář: Předchozí vydání série Proměny Země najdete v sekci SOTT Media.




Proměny Země, solární minimum

SOTT Proměny Země – červenec 2020… solární minimum je tady

SOTT Media
Překlad/titulky: NaSeveru.org
10.srpna 2020

 

Jak se solární minimum postupně prohlubuje, všechny elektromagnetické jevy nabírají na intenzitě i četnosti a také jsme zažili další měsíc rekordního množství srážek.

Nejvíce v červenci trpěla východní Asie. Extrémní monzunové deště a následné povodně a sesuvy zasáhly do životů desítek miliónů lidí, přičemž stovky lidí v Číně, Nepálu, Bangladéši a Indii zemřely.

Čína se i nadále potýká s nejhoršími povodněmi za dlouhé desítky let, stovky řek jsou na rekordních úrovních. Silné deště pustošily 27 z 31 provincií země. 37 miliónů lidí muselo před záplavami prchnout a dosud nejméně 141 lidí zemřelo nebo se pohřešuje.

Jižní Korea stále trpí pod nejdeštivějším monzunem poslední doby; nejméně 15 lidí zemřelo a 1.500 muselo být evakuováno. 1.300 domů po celé zemi bylo zatopeno nebo zavaleno sesuvem. Kolem tisíce silnic a mostů bylo strženo nebo poškozeno.

Silné seště a záplavy sužují také indický Assam (již od května), vyhnaly z domovů kolem 2-3 miliónů lidí ve 27 regionech, vyžádaly si životy více než 100 osob a zničily velké množství zemědělských plodin. 2.400 vesnic se ocitlo pod vodou.

Dva týdny dešťů spustily bleskové povodně v Jemenu, které strhávaly domy, farmy, elektrické sítě a vodovodní potrubí. Tisíce lidí zůstaly bez přístřeší a nejméně 14 osob zahynulo.

Podobná situace nastala v některých oblastech amerického středozápadu a jihovýchodu, přičemž tornádová sezóna je stále v plném proudu, kdy se několikrát vyskytla mnohočetná tornáda. To byl také případ kanadského Ontaria, Alberty a Saskatoonu, což jsou místa, kde k takovým jevům obvykle dochází jen velmi vzácně.

Mimosezónní sněžení se objevovalo i tento měsíc, jako například v Číně nebo Norsku, kde napadlo 30cm sněhu a teplota klesla na -7°C.

Na jižní polokouli sněžení dosahovalo historických hodnot. V Andách naměřili přes 5m nadílky, Snowy Mountains v Austrálii obdržely kolem jednoho metru a v Jižní Africe se dočkali sněhu na nevídaných místech.

Ohnivé koule byly znovu k vidění prakticky po celém světě, což nám připomíná, že nesmíme přestat sledovat nebe a ‘záměry Vesmíru’.

Noční svítící oblaky jsou v této roční době již téměř běžný jev, což nejspíš svědčí o značném nárůstu nabitých prachových částic ve svrchní atmosféře. Připomeňme si:

“Neuvěřitelné množství srážek během uplynulých měsíců se dá vysvětlit stoupajícím množstvím elektricky nabitých částic v horních vrstvách atmosféry. […]

[…] Nabité částice mají na počasí na Zemi mnohem větší vliv, než jaký mu přisuzujeme.”

Extrémní počasí i nadále devastuje produkci potravin po celém světě a spíše dříve než později můžeme očekávat nárůst cen potravin.

 

 

Komentář: Předchozí vydání série Proměny Země najdete v sekci SOTT Media.




ochlazeni, povodně, Evropa

Podle studie Evropa prochází obdobím nejsilnějších povodní za posledních 500 let, historické záznamy ukazují spojitost s neobvyklým ochlazením

University of Barcelona
Heritage Daily
Překlad: NaSeveru.org
25.července 2020
Titulní foto: V ruském Verchojansku padal zcela ojedinělý letní sníh

 

Mezinárodní výzkumný projekt, koordinovaný Vídeňskou technickou univerzitou (TU Wien) s účastí vědců z Barcelonské univerzity, ​​poprvé ukazuje, že se povodně v Evropě, ve srovnání s minulými staletími, během posledních desetiletí změnily.

Studie, publikovaná ve vědeckém časopise Nature, dospěla k závěru, že se nacházíme v období s nejčastějším výskytem povodní v Evropě za posledních pět set let.

Studie ukazuje, že poslední tři desetiletí v druhé polovině tisíciletí patří k nejvýznamějším obdobím, pokud jde o četnost a rozsah povodní v Evropě. Během těchto tří desetiletí se také změnilo rozložení povodní, včetně teploty vzduchu a sezónnosti povodní s vyšším procentem výskytu během léta. Pokud jde o teplotu vzduchu, od roku 1500 do roku 1900 se povodně vyskytovaly s vyšší frekvencí během chladných klimatických fází, zatímco po roce 1990 se zvýšila četnost povodní v souvislosti s globálním oteplováním.

 

Komentář: Zdá se, že 500 let starý vzorec stále platí, protože fakta ukazují, že naše planeta se nyní zásadně ochlazuje: rekordně nízká teplota v březnu naměřena v Antarktidě – „globální oteplování“ popírajících -75.3 °C.

 

Analýza dat určila devět období s hojnějším výskytem povodní a s nimi spojené regiony. Mezi nejvýznamnější období patří roky 1560–1580 (západní a střední Evropa), 1760–1800 (většina Evropy), 1840–1870 (západní a jižní Evropa) a 1990–2016 (západní a střední Evropa). Podle analýzy je současná fáze třetí nejzávažnější pokud jde o povodně. Nicméně tato data jsou na úkor doby trvání současné fáze častých povodní, která nadále trvá. Povodně nyní způsobují roční škody, které představují více než 100 miliard EUR, a obecná tendence častých záplav nadále roste.

 

Historická data za půl tisíciletí

Na mezinárodní studii, koordinovanou Günterem Blöschlem, ředitelem Ústavu hydraulického inženýrství a správy vodních zdrojů na TU Wien, se podílelo 34 výzkumných skupin z celé Evropy, mezi nimiž jsou i výzkumní pracovníci Národního muzea přírodních věd (CSIC Madrid) a z Almería univerzity (UAL). Vědci ve studii analyzovali tisíce historických dokumentů s přímými a soudobými informacemi o povodňových epizodách v Evropě od roku 1500 do roku 2016. Výzkumné týmy Barcelonské univerzity, ​​CSIC a Almería univerzity poskytly historické údaje ze Španělska a část série ve Švýcarsku. Obě země mají podrobné záznamy v evropském kontextu.

 

Komentář: Vzhledem k tomu, že soubory dat končí v roce 2016, je pravděpodobné, že zjistíme, že následující roky by mohly odhalit naše současné odbdobí jako ještě horší z hlediska závažnosti.

 

Mariano Barriendos, výzkumný pracovník na katedře historie a archeologie Barcelonské univerzity, spolu s Andreaou Kiss (TU Wien) poznamenávají, že „výjimečnou výzvou této studie bylo porovnání zdrojů a textů, které se velmi lišily od ostatních na základě svého původu v jiných stoletích a kulturních regionech“. Umístili tyto texty do jejich historického kontextu, s velkou pozorností na detaily a křížovou kontrolou mezi epizodami různých druhů dokumentů, míst a povodí. Například v případě údajů ve španělském středomořském povodí zahrnovala tato kontrola 4.500 povodňových událostí.

Rozdíly v současných říčních povodních

„V našich předchozích studiích, zejména v těch zaměřených na alpská povodí s přítomností ledovců, jsme věděli, že v minulosti existovalo velké množství povodňových období, která se časově shodovala s abnormálními chladnými podmínkami klimatu“, uvádí profesor Lothar Schulte, koordinátor konsolidované výzkumné skupiny pro paleoekologii, přírodní rizika a environmentální management (PaleoRisk) na katedře geografie Barcelonské univerzity. Porovnání s rekonstrukcemi teploty vzduchu v celé Evropě může ověřit, že nejvýznamnější historická povodňová období byla chladnější než mezičasové fáze.

Zdá se, že tyto výsledky jsou v rozporu s pozorováním, které uvádí, že v některých oblastech jako severovýchodní Evropa, je nedávné teplé počasí spojeno se silnými povodněmi. „Naše studie poprvé ukazuje, že se základní mechanismy změnily: zatímco v minulosti docházelo k povodním častěji v chladnějších podmínkách, pravý opak platí pro to, co se děje nyní,“ upozorňuje profesorka Maria del Carme Lasatová, koordinátorka konsolidované výzkumné skupiny meteorologie na katedře aplikované fyziky Barcelonské univerzity. „Hydrologické podmínky současnosti se velmi liší od podmínek v minulosti,“ dodává Fernando Sánchez Rodrigo, fyzik na univerzitě Almeria. „Variabilita teplot a srážek, a jejich modifikace, jakož i intenzifikace nebo slabost způsobená atmosférickou dynamikou, mohou být klíčovými aspekty pro pochopení těchto procesů,“ pokračuje expert.

Sezónnost povodní v průběhu roku se také změnila. Dříve se 41% povodní ve střední Evropě odehrálo v létě ve srovnání se současnými 55%. Tyto posuny souvisejí se změnami srážek, odpařováním a táním sněhu, a jsou důležitým ukazatelem pro rozlišení mezi změnou klimatu a dalšími regulačními faktory, jako je odlesňování a správa řek.

Tyto výsledky byly získány díky nové databázi sestavené autory studie, která zahrnuje přesné datování téměř všech povodňových epizod zaznamenaných v dokumentárních a bibliografických zdrojích. Gerardo Benito, profesor výzkumu věd o zemi na CSIC, poznamenává, že tato databáze je přímým důkazem úrovně povodní během období klimatické krize, s vysokým potenciálem pro studie rizik. Tato nová studie je první, která vyhodnotila historická období povodní na celém kontinentu za posledních pět set let s takovou mírou detailu.

 

Lepší údaje, lepší předpovědi

Vzhledem ke změně mechanizmů stojících za vznikem povodní obhajuje Günter Blöschl použití nástrojů k posouzení rizika povodní, které zachycují zúčastněné fyzické procesy, a strategie zvládání, které mohou zahrnout nedávné změny v analýze rizik. Tým autorů zdůrazňuje, že zvládání povodní by se mělo těmto novým skutečnostem přizpůsobit, protože bez ohledu na nezbytné úsilí zmírnění změny klimatu, se účinky tohoto jevu projeví v příštích desetiletích.

 

Komentář: Pokud jsou proměny Země, které nyní vidíme, směrodatným ukazatelem blízké budoucnosti, je pravděpodobné, že tyto posuny k extrémům v počasí probíhají po celém světě a nejen v Evropě jak se uvádí ve výše zmíněné studii:

Také si poslechněte tyto pořady na rádiu SOTT [v angličtině]:

Dále se můžete podívat na poslední měsíční souhrn SOTT Proměny Země – červen 2020: Extrémní počasí, planetární změny, ohnivé koule

 

 

V současné době probíhá více souběžných procesů, spojených s nižší sluneční aktivitou: nárůst počtu vybuchujících sopek, více zemětřesení, více dešťových srážek, sněhových srážek, bouře jsou silnější, dochází k větším únikům metanu, z oceánů vychází více tepla, na nebi je více jasných bolidů, ve sluneční soustavě je více komet a na Zemi dopadá větší množství vesmírného záření.


Další související články na stránkách
:

 

SOTT archiv: Highest flooding in Europe for 500 years, historical records show correlation with abnormal cold

 




SOTT Proměny Země, květen 2020

SOTT Proměny Země – květen 2020: Extrémní počasí, planetární změny, ohnivé koule

SOTT Media
Překlad / titulky: NaSeveru.org
8.června 2020
Foto: silné krupobití v Mexiku

 

Jak Slunce vstupuje do klidové fáze, Země se v závislosti na něm ocitá pod přívalem energie kosmického záření a také podle toho reaguje. Tentokrát už i mainstreamová věda prohlašuje, že toto solární minimum by mohlo způsobit chladné počasí, nárůst zemětřesení a katastrofické sopečné erupce. Květnový souhrn Proměn to dokládá.

Ale pokles sluneční aktivity není jediným aspektem, který bychom měli zdůraznit, protože to neznamená, že Slunce bude permanentně klidné. I ono je pod vlivem galaktického záření, které do Sluneční soustavy nyní vstupuje ve větším množství. 29.května došlo k největší sluneční erupci od roku 2017. Takové náhlé výbuchy mohou být velkou komplikací pro satelity, pokud zemská magnetosfáéra bude i nadále ochabovat.

Nelze si nevšimnout že protesty v USA, které vypukly v souvislosti se zabitím George Floyda, začaly právě v momentě sluneční erupce… lidsko-vesmírné spojení?

Některé části severní polokoule zažily návrat do zimy, přičemž do léta zbýval pouhý měsíc, zatímco brzké sněžení a rekordně nízké teploty byly zaznamenány na jižní polokouli, kde zima ještě oficiálně nezačala.

Neobvyklá květnová sněhová bouře, kterou způsobil pohyb polárního vortexu, se prohnala severovýchodní částí USA, a oblasti Maine a New Hampshire obdržely až 25cm čerstvého sněhu. Téměř celoplošná pokrývka byla také v severní části státu New York.

Také Řecko, Německo, Turecko a Rusko obdržely svůj příděl mimosezónního sněžení, ale pákistánský Národní park Ayubia byl zasněžený poprvé po sto letech a v Austrálii napadlo 40cm sněhu během nejstudenějšího začátku května v historii.

Neskutečné množství srážek spadlo na celém světě a způsobilo devastující povodně a sesuvy. Keňa, Indie, Omán a Střední Amerika utrpěly nejvíce; zahynuly stovky lidí a tisíce dalších přišly o své domovy.

Cyklón Amphan zanechal zničené území v indických státech Uríša a Západní Bengál; stovky rodin přišly o střechu nad hlavou a tisíce o dodávky elektřiny.

Neobvykle silná tornáda, místy i mnohonásobná tam, kde to rozhodně není normální, a velké kroupy také ničily území a hmotné statky v USA, Mexiku a některých částech Evropy a Asie.

V neposlední řadě byli obyvatelé Indie, Pákistánu a východní Afriky svědky nejhorší vlny kobylek za posledních 27 let, což vyhnalo škody na úrodě a vegetaci do mnoha miliónů dolarů. V kombinaci s naprosto zbytečnými ztrátami v důsledku karantén a uzamčení států budeme zřejmě v blízké době svědky velkého nedostatku potravin a hladovějících lidí.

Elektrická aktivita v atmosféře tento měsíc opět stoupla. Blesky zabíjely lidi, dobytek a uchvátily pozornost miliónů obyvatel po celé planetě. Jen Washington zaznamenal 87.000 blesků za jediný den… téměř 23x více, než je běžný celoroční průměr!

Podívejte se sami na události uplynulého měsíce v souhrnu SOTT Proměny Země.

 

 

Komentář: Britský deník The Guardian otiskl varování OSN, že nadcházející potravinová krize bude nejhorší za posledních padesát let. Domníváme se, že to je velmi opatrný odhad, který má upozornit na přicházející problém nevídaných rozměrů. Katastrofa, která byla jen otázkou času a jejíž příchod byl výrazně urychlen restrikcemi během tzv. koronavirové krize, je nyní za dveřmi. Solární minimum a klimatické změny se promítnou do událostí následujících měsíců a let. Nárůst cen potravin z důvodu jejich nedostatku, vysoká zadluženost a s tím související nízká kupní síla obyvatelstva, z toho plynoucí sociální nepokoje… to vše můžeme nyní očekávat na všech kontinentech. Proměny Země jsou v plném proudu.

Nesmíme zapomínat, že žádná vláda (ani mocenská elita, která prostřednictvím vlád civilizaci usměrňuje) není schopna kontrolovat události, které v blízké budoucnosti zásadním způsobem ovlivní geologický i biologický vývoj na Zemi. Jsme uprostřed procesu, který odhalí bezprostřední spojení člověka a Kosmu… lidskovesmírné spojení. Redakce SOTT.net se od samého začátku snaží mapovat přírodní události, současné proměny Země a jejich spojitost se změnami ve společnosti. Dlouhodobým pozorováním, v kombinaci se studiem historie, politiky a náboženství, můžeme dojít poznání, že existence lidského druhu na Zemi se odvíjí od kosmických událostí přesně v duchu pravidla ‘Jak nahoře, tak dole… jak na nebi, tak na Zemi’. A toto uvědomění nám také může dát naději ovlivnit dění ‘nahoře’ naším přístupem k životu zde, na naší modré planetě.




SOTT Proměny Země – září 2018: extrémní počasí, planetární změny, bolidy

SOTT Media


Uplynulý měsíc byl divokou jízdou pro spoustu obyvatel Země. Od USA přes Evropu, Indii, Čínu a Afriku byly hlavním faktorem ohromné a náhlé přívaly deště, které na mnoha místech spláchly půdu, domy i lidi. Společně s tím obdrželo mnoho oblastí neobvykle brzkou sněhovou nadílku (případně velmi pozdní, pokud šlo o jižní polokouli). Nezapomínejme, že většina září spadá ještě do letního období. Jak Severní Amerika, východní Evropa, střední Asie, tak i Australasie zaznamenaly značné sněhové srážky.

Hurikán Florence patřil v září k nejsilnějším, když udeřil do jihovýchodního pobřeží USA, zabil 17 lidí a shodil obrovské množství deště, zatímco 3 tajfuny řádily v severozápadním Pacifiku a způsobily rozsáhlé škody v Hong Kongu, Japonsku a na Filipínách. Tajfun Jebi, který pustošil Japonsko, byl nejsilnější bouří za poslední čtvrtstoletí. Ke konci měsíce došlo k zemětřesení o síle M7.5 v Indonézii, kde byl zdevastován ostrov Sulawesi následnou vlnou tsunami. Počet obětí je v této chvíli přes 2000, přičemž úřady se obávají, že by toto číslo mohlo během pokračujících záchranných prací narůst na trojnásobek.

Stejně jako všechny předchozí měsíce posledních let, bylo i září poznamenáno mnohonásobnými erupcemi sopek, velkými požáry a stále přibývajícími pozorováními meteorů a bolidů. Shrnuto, naše planeta se stále chvěje neutuchající silou. Teď není ten správný čas dívat se stranou!